Blažková, Věkoslava: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m (založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 26: | Řádka 26: | ||
Rodným jménem Aloisie, psána též Blazek, Blazeck. Dcera prof. pražské varhanické školy F. Blažka, manželka německého barytonisty J. Resse (1839–1916), vystupovala též jako Ressová. | Rodným jménem Aloisie, psána též Blazek, Blazeck. Dcera prof. pražské varhanické školy F. Blažka, manželka německého barytonisty J. Resse (1839–1916), vystupovala též jako Ressová. | ||
| − | Základní hudební a všeobecné vzdělání získala v rodině a v ústavu S. Amerlingové, kde ji E. Meliš (ještě jako student) vyučoval francouzštině, italštině a literatuře. 1852 byla přijata do pěvecké třídy Žofínské akademie a po třech letech začala veřejně vystupovat. 1857 nastoupila do třídy G. Gordigianiho na pražské konzervatoři, setrvala tam však jen dva a půl roku. Odešla 1860 po konfliktu s učitelem, který jí zakázal účinkování v českém představení Belliniho opery ''Norma ''v Kolíně n. L. Pak studovala zpěv u F. Pivody a herectví u členky StD F. Herbstové. 1861 ji pozval kapelník českých představení ve StD J. N. Maýr k hostování (3. 2. 1861, Růžena, F. Škroup: ''Dráteník'', též J. L. Lukes, K. Strakatý a F. Pivoda; 28. 4. 1861, Leonora, Flotow: ''Alessandro Stradella''), k angažmá nedošlo. Od podzimu 1861 vystupovala '''B. '''v divadlech v Německu v sériích představení, po kterých se vždy vracela do Prahy: 1861/62 v Görlitz (poprvé 2. 10. 1861 jako Hraběnka, Mozart: ''Figaros Hochzeit'') a 1862/63 v Neustrelitz (Agathe, Weber: ''Der Freischütz'', Desdemona, Rossini: ''Othello ''ad.), dále v Mnichově (Donna Anna, Mozart: ''Don Juan'') a Brenburg-Ballenstadtu. V zimě 1863/64 účinkovala s německým souborem v Temešváru s programem německých, francouzských a italských oper (celkem 30 představení, mj. Alice, Meyerbeer: ''Robert der Teufel'', Recha, Halévy: ''Die Jüdin'')''. ''1864 a 1865 pobývala | + | Základní hudební a všeobecné vzdělání získala v rodině a v ústavu S. Amerlingové, kde ji E. Meliš (ještě jako student) vyučoval francouzštině, italštině a literatuře. 1852 byla přijata do pěvecké třídy Žofínské akademie a po třech letech začala veřejně vystupovat. 1857 nastoupila do třídy G. Gordigianiho na pražské konzervatoři, setrvala tam však jen dva a půl roku. Odešla 1860 po konfliktu s učitelem, který jí zakázal účinkování v českém představení Belliniho opery ''Norma ''v Kolíně n. L. Pak studovala zpěv u F. Pivody a herectví u členky StD F. Herbstové. 1861 ji pozval kapelník českých představení ve StD J. N. Maýr k hostování (3. 2. 1861, Růžena, F. Škroup: ''Dráteník'', též J. L. Lukes, K. Strakatý a F. Pivoda; 28. 4. 1861, Leonora, Flotow: ''Alessandro Stradella''), k angažmá nedošlo. Od podzimu 1861 vystupovala '''B. '''v divadlech v Německu v sériích představení, po kterých se vždy vracela do Prahy: 1861/62 v Görlitz (poprvé 2. 10. 1861 jako Hraběnka, Mozart: ''Figaros Hochzeit'') a 1862/63 v Neustrelitz (Agathe, Weber: ''Der Freischütz'', Desdemona, Rossini: ''Othello ''ad.), dále v Mnichově (Donna Anna, Mozart: ''Don Juan'') a Brenburg-Ballenstadtu. V zimě 1863/64 účinkovala s německým souborem v Temešváru s programem německých, francouzských a italských oper (celkem 30 představení, mj. Alice, Meyerbeer: ''Robert der Teufel'', Recha, Halévy: ''Die Jüdin'')''. ''1864 a 1865 pobývala v Augsburgu. V červnu, červenci a v srpnu 1865 hostovala sedmkrát jako členka augsburgského divadla v pražském PD, k podepsání smlouvy ale z neznámých příčin opět nedošlo. 1866 vystoupila v Lipsku (Leonora, Verdi: ''Der Troubadour''), pak získala od 1867/68 angažmá v Braunschweigu, kde se 1868 provdala. Již 1867 a v létě 1868 hostovala znovu v PD a na podzim 1868 se i s manželem, který se stal učitelem zpěvu, vrátila do Prahy jako členka PD (poprvé 27. 9., Růženka, Šebor: ''Nevěsta husitská''). Již 1870 se u ní projevila tuberkulóza, která její uměleckou činnost postupně omezovala (zastupovala ji A. Kupková) a od 1872 znemožnila. |
| − | Od studentských let byla pokládána za velký pěvecký talent. Nebylo též pochyb o upřímnosti jejího patriotického smýšlení; během svých pražských pobytů vystoupila na mnoha vlasteneckých koncertech a besedách. 1862 nenastoupila do vznikajícího souboru PD patrně proto, že labilní kolektiv s nouzovým pracovním režimem nepokládala za vhodné první působiště. Její hlas byl ceněn pro svůj rozsah (g–c<sup>3</sup>), objem, dobré technické školení a bezpečnou intonaci. Měla přirozené herecké dispozice a byla schopna propracovat svůj dramatický projev. Na německých jevištích získala zkušenost v širokém repertoáru, v němž postupně našla jako svůj hlavní obor vysokodramatické sopránové role. V nich zdokonalovala své dispozice k dramaticky přesvědčivým projevům, s dobře skloubeným pěveckým a hereckým výkonem. B. Smetana, od 1866 kapelník PD, právě proto usiloval o její angažmá; během jejího krátkého působení v PD se skutečně povznesla kvalita interpretace velkých dramatických děl, když '''B. '''vystoupila jako Leonora (Beethoven: ''Fidelio''), Eurydika (Gluck: ''Orfeus a Eurydika''), | + | Od studentských let byla pokládána za velký pěvecký talent. Nebylo též pochyb o upřímnosti jejího patriotického smýšlení; během svých pražských pobytů vystoupila na mnoha vlasteneckých koncertech a besedách. 1862 nenastoupila do vznikajícího souboru PD patrně proto, že labilní kolektiv s nouzovým pracovním režimem nepokládala za vhodné první působiště. Její hlas byl ceněn pro svůj rozsah (g–c<sup>3</sup>), objem, dobré technické školení a bezpečnou intonaci. Měla přirozené herecké dispozice a byla schopna propracovat svůj dramatický projev. Na německých jevištích získala zkušenost v širokém repertoáru, v němž postupně našla jako svůj hlavní obor vysokodramatické sopránové role. V nich zdokonalovala své dispozice k dramaticky přesvědčivým projevům, s dobře skloubeným pěveckým a hereckým výkonem. B. Smetana, od 1866 kapelník PD, právě proto usiloval o její angažmá; během jejího krátkého působení v PD se skutečně povznesla kvalita interpretace velkých dramatických děl, když '''B. '''vystoupila jako Leonora (Beethoven: ''Fidelio''), Eurydika (Gluck: ''Orfeus a Eurydika''), Ifigenie (Gluck: ''Ifigenie v Aulidě'') a Milada (Smetana: ''Dalibor''), naposledy 6. 6. 1872 jako Recha (Halévy: ''Židovka''). |
Byla osobností ze Smetanova okruhu, a proto mladočeská strana, k níž byl Smetana počítán, využívala jejího jména v dobových polemikách o další směřování české opery. Mladočeská publicistika interpretovala její činnost v zahraničí jako vynucený exil a vedení PD před Smetanou bylo při každé příležitosti vyzýváno, aby jí nabídlo možnost práce v domácím souboru. Po uskutečnění pražského angažmá však těžká choroba '''B. '''nakonec nedovolila pěvecké schopnosti na domácí scéně plně rozvinout. | Byla osobností ze Smetanova okruhu, a proto mladočeská strana, k níž byl Smetana počítán, využívala jejího jména v dobových polemikách o další směřování české opery. Mladočeská publicistika interpretovala její činnost v zahraničí jako vynucený exil a vedení PD před Smetanou bylo při každé příležitosti vyzýváno, aby jí nabídlo možnost práce v domácím souboru. Po uskutečnění pražského angažmá však těžká choroba '''B. '''nakonec nedovolila pěvecké schopnosti na domácí scéně plně rozvinout. | ||
| Řádka 34: | Řádka 34: | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
== <ee:bibliography_label>Role (v PD)</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Role (v PD)</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>'''1865: '''Antonina (Donizetti: ''Belisar, ''j. h.); '''1867, '''vše j. h.: Lidunka (Weber: ''Střelec kouzelník''), Markéta (Gounod: ''Faust a Markéta''), Norma (Bellini: ''Norma''), Leonora (Verdi: ''Troubadour''), Recha (Halévy: ''Židovka''); '''1868: '''Valentina (Meyerbeer: ''Hugenoti'', j. h.), Růženka (Šebor: ''Nevěsta husitská''), Abigail (Verdi: ''Nabuchonodosor''), Donna Anna (Mozart: ''Don Juan''); '''1869: '''Lukrezie Borgia (Donizetti: ''Lukrezie Borgia''), Pamina (Mozart: ''Kouzelná flétna''), Eurydika (Gluck: ''Orfeus a Eurydika''), Amalie (Auber: ''Maškarní ples krále Gustava III.''), Jessonda (Spohr: ''Jessonda''), Julie (Gounod: ''Romeo a Julie''), Lejla (Bendl: ''Lejla''), Alice (Meyerbeer: ''Robert ďábel''), Ludiše (Smetana: ''Braniboři v Čechách''); '''1870: '''Blanka (Šebor: ''Blanka''), Jitka (Bendl: ''Břetislav''), Leonora (Beethoven: ''Fidelio''), Milada (Smetana: ''Dalibor''); '''1871: '''Semiramis (Rossini: ''Semiramis''), Julie (Rozkošný: ''Svatojanské proudy''), Hraběnka (Mozart: ''Figarova svatba''), | + | <ee:bibliography_content>'''1865: '''Antonina (Donizetti: ''Belisar, ''j. h.); '''1867, '''vše j. h.: Lidunka (Weber: ''Střelec kouzelník''), Markéta (Gounod: ''Faust a Markéta''), Norma (Bellini: ''Norma''), Leonora (Verdi: ''Troubadour''), Recha (Halévy: ''Židovka''); '''1868: '''Valentina (Meyerbeer: ''Hugenoti'', j. h.), Růženka (Šebor: ''Nevěsta husitská''), Abigail (Verdi: ''Nabuchonodosor''), Donna Anna (Mozart: ''Don Juan''); '''1869: '''Lukrezie Borgia (Donizetti: ''Lukrezie Borgia''), Pamina (Mozart: ''Kouzelná flétna''), Eurydika (Gluck: ''Orfeus a Eurydika''), Amalie (Auber: ''Maškarní ples krále Gustava III.''), Jessonda (Spohr: ''Jessonda''), Julie (Gounod: ''Romeo a Julie''), Lejla (Bendl: ''Lejla''), Alice (Meyerbeer: ''Robert ďábel''), Ludiše (Smetana: ''Braniboři v Čechách''); '''1870: '''Blanka (Šebor: ''Blanka''), Jitka (Bendl: ''Břetislav''), Leonora (Beethoven: ''Fidelio''), Milada (Smetana: ''Dalibor''); '''1871: '''Semiramis (Rossini: ''Semiramis''), Julie (Rozkošný: ''Svatojanské proudy''), Hraběnka (Mozart: ''Figarova svatba''), Ifigenie (Gluck: ''Ifigenie v Aulidě''); '''1872: '''Recha (Halévy: ''Židovka'').</ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | ||
<ee:bibliography_content>''Dalibor ''3, 1860, s. 63; 6, 1863, s. 63, 72, 111, 239, 280, 286–287; ''Deutscher Bühnen-Almanach ''[Berlin] 1863 až 1869; ''Slavoj ''3, 1863, s. 56, 223, 210–211; 4, 1864, s. 100; ''Česká Thalia ''1, 1867, s. 133–134; ''Dalibor ''1, 1873, s. 140, 151, 156 [nekrolog na pokrač.]; ''Národní listy ''24. 4. 1873 [Neruda, nekrolog s chybami]; ''Hudební listy ''4, 1873, s. 139–140 [nekrolog]; Teuber III, s. 574; Bartoš: PD opera; J. Plavec: ''František Škroup'', 1941. • Pazdírek; NDp; ČHS.</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>''Dalibor ''3, 1860, s. 63; 6, 1863, s. 63, 72, 111, 239, 280, 286–287; ''Deutscher Bühnen-Almanach ''[Berlin] 1863 až 1869; ''Slavoj ''3, 1863, s. 56, 223, 210–211; 4, 1864, s. 100; ''Česká Thalia ''1, 1867, s. 133–134; ''Dalibor ''1, 1873, s. 140, 151, 156 [nekrolog na pokrač.]; ''Národní listy ''24. 4. 1873 [Neruda, nekrolog s chybami]; ''Hudební listy ''4, 1873, s. 139–140 [nekrolog]; Teuber III, s. 574; Bartoš: PD opera; J. Plavec: ''František Škroup'', 1941. • Pazdírek; NDp; ČHS.</ee:bibliography_content> | ||
Verze z 17. 11. 2015, 15:48
Věkoslava Blažková
* 11. 6. 1841 Praha
† 21. 4. 1873 Velešice u Nového Bydžova
zpěvačka
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
