Dietz, Anna: Porovnání verzí
m (Aktualizace InterWiki odkazů) |
|||
Řádka 77: | Řádka 77: | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | <noinclude><languages></languages></noinclude> | + | <noinclude><languages>[[de:Dietz, Anna]]</languages></noinclude> |
Aktuální verze z 24. 11. 2021, 17:53
Představitelka dětských rolí, později mladých naivních dívek a milovnic. Nejdéle působila v pražském Stavovském divadle, hrála také v Řezně, v Brně, v Berlíně či v Královci. Divadelní kariéru ukončila po uzavření manželského svazku.
Celým jménem Anna Emilia Augusta Dietz. Byla dcerou herce Stavovského divadla C. Dietze a jeho manželky Karoliny. Prošla hereckým školením u herečky M. Frey a v 18 letech jí nabídl ředitel Stavovského divadla J. A. Stöger stálé angažmá. Setrvala v něm pět let a pak odešla na jednu sezonu do Řezna. Následovalo angažmá v městském divadle v Brně, kde byla členkou souboru G. Denemyho společně s bratrem Josefem Dietzem a švagrovou Ludmilou Dietzovou. Poté působila v berlínském Wallnerově divadle (Wallnertheater), odkud odešla do Velkovévodského dvorního divadla ve Schwerinu, jehož intendantem byl skladatel F. Flotow. V sezoně 1861/62 působila v pruském Královci, načež přijala pozvání F. Thomého a vrátila se do Prahy ke dvěma pohostinským představením. Herecké kariéry zanechala 1863 po uzavření sňatku s ředitelem pražského univerzitního knihkupectví a vydavatelství Calve Ottomarem Beyerem. V Praze žila i po manželově smrti (1888) až do 1923, kdy se s neteří Marií Beyerovou odstěhovala do Královce, kde o tři roky později zemřela.
Bratr Josef Dietz (1829–1909) byl herec a divadelní pedagog. Po ukončení angažmá ve Stavovském divadle hrál v Prešpurku a v Brně, od 1889 provozoval v pražské Mariánské ulici (dnešní Opletalova ul.) divadelní školu vzdělávající pánské a dámské adepty v oboru herectví a deklamace.
D. debutovala ve Stavovském divadle ve čtyřech letech při otcově benefici v chlapecké roli Maxe z Gutzkowova dramatu Werner. Své dospělé působení zahájila 1. 3. 1853 dívčí rolí Idy ve veselohře J. Franul Weißenthurn Letzte Mittel, v níž hrála milenku barona Gluthena, kterého ztvárnil její otec. V oboru mladých milovnic ztvárnila řadu naivních, sentimentálních dívek, vyznačujících se bystrostí a přesnou výrazovou kresbou, přičemž prokázala, že dobře ovládá herecké řemeslo. Vytvořila širokou škálu lidských typů (šlechtičny, aristokratické dcery, komorné, sirotci, pážata, selské a venkovské dívky) a svým rolím dodávala inteligenci i půvab. Kolegyní a konkurentkou v daném oboru jí byla A. Lechner-Allram. D. se nejčastěji objevovala v soudobých hrách původních německých činoher, v měšťanském dramatu, kouzelných a pohádkových hrách, fraškách, ve společenských komediích, veselohrách, hrách se zpěvy s výrazným podílem vídeňské dramatiky, v dramatizacích prozaických literárních předloh, resp. v německých překladech francouzského repertoáru (Scribe, Bayard), od 1849 často uváděného na pobočné scéně Stavovského divadla v letní aréně ve Pštrosce. Hrála jak v titulech Henslerových, Bäuerleho, Raimundových, Nestroyových či Kotzebuových, tak posléze v dílech Benedixových, Freytagových, Mosenthalových. Do klasického dramatu byla obsazována sporadicky; ve Schlegelových překladech Shakespearových her ztvárnila královnu elfů Titanii v Ein Sommernachtstraum, roli mladého vévody z Yorku (Herzog von York) v Richardu III. (König Richard III.) a Johančinu sestru Louison v Schillerově historické tragédii Die Jungfrau von Orleans. S účinkováním v klasických hrách měla zkušenosti již z dětského věku, hrála chlapecké postavy v Goethově Götzi von Berlichingen nebo v Schillerově Wilhelmu Tellovi. Při hostování v Praze 1860 si kritika povšimla pokroku v hereččině práci s hlasem (přes obtíže s nabíráním dechu) a ocenila plný, zvučný a podmanivě vroucí tón, zdrženlivost v patetických scénách a věrnost žánrovému ukotvení hraného titulu a dané role. Pozitivně hodnotila rozhodnutí opustit 1858 pražské angažmá, neboť teprve praxe ve službách jiných divadelních scén umožnila herečce profesní růst s možností přístupu k významnějším rolím.
Herecká dráha D. skončila předčasně po několika krátkodobých angažmá. Pražská perioda z nich byla nejdelší a patrně nejdůležitější. Pro D. znamenala vytyčení a zdokonalování výrazových možností, směřujících od dívčích rolí k postavám vyzrálejších a charakterově komplikovanějších žen.
Role
Ständetheater Prag (Stavovské divadlo Praha)
Ida, Tochter der Baronin Düthelm (J. Franul Weißenthurn: Letzte Mittel), Mathilde, Tochter des Fürsten Wilhelm (L. Deinhardstein: Zwei Tage aus dem Leben eines Fürsten), Ernestine, Kammermädchen der Gräfin (A. Kotzebue: Die beiden Klingsberg), Rosa, Tochter des Kanzlers Sebastian Fuchs (? dle Ch l´Eyhn: Personal Akten), Rosa, ein Bürgermädchen (G. Freytag: Graf Waldemar), Hermine, eine Waise (J. Böhm, h. A. Müller: Die falsche Pepita), Elise (C. Töpfer: Der Pariser Taugenichts), Agnes, die Nichte der Frau Waltrop (R. Benedix: Ein Lustspiel), Amalie, eine Waise bei Frau von Steinfels (J. Böhm, h. E. Krähmer: Eine arme Schneiderfamilie), Eine fremde Tänzerin (G. Freytag: Die Journalisten), Karoline, Stieftochter (M. A. Grandjean: Drei Viertel auf elf), Floretta, Kammermädchen der Prinzessin (C. A. West [vl. jm. J. Schreyvogel] dle A. Moreto y Cavano: Donna Diana oder Stolz und Liebe), Annette, eine junge Bauerin (C. Slawinski dle franc. originálu: Familiensleben Heinrich IV.), Belinde, eine französische Schauspielerin (K. Gutzkow: Der Königslieutenant), Louise (F. L. Schröder: Die Heirat durch ein Wochenblatt), Jenny Donners (W. Waltherr: Eine Frau), Minna (F. Kaiser, h. C. Binder: Eine Feindin und ein Freund), Lady Harriet (E. Mautner: Der Courier) – 1853; Valentine (A. Bahn: Man sucht einen Erzieher), Ein Page der Königin (F. Schiller: Don Carlos, Infant von Spanien), Friedel (Ch. Birch-Pfeiffer: Rose und Röschen), Clarisse (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Waise von Lowood), Traudel (F. Hopp, h. J. Hopp: Das Gut Waldegg oder Die Husaren und der Kinderstrumpf), Ein Elfe (W. Shakespeare, přel. A. W. Schlegel, h. F. Mendelsohn-Bartholdy: Ein Sommernachtstraum), Titania, Königin der Elfen (W. Shakespeare, přel. A. W. Schlegel, h. F. Mendelsohn-Bartholdy: Ein Sommernachtstraum), Marie Falk (J. N. Nestroy dle J. F. Bayarda: Unverhofft), Jenny (Ch. Birch-Pfeiffer dle E. Bulwer-Lyttona: Nacht und Morgen), Kathrine (O. Ludwig: Der Erbförster), Elise (G. Putlitz: Liebe im Arrest), John (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Waise von Lowood), Gretchen (C. Töpfer: Die Wasserkur oder Der reiche Mann), Marie (S. H. Mosenthal: Der Sonnwendhof), Emilie (C. Schall: Die unterbrochene Whistpartie oder Der Strohmann), Georgine Veruccio (F. Hopp, h. W. L. Görgl: [Atlasshawl und Harrasbinde oder] Das Haus der Confusionen), Amalia (Ch. Birch-Pfeiffer: Mutter und Sohn), Die Kammerfrau (W. Shakespeare, ú. F. Schiller: Macbeth), Athenais, Herzogin von Aumont (H. Grans dle E. Scribe: Adrienne Lecouvreur), Louison (F. Schiller: Die Jungfrau von Orleans), Marie (J. N. Nestroy: Einen Jux will er sich machen), Die Base (J. Hutt: Das war ich), Renata, eine junge Waise (C. Blum dle F. Auvrage: Christoph und Renata), Lorchen, Kammerjungfer der Baronin (Ch. Birch-Pfeiffer: Eine Familie), Maximiliane (E. Bauernfeld: Welt und Theater), Rosine (C. Elmar, h. F. Suppé: Unter der Erde), Rosa (L. Angely: Von Sieben die Häßlichste), Lieschen (F. Kaiser, h. C. de Barbieri: Doctor und Friseur), Flora (F. Hopp, h. M. Hebenstreit: Doctor Faust´s Hauskäppchen oder Die Herberge im Walde), Zelia, die Nymphe des Hains (F. X. Told, h. E. Titl: Der Zauberschleier oder Maler, Fee und Wirtin), Resi (A. Langer, h. A. Müller: Hausmeister aus der Vorstadt) – 1854; Hermine (R. Benedix: Das Gefängnis), Donna Leonisa de Rotulo (A. C. Wollheim dle franc. originálu: Der Dämon der Nacht), Kathi (J. N. Nestroy, h. A. Müller: Der Zerrissene), Elsbeth von Walting (A. Bäuerle: Rococo), Minna (F. Kaiser, h. C. Binder: Des Krämers Tochter), Liese (F. Raimund, h. C. Kreutzer: Der Verschwender), Emilie (R. Benedix: Das Concert), Aenchen (W. Floto, K. Kordy: Das Haus Holberg), Tinchen (J. Gaiger, h. E. Tauwitz: Der Bänkelsänger), Katharina, Grünbaum´s Ziehtochter (K. Elmar, h. A. Müller: Das Mädchen von der Spule), Klärchen, die Waise (F. Holbein: Der Verräter), Johanna (C. Töpfer dle angl. originálu: Die Gebrüder Foster), Gabriele, Tochter eines Garteninspektors (K. Haffner, h. A. Müller: Therese Krones), Herzog von York (W. Shakespeare, přel. A. W. Schlegel: König Richard III.), Hortense (E. Scribe: Mein Stern), Hermine (K. Blum dle J. F. Bayarda: Vicomte von Letorieres oder Die Kunst zu gefallen), Feodora (T. Hell, h. C. G. Reisiger: Yelva oder Die Waise aus Rußland), Kunigunde (L. Deinhardstein: Hanns Sachs), Therese (A. Kotzebue: Der arme Poet), Klotilde (E. Bauernfeld: Die Zugvögel), Abigail, eine Verwandte der Herzogin (A. C. Cosmar: Das Glas Wasser), Amalie, eine Waise (M. Carl: Das Irrenhaus zu Dijon), Pauline (W. Friedrich dle J. F. Bayarda: Er muß auf´s Land), Ernestine (C. Töpfer: Rosenmüller und Finke oder Abgemacht), Charlotte, des Majors Tochter (A. Kotzebue: Die Zerstreuten), Julie, Wallers Schwester (A. Wilhelmi: Der letzte Trumf), Elise (K. Juin: Ein Wiener Bürger), Eveline (Ch. Birch-Pfeiffer: Das Forsthaus), Franzel (S. H. Mosenthal: Der Sonnwendhof), Lischen (F. Kaiser, h. C. Binder: Ein Lump), Elsbeth, Tochter Hanns Zeugers (M. Meyr: Herzog Albrecht), Rosa (L. Deinhardstein: Ein deutscher Schullehrer), Rosa, Theoders Schwester im Lebrechts Hause (W. Vogel: Ein Handbillet Friedrich des Großen oder Incognitos Verlegenheiten), Frau von Parkow (A. Langer, h. A. Müller: Eine Ausspielerin), Lisa, die Gärtnerin (M. Olfers dle franc. originálu: Der Freiwillige), Heloise (A. Kotzebue: Not ohne Sorgen), Tinchen (F. Kaiser, h. C. Binder: Zwei Testamente), Adelaide (E. Bauernfeld: Das Liebesprotokoll), Elise (R. Genée: Durch), Sidonie (Ch. Birch-Pfeiffer dle E. Bulwer Lyttona: Nacht und Morgen), Rosamunde Wiesenau (R. Benedix: Auf dem Lande), Fanny (F. Wehl dle angl. originálu: Romeo auf dem Bureau), Louise (G. Räder dle E. Theaulona a F. de Courcy: Der Weltumsegler wider Willen) – 1855; Emma (J. N. Nestroy, h. A. Müller: Der Talisman), Anna (A. Berla, h. F. Suppé: Vertrauensmann oder Wahrheit und Lüge), Babett (A. Kotzebue: Der Wirwarr), Adolphine (K. A. Görner: Tantchen Unverzagt), Pepi (J. N. Nestroy, h. A. Müller: Der böse Geist Lumpacivagabundus oder Das liederliche Kleeblatt), Marie (J. Grahn: Sein Frack), Isabella (T. Rose: Der Hauptmann von der Schaarwache), Nadine (W. Wolfsohn: Nur eine Seele), Der Schutzgeist (J. C. Heinrich dle W. Friedricha: Die Töchter Lucifers), Brigitta (C. Schlivian dle L. Goslana: Wie man Königin wird), Marie (A. Langer, h. F. Suppé: Ein Judas im Frack), Julchen (R. Gottschalk: Ludwig der Vierzehnte), Wilhelm (R. Benedix: Der Vetter), Adele, Gesellschafterin der Lady Arabella (A. Bahn: Eine Ehe auf zwei Stunden), Zelima, Sklavin der Turandot (F. Schiller dle C. Gozziho: Turandot, Prinzessin von China), Louise (A. Cosmar: Eine Treppe höher), Hanna (S. H. Mosenthal: Deborah), Blanche de Tavora (H. Meixner dle N. Fourniera: Diplomatische Hausspiele oder Der gerade Weg ist nicht stets der beste), Sophie (J. F. Brocmann dle R. Cumberlanda: Der Jude), Julie, Ferdinands Braut (Ch. F. Bonin: Die Drillinge), Minchen (A. F. A. von Sachsen: Die Braut aus der Residenz), Madelaine, ein Landmädchen, Camillas Dienerin: A. Prix dle franc. originálu: Die Börse), Betty (F. Erlach: Der Spielwaarenhändler), Marie (A. Berla, h. A. Müller: Die Leidenschaften), Gretchen (F. Kaiser, h. F. Suppé: Sie ist verheiratet), Die Jungfrau (F. Schiller, h. P. Lindpaintner: Das Lied von der Glocke), Anna Richter (F. Schmidt dle F. Schillera: Das Lied an die Freude), Albertine (G. Doppler, h. A. Müller: Überlistet), Marthe, Magd im Meierhofe (F. Riesel: Ein Wohltäter), Gräfin Born (W. A. Gerle: Abenteuer einer Neujahrsnacht oder Die beiden Nachtwächter) – 1856; Sabine (A. Kotzebue: Die deutschen Kleinstädter), Laurette, Kammerfräulein der Agnes Sorel (F. X. Grutsch: Agnes Sorel), Marie (A. Kotzebue: Die Brandschatzung), Annette (C. P. Berger: Die Bastille oder Wer Andern eine Grube gräbt, fällt selbst hinein), Mathilde (K. F. Hensler, h. W. Müller: Die Teufelsmühle am Wienerberg), Antoinette (E. Jerrmann dle franc. originálu: Die Armen von Paris), Rosa (W. Tesko, h. F. Suppé: Ein gefährlicher Mensch), Henriette (A. Kotzebue: Die eifersüchtige Frau), Clementine (A. Kotzebue: Der Taubstumme oder Der Abbé de l´Epée), Prinzess Marie (G. Freytag: Die Valentine), Madelon (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Grille), Marie (R. Genée, h. L. W. Maurer: Der Stumme von Ingouville), Marie (R. Benedix: Der alte Magister), Mamsell Jenner (E. Devrient: Verirrungen), Albertine (A. W. Iffland: Die Erinnerung), Prinz Johann von Lancaster (W. Shakespeare, přeprac. H. Laube: König Heinrich IV.), Julie (K. Holtei: Sie schreibt an sich), Eugenie (E. Branitz [vl. jm. B. Paoli]: Die Biedermänner), Emilie (A. W. Hesse dle J. F. Barriére a E. Cependu: Ein Arzt), Friederike, Nichte und Pflegetochter des Oberförsters (A. W. Iffland: Die Jäger), Nini Flora, eine Operntänzerin (H. Marr dle franc. originálu: Bajazzo und seine Familie), Stefano (W. Friedrich dle G. Lafonta: Dornen und Lorbeer oder Das ungekannte Meisterwerk), Georg, der Knappe (J. W. Goethe: Götz von Berlichingen mit der eisernen Hand), Friederike, des Zimmermeisters Tochter (A. W. Iffland: Die Advocaten), Emilie, Marquise von Sevigné (C. P. Berger: Marie von Medicis), Henriette (A. Kotzebue: Die beiden Klingsberg), Adelbert (A. E. Brachvogel: Adelbert vom Babanberge), Rosi (A. Berla, h. A. Müller: Zaunschlupferl), Mathilde (C. Schlivian dle A. Dumase st.: Die Aufforderung zum Tanze), Fridolin, Page (F. Schiller: Der Gang nach dem Eisenhammer – živý obraz) – 1857; Emma (P. F. Trautmann: Don Juan in Wiesbaden), Marie, die Blumenmacherin (D. Kalisch, h. A. Conradi dle franc. originálu: Doctor Peschke oder Kleine Herren), Clara (P. F. Trautmann: Auf Freiersüßen), Fanny (F. Wehl dle angl. originálu: Romeo auf dem Bureau), Emilie (B. A. Herrmann: Er weiß nicht, was er will), Bianca (L. Deinhardstein dle W. Shakespeara, přel. A. W. Schlegel: Die Widerspenstige), Mathilde, im Silberschlags Hause erzogen (G. Loß dle franc. originálu: Nach Sonnenuntergang), Anna (H. G. Pallesen dle dáns. originálu: Die breite Straße und die schale Gasse oder Morgen ist Neujahr), Linchen (K. Juin, L. Flerx, h. C. Binder: Des Teufels Zopf), Emilie Brand (W. A. Gerle, U. Horn: Die Vormundschaft), Colomba (W. Friedrich: Die Blutrache), Fanny, Kammermädchen (J. Lederer: Die weiblichen Studenten) – 1858; Fanchon Vivieux, Enkelin der alte Fadet (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Grille), Anna-Lise (H. Hersch: Anna-Lise) – 1860.
Sommertheater Pstrossisches Garten (Letní divadlo ve Pštrosce)
Regina (L. Feldmann: Die Heimkehr von der Hochzeit), Rosalie, ein junges Mädchen (G. Räder, h. různí skladatelé: Der artesische Brunnen), Louisette (O. Braunecker dle franc. originálu, h. A. Scutta: Liebesgeschichte eines Chevaulegers), Julerl, des Forstmeisters Norbert Dach Tochter (A. Bittner, h. A. Müller: Die Gefoppten oder Simmering und Wien), Leni, Tochter des Hanns Mischlers (K. Juin, L. Flerx dle franc. originálu: Die Jagd nach dem Strohhute oder Fatalitäten an dem Verlobungstage), Louise, Pflegekind (F. Kaiser, h. C. Binder: Naturmensch und Lebemann), Amalie, Ziehstochter (J. C. Böhm: Christ und Jude), Lise (L. Deinhardstein: Der Witwer) – 1853; Emilie (J. N. Nestroy: Zu ebener Erde und erster Stock oder Die Launen des Glückes), Marie (J. N. Nestroy: Das Haus der Temperamente), Julie (A. Berla, h. F. Suppé: Der Dumme hat´s Glück oder tolle Streiche), Philippine (J. N. Nestroy, h. C. Binder: Theater G´schichten durch Liebe, Intrigue, Geld und Dummheit), Nanni (F. Kaiser, h. M. Hebenstreit: Mönch und Soldat), Marie (J. N. Nestroy, h. C. F. Stenzel: Mein Freund), Agnes (F. Hopp, h. A. Müller: Hutmacher und Strumpfwirker oder Die Ahnfrau im Gemeindestadt), Emmy (F. Hopp, h. J. Hopp: Bekanntschaft im Paradiesgarten), Hannerl (J. Schönau: Der daumlange Hansl), Adeline (J. Böhm: Der Teufelstein in Mödling), Käthchen (A. Barry, J. Schick, h. H. Proch: Treffkönig), Malvina (J. N. Nestroy, h. A. Müller: Die beiden Nachtwandler), Laura (J. Grün: Wo steckt der Teufel?), Marie (C. Juin, h. C. Binder: Ein Fuchs oder Die Jagd nach Raben) – 1854; Emilie (C. Carl [vl. jm. C. A. Bernbrunn], h. různí skladatelé: Staberls Reiseabenteuer in Frankfurt und München), Kathi (A. Seyffert, h. E. Tauwitz: Das Wundermädchen aus Alpen oder Wie man sich eine Frau sucht), Rosamunde (R. Hahn: Der Theaterdiener Winkelmeyer oder Wie denken sie darüber?), Sidonie (A. Langer: Der Actien-Greißler), Clara (F. Kaiser: Geld), Gräfin Rosaura (J. Gleich, h. W. Müller: Der Pächter und der Tod), Melanie (A. Langer: Strauß und Lanner), Lenchen (F. Fränkel, h. E. Krahmer: Der Goldsee oder Das Rätsel des Schicksals), Therese (F. Hopp, h. J. Hopp: Elias Regenwurm oder Die Verlobung auf der Parforce Jagd), Adéle von Bellevue (D. Davesnes: Erinnerungen oder Vater Heisasasa), Alice, Enkelin der Baronin (C. Juin, h. K. Stolz: Verhaßt oder Die betrogenen Betrüger), Amalie (K. Elmar, h. A. Müller: Ferdinand Raimund), Francisca Falk (A. Kotzebue, přeprac. L. Schneider: Die Unglücklichen) – 1856; Tinchen (O. F. Berg, J. Grün, h. F. Suppé: Die Kreuzköpfeln), Emilie (J. Blumlacher t. a h.: Die Reise mit der Zither), Tinchen (F. Kaiser, h. C. Binder: Zwei Testamente), Marie (J. N. Nestroy, h. A. Müller: Der Tritschtratsch), Klotilde (F. Kaiser, h. A. Müller: Stadt und Land) – 1857.
Prameny
AHMP: Kostel Matky Boží před Týnem, matrika narozených, sig. TÝN N14, 1829–1837 (záznam o narození); Německá evangelická církev v Jirchářích, oddací matrika, sig. EVJ05, 1852–1867 (sňatek A. Dietz a O. Beyera, 14. 8. 1863); Německá evangelická církev v Jirchářích, úmrtní matrika, sig. EVJZ7, 1888–1903 (úmrtí manžela O. Beyera); Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), poř. č. 283, krab. č. 44 (rodina C. Dietze).
NA Praha: Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 87, obr. 993 (rodina C. Dietze).
NMd: cedule StD z let 1853–1860.
Literatura
Almanach für Freunde der Schauspielkunst (Berlin) 1845 [1], s. 262; 1848 [2], s. 298 (D. vedena jako představitelka dětských rolí ve Stavovském divadle); Deutscher Bühnenalmanach (Berlin) 1854 [2], s. 315-322 (začátek angažmá D. ve Stavovském divadle), 1855 [2], s. 294-300, 1856 [2], s. 329–336, 1857 [2], s. 293–299, 1858 [2], s. 312-319, 1859 [2], s. 328–332 (odchod D. ze Stavovského divadla, nikoliv ale do Vratislavi, jak udává almanach, nýbrž do Řezna), 1860 [2], s. 107–109 (angažmá D. v Brně), 1861 [2], s. 184 (hostování ve Stavovském divadle), s. 204 (angažmá D. ve Schwerinu), 1862 [2], s. 143 (angažmá v Královci), s. 227 (odchod D. ze Schwerinu, nikoliv však do Vratislavi, jak uvádí almanach, ale do Královce), 1864 [2], s. 161 (angažmá v Královci s poznámkou o sňatku a odchodu z divadla); Bohemia (Prag) 1. 3., 9. 3., 12. 3., 29. 3., 16. 4., 25. 4., 18. 5., 3. 6., 2. 7., 6. 8., 7. 8., 12. 8., 14. 8., 20. 8., 27. 8., 3. 9., 19. 9., 27. 9. 1853, 12. 1., 15. 1., 20. 1., 14. 2., 15. 3., 31. 3., 18. 4., 19. 4., 23. 4., 29. 4., 6. 5., 8. 5., 21. 6., 1. 7., 5. 7., 8. 7., 17. 7., 26. 7., 29. 7. 1854, 2. 1., 5. 1., 15. 1., 3. 2., 6. 2., 6. 3., 14. 3., 17. 3., 10. 4., 14. 4., 19. 4., 5. 5., 19. 5., 2. 6., 6. 6., 23. 6., 31. 7., 16. 8., 21. 8., 29. 8., 31. 8., 2. 9., 10. 9., 11. 9., 22. 9., 29. 9. 1855, 8. 1., 10. 1., 12. 1., 24. 1., 3. 2., 7. 2., 10. 2., 5. 3., 9. 3., 15. 3., 27. 3., 29. 3., 25. 4., 26. 4., 2. 5., 1. 6., 7. 6., 14. 6., 15. 6., 18. 6., 25. 6., 28. 6. 1856, 10. 1., 16. 1., 18. 2., 21. 2., 22. 2., 4. 3., 24. 3., 28. 3., 5. 4., 15. 5., 16. 5., 20. 5., 23. 5. 1857, 6. 1., 9. 1., 12. 1., 16. 1., 18. 1., 21. 1., 4. 2., 26. 2., 6. 3., 20. 3., 27. 3. 1858 (angažmá D. ve Stavovském divadle), 22. 3., 28. 3. 1860 (hostování D. ve Stavovském divadle z Městského divadla v Brně), Prager Tagblatt 2. 4. 1889 (inzerát J. Dietze k otevření soukromé herecké školy v Praze) ● nekrolog: Prager Tagblatt (Prag) 12. 2. 1926 ● O. Teuber: Geschichte des Prager Theaters III., Wien (1888), s. 361, 418, 422–423, 480, 525.
Eisenberg, Kosch Th.
Životní události
- 7. 10. 1835: narození, Praha (CZ)
- 9. 2. 1926: úmrtí, Königsberg/Kaliningrad (RUS)
Vazby
H
Vznik: 2021
Autor: Martin Hanoušek