Der Eiserne Tisch oder Der durchleüchtige Bauer: Porovnání verzí

Aktuální verze z 11. 1. 2021, 13:51

TRAGICO=COMOEdia

Genandt

Der Eiserne Tisch

oder

Der durchleüchtige Bauer 

Transliterace 

Německá edice

Český překlad

E-kniha

Pro Kabinet pro studium českého divadla zpracovala Alena Jakubcová ml.

Předložený elektronický dokument vznikl za finanční podpory Ministerstva kultury ČR v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Institut umění – Divadelní ústav (DKRVO 2018, MK000023205).

E-kniha přináší komentovaný přepis německého textu se zrcadlovým českým překladem, pro úplnost přidáváme i samostatný soubor s německou edicí textu, který zachovává všechny (typo)grafické, jazykové a gramatické odchylky od dnešního standardu.

E-kniha Der Eiserne Tisch (2020) – edice a překlad

autor: anonymní
název: Tragico-Comoedia Genandt Der Eiserne Tisch oder Der durchleüchtige Bauer
český název: Tragikomedie nazvaná Železný stůl aneb Vznešený sedlák
původní vydání: rukopis, kolem 1660
transliterace: Alena Jakubcová ml.
německá edice: Alena Jakubcová ml.
překlad: Alena Jakubcová ml.
lektor: prof. PhDr. Dalibor Tureček, DSc.
sazba: Drusala, s. r. o.

ISBN 978-80-7008-440-3
číslo publikace IDU: 767

O textu obecně:

• jedná se o anonymní bohemikální rukopis tragikomedie Der Eiserne Tisch, ze středoevropského prostoru 2. pol. 17. stol.
• díky věnování bayreutskému markrabímu Christianu Ernstovi von Brandenburg-Bayreuth (* 27. 7. 1644 Bayreuth, † 10. 9. 1712 Erlangen, ve funkci 1655–1712) se podařilo zúžit období vzniku textu
• rukopis je uložen v Universitätsbibliothek Bayreuth pod sign. 20/Ms. G 13
• rukopisů s obdobnou tematikou a analogickým uskupením postav je vícero, vzniklá edice umožní jejich porovnání
• hra se odehrává v Českém království (Königreich Böhmen)
• řadí se mezi rukopisy s motivem Libuše a železného stolu

O jazyku textu:

• na základě pravopisu lze soudit, že jazykem rukopisu je raná nová horní němčina (Frühneuhochdeutsch)
• pravopis svědčí i o stáří textu: cca 1660
• hláskové změny v textu ukazují na propojení psaných (literárních) jazyků „Oberdeutsch“ a „Ostmitteldeutsch“, čímž se vyznačovaly texty z českých zemí, přičemž převažuje vliv hornoněmecký

O transliteraci:

• veškeré jazykové a gramatické odlišnosti zachovány
• dělení slov a řádkování zachováno
• u kurentního „d“ nelze rozlišit malé a velké písmeno –  ve všech případech přepisováno minuskulí
• zkratka pro zdvojené „m“ (vodorovná čárka nad „m“) rozepisována přímo v textu
• zkratka pro „das(s)“ (široké protáhlé „d“) rozepisována jako [das(s)]

O překladu:

• na konec vět a promluv doplněny tečky, ne však otazníky apod.
• doplněny čárky, mj. za oslovením, před spojkou
• zkratka E. M. rozepsána

Die Bayreuther Handschrift

Zum Inhalt

• Verknüpfung griechischer/römischer und slawischer Mythologie
• der Text beginnt mit einer Hamlet-Anspielung (möglicherweise Parodie)
• den Hauptteil bilden der Streit um die Nachfolgerschaft und die Suche der vom Orakel erwählten Herrscher
• der böhmische Kontext ist außerdem durch die Opposition der Wenden und Böhmen gegeben
• das ganze Stück endet glücklich und mit der gepriesenen fürstlichen Tugend

Es gibt viele Motive, die auf einen märchenhaften Charakter (mindestens z. T.) des Spiels hindeuten:

• durchschaubare, einfache Handlung
• schwarzweiße Charaktere, gute und schlechte Personen, mögliche Besserung
• Thema der Liebe
• Proben der Treue
• Bestrafung/Belohnung
• Zauberkräfte
• Weissagung der Orakels und der Zigeunerin
• Zigeuner
• Verkleidungen
• Treue, Sanftmut, Tugend, Wahrheit als geschätzte Attribute

Unterschiede zur Libussa-Sage:

• das Orakel (nicht Libussa) weissagt, dass ein Bauer und eine Zigeunerin den böhmischen Thron besteigen werden
• der Bauer ist in Wirklichkeit der verkleidete Prinz Sigislaus (Přemysl war tatsächlich ein Bauer bzw. Pflüger)
• die Braut Sigislaus', die Wendische Prinzessin Hedregundis, spielt eine untergeordnete Rolle, sie ist außerdem als eine Zigeunerin verkleidet

Zur Sprache

• 2 Schrifttypen: Kombination von Kurrent und Lateinschrift
• in Lateinschrift: Gottheiten und mythologische Gestalten (Venus, Diana, Zephÿrus, Amazonische), Namen (Scipionus, Horatische, Ciceronische, Hedwan, Hedregundis), Wörter lateinischen Ursprungs (Administriret, Exempel, Triumph), Wörter mit lateinisch beeinflusster Schreibweise (Macedonischen, Bucephalo, Sclav, Music)
• Nebeneinander graphischer Formen, Uneinheitlichkeit in der Schreibung – auch gleicher Wörter
• Oberdeutsche Merkmale: Spannung, „nus/ß“-Endungen, „ro“-Endung, nicht durchgeführte Erweiterung von „u“ zu „o“, Diphthong „ai“ statt „ei“, nicht gerundete delabialisierte Formen, Labialisierung, Partizip II ohne Präfix „ge-“ bei Verben des Alltags, apokopierte/synkopierte Nebensilbenvokale, keine konsequente Markierung des Umlauts
• Ostmitteldeutsche Merkmale: Erweiterung von „u“ zu „o“, binnenhd. Konsonantenschwächung, Wandel von „au“ zu „o“

Anmerkungen zur Edition

Verwendete Abkürzungen:

tsch.                 tschechisch

lat.                    lateinisch

dt.                     deutsch

H(h)d.               H(h)ochdeutsch

N(n)hd.             N(n)euhochdeutsch

O(o)bd.             O(o)berdeutsch

O(o)md.            O(o)mitteldeutsch

Anm.                 Anmerkung

DUDEN             Duden online, URL: https://www.duden.de/

GRIMM             Deutsches Wörterbuch von J. Grimm und W. Grimm online,

URL: http://woerterbuchnetz.de/cgi-bin/WBNetz/wbgui_py?sigle=DWB

                         16 Bde. in 32 Teilbänden, Leipzig 1854–1961

ADELUNG        J. C. Adelung: Grammatisch-kritisches Wörterbuch

                         der Hochdeutschen Mundart online,

                         URL: http://www.zeno.org/Adelung-1793

                         Leipzig 1793–1801

FNHD. WB       Frühneuhochdeutsches Wörterbuch online,

                         URL: https://fwb-online.de/