Rainoldi, Paolo: Porovnání verzí

<p style="text-align: justify;">Psán též Pavel, Paul. Manžel tanečnice Angio­liny R., roz. Martignoni. Syn pekaře. Projevo­val výtvarné nadání, ale finanční situace rodiny po krachu živnosti mu neumožnila studovat. Otec, ochotnický herec, ho přivedl k divadlu. Výuku tance u baletního mistra F. Sediniho v Miláně si '''R. '''financoval prací pro výrobce divadelních paruk. Ve 14 letech se stal prvním taneč­níkem dětského baletu v Bergamu. 1798–1804 vystřídal Milán, Monzu, Lodi, Turín, Bolognu a Cremonu. 1804 byl na Sediniho doporučení přijat jako figurant do vídeňského dvorního di­vadla, kde se specializoval na groteskní tance a pod vedením tanečníka P. Angioliniho se 1805 stal sólistou. Po sňatku s A. Martignonio­vou (1813) a po rozpuštění baletu dvorního divadla přešli manželé do Theater in der Leo­poldstadt; v následujících letech rostla '''R. '''popularita a další scény, zejména Theater an der Wien, ho zvaly k hostování. 1813–30 byl balet­ním mistrem, tanečníkem, choreografem a lib­retistou v Theater in der Leopoldstadt. 1830/31 vystupoval ve vídeňském Theater in der Josef­stadt. Pak odešel s manželkou do soukromí, ale již 1833 se oba pokusili o návrat na scénu hostováním v Prešpurku [Bratislava] a Badenu, znovu v Prešpurku, Olomouci a Opavě (1835), Těšíně a v St. Pöltenu (1836), kde uváděli ví­deňský repertoár. Turné je však finančně vyčer­palo a 1837–40 se vrátili do Theater in der Jo­sefstadt, kde se '''R. '''stal baletním mistrem. Na období 1840–46 přijal nabídku ředitele J. A. Stögera na funkci baletního mistra v pražském StD po J. Raabovi. 1846–48 a 1849/50 vystu­poval opět v Theater in der Josefstadt, 1850–52 v Theater an der Wien. Nedosáhl však dřívěj­ších úspěchů a dostal se do finančních problé­mů. O Velikonocích 1852 se vrátil spolu se Stögerem do Prahy, záhy však zemřel.</p><p style="text-align: justify;">Jeho umělecký obzor formovalo prostředí ví­deňského dvorního divadla s tanečníky evrop­ského významu. Se svou schopností karikatury a parodie se stal vynikajícím komickým taneč­níkem. Svůj komický typ vypracovával ve dvorním divadle na pantomimách ''Harlekin und Colombine auf den Alpen ''od hostujícího A. Schlotthauera (1810) či ''Der blöde Ritter ''od choreografa L. Duporta (1812). V Theater in der Leopoldstadt tančil i milovníky, komické postavy a posléze charakterní role. Jako baletní mistr studoval tance do kouzelných pohádek, frašek a parodií (Raimund, Bäuerle) a na scénu uvedl asi 70 pantomim, z nichž mnohé sám napsal a pod různými názvy uváděl i jinde (mj. ''Der betrogene Vormund'', 1813; ''Die Unterhal­tung in der Ukraine'', 1814; ''Perseus und Andro­meda'', 1815; ''Der Teufel in allen Ecken'', 1818; ''Columbinens und Arlequins Entführung'', 1820; ''Der Zaubervogel'', 1823). Byl spolutvůrcem vr­cholné fáze vývoje vídeňské pantomimy, jejíž drastickou komiku a dějovou nelogičnost zača­ly koncem 30. let vytěsňovat výpravné hry se zpěvy a tanci a romantické balety. '''R. '''sice vy­hověl proměně vkusu nastudováním Toldovy frašky ''Die schlimmen Frauen im Serail ''(Thea­ter in der Josefstadt), 1840 však přijal nabídku z Prahy, protože doufal, že zde se jeho pantomima ještě uplatní.</p><p style="text-align: justify;">Působení ve StD zahájil německou a pak českou verzí Toldovy frašky ''Spurné ženské v serailu ''a vybavil ji kopiemi vídeňských kostýmů, orientálními tanci bajadér a maur­skými bitvami. Četné taneční scény připravil i pro Štěpánkovy adaptace Bäuerleho hry ''Alí­na aneb Praha v jiném dílu světa ''a Toldova ''Čarovného závoje'', obě opakované pro české i německé obecenstvo. K jeho funkci patřilo aranžování tanečních scén do oper a činoher, do kterých vkládal stylizované národní tance (mazurky, polky, čardáše, tance tyrolské, štýr­ské, cikánské, indiánské, z českých mj. strašáka, zákolanskou polku ad.)''. ''V krátké době se však vrátil k pantomimám. V Novém diva­dle v Růžové ulici, které Stöger provozoval jako soukromou scénu, '''R. '''zopakoval pod čes­kými i německými názvy většinu svých star­ších prací. Ani pražské prostředí již však nepři­jalo profesionálně nedokonalé výkony a stále obhroublejší pantomimy, jež měly blíže k pa­rodii než ke komice. '''R. '''ve své autobiografii soudí, že příčina byla v návštěvnické krizi po otevření divadla v Růžové ulici, jež ho nutila spěšně produkovat stále nové krátké tituly. Hlubším důvodem však bylo rozšíření romantických výpravných her s tanci i do Prahy. '''R. '''nezachytil nastupující trend romantických ba­letů, jejichž interpretace i choreografie vyža­dovaly klasickou taneční techniku. Soubor StD, nepočetný a málo vyškolený, nový balet ani nemohl realizovat. Poslední pantomima ''Die Verwirrung in der Schusterwerkstatt'', kte­rou '''R. '''uvedl po návratu do Prahy 1852, již zcela propadla.</p>

<ee:bibliography_content><p style="text-align: justify;">u některých titulů nelze identifikovat hudbu: '''1840: '''''Venkovská kratochvíle aneb Tyrolové, ''pant., h: Karmasin; ''Arle­quin und Colombine auf den Alpen oder Der Zau­bergarten'',čes. ''Arlekin a Kolumbinka na Alpách aneb Kouzelná zahrada'', pant., h: směs; ''Die lustigen Bäckerinnen oder Der im Backofen verbrannte Har­lekin'', čes. ''Veselé pekařky aneb V peci upálený Arle­kýn'', pant., h: směs; '''1841: '''''Medvěd a zamilovaný Pierot aneb Posvícení v Hloupětíně'', pant., h: F. Vinař, role: Jiljí; ''Die glückliche Schusterin'', česky ''Šťastná ševcová aneb Statku majitel jakožto ševcovský tova­ryš'', role: Mistr Kopyto, 1845 hráno jako ''Ďábel v každém koutě aneb Proměněné ženy'', bal. pantomi­ma; ''Die Riesen- und Zwergenfamilien'', čes. ''Rodina velikánů a trpaslíků'', pant.; ''Der lustige Schuster oder Der Teufel in allen Ecken'', česky jako ''Veselý švec aneb Ďábel ve všech koutech'', pant., role: Švec; '''1842: '''''Lov na medvědy a hloupý Petr jakožto rekruta aneb Kratochvíle v Ukrajině'', pant., h: Volkert; ''Rulík z vlasů aneb Slavnost v Hloupětíně'', pant.; ''Arlekýn co ďábel, Pierot co strašidlo a slepý muzikant co šrák'', pant., role: Skřípálek; ''Perseus und Andromeda oder Zauberadler'',čes. ''Perseus a Andromeda aneb Kou­zelný orel'', pant., h: F. Vinař; ''Slavnost ožínku aneb Tyrolové'', tan. pantomima; '''1843: '''''Die Zigeuner im Schwarzwalde oder Amor als Medicus'', čes. ''Cikáni v černém lese aneb Mílek jako hojič'', balet, h: V. Fischer, role: Adam, chromý lazebník; '''1844: '''''Harle­kin als Spinne'', pant.; '''1845: '''''České národní tance'', tan. quodlibet, h: směs; '''1852:''' ''Die Verwirrung in der Schusterwerkstatt'', pant.; tan. divertissement (krako­viak, mazurka, tanec námořníků).</p></ee:bibliography_content>