Kliment, Václav: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
{{Infobox Osoba | {{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno = <ee:firstname>Václav </ee:firstname> <ee:lastname>Kliment </ee:lastname> | + | | jméno = <ee:firstname>Václav</ee:firstname> <ee:lastname>Kliment</ee:lastname> |
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | ||
| − | Praha | + | Praha |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | ||
| Řádka 15: | Řádka 15: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | ||
| − | Praha | + | Praha |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | povolání = <ee:profession>zpěvák, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>zpěvák,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | + | ||
</ee:perex> | </ee:perex> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
<ee:content> | <ee:content> | ||
| − | Původně typograf a faktor knihtiskárny v Praze. Pěvecké školení získal u basisty ND K. Čecha, doškolil se 1897–98 u manželů M. Destinnové a T. Löweho a u M. Wallersteina v Praze. V ND poprvé vystoupil 1884 (Fernando, Verdi: ''Troubadour''), pak znovu v letech 1889 a 1891, v sezoně 1892/93 se ucházel o angažmá (Poustevník, Weber: ''Čarostřelec'', Král, Verdi: ''Aida''), kterého 1893 dosáhl. V ND setrval jako zpěvák až do své smrti (vystupoval do 30. 6. 1917, naposledy jako Přibek v Kovařovicových ''Psohlavcích''). Zajímal se i o režijní práci, nebyla mu však nikdy svěřena. 1903 byl pozván do Bayreuthu do kurzu wagnerovské interpretace, kde se měl připravovat na roli Hagena (Wagner: ''Das Rheingold''). Studoval deklamaci a mimiku s C. Wagnerovou, dcerou skladatele, jeho znalost němčiny však nepostačovala a z plánu sešlo. 1904 hostoval v Brně (Kecal, Smetana: ''Prodaná nevěsta''), 1906 v Plzni (mj. Mefisto, Gounod: ''Faust a Markéta'', Marcel, Meyerbeer: ''Hugenoti''). Od 1905 soukromě vyučoval. 1909 se jako předseda Ústřední jednoty českého herectva staral o sociální postavení umělců, což vedlo k napětí mezi ním a vedením ND. Na jeho pohřbu došlo k demonstracím umělců proti Společnosti ND. | + | Původně typograf a faktor knihtiskárny v Praze. Pěvecké školení získal u basisty ND K. Čecha, doškolil se 1897–98 u manželů M. Destinnové a T. Löweho a u M. Wallersteina v Praze. V ND poprvé vystoupil 1884 (Fernando, Verdi: ''Troubadour''), pak znovu v letech 1889 a 1891, v sezoně 1892/93 se ucházel o angažmá (Poustevník, Weber: ''Čarostřelec'', Král, Verdi: ''Aida''), kterého 1893 dosáhl. V ND setrval jako zpěvák až do své smrti (vystupoval do 30. 6. 1917, naposledy jako Přibek v Kovařovicových ''Psohlavcích''). Zajímal se i o režijní práci, nebyla mu však nikdy svěřena. 1903 byl pozván do Bayreuthu do kurzu wagnerovské interpretace, kde se měl připravovat na roli Hagena (Wagner: ''Das Rheingold''). Studoval deklamaci a mimiku s C. Wagnerovou, dcerou skladatele, jeho znalost němčiny však nepostačovala a z plánu sešlo. 1904 hostoval v Brně (Kecal, Smetana: ''Prodaná nevěsta''), 1906 v Plzni (mj. Mefisto, Gounod: ''Faust a Markéta'', Marcel, Meyerbeer: ''Hugenoti''). Od 1905 soukromě vyučoval. 1909 se jako předseda Ústřední jednoty českého herectva staral o sociální postavení umělců, což vedlo k napětí mezi ním a vedením ND. Na jeho pohřbu došlo k demonstracím umělců proti Společnosti ND. |
V konkurenci basistů F. Hynka a V. Heše se '''K. '''v ND zpočátku nemohl prosadit. Teprve Hynkův přechod k režijním úkolům a Hešův odchod z ND mu otevřely cestu. Patřil k nejzaměstnanějším členům souboru a v roce 1903zpíval své tisící představení. Některé role si ponechal více než 10 let. Jeho hlasový fond neměl zvláštní mohutnost ani techniku (jeho tón poměrně brzy získal tremolo) a postrádal i znělou hlubokou polohu; virtuózní role (Marcel, Meyerbeer: ''Hugenoti'') přesahovaly jeho možnosti. Měl však vzornou deklamaci a zřetelně artikuloval zpívaný text, což jeho přednesu dodávalo důstojnost, vznos a patos. Zprvu proto inklinoval k hrdinným rolím Chrudoše (Smetana: ''Libuše''), chodského sedláka Matěje Přibka (Kovařovic: ''Psohlavci'') nebo mytologického Darguna (Fibich: ''Pád Arkuna''). Zpíval též Poustevníka Ivana ve scénickém provedení Dvořákova oratoria ''Svatá Ludmila'', 1901). Role Kalibana (Fibich: ''Bouře'') ho zaměřila k bizarním, démonickým a pohádkovým postavám čertů, netvorů, obrů, vodníků (též ve Dvořákově ''Rusalce'') a bohatých starců. Odtud přešel i ke komickým typům (jako Kecal udržoval spíše drsně fraškovitou interpretační tradici). Zpíval v premiérách dvou generací českých skladatelů (Dvořák, Kovařovic, Piskáček, Picka). Při tvorbě rolí bohatě uplatňoval své herecké dispozice a postavu charakterizoval propracovaným pohybovým a mimickým výrazem, hereckou maskou i kostýmem. Jeho herectví stylově souznělo se soudobými realistickými až naturalistickými tendencemi, bylo souměřitelné s výkony činoherců (např. jako Shylock ve Foersterově ''Jessice'') a představovalo svébytný přínos interpretační praxi opery ND. | V konkurenci basistů F. Hynka a V. Heše se '''K. '''v ND zpočátku nemohl prosadit. Teprve Hynkův přechod k režijním úkolům a Hešův odchod z ND mu otevřely cestu. Patřil k nejzaměstnanějším členům souboru a v roce 1903zpíval své tisící představení. Některé role si ponechal více než 10 let. Jeho hlasový fond neměl zvláštní mohutnost ani techniku (jeho tón poměrně brzy získal tremolo) a postrádal i znělou hlubokou polohu; virtuózní role (Marcel, Meyerbeer: ''Hugenoti'') přesahovaly jeho možnosti. Měl však vzornou deklamaci a zřetelně artikuloval zpívaný text, což jeho přednesu dodávalo důstojnost, vznos a patos. Zprvu proto inklinoval k hrdinným rolím Chrudoše (Smetana: ''Libuše''), chodského sedláka Matěje Přibka (Kovařovic: ''Psohlavci'') nebo mytologického Darguna (Fibich: ''Pád Arkuna''). Zpíval též Poustevníka Ivana ve scénickém provedení Dvořákova oratoria ''Svatá Ludmila'', 1901). Role Kalibana (Fibich: ''Bouře'') ho zaměřila k bizarním, démonickým a pohádkovým postavám čertů, netvorů, obrů, vodníků (též ve Dvořákově ''Rusalce'') a bohatých starců. Odtud přešel i ke komickým typům (jako Kecal udržoval spíše drsně fraškovitou interpretační tradici). Zpíval v premiérách dvou generací českých skladatelů (Dvořák, Kovařovic, Piskáček, Picka). Při tvorbě rolí bohatě uplatňoval své herecké dispozice a postavu charakterizoval propracovaným pohybovým a mimickým výrazem, hereckou maskou i kostýmem. Jeho herectví stylově souznělo se soudobými realistickými až naturalistickými tendencemi, bylo souměřitelné s výkony činoherců (např. jako Shylock ve Foersterově ''Jessice'') a představovalo svébytný přínos interpretační praxi opery ND. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| − | == <ee:bibliography_label>Role </ee:bibliography_label> == | + | == <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> == |
| − | <ee:bibliography_content>'''1892''', vše j. h. i později v angažmá: Poustevník (Weber: '' | + | <ee:bibliography_content>'''1892''', vše j. h. i později v angažmá: Poustevník (Weber: ''Čarostřelec''), Don Diego, později Pedro (Meyerbeer: ''Afričanka''), Matouš, později Otec Paloucký (Smetana: ''Hubička''); '''1893:''' Král (Verdi: ''Aida''), Velekněz (Goldmark: ''Královna ze Sáby''), Hans Schwarz (Wagner: ''Mistři pěvci norimberští''); '''1894: '''Oldřich z Rožmberka (Fibich: ''Blaník''), Salviati (Berlioz: ''Benvenuto Cellini''), Patriarcha Jov (Dvořák: ''Dimitrij'', přeprac. verze), Jindřich Ptáčník (Wagner: ''Lohengrin''), Bernardo Bandini (Leoncavallo: ''Medici'');'''1895:''' Pietro (Auber: ''Němá z Portici''), Kaliban (Fibich: ''Bouře''), Marcel (Meyerbeer: ''Hugenoti''), Bartoš (Bendl: ''Starý ženich''), Mefisto (Gounod: ''Faust a Markéta''); '''1896:''' Sarastro (Mozart: ''Kouzelná flétna''), Janek (Blodek: ''V studni''), Antonio (Weis: ''Viola''), Jarno (Thomas: ''Mignon''), Guilbert de St Mars, v orig. verzi Kardinál Brogni (Halévy: ''Židovka''), Crespel (Offenbach: ''Hoffmannovy povídky''), Don Roldano (Franchetti: ''Krištof Kolumbus''), Starosta (Rimskij-Korsakov: ''Májová noc''), Bara Menico (Smareglia: ''Istarská svatba''), Bratr Lorenco (Gounod: ''Romeo a Julie''), Mefistofeles (Boito: ''Mefistofeles''), Andrej Dubrovský (Nápravník: ''Dubrovský''); '''1897:''' Král Leontes (Nešvera: ''Perdita'', prem.), Chrudoš (Smetana: ''Libuše''), Vitoraz (Fibich: ''Š'árka'', prem.); '''1898: '''Berka (Suda: ''U božích muk''), Collin (Puccini: ''Bohéma''), Kmotr Řeřicha (Dvořák: ''Tvrdé palice''), Matěj Příbek (Kovařovic: ''Psohlavci'', prem.), Správce Soukup (A. V. Horák: ''Na večer Bílé soboty'', prem.), Satan (Rozkošný: ''Satanella''), Nilakantha (Delibes: ''Lakmé''), Senešal (Liszt: ''Svatá Alžběta''), Monterone (Verdi: ''Rigoletto''); '''1899: '''Rúbač (Foerster: ''Eva'', prem.), Rychtář Matouš (Lošťák: ''Selská bouře'', prem.), Končak (Borodin: ''Kníže Igor''), Koukal (Malát: ''Stáňa'', prem.), Rarach (Smetana: '''Č'''''ertova stěna''), Čert Marbuel (Dvořák: ''Č''e''rt a Káča'', prem.), Vít Pogner (Wagner: ''Mistři pěvci norimberští''); '''1900:''' Kapitán vojska benátského (Trneček: ''Andrea Crini'', prem.), Pan otec (A. V. Horák: ''Babička'', prem.), Gessler (Rossini: ''Vilém Tell''), Lord Kookburn (Auber: ''Fra Diavolo''), Zuniga (Bizet: ''Carmen''), Dargun (Fibich: ''Pád Arkuna'', prem.), Rocco (Beethoven: ''Fidelio''); '''1901: '''Figaro (Mozart: ''Figarova svatba''), Vodník (Dvořák: ''Rusalka'', prem.), Bonifác (Smetana: ''Tajemství''), Poustevník Ivan (Dvořák: ''Svatá Ludmila''), Pan otec (Kovařovic: ''Na starém bělidle'', prem.); '''1902:''' Leporello (Mozart: ''Don Juan''), John Falstaff (Nicolai: ''Veselé ženy windsorské''), Kníže Gremin (Čajkovskij: ''Eugen Oněgin''), Radoslav (Rozkošný: ''Popelka''), Grigorij Skuratov (Rimskij-Korsakov: ''Carská nevěsta''), Ludovico (Verdi: ''Otello''); '''1903:''' Otec (Charpentier: ''Louisa''), Gaveston (Boieldieu: ''Bílá paní''), Heřman (Wagner: ''Tannhäuser''); '''1904: '''Orovist (Bellini: ''Norma''), Petr (Dvořák: ''Armida'', prem.); '''1905:''' Kazatel (Planquette: ''Poustevníkův zvonek''), Shylock (Foerster: ''Jessika'', prem.), Oernuf (Moor: ''Hjördis'', prem.); '''1906:''' Don Pizzaro (Beethoven: ''Fidelio''); '''1907: '''Satyr (Prokop: ''Sen lesa'', prem.), Cesare Sforza (Leroux: ''Královna Fiammetta''), Daland (Wagner: ''Bludný Holanďan''); '''1908: '''Asoka (Ostrčil: ''Kunálovy oči'', prem.); '''1909:''' François (Leroux: ''Tulák''), Kajetán (Fibich: ''Nevěsta messinská''), Baptista (Goetz: ''Zkrocení zlé ženy''); '''1910:''' Farář (Piskáček: ''Divá Bára'', prem.), Hrabě des Grieux (Massenet: ''Manon''), Rangoni (Musorgskij: ''Boris Godunov''); '''1911:''' Hardiburda (Picka: ''Malíř Rainer'', prem.), Jan Weiring (Neumann: ''Milkování''); '''1912: '''Pruský setník (Weis: ''Útok na mlýn'', prem.), Kofl (Strauss: ''Ohně zmar''); '''1914: '''Rytíř Grálu (Wagner: ''Parsifal''), Macroton (E. Wolf-Ferrari: ''Láska lékařem''), Björn (Piskáček: ''Ughlu'', prem.); '''1915:''' Fafner (Wagner: ''Zlato Rýna''); 1916: Archibald (Montemezzi: ''Láska tří králů)''.</ee:bibliography_content> |
| − | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura </ee:bibliography_label> == | + | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == |
<ee:bibliography_content>''Národní listy ''15. 11. 1892; 19. 5. a 30. 6. 1917; 7. až 11. 3. 1918 [nekrolog, pohřeb]; ''Dalibor ''15, 1893, s. 68; 24, 1902, s. 288, 347; 28, 1906, s. 80, 330; ''Obzor literární a umělecký ''2, 1900, s. 270 [Z. Nejedlý]; ''Divadelní listy ''4, 1903, s. 1 [10 let členství v ND]; ''Meziaktí ND ''3, 1903, s. 340, 344; ''Divadelní kalendář ''29, 1910, s. 55; ''Smetana ''2, 1911/12, s. 39 [Z. Nejedlý]; 7, 1916/17, s. 138 [Z. Nejedlý]; 8, 1917/18, s. 75; ''Hudební revue ''10, 1917, s. 427 [výčet rolí]; ''Venkov ''8. 3. 1918; B. Benoni: ''Nová kniha vzpomínek a dojmů'', II, 1919; Nejedlý: Opera ND II; J. Cavallar-Weissová: Umělci v řevnicích, ''Národní listy ''12. 3. 1939; Z. Nejedlý: ''Kritiky'', 1954; A. Rektorys: ''Naši operní pěvci, ''1958; Němeček: Kovařovic; ND po 1883. • ČHS; NDp.</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>''Národní listy ''15. 11. 1892; 19. 5. a 30. 6. 1917; 7. až 11. 3. 1918 [nekrolog, pohřeb]; ''Dalibor ''15, 1893, s. 68; 24, 1902, s. 288, 347; 28, 1906, s. 80, 330; ''Obzor literární a umělecký ''2, 1900, s. 270 [Z. Nejedlý]; ''Divadelní listy ''4, 1903, s. 1 [10 let členství v ND]; ''Meziaktí ND ''3, 1903, s. 340, 344; ''Divadelní kalendář ''29, 1910, s. 55; ''Smetana ''2, 1911/12, s. 39 [Z. Nejedlý]; 7, 1916/17, s. 138 [Z. Nejedlý]; 8, 1917/18, s. 75; ''Hudební revue ''10, 1917, s. 427 [výčet rolí]; ''Venkov ''8. 3. 1918; B. Benoni: ''Nová kniha vzpomínek a dojmů'', II, 1919; Nejedlý: Opera ND II; J. Cavallar-Weissová: Umělci v řevnicích, ''Národní listy ''12. 3. 1939; Z. Nejedlý: ''Kritiky'', 1954; A. Rektorys: ''Naši operní pěvci, ''1958; Němeček: Kovařovic; ND po 1883. • ČHS; NDp.</ee:bibliography_content> | ||
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>12. 8. 1863</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>12. 8. 1863</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
| − | * <ee:chronology_date_from>7. 3. 1918</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>7. 3. 1918</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
<div class="names"><ee:names/></div> | <div class="names"><ee:names/></div> | ||
| Řádka 62: | Řádka 62: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Verze z 29. 10. 2015, 12:39
Václav Kliment
* 12. 8. 1863 Praha
† 7. 3. 1918 Praha
zpěvák
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
