Rückauf, Anton: Porovnání verzí

 

<p style="text-align: justify;">Bratr zpěvačky PD Terezie R. (1846?–1908). Pocházel z rodiny pražského obchodníka a ka­várníka. Od 1867 navštěvoval v Praze Prok­schův hudební ústav, 1872 absolvoval varhanic­kou školu u F. Z. Skuherského a poté u Proksche krátce sám vyučoval. Ucházel se bezvýsledně o rakouské státní stipendium, ale jeho práce zaujaly člena komise J. Brahmse, který mu zprostředkoval studium u G. Nottebohma. Od 1879 žil ve Vídni, kde byla již téhož roku pro­vedena jeho první skladba. Jako stálý doprova­zeč tenoristy G. Waltera podnikl 1882–84 turné po Německu. 1885 se zdokonaloval ve hře na klavír u T. Leszetického. Usadil se ve Vídni ja­ko doprovazeč významných instrumentalistů a pěvců a učitel hudby ve vyšších společen­ských kruzích (jedním z jeho žáků byl dramatik A. Schnitzler). 1899–1901 byl též sbormistrem v evangelickém pěveckém spolku. Vedle ko­morních skladeb s klavírem napsal asi sto písní, z nichž více než polovina byla vydána. K jeho příznivcům patřil zvl. vévoda Elimar von Oldenburg, na jehož zámku '''R. '''často pobýval a kde také zemřel.</p><p style="text-align: justify;">V 90. letech obnovil přerušený kontakt s praž­ským prostředím a stal se dopisujícím členem Společnosti pro podporu německé vědy a umění v českých zemích [Die Gesellschaft zur Förde­rung deutscher Wissenschaft und Kunst in Böh­men]. Společnost u něj objednala k 60. výročí nástupu Františka Josefa I. na trůn hudebnědramatické pásmo ''Des Kaisers Traum'', uvedené v Praze 2. 12. 1908 a několikrát reprízované (dir. P. Ottenheimer, r: P. Eger). '''R. '''zkomponoval ope­ru ''Die Rosenthalerin'', která měla premiéru v Drážďanech 1897 (dir. E. von Schuch) a byla s dobrým ohlasem dávána ve Štrasburku, Frei­burku a Karlsruhe. 23. 1. 1902 ji uvedlo němec­ké divadlo v Praze (dir. J. Stransky, režie J. Grevenberg, vrchní dohled A. Neumann, scéna P. de Vry, 3 reprízy; předehra se v Praze vícekrát hrá­la koncertně). Námětem jsou scény ze života malíře A. Dürera v prostředí královského dvora a městské společnosti v Norimberku 16. stol. Modelem pro zpracování námětu byli Wagnero­vi ''Mistři pěvci norimberští ''a hudebním řešením se '''R. '''přiřadil k vlně Wagnerových epigonů.</p>