Liebich, Johann Carl: Porovnání verzí

| jméno = <ee:firstname>Johann Carl </ee:firstname> <ee:lastname>Liebich </ee:lastname>

Mainz, Německo  

Praha  

| povolání = <ee:profession>divadelní režisér, herec, režisér, </ee:profession>

Jeho životní dráhu ovlivnilo představení Les­singovy hry ''Emilie Galotti'', které jako osmiletý viděl v provedení Grossmannovy společnosti v Mainzu. V rodině dostal pečlivé vzdělání, převážně od učitelů z církevních kruhů. 1788 byl jeho otec povolán jako dvorní taneční mistr na biskupský dvůr do Pasova, kde '''L. '''pokračo­val ve studiu filozofie a vystoupil ve školním představení jako Philotas ve stejnojmenné Les­singově hře. Byl určen pro dráhu teologa, 1791 se však v Pasově setkal se společností ředitele A. Rolanda a s jejím režisérem A. Schopfem, přicházejícím z Prahy, a obrátil se k divadlu. A. Schopf ho školil v herectví a doporučil ho jako záskok do role Appianiho při představení ''Emilie Galotti ''na pasovském biskupském dvo­ře. Po úspěšném debutu (1. 12. 1791) se '''L. '''stal hercem jeho společnosti, kterou biskup zaměst­nával od 1792 do své smrti 1794. A. Schopf, zajištěný dvorní penzí, pak zůstal v Pasově, '''L. '''odešel přes Linec a Štýrský Hradec do Lub­laně za ředitelem Rolandem. Byl angažován, Roland však 1797 zkrachoval a '''L. '''se živil pří­ležitostnou prací. V únoru 1798 se v Pasově znovu připojil k A. Schopfovi, který se svou společností odcházel do pražského StD, kde měl vedle nájemce D. Guardasoniho a jeho ital­ského operního souboru provozovat německou činohru. '''L. '''se stal jeho hercem, a od 1799, kdy A. Schopf odjížděl na zimní měsíce do Pasova, též režisérem činohry StD.  

1805 se '''L. '''pokusil stabilizovat soubor StD založením penzijního fondu garantovaného di­vadlem (povolen dvorním dekretem z 15. 8. 1806), který byl jedním z prvních hereckých sociálních institutů vůbec. Po náhlé smrti Guardasoniho 14. 6. 1806 se '''L. '''u stavovské ko­mise, která od 1799 StD spravovala, ucházel o nájem divadla do Velikonoc 1813, do konce původní smlouvy zemřelého D. Guardasoniho. Žádal o povolení zrušit na dva roky italská operní představení a nahradit je německou zpě­vohrou. Komise mu dala přednost před Guar­dasoniho dědici a '''L. '''se ujal 10. 8. 1806 vedení. Některé paragrafy jeho smlouvy podstatně mě­nily pražský divadelní režim: 1. Malostranské divadlo a StD byly spojeny v jeden podnik; ustavil samostatný malostranský soubor, který hrál v létě v Teplicích; 2. Povinnost dávat italská operní představení byla pozastavena od dubna 1807 do 1. 9. 1809 a '''L. '''bylo uloženo pěstovat zpěvohru v německém jazyce; 3. Do­savadní odpolední česká představení ve StD byla zakázána a '''L. '''měl hrát ve StD česky večer (kdy ovšem české hry neměly publikum); 4. Ta­ké v Malostranském divadle měl '''L. '''dávat činohry a hry se zpěvy česky i německy ve večer­ních hodinách. Za podpory stavovské komise se '''L. '''1807–08 neúspěšně pokoušel dosáhnout u gubernia změny některých smluvních bodů, zvl. obnove­ní českých odpoledních představení; byla povo­lena až 1810, a to o nedělích od 17 hod. v sále na Malé Straně. Pro malou návštěvnost však '''L. '''1811 malostranský česko-německý soubor roz­pustil a divadlo zavřel. Podporoval české ochot­níky, kteří v prosinci 1811 dosáhli povolení po­řádat česká představení pro dobročinné účely ve StD a zahájili je 1812. Další smlouva se stavovskou divadelní komi­sí, běžící fakticky od Velikonoc 1813, byla po delších jednáních podepsána až 1815, se lhůtou do roku 1823. Zcela zbavovala '''L. '''povinnosti hrát v divadle na Malé Straně a dávat italskou operu. Nemusel platil ze StD nájem a bylo mu povoleno strhávat 2,5 % ze všech gáží jako příspěvek na penzijní fond. Toto období však bylo již poznamenáno '''L. '''chronickou chorobou. Po delším léčení v Karlových Varech vystoupil jako herec naposledy 10. 10. 1816 a zanedlou­ho zemřel. Řízení divadla převzala jeho manželka za neoficiální pomoci poradců, herce F. Bayera a zpěváka Stögera. Záhy se ukázalo, že není schopna dostát svým povinnostem, a divadelní komise jí 18. 3. 1817 doporučila na­jít si spoluředitele. Až o Velikonocích 1819 se jím stal F. Polawsky, s původní '''L. '''lhůtou do Ve­likonoc 1823. Vzhledem k naprostému rozkla­du divadla však již 19. 3. 1820 rezignoval a po­věření spoluředitele převzal F. von Holbein, který působil ve StD od června 1819 jako režisér. Johanna L. si ponechala svá práva do března 1821, kdy se celé funkce ředitele ujal Holbein.  

== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura </ee:bibliography_label> ==

* <ee:chronology_date_from>5. 8. 1773</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Mainz, Německo </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>

* <ee:chronology_date_from>21. 12. 1816</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>