Dietz, Anna: Porovnání verzí

Verze z 23. 11. 2021, 14:58

Celým jménem Anna Emilia Augusta Dietz. Byla dcerou herce Stavovského divadla C. Dietze a jeho manželky Karoliny. Prošla hereckým školením u herečky M. Frey a v 18 letech jí nabídl ředitel Stavovského divadla J. A. Stöger stálé angažmá. Setrvala v něm pět let a pak odešla na jednu sezonu do Řezna. Následovalo angažmá v městském divadle v Brně, kde byla členkou souboru G. Denemyho společně s bratrem Josefem Dietzem a švagrovou Ludmilou Dietzovou. Poté působila v berlínském Wallnerově divadle (Wallnertheater), odkud odešla do Velkovévodského dvorního divadla ve Schwerinu, jehož intendantem byl skladatel F. Flotow. V sezoně 1861/62 působila v pruském Královci, načež přijala pozvání F. Thomého a vrátila se do Prahy ke dvěma pohostinským představením. Herecké kariéry zanechala 1863 po uzavření sňatku s ředitelem pražského univerzitního knihkupectví a vydavatelství Calve Ottomarem Beyerem. V Praze žila i po manželově smrti (1888) až do 1923, kdy se s neteří Marií Beyerovou odstěhovala do Královce, kde o tři roky později zemřela.
Bratr Josef Dietz (1829–1909) byl herec a divadelní pedagog. Po ukončení angažmá ve Stavovském divadle hrál v Prešpurku a v Brně, od 1889 provozoval v pražské Mariánské ulici (dnešní Opletalova ul.) divadelní školu vzdělávající pánské a dámské adepty v oboru herectví a deklamace.

D. debutovala ve Stavovském divadle ve čtyřech letech při otcově benefici v chlapecké roli Maxe z Gutzkowova dramatu Werner. Své dospělé působení zahájila 1. 3. 1853 dívčí rolí Idy ve veselohře J. Franul Weißenthurn Letzte Mittel, v níž hrála milenku barona Gluthena, kterého ztvárnil její otec. V oboru mladých milovnic ztvárnila řadu naivních, sentimentálních dívek, vyznačujících se bystrostí a přesnou výrazovou kresbou, přičemž prokázala, že dobře ovládá herecké řemeslo. Vytvořila širokou škálu lidských typů (šlechtičny, aristokratické dcery, komorné, sirotci, pážata, selské a venkovské dívky) a svým rolím dodávala inteligenci i půvab. Kolegyní a konkurentkou v daném oboru jí byla A. Lechner-Allram. D. se nejčastěji objevovala v soudobých hrách původních německých činoher, v měšťanském dramatu, kouzelných a pohádkových hrách, fraškách, ve společenských komediích, veselohrách, hrách se zpěvy s výrazným podílem vídeňské dramatiky, v dramatizacích prozaických literárních předloh, resp. v německých překladech francouzského repertoáru (Scribe, Bayard), od 1849 často uváděného na pobočné scéně Stavovského divadla v letní aréně ve Pštrosce. Hrála jak v titulech Henslerových, Bäuerleho, Raimundových, Nestroyových či Kotzebuových, tak posléze v dílech Benedixových, Freytagových, Mosenthalových. Do klasického dramatu byla obsazována sporadicky; ve Schlegelových překladech Shakespearových her ztvárnila královnu elfů Titanii v Ein Sommernachtstraum, roli mladého vévody z Yorku (Herzog von York) v Richardu III. (König Richard III.) a Johančinu sestru Louison v Schillerově historické tragédii Die Jungfrau von Orleans. S účinkováním v klasických hrách měla zkušenosti již z dětského věku, hrála chlapecké postavy v Goethově Götzi von Berlichingen nebo v Schillerově Wilhelmu Tellovi. Při hostování v Praze 1860 si kritika povšimla pokroku v hereččině práci s hlasem (přes obtíže s nabíráním dechu) a ocenila plný, zvučný a podmanivě vroucí tón, zdrženlivost v patetických scénách a věrnost žánrovému ukotvení hraného titulu a dané role. Pozitivně hodnotila rozhodnutí opustit 1858 pražské angažmá, neboť teprve praxe ve službách jiných divadelních scén umožnila herečce profesní růst s možností přístupu k významnějším rolím. 

Herecká dráha D. skončila předčasně po několika krátkodobých angažmá. Pražská perioda z nich byla nejdelší a patrně nejdůležitější. Pro D. znamenala vytyčení a zdokonalování výrazových možností, směřujících od dívčích rolí k postavám vyzrálejších a charakterově komplikovanějších žen. 

Role

Sommertheater Pstrossisches Garten (Letní divadlo ve Pštrosce) 

Regina (L. Feldmann: Die Heimkehr von der Hochzeit), Rosalie, ein junges Mädchen (G. Räder, h. různí skladatelé: Der artesische Brunnen), Louisette (O. Braunecker dle franc. originálu, h. A. Scutta: Liebesgeschichte eines Chevaulegers), Julerl, des Forstmeisters Norbert Dach Tochter (A. Bittner, h. A. Müller: Die Gefoppten oder Simmering und Wien), Leni, Tochter des Hanns Mischlers (K. Juin, L. Flerx dle franc. originálu: Die Jagd nach dem Strohhute oder Fatalitäten an dem Verlobungstage), Louise, Pflegekind (F. Kaiser, h. C. Binder: Naturmensch und Lebemann), Amalie, Ziehstochter (J. C. Böhm: Christ und Jude), Lise (L. Deinhardstein: Der Witwer) – 1853; Emilie (J. N. Nestroy: Zu ebener Erde und erster Stock oder Die Launen des Glückes), Marie (J. N. Nestroy: Das Haus der Temperamente), Julie (A. Berla, h. F. Suppé: Der Dumme hat´s Glück oder tolle Streiche), Philippine (J. N. Nestroy, h. C. Binder: Theater G´schichten durch Liebe, Intrigue, Geld und Dummheit), Nanni (F. Kaiser, h. M. Hebenstreit: Mönch und Soldat), Marie (J. N. Nestroy, h. C. F. Stenzel: Mein Freund), Agnes (F. Hopp, h. A. Müller: Hutmacher und Strumpfwirker oder Die Ahnfrau im Gemeindestadt), Emmy (F. Hopp, h. J. Hopp: Bekanntschaft im Paradiesgarten), Hannerl (J. Schönau: Der daumlange Hansl), Adeline (J. Böhm: Der Teufelstein in Mödling), Käthchen (A. Barry, J. Schick, h. H. Proch: Treffkönig), Malvina (J. N. Nestroy, h. A. Müller: Die beiden Nachtwandler), Laura (J. Grün: Wo steckt der Teufel?), Marie (C. Juin, h. C. Binder: Ein Fuchs oder Die Jagd nach Raben) – 1854; Emilie (C. Carl [vl. jm. C. A. Bernbrunn], h. různí skladatelé: Staberls Reiseabenteuer in Frankfurt und München), Kathi (A. Seyffert, h. E. Tauwitz: Das Wundermädchen aus Alpen oder Wie man sich eine Frau sucht), Rosamunde (R. Hahn: Der Theaterdiener Winkelmeyer oder Wie denken sie darüber?), Sidonie (A. Langer: Der Actien-Greißler), Clara (F. Kaiser: Geld), Gräfin Rosaura (J. Gleich, h. W. Müller: Der Pächter und der Tod), Melanie (A. Langer: Strauß und Lanner), Lenchen (F. Fränkel, h. E. Krahmer: Der Goldsee oder Das Rätsel des Schicksals), Therese (F. Hopp, h. J. Hopp: Elias Regenwurm oder Die Verlobung auf der Parforce Jagd), Adéle von Bellevue (D. Davesnes: Erinnerungen oder Vater Heisasasa), Alice, Enkelin der Baronin (C. Juin, h. K. Stolz: Verhaßt oder Die betrogenen Betrüger), Amalie (K. Elmar, h. A. Müller: Ferdinand Raimund), Francisca Falk (A. Kotzebue, přeprac. L. Schneider: Die Unglücklichen) – 1856; Tinchen (O. F. Berg, J. Grün, h. F. Suppé: Die Kreuzköpfeln), Emilie (J. Blumlacher t. a h.: Die Reise mit der Zither), Tinchen (F. Kaiser, h. C. Binder: Zwei Testamente), Marie (J. N. Nestroy, h. A. Müller: Der Tritschtratsch), Klotilde (F. Kaiser, h. A. Müller: Stadt und Land) – 1857. 

Prameny

AHMP: Kostel Matky Boží před Týnem, matrika narozených, sig. TÝN N14, 1829–1837 (záznam o narození); Německá evangelická církev v Jirchářích, oddací matrika, sig. EVJ05, 1852–1867 (sňatek A. Dietz a O. Beyera, 14. 8. 1863); Německá evangelická církev v Jirchářích, úmrtní matrika, sig. EVJZ7, 1888–1903 (úmrtí manžela O. Beyera); Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), poř. č. 283, krab. č. 44 (rodina C. Dietze).

NA Praha: Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 87, obr. 993 (rodina C. Dietze).

NMd: cedule StD z let 1853–1860.

Literatura

Almanach für Freunde der Schauspielkunst (Berlin) 1845 [1], s. 262; 1848 [2], s. 298 (D. vedena jako představitelka dětských rolí ve Stavovském divadle); Deutscher Bühnenalmanach (Berlin) 1854 [2], s. 315-322 (začátek angažmá D. ve Stavovském divadle), 1855 [2], s. 294-300, 1856 [2], s. 329–336, 1857 [2], s. 293–299, 1858 [2], s. 312-319, 1859 [2], s. 328–332 (odchod D. ze Stavovského divadla, nikoliv ale do Vratislavi, jak udává almanach, nýbrž do Řezna), 1860 [2], s. 107–109 (angažmá D. v Brně), 1861 [2], s. 184 (hostování ve Stavovském divadle), s. 204 (angažmá D. ve Schwerinu), 1862 [2], s. 143 (angažmá v Královci), s. 227 (odchod D. ze Schwerinu, nikoliv však do Vratislavi, jak uvádí almanach, ale do Královce), 1864 [2], s. 161 (angažmá v Královci s poznámkou o sňatku a odchodu z divadla); Bohemia (Prag) 1. 3., 9. 3., 12. 3., 29. 3., 16. 4., 25. 4., 18. 5., 3. 6., 2. 7., 6. 8., 7. 8., 12. 8., 14. 8., 20. 8., 27. 8., 3. 9., 19. 9., 27. 9. 1853, 12. 1., 15. 1., 20. 1., 14. 2., 15. 3., 31. 3., 18. 4., 19. 4., 23. 4., 29. 4., 6. 5., 8. 5., 21. 6., 1. 7., 5. 7., 8. 7., 17. 7., 26. 7., 29. 7. 1854, 2. 1., 5. 1., 15. 1., 3. 2., 6. 2., 6. 3., 14. 3., 17. 3., 10. 4., 14. 4., 19. 4., 5. 5., 19. 5., 2. 6., 6. 6., 23. 6., 31. 7., 16. 8., 21. 8., 29. 8., 31. 8., 2. 9., 10. 9., 11. 9., 22. 9., 29. 9. 1855, 8. 1., 10. 1., 12. 1., 24. 1., 3. 2., 7. 2., 10. 2., 5. 3., 9. 3., 15. 3., 27. 3., 29. 3., 25. 4., 26. 4., 2. 5., 1. 6., 7. 6., 14. 6., 15. 6., 18. 6., 25. 6., 28. 6. 1856, 10. 1., 16. 1., 18. 2., 21. 2., 22. 2., 4. 3., 24. 3., 28. 3., 5. 4., 15. 5., 16. 5., 20. 5., 23. 5. 1857, 6. 1., 9. 1., 12. 1., 16. 1., 18. 1., 21. 1., 4. 2., 26. 2., 6. 3., 20. 3., 27. 3. 1858 (angažmá D. ve Stavovském divadle), 22. 3., 28. 3. 1860 (hostování D. ve Stavovském divadle z Městského divadla v Brně), Prager Tagblatt 2. 4. 1889 (inzerát J. Dietze k otevření soukromé herecké školy v Praze) ● nekrolog: Prager Tagblatt (Prag) 12. 2. 1926 ● O. Teuber: Geschichte des Prager Theaters III., Wien (1888), s. 361, 418, 422–423, 480, 525.    

Eisenberg, Kosch Th.

Vazby

H

• Hlavní strana

Vznik: 2021
Autor: Martin Hanoušek