Kauer, Ferdinand: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
{{Infobox Osoba | {{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno = <ee:firstname>Ferdinand </ee:firstname> <ee:lastname>Kauer </ee:lastname> | + | | jméno = <ee:firstname>Ferdinand</ee:firstname> <ee:lastname>Kauer</ee:lastname> |
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | ||
| − | Dyjákovičky u Znojma [Kleintajax] | + | Dyjákovičky u Znojma [Kleintajax] |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | ||
| Řádka 15: | Řádka 15: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | ||
| − | Vídeň, Rakousko | + | Vídeň, Rakousko |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | povolání = <ee:profession>skladatel, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>skladatel,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | + | ||
</ee:perex> | </ee:perex> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
| Řádka 29: | Řádka 29: | ||
V Theater in der Leopoldstadt, založeném 1781 podnikatelem C. Marinellim, se '''K. '''patrně angažoval už od počátku. Údaje o jeho skladatelské činnosti pro divadlo jsou sice až do 1790 nejisté, přesto však některé skladby, které uvádí v soupise svých děl, lze v repertoáru divadla identifikovat (singspiely ''Das Milchmädchen'', 1782, a ''Polyphem und Ulysses'', 1785; komedie se zpěvy ''Kaspar als Amor oder Kaspar in Elisium'', 1786). '''K. '''se stal prvním houslistou, kapelníkem, skladatelem a od 1789 vedl také speciální dětskou pěveckou školu divadla, pro niž komponoval dětské opery (''Der unschuldige Betrug'', 1790; ''Bastien und Bastienne'', 1790; ''Das Blumenfest'', 1793). Jako první kapelník v divadle zároveň působil W. Müller, kterého v době jeho pražského angažmá (1807–13) vystřídal V. Tuček (1806–09), nájemcem divadla se po smrti C. Marinelliho (1803) stal K. F. Hensler. 1810 přijal '''K. '''nabídku kapelnického místa ve Štýrském Hradci, kde během jedné sezony uvedl několik svých děl, např. singspiel ''Megära, die fürchterliche Hexe ''(t: Ph. Hafner, 18. 2. 1811) a dvouaktový balet ''Das stolze Bauernmädchen ''(libr. J. Heiss, 6. 4. 1811), příznivě přijatý kritikou. Po návratu do Vídně pokračoval v Theater in der Leopoldstadt. 1814 ho nový nájemce L. Huber převedl jako kapelníka do Theater in der Josefstadt; toto divadlo měl pronajato Huberův bratr Josef, kterého právě zastupoval J. A. Gleich. Úroveň hudebních produkcí byla sice nižší, ale '''K. '''zde 1814–18 přesto prožil úspěšné tvůrčí období. Psal mj. hudbu k řadě lokálních frašek na Gleichovy texty, v nichž se v titulní roli hudebníka Adama Kratzerla uplatňoval F. Raimund (''Die Musikanten am Hohen Markte'', 1815; pokrač. ''Herr Adam Kratzerl von Kratzerfeld'', 1815; ''Herr Adam Kratzerl und sein Pudel'', 1815; ''Herr Adam Kratzerl und seine Familie oder Der Pudel als Kindsweib'', 1817; ''Herr Adam als Kratzerl als Dorfrichter oder Die Dorfkomödianten'', 1817). 1818 přišel '''K. '''při finančním krachu divadla o místo a vzhledem ke svému věku už nebyl přijat zpět do Theater in der Leopoldstadt. V nouzi přežíval do 1821, kdy nový ředitel J. Sartori vyhověl jeho žádosti a do 1830 ho přijal jako orchestrálního hráče (2. housle). V březnu 1830 byl '''K. '''jedním z mnoha Vídeňanů, které povodeň na předměstí Leopoldstadt připravila o veškerý majetek; přišel i o většinu rukopisů. Z popisu dunajských záplav a z osobní charakteristiky v Grillparzerově příběhu ''Der arme Spielmann ''lze soudit, že '''K. '''se stal předlohou k postavě starého hudebníka. | V Theater in der Leopoldstadt, založeném 1781 podnikatelem C. Marinellim, se '''K. '''patrně angažoval už od počátku. Údaje o jeho skladatelské činnosti pro divadlo jsou sice až do 1790 nejisté, přesto však některé skladby, které uvádí v soupise svých děl, lze v repertoáru divadla identifikovat (singspiely ''Das Milchmädchen'', 1782, a ''Polyphem und Ulysses'', 1785; komedie se zpěvy ''Kaspar als Amor oder Kaspar in Elisium'', 1786). '''K. '''se stal prvním houslistou, kapelníkem, skladatelem a od 1789 vedl také speciální dětskou pěveckou školu divadla, pro niž komponoval dětské opery (''Der unschuldige Betrug'', 1790; ''Bastien und Bastienne'', 1790; ''Das Blumenfest'', 1793). Jako první kapelník v divadle zároveň působil W. Müller, kterého v době jeho pražského angažmá (1807–13) vystřídal V. Tuček (1806–09), nájemcem divadla se po smrti C. Marinelliho (1803) stal K. F. Hensler. 1810 přijal '''K. '''nabídku kapelnického místa ve Štýrském Hradci, kde během jedné sezony uvedl několik svých děl, např. singspiel ''Megära, die fürchterliche Hexe ''(t: Ph. Hafner, 18. 2. 1811) a dvouaktový balet ''Das stolze Bauernmädchen ''(libr. J. Heiss, 6. 4. 1811), příznivě přijatý kritikou. Po návratu do Vídně pokračoval v Theater in der Leopoldstadt. 1814 ho nový nájemce L. Huber převedl jako kapelníka do Theater in der Josefstadt; toto divadlo měl pronajato Huberův bratr Josef, kterého právě zastupoval J. A. Gleich. Úroveň hudebních produkcí byla sice nižší, ale '''K. '''zde 1814–18 přesto prožil úspěšné tvůrčí období. Psal mj. hudbu k řadě lokálních frašek na Gleichovy texty, v nichž se v titulní roli hudebníka Adama Kratzerla uplatňoval F. Raimund (''Die Musikanten am Hohen Markte'', 1815; pokrač. ''Herr Adam Kratzerl von Kratzerfeld'', 1815; ''Herr Adam Kratzerl und sein Pudel'', 1815; ''Herr Adam Kratzerl und seine Familie oder Der Pudel als Kindsweib'', 1817; ''Herr Adam als Kratzerl als Dorfrichter oder Die Dorfkomödianten'', 1817). 1818 přišel '''K. '''při finančním krachu divadla o místo a vzhledem ke svému věku už nebyl přijat zpět do Theater in der Leopoldstadt. V nouzi přežíval do 1821, kdy nový ředitel J. Sartori vyhověl jeho žádosti a do 1830 ho přijal jako orchestrálního hráče (2. housle). V březnu 1830 byl '''K. '''jedním z mnoha Vídeňanů, které povodeň na předměstí Leopoldstadt připravila o veškerý majetek; přišel i o většinu rukopisů. Z popisu dunajských záplav a z osobní charakteristiky v Grillparzerově příběhu ''Der arme Spielmann ''lze soudit, že '''K. '''se stal předlohou k postavě starého hudebníka. | ||
</div> | </div> | ||
| − | Komponoval oratoria, kantáty, koncerty, komorní hudbu, církevní a instrumentální skladby (mj. zvukomalebné programní kompozice líčící dobové historické události nebo přírodní jevy, např. ''Das Wiener Aufgeboth'', ''Nelsons Seeschlacht'', ''Das Donnerwetter ''apod.). Počet jeho skladeb pro divadlo se odhaduje na 200, notový materiál se však dochoval jen fragmentárně; jejich soupis lze zrekonstruovat pouze podle údajů v katalogu '''K. '''skladeb (''Katalog verschiedener musikalischer Werke…''), textů her a záznamů o provedení. Prvním jeho výraznějším skladatelským úspěchem byla hudba k Henslerově hře ''Das Faustrecht in Thüringen ''(1796, další díly 1796, 1797). 1798 následovala pohádka ''Das Donauweibchen ''(t: Hensler, 3 jedn., druhý díl 1798, třetí díl 1803 pod názvem ''Die Nymphe der Donau''), která se četností provedení a rozšířením na evropských jevištích stala '''K. '''nejproslulejší prací, důležitým scénickým prototypem romantické opery a jedním z nejúspěšnějších děl vídeňského singspielu vůbec (Pešť 1799, Amsterdam a Temešvár 1801, Bern 1803, Brno 1798, společnost K. F. Guolfingera v. Steinsberg v Augsburgu 1799, Praha 1804, cestující společnost G. Schantrocha v Chebu 1810 ad.). Zpěvohra, podle podtitulu romanticko-komická lidová pohádka, přináší v Henslerově a '''K. '''zpracování nový typ tematiky a hudební dramaturgie. Je pestrou stylovou směsí, v níž se vedle lidové pověsti objevuje i soudobý rytířský román a drama a sluha Kaspar Larifari zastupuje tradiční komickou figuru. Má vztah k folkloru, zvl. v pojetí nadpřirozeného živlu jako okouzlujícího a zároveň hrůzného zjevení. Hudba sleduje nastavovaný děj a vyplňuje jej statickými hudebními vložkami (kuplety všeobecného obsahu, romance – epické písně s rytířskými náměty, melodramatické pasáže) s řadou žánrových a lokálních hudebních prvků. K podstatě žánru patří překvapivé proměny dekorace, prováděné často na otevřené scéně uprostřed hudebního čísla, ve finále i několikanásobně. Jsou zde očekávány i kouzelné proměny kostýmů na otevřené scéně (list ''Allgemeine deutsche Theaterzeitung ''jmenuje všech jedenáct podob, v nichž se při brněnském provedení ''Das Donauweibchen ''na jevišti zjevuje hlavní postava, dunajská vodní žínka Hulda). '''K. '''složil i hudbu ke hře z české mytologie ''Wlasta, Königin der Amazonen oder die Amazonen in Böhmen ''(t: Lenz, 1817) a k jejímu pokračování ''Scharka, die Retterin Böhmens oder Der Hunnenkönig ''(t: Lenz , 1818). | + | Komponoval oratoria, kantáty, koncerty, komorní hudbu, církevní a instrumentální skladby (mj. zvukomalebné programní kompozice líčící dobové historické události nebo přírodní jevy, např. ''Das Wiener Aufgeboth'', ''Nelsons Seeschlacht'', ''Das Donnerwetter ''apod.). Počet jeho skladeb pro divadlo se odhaduje na 200, notový materiál se však dochoval jen fragmentárně; jejich soupis lze zrekonstruovat pouze podle údajů v katalogu '''K. '''skladeb (''Katalog verschiedener musikalischer Werke…''), textů her a záznamů o provedení. Prvním jeho výraznějším skladatelským úspěchem byla hudba k Henslerově hře ''Das Faustrecht in Thüringen ''(1796, další díly 1796, 1797). 1798 následovala pohádka ''Das Donauweibchen ''(t: Hensler, 3 jedn., druhý díl 1798, třetí díl 1803 pod názvem ''Die Nymphe der Donau''), která se četností provedení a rozšířením na evropských jevištích stala '''K. '''nejproslulejší prací, důležitým scénickým prototypem romantické opery a jedním z nejúspěšnějších děl vídeňského singspielu vůbec (Pešť 1799, Amsterdam a Temešvár 1801, Bern 1803, Brno 1798, společnost K. F. Guolfingera v. Steinsberg v Augsburgu 1799, Praha 1804, cestující společnost G. Schantrocha v Chebu 1810 ad.). Zpěvohra, podle podtitulu romanticko-komická lidová pohádka, přináší v Henslerově a '''K. '''zpracování nový typ tematiky a hudební dramaturgie. Je pestrou stylovou směsí, v níž se vedle lidové pověsti objevuje i soudobý rytířský román a drama a sluha Kaspar Larifari zastupuje tradiční komickou figuru. Má vztah k folkloru, zvl. v pojetí nadpřirozeného živlu jako okouzlujícího a zároveň hrůzného zjevení. Hudba sleduje nastavovaný děj a vyplňuje jej statickými hudebními vložkami (kuplety všeobecného obsahu, romance – epické písně s rytířskými náměty, melodramatické pasáže) s řadou žánrových a lokálních hudebních prvků. K podstatě žánru patří překvapivé proměny dekorace, prováděné často na otevřené scéně uprostřed hudebního čísla, ve finále i několikanásobně. Jsou zde očekávány i kouzelné proměny kostýmů na otevřené scéně (list ''Allgemeine deutsche Theaterzeitung ''jmenuje všech jedenáct podob, v nichž se při brněnském provedení ''Das Donauweibchen ''na jevišti zjevuje hlavní postava, dunajská vodní žínka Hulda). '''K. '''složil i hudbu ke hře z české mytologie ''Wlasta, Königin der Amazonen oder die Amazonen in Böhmen ''(t: Lenz, 1817) a k jejímu pokračování ''Scharka, die Retterin Böhmens oder Der Hunnenkönig ''(t: Lenz , 1818). |
| + | |||
| + | V českých zemích byly '''K. '''práce, zvl. kouzelné pohádkové zpěvohry, prováděny od poloviny devadesátých let 18. stol. S dvouletým odstupem od vídeňské premiéry (1793) uvedl A. Grams s Vlastenským divadlem v Praze 1795 německy operu ''Ritter Willibald oder Das goldene Gefäss''. Pro inscenaci byla pořízena nová garderoba a dekorace. Děj plný proměn, triků s propadly a kouzly sice kritika označila za chaotický, hudba a práce strojmistra však byly chváleny. Kus měl dvě reprízy a český překlad ''Rytíř Vilibald ''následoval vzápětí. V českém divadle v Praze zaznělo mezi 1795 a 1806 v překladech pět '''K. '''titulů. V Brně se jeho práce hrály pouze německy, výběr byl však širší díky tradičním vazbám brněnské a vídeňské scény. Brněnský ředitel J. Rothe inscenoval dva díly pohádky ''Das Donauweibchen ''hned 1798, vzápětí po vídeňských premiérách (ve Vídni první díl 1. 1. a druhý díl 13. 2. 1798). Jeho dcera Babette přesvědčivě ztvárnila hlavní roli a byla oceněna oslavnou básní. V Praze se objevila tato nejúspěšnější '''K. '''práce dříve česky (1804) než německy (1817), podobně jako lokalizovaná zpěvohra ''Hvězdotřpytící děvče v Dobříšských lesích ''(v originálním znění ''Das Sternenmädchen im Maidlinger Walde'', Vídeň 1801), v níž hlavní roli vytvořila A. Hölzlová (1802 v divadle U Hybernů); německy uvedl tuto zpěvohru ve StD 1816 až C. M. von Weber, v hlavní roli se svou snoubenkou C. Brandtovou. | ||
| − | |||
| − | |||
Spolu se svým vrstevníkem W. Müllerem náležel '''K. '''k nejproduktivnějším skladatelům vídeňského lidového repertoáru. Ve srovnání s W. Müllerem, v jehož dílech se vrcholící vídeňský klasicismus objevuje již ve zjednodušené a příslušnému divadelnímu žánru přizpůsobené podobě, je '''K. '''hudba ještě prostší, blízká pouličním popěvkům a zlidovělé písni rakouské i české. Její působivost spočívala zvl. v melodické nápaditosti jednoduchých strofických písní a árií a v efektní instrumentaci. | Spolu se svým vrstevníkem W. Müllerem náležel '''K. '''k nejproduktivnějším skladatelům vídeňského lidového repertoáru. Ve srovnání s W. Müllerem, v jehož dílech se vrcholící vídeňský klasicismus objevuje již ve zjednodušené a příslušnému divadelnímu žánru přizpůsobené podobě, je '''K. '''hudba ještě prostší, blízká pouličním popěvkům a zlidovělé písni rakouské i české. Její působivost spočívala zvl. v melodické nápaditosti jednoduchých strofických písní a árií a v efektní instrumentaci. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| − | == <ee:bibliography_label>Dílo </ee:bibliography_label> == | + | == <ee:bibliography_label>Dílo</ee:bibliography_label> == |
<ee:bibliography_content>Soupisy tvorby: MGG 1958 a 2003; Grove-opera.</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>Soupisy tvorby: MGG 1958 a 2003; Grove-opera.</ee:bibliography_content> | ||
== <ee:bibliography_label>Provedení</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Provedení</ee:bibliography_label> == | ||
| Řádka 47: | Řádka 47: | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>[?], křtěn 18. 1. 1751</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Dyjákovičky u Znojma [Kleintajax] </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>[?], křtěn 18. 1. 1751</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Dyjákovičky u Znojma [Kleintajax]</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
| − | * <ee:chronology_date_from>13. 4. 1831</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Vídeň, Rakousko </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>13. 4. 1831</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Vídeň, Rakousko</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
<div class="names"><ee:names/></div> | <div class="names"><ee:names/></div> | ||
| Řádka 73: | Řádka 73: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Verze z 29. 10. 2015, 09:42
Ferdinand Kauer
* [[DatumNarozeni::[?], křtěn 18. 1. 1751]] Dyjákovičky u Znojma [Kleintajax]
† 13. 4. 1831 Vídeň, Rakousko
skladatel
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
