Rafael, Karel František: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
Řádka 24: | Řádka 24: | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
<ee:content> | <ee:content> | ||
− | <p style="text-align: justify;">Psán též Raphael, Raffael. Byl synovcem Ignáce Václava R. (16. 4. 1762 Mnichovo Hradiště–23. 4. 1799 Vídeň), člena divadelního orchestru v Pešti a autora blíže neznámých baletů (mj. ''Das Veilchenfest'') a melodramů (mj. ''Virginia''). Otec kapelníka a skladatele operet Františka (Franze) R. (1816 Brno–19. 4. 1867 Štýrský Hradec), který na konci 50. let 19. stol. působil v Olomouci.</p><p style="text-align: justify;">'''R. '''pocházel z rodiny žambereckého kantora. Vystudoval hru na kontrabas v Praze a jako dobrý hráč byl doporučen do Brna, kde se asi od 1814 uplatňoval v městském divadle. Záhy se obrátil k sólovému zpěvu a již 1814 se stal třetím basistou v souboru ředitele F. J. Korntheuera, přičemž vystupoval i v činohře a komponoval. 1815 ho po svém nástupu převzal do svého brněnského souboru i ředitel H. Schmidt. Roku 1828 zpíval v Breslau ([Wrocłav], Sarastro, Mozart: ''Die Zauberflöte'', Leporello, Mozart: ''Don Juan'', Kaspar, Weber: ''Der Freischütz''). V dalších letech se objevuje v okruhu střední a severní Moravy a v přilehlých regionech, v závislosti na pohybu společností, jichž byl členem. Protože se v jedné lokalitě mohlo vystřídat v sezoně i více společností, je jeho působení nepřehledné. 1835 byl sbormistrem v brněnském městském divadle za ředitele H. Schmidta, kde řídil 14 členů mužského a 12 členek ženského sboru. 7. 1. 1837 byl členem společnosti ředitele K. Burghausera v Olomouci, kde byla „ve prospěch pánů Sängera a Rafaela“ uvedena česky Bäuerlova veselohra ''Přítel v nouzi''; 1838–40 je uváděn jako kapelník společnosti, kterou vedl ředitel H. Matte a která hrála v městském divadle v Opavě a v Krakově (v březnu 1840 dirigoval v Opavě Meyerbeerovu operu ''Robert der Teufel ''a Belliniho ''Normu''). V Opavě se v seznamu členů souboru objevuje i „Mad. Rafael“. V jiných měsících let 1838 a 1839 je zároveň sbormistrem a 1839 i druhým kapelníkem českých představení v Brně, spolu s J. Hnojilem. 11. 11. 1839 se v Olomouci hrála činohra F. Bluma ''Der Gallego von Lisabon ''s jeho hudbou a 1840 je tam '''R. '''zaznamenán jako „režisér parodie“. 1842 byl v Brně druhým kapelníkem a správcem knihovny, 1843 se jméno '''R. '''objevuje v činohře ve společnosti K. Burghausera v Olomouci (identita osoby nepotvrzena), 1844–46 tam byl '''R. '''kapelníkem. Poté opustil Čechy a usadil se v Mariboru, kde rozvinul bohatou činnost v koncertní oblasti (mj. založil smyčcové kvarteto).</p><p style="text-align: justify;">Nejsoustavněji lze jeho aktivitu sledovat v Brně, kde patřil k všestranným osobnostem. Jako zpěvák začal 23. 3. 1814 rolí sedláka v Korntheuerově hře podle moravské ságy ''Božena oder Der Kampf mit dem Lindwurme ''s hudbou C. J. Schikanedera; pro tuto hru složil a zazpíval českou vložku. Vytvořil též postavu Jakuba mlynáře v prvním brněnském českém zpěvoherním představení 7. 12. 1814 (Weidmann: ''Strašidlo ve mlejně ''[''Der Bettelstudent''], v úpravě Vohankově), k němuž napsal hudbu. Z dalších českých rolí v Brně byla nejvýznamnější (po letech) role Darovína v první české opeře brněnského autora F. Kotta Ž''ižkův dub ''(1841). Napsal scénické hudby, písně a tance k nejméně šesti německým hrám: 29. 9. 1837 ''Die falschen Engländer in Goblitz oder Die silberne Hochzeitsfeier ''(fraška, 2 jedn., t: Ruber), 16. 5. 1838 ''Der | + | <p style="text-align: justify;">Psán též Raphael, Raffael. Byl synovcem Ignáce Václava R. (16. 4. 1762 Mnichovo Hradiště–23. 4. 1799 Vídeň), člena divadelního orchestru v Pešti a autora blíže neznámých baletů (mj. ''Das Veilchenfest'') a melodramů (mj. ''Virginia''). Otec kapelníka a skladatele operet Františka (Franze) R. (1816 Brno–19. 4. 1867 Štýrský Hradec), který na konci 50. let 19. stol. působil v Olomouci.</p><p style="text-align: justify;">'''R. '''pocházel z rodiny žambereckého kantora. Vystudoval hru na kontrabas v Praze a jako dobrý hráč byl doporučen do Brna, kde se asi od 1814 uplatňoval v městském divadle. Záhy se obrátil k sólovému zpěvu a již 1814 se stal třetím basistou v souboru ředitele F. J. Korntheuera, přičemž vystupoval i v činohře a komponoval. 1815 ho po svém nástupu převzal do svého brněnského souboru i ředitel H. Schmidt. Roku 1828 zpíval v Breslau ([Wrocłav], Sarastro, Mozart: ''Die Zauberflöte'', Leporello, Mozart: ''Don Juan'', Kaspar, Weber: ''Der Freischütz''). V dalších letech se objevuje v okruhu střední a severní Moravy a v přilehlých regionech, v závislosti na pohybu společností, jichž byl členem. Protože se v jedné lokalitě mohlo vystřídat v sezoně i více společností, je jeho působení nepřehledné. 1835 byl sbormistrem v brněnském městském divadle za ředitele H. Schmidta, kde řídil 14 členů mužského a 12 členek ženského sboru. 7. 1. 1837 byl členem společnosti ředitele K. Burghausera v Olomouci, kde byla „ve prospěch pánů Sängera a Rafaela“ uvedena česky Bäuerlova veselohra ''Přítel v nouzi''; 1838–40 je uváděn jako kapelník společnosti, kterou vedl ředitel H. Matte a která hrála v městském divadle v Opavě a v Krakově (v březnu 1840 dirigoval v Opavě Meyerbeerovu operu ''Robert der Teufel ''a Belliniho ''Normu''). V Opavě se v seznamu členů souboru objevuje i „Mad. Rafael“. V jiných měsících let 1838 a 1839 je zároveň sbormistrem a 1839 i druhým kapelníkem českých představení v Brně, spolu s J. Hnojilem. 11. 11. 1839 se v Olomouci hrála činohra F. Bluma ''Der Gallego von Lisabon ''s jeho hudbou a 1840 je tam '''R. '''zaznamenán jako „režisér parodie“. 1842 byl v Brně druhým kapelníkem a správcem knihovny, 1843 se jméno '''R. '''objevuje v činohře ve společnosti K. Burghausera v Olomouci (identita osoby nepotvrzena), 1844–46 tam byl '''R. '''kapelníkem. Poté opustil Čechy a usadil se v Mariboru, kde rozvinul bohatou činnost v koncertní oblasti (mj. založil smyčcové kvarteto).</p><p style="text-align: justify;">Nejsoustavněji lze jeho aktivitu sledovat v Brně, kde patřil k všestranným osobnostem. Jako zpěvák začal 23. 3. 1814 rolí sedláka v Korntheuerově hře podle moravské ságy ''Božena oder Der Kampf mit dem Lindwurme ''s hudbou C. J. Schikanedera; pro tuto hru složil a zazpíval českou vložku. Vytvořil též postavu Jakuba mlynáře v prvním brněnském českém zpěvoherním představení 7. 12. 1814 (Weidmann: ''Strašidlo ve mlejně ''[''Der Bettelstudent''], v úpravě Vohankově), k němuž napsal hudbu. Z dalších českých rolí v Brně byla nejvýznamnější (po letech) role Darovína v první české opeře brněnského autora F. Kotta Ž''ižkův dub ''(1841). Napsal scénické hudby, písně a tance k nejméně šesti německým hrám: 29. 9. 1837 ''Die falschen Engländer in Goblitz oder Die silberne Hochzeitsfeier ''(fraška, 2 jedn., t: Ruber), 16. 5. 1838 ''Der Gutheizige ''(veselohra, t: F. Hall), 26. 10. 1838 ''Das Forsthaus oder Der Deserteur aus Liebe ''(opereta, t: ?), 11. 8. 1839 ''Glocke und Sporn oder Der schwarze Thurm im Zauberwalde ''(„romantické kouzelné drama s živými obrazy a skupeními“, 3 jedn., t: Walburg), 8. 12. 1839 ''Ignaz Lader oder Die Fahrt auf der Eisenbahn von Wien nach Brünn ''(fraška, 2 jedn., t: F. Blum) a 3. 10. 1841 ''Die Räuber am Fusse der Etna ''(t: F. Hall).</p><p style="text-align: justify;">Vzhledem k neúplným informacím o '''R. '''životě se lze jen domnívat, že byl autorem baletu ''Eisele a Beisele aneb Co dokáže kouzelnictví ''(2. 5. 1847 ve StD). Není znám jeho event. příbuzenský vztah ke zpěvákovi R. a paní R., kteří 1858–64 vystupovali v českých i německých představeních StD a v zahajovacím představení Cherubiniho opery ''Vodař ''v roce 1862 v PD.</p> |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> |
Verze z 14. 11. 2015, 22:15
Karel František Rafael
* asi 1795 Žamberk
† 14. 11. 1864 Ptuj, Slovinsko
kontrabasista, zpěvák, sbormistr, kapelník, skladatel
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.