Hickel, Carl Johann: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(založení hesla)
 
(založení hesla)
Řádka 3: Řádka 3:
 
</ee:progress>
 
</ee:progress>
 
{{Infobox Osoba
 
{{Infobox Osoba
−
| jméno = <ee:firstname>Carl Johann </ee:firstname> <ee:lastname>Hickel </ee:lastname>
+
| jméno = <ee:firstname>Carl Johann</ee:firstname> <ee:lastname>Hickel</ee:lastname>
−
| pseudonym = <ee:pseudonym>Carl Johann Heinrich </ee:pseudonym>
+
| pseudonym = <ee:pseudonym>Carl Johann Heinrich</ee:pseudonym>
 
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
−
 
+
11. 9. 1811
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
−
 
+
Vídeň, Rakousko
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
−
 
+
28. 9. 1855
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
−
 
+
Vídeň, Rakousko
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
−
| povolání = <ee:profession>dramatik, libretista, divadelní kritik, </ee:profession>
+
| povolání = <ee:profession>dramatik, libretista, divadelní kritik,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
−
<br/>
+
 
 
</ee:perex>
 
</ee:perex>
 
<cshow logged="1">
 
<cshow logged="1">
−
<ee:content>
+
<ee:content></ee:content>
−
<div>
+
<ee:bibliography>
−
Po 1848 vystupoval též pod pseudonymem Carl Johann Heinrich. Byl určen k vojenské dráze (kadet u generála Radeckého), po sňat­ku však od vojska odešel. žil ve Vídni, kde byl literárně činný, přispíval básněmi a drob­nými prózami do novin a časopisů a pracoval pro divadlo. Do Prahy přišel 1845 jako novi­nář, literát a dramatik. Poprvé spolupracoval se StD 1845 za ředitele Stögera, kdy napsal text pro zahájení provozu železnice z Vídně do Prahy. Pokračoval však zvl. za Stögerova nástupce J. Hoffmanna, počínaje již prologem k jeho prvnímu pražskému představení (''Die Weihe der Kunst''). Psal divadelní kritiky, bás­ně a drobnou prózu do revue ''Österreichisches Theater- und Musikalbum ''(vyd. 1847 a v led-nu–březnu 1848). Angažoval se politicky. Stý­kal se s okruhem kolem časopisu ''Ost und West ''a patřil k radikálně orientovanému křídlu, pří­stupnému na počátku revoluce spojení čechů a Němců při prosazování sociálních a občan­ských svobod. Byl sympatizantem Repealu a členem pražského Národního výboru. Od dubna do začátku července 1848 vydával po­litický deník ''Der Freund des Volkes ''(6. 4. v něm uveřejnil výzvu k jednotnému postupu čechů a Němců, kterou podepsali Doucha, Hanka, Ebert, Gutt, Tomek, Klicpera, Havlí­ček, Ambros ad.). Podobně jako Ebert se i '''H. '''rozešel s čechy, když byly formulovány sa­mostatné české národní požadavky. 1849 za­nechal politiky a stal se dramaturgem StD, pověřeným zvl. péčí o nově otevřenou Arénu ve Pštrosce. Od 20. 10. 1850 do konce roku 1854 vydával deník ''Salon'', ''Blätter für Kunst, Literatur, Theater und geselliges Leben''. Po sezoně 1852/53, kdy se do StD vrátil ředitel Stöger, s nímž měl '''H. '''patrně spory o drama­turgické zaměření scény, z divadla odešel; v září 1854 v sérii článků v ''Salonu ''ostře kri­tizoval Stögerův repertoár. Předmětem sporu mohlo být i Stögerovo váhání s uváděním Wagnerových oper, které '''H. '''obdivoval. 1855 se vrátil do Vídně a připojil se k J. Hoffman­novi, který si pronajímal Theater in der Josef­stadt. Zemřel na tyfus.
+
== <ee:bibliography_label>Práce pro divadlo </ee:bibliography_label> ==
−
 
+
<ee:bibliography_content>Festspiel k otevření železnice z Vídně do Prahy s hudbou a tancem, h: ?, 21. 8. 1845 StD, epilog přetištěn in: Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1846, s. 65; ''Die Weihe der Kunst'', prolog k zahájení her řed. J. Hoffmanna, h: F. ·kroup, 13. 4. 1846 StD; ''Der Pirat von Venedig'', dra­ma, 5 jedn., h: Tauwitz, 17. 10. 1846 StD; ''Karl IV. oder die Schreckensnacht in Pisa'', patriot. činohra, 5 jedn., 4. 11. 1848 k založení pražské univerzity, s živými obrazy Husa, Žižky ad.; ''Österreichs Sterne'', scéna k oslavě nastoupení Františka Josefa I. na trůn,1. F. Škroup, 17. 12. 1848 StD; ''Die Töchter Luzifers'', kouzel. hra s hudbou a tancem podle W. Friedricha, h. Sacher, 17. 2. 1849 StD; ''Was fangen wir an?'', pro­log k zahájení her v Aréně ve Pštrosce, h: Landa,16. 8. 1849; ''Radetzky-Feier'', večer o třech částech k oslavě generála Radetzkého, pod pseudonymem Heinrich: 1. ''Der Rekruten Abschied und Heimkehr ''(žánrový výjev v „rak. nářečí“ se zpěvem o dvou ob­razech), 2. Beethoven: Předehra ''Die Schlacht bei St. Victoria'',3. ''Der Traum des Mönches ''(dram. fanta­zie s hudbou a 6 živými obrazy o 1 jedn.), h. k dra­matům Landa, 1. 8. 1849 Aréna ve Pštrosce, text vyd. 1850, části dávány i samostatně, místo Beetho­vena hrána jindy předehra Rossiniho; ''Unsere Zu­kunft'', holdování císařskému domu k narozeninám Františka Josefa I., předehra F. Škroup, 18. 8. 1849 StD; ''Das Abenteuer im Walde'', libr. romant. opery, 2 jedn., h: Jos. Fischer, 13. 10. 1849 StD, pod pseud. Heinrich; ''Aus dem Soldatenleben'', dram. fantazie se zpěvy a živými obrazy, h: ?, 29. 10. 1849 Aréna ve Pštrosce; ''Čechů chválozpěv'', slavnostní kantáta pro císaře, h: W. H. Veit, čes. překl.?, 21. 11. 1849 StD, v přítomnosti císaře; ''Gutsherr und Seiltänzer oder Die verhängnissvolle Neujahrsnacht, ''charakt. obraz se zpěvy, tancem, akrobaciemi a živými obrazy, h: Landa, 31. 12. 1849 StD; Novoroční prolog ve StD, h:?, 1. 1. 1850; ''Des Volkes Festtag'', slavnostní hra v rak. nářečí s hudbou a tancem k císařovým naroze­ninám, h: ?, 17. 8. 1850 Aréna ve Pštrosce; ''Das Fest der Invaliden'', dram. žánrový obraz, h: Maýr, 26. 9. 1850 Aréna ve Pštrosce; ''Die Schweden vor Prag oder Bürgertreue und Heldenmuth'', „grosses vater­ländisches Spektakel-Schauspiel“ s tancem, zpěvem, šermířskými scénami, 4 jedn., h: Maýr, 29. 5. 1850 Aréna ve Pštrosce; ''Festspiel ''k otevření železnice z Prahy do Drážďan, se zpěvem, tancem a pohybli­vou dekorací [Wandeldekoration] „Cesta z Prahy do Drážďan“, používanou i při jiných příležitostech, h: Tauwitz, 6. 4. 1851 StD; ''Die Zauberrose oder der letzte Arlekin'', kouzelná hra s pant., zpěvem a tan­cem, 9 obr., h: Maýr, 27. 7. 1851 Aréna ve Pštrosce; ''Rekrut und Invalide'', obraz ze života se zpěvem, 2 jedn., vojen. hudba, 18. 8. 1851 Aréna ve Pštrosce; ''Ein Prophet'', oper. parodie s použitím staršího námě­tu, 3 jedn., h: Tauwitz, 30. 8. 1851 Aréna ve Pštros­ce; ''Der Meergeuse'', libreto romant. opery, 3 jedn., h: F. Škroup, 29. 11. 1851 StD, vyd. 1851, znovu v Rot­terdamu 1861; ''Waldblume'', libreto lyric.-komické. opery, 3 jedn., h: Kittl, 20. 2. 1852 StD, libr. vyd. 1852; ''Dichter, Millionär, Bauer oder Was macht glücklich'', obraz ze života se zpěvy a tanci, 3 jedn., h: ?, 10. 1. 1852 StD; ''Ein Teufelsweib'', kom. kouzelná hra se zpěvem a tancem, 3 jedn., h: J. N. Škroup, 28. 1. 1852 StD; ''Columbus'', libreto hist.-romant. opery, 3 jedn., h: F. Škroup, něm. neprovedeno, v Pujmanově překladu česky 3. 2. 1942 ND; ''Othel­lerl, der kulturhistorische Mohr'', oper. parodie s tanci a ohňostrojem, h: Scutta, 8. 7. 1853 Aréna ve Pštrosce; ''Szenischer Prolog zur Todtenfeier Felix Mendelssohn-Bartholdy'', 16. 1. 1853 StD, text a režijní pozn. in ''Salon'', 17. 11. 1853; ''Die Jubelhochzeit'', slavnostní hra k císařské svatbě, 24. 4. 1854 ochotní­ci v Chrudimi, text vyd. in ''Salon ''29. 4. 1854.</ee:bibliography_content>
−
Tvorba pro divadlo, doložená jen několika vydanými pracemi, byla menší částí '''H. '''literár­ních aktivit, jejichž těžiště spočívalo ve „vzne­šeném příležitostném básnění“ [Wurzbach] av žurnalistice. Ze svých porůznu otištěných povídek vydal knižně pouze sbírku historic-kých příběhů (''Epheuranken'', Leitmeritz 1848) a tři drobné svazky básní (''Bilder und Klänge aus Marienbad'', Eger 1854, ''Österreichische Kaiserlieder'', Leipzig 1855, ''Der Minnehof–Ein Vademecum der Liebenden'', Leipzig 1855). Značnou roli sehrál jeho list ''Salon'', v němž chtěl „nahradit nedostatek pozornosti“ věnova­né umění v revolučních letech. ''Salon ''přinášel společenské novinky, od prosince 1850 každo­denní divadelní programy a obšírné hudební adivadelní referáty, včetně posudků českých představení. Po 1852 se více věnoval i zahra­ničním zprávám. O činohře psal '''H. '''sám, o ope-ře a hudebních událostech referovaly šifry K., Fr. v. S., M., F., Fn a zejm. dopisovatel s pseu­donymem Lukow. Na konci února 1851 publi­koval ''Salon ''polemiku mezi '''H.''', ředitelem StD
+
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura </ee:bibliography_label> ==
−
</div>
+
<ee:bibliography_content>Theateralmanch [Prag] auf das Jahr 1850, s. 7; 1851, s. 8; 1852, s. 8; 1853, s. 8; 1854, s. 8; J. Plavec: ''František Škroup'', 1941 [též obsahy oper]; DčD II; J. Albrecht: ·krou­pův Kolumbus, ''Národní divadlo ''19, 1941/42, č. 7, s. 2–4; A. Jakubcová: Théátre paré DNES!, ''Hudební rozhledy ''1991, s. 232–233 [železnice]; M. Bártová: Kolumbus. Škroupova opera, které nepřálo štěstí, ''Opus musicum ''24, 1992, s. 1–8; P. Petráněk (vyd.): ''F. Škroup: Der Meergeuse a dokumenty k operní tvorbě'', sb. k premiéře v ND v Praze 20. 3. 2003 [zde mj. libreto]. • Rieger; Wurzbach; Otto; ÖBL.</ee:bibliography_content>
−
J. Hoffmannem a kritikem J. A. Hellerem, týka­jící se úrovně a celkového zaměření divadla; později napsal '''H. '''pro ''Salon ''několik obšírných pojednání o divadle a jeho současném stavu. Hodlal zpracovat dějiny divadla v Praze a 1853 začal tisknout ukázky textů o závěru 18. století [Zur Prager Theatergeschichte], čerpané ponej­více z gothajských divadelních kalendářů, ale iz dalších zdrojů.
+
</ee:bibliography>
−
 
+
−
Se StD spolupracoval především jako poho­tový organizátor a rychle píšící autor. Aranžo­val živé obrazy a příležitostné scény (např. k cí­sařským narozeninám) s bohatou výpravou apyrotechnickými efekty, v nichž hrála znač­nou roli hudba. Některé jeho kusy byly insce­novány i v zahraničí (např. ''Radetzky-Feier ''ve Vídni, v Brně, Linci, ·oproni [Ödenburg] ad.). Zprací lehčího rázu měla mimořádný úspěch jeho „kouzelná hra s hudbou“ ''Ein Prophet ''(h: Tauwitz), která parodovala souběžně uváděnou evropsky úspěšnou Meyerbeerovu operu ''Der Prophet ''a se stále aktualizovanými kuplety mě­la v Aréně ve Pštrosce 1851 více než 20 repríz. Psal i kusy pro jednorázová vystoupení hostů (např. pro trpasličího tanečníka T. Ponce kou­zelnou hru ''Zauberrose oder der letzte Harle­kin'', 1851).
+
−
 
+
−
Jeho libreta pro F. ·kroupa ''Der Meergeuse ''a ''Columbus ''čerpají z historických událostí: ''Der Meergeuse ''se odehrává během válek gézů (geusů), vlasteneckých spiklenců, proti ·pa­nělům ovládajícím v 16. stol. Nizozemsko, ''Co­lumbus ''jedná o objevení Ameriky 1492 a o ná­vratu výpravy domů. V celkovém rozvrhu, dějových motivech, postavách i dalších jednot­livostech využívají libreta modelu velké opery s historickým námětem, s nímž se '''H. '''jako dra­maturg denně seznamoval v divadle. K volbě námětu ''Columba ''mohla '''H. '''inspirovat i Klinge­mannova činohra, dávaná česky 1. 1. 1854. Je­ho texty jsou vytvořeny s rutinou, mají přehled­ný děj, dramatický spád, obratně rozložené sólové, ansámblové a sborové plochy a obsahu­jí atraktivní scénické prvky (tabló, výpravné slavnostní pochody ad.). '''H. '''využíval vědomos­tí ze své vojenské profese a zařazoval do děje bitvy se střelbou, popravy, souboje a masové vojenské scény s živými koňmi. Lyrické libreto ''Die Waldblume ''pro J. F. Kittla je lokalizováno do Francie v době Ludvíka XIV., jehož přičině­ním získá dívka Marie, zvaná Waldblume (Les­ní květina), za manžela lesníka Roberta. Děj využívá převlekových scén a záměn osob na způsob Mozartovy ''Figarovy svatby''.
+
−
 
+
−
Náměty některých '''H. '''historických kusů in­spirovaly vytvoření nových lokálních dekora-
+
−
<div style="clear: both;"/><div style="clear: both;"/><div style="clear: both;"/>
+
−
 
+
−
<div style="clear: both;"/>
+
−
</ee:content>
+
−
<ee:bibliography/>
+
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
−
* <ee:chronology_date_from/><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>11. 9. 1811</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Vídeň, Rakousko </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
−
* <ee:chronology_date_from/><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>28. 9. 1855</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Vídeň, Rakousko </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
−
<div class="names"><ee:names/></div>
+
<div class="names"><ee:names>
 +
== Další jména ==
 +
<ee:names_lastname>Heinrich </ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Carl Johann </ee:names_firstname>
 +
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 69: Řádka 61:
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
−
 
+
<br/>
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>

Verze z 20. 10. 2015, 16:52

Carl Johann Hickel
* 11. 9. 1811 Vídeň, Rakousko
† 28. 9. 1855 Vídeň, Rakousko
dramatik, libretista, divadelní kritik



Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.




Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Hickel,_Carl_Johann&oldid=2812“