Averino, Eugenio: Porovnání verzí

Syn Michaela A., ředitele akrobatické a taneční společnosti z říma, otec tanečníků Wilhelma, Marietty (provd. Chiariniové) a Alexandriny. Eugenio '''A. '''od dětství cvičil a tančil v produkcích svého otce, který v první polovině 19. stol. působil se svou gymnasticko-pantomimickou společností v Itálii (řím, Turín, Janov aj.) a v mnoha městech střední Evropy. Otec hostoval mj. 1837 ve Štýrském Hradci a v Pešti s drezúrou koní, 1838 ve Vídni v Theater in der Josefstadt s vynikajícími akrobaty a provazolezci, 1838 i v Badenu, 1839 v Temešváru a v srpnu v Breslau [Wroc∏aw]. Od konce třicátých let vystupovala společnost Michaela A. v českých zemích: 1839, 1841 a v březnu 1851 v Praze, 1842 v Brně a v říjnu 1851 v Českých Budějovicích, kde uvedla dvě pantomimy (''Der grüne Teufel, Arlequin als Skelet''). V Praze nabízela 1851 v dřevěné boudě na Dobytčím trhu [Karlově náměstí] a v Aréně ve Pštrosce krátká taneční a akrobatická čísla, ekvilibristické výstupy, magii, elektromagnetické pokusy a na závěr programu tzv. „velké pantomimy“(mj. ''Poutníkova cesta na Olymp aneb Mars a Merkur'', dále ''Joko, brasiliánská opice'')''. ''Eugenio '''A. '''provedl groteskní tanec ''La Tartagula'', jako akrobat na provaze účinkoval ve scénce ''Olympické hry z časů římanů ''a v závěrečné pantomimě předváděl opici Joko. Vedle Eugenia, jeho otce, sester Laetizie a Amalie a dalších členů souboru účinkovali i pražští tanečníci, herci a hudebníci (např. M. Vialovský, A. Kolárová). Úroveň jednotlivých vystoupení byla patrně různá (referent listu ''Salon ''označil 18. 3. 1851 pantomimu ''Harlequin auf Reisen ''za zvláště mizernou). Není známo, kdy Eugenio '''A. '''opustil skupinu svého otce. Zřejmě rozšířil své aktivity o hudební divadlo, protože 1871 přijel do Rigy jako ředitel italské operní společnosti. Vystupovala od července do září, kdy zanikla. 1872 otevřel Eugenio '''A. '''v Rize varietní divadlo, již koncem roku 1874 však přišel (údajně bez prostředků) do Prahy. Rychle získal skupinu podnikatelů, s jejichž pomocí otevřel 24. 7. 1875 v prostorách Škrétovy ulice nad dnešním Václavským náměstím dřevěnou divadelní budovu pro 2400 diváků (Teatro salone italiano). Interiér s nezvyklým stolovým zařízením měl světlehnědé stěny a modrý kazetový strop s pozlacenými růžicemi. Část divadelního inventáře pocházela ze zrušené Arény Na Komotovce. Základní soubor tvořili členové '''A. '''rodiny, doplňoval je 24členný orchestr řízený kapelníkem J. Holým, 32 tanečnic s baletními mistry G. Butturinim a G. Martinim a pantomimická společnost L. Chiariniho a P. Barbariniho. Další účinkující, zpěváky a akrobaty z Rakouska, Německa, Itálie, Francie, Ameriky a Japonska, najímal '''A. '''pouze krátkodobě.