Gerstenkorn, Franz: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
{{Infobox Osoba | {{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno = <ee:firstname>Franz </ee:firstname> <ee:lastname>Gerstenkorn </ee:lastname> | + | | jméno = <ee:firstname>Franz</ee:firstname> <ee:lastname>Gerstenkorn</ee:lastname> |
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | ||
| − | Praha | + | Praha |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | ||
| Řádka 15: | Řádka 15: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | ||
| − | Praha | + | Praha |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | povolání = <ee:profession>hudební kritik, publicista, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>hudební kritik, publicista,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | + | ||
</ee:perex> | </ee:perex> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
| Řádka 26: | Řádka 26: | ||
Studoval na piaristickém, později Akademickém gymnáziu v Praze, od 1854 pokračoval ve filozofických ročnících univerzity a na právnické fakultě, kde 1858 složil státní zkoušku. Jeho spolužáky na gymnáziu a pozdějšími přáteli byli mj. Neruda a Čelakovský. Hře na klavír ho učila matka, žačka K. Czerného, později známý pražský pedagog K. E. Hoffmann z Prokschova ústavu. Teorii studoval '''G. '''u ředitele konzervatoře J. Krejčího a J. L. Zvonaře. Pod silným dojmem z četby Goethova ''Fausta ''se od šestnácti let zajímal o literaturu a divadlo, zvl. o Shakespeara. Spřátelil se s ředitelem Cecilské jednoty A. Aptem, který se stýkal s Wagnerem a 1853–55 uváděl v Praze v Cecilské jednotě koncertně Wagnerovu operní tvorbu. Po pražské premiéře opery ''Tannhäuser ''(1854) se '''G. '''stal členem kroužku nejaktivnějších pražských wagneriánů, scházejících se v Café Braithut na staroměstském nábřeží. Patřili k němu A. W. Ambros, F. Ulm, H. Porges ('''G. '''vrstevník a kolega z právnické fakulty, pozdější lékař) a po návratu ze Švédska též B. Smetana. Skupina stála v opozici vůči E. Hanslickovi a po Hanslickově kritice vídeňského provedení ''Tannhäusera ''(1857) poslal '''G. '''redaktorovi ''Wiener Zeitung ''L. A. Zellnerovi protestní dopis. Polemiku s Hanslickem publikoval i v lipském listu ''Neue Zeitschrift für Musik ''(47, 1857, s. 192–193). Podílel se na organizaci Wagnerova pražského koncertu 8. 2. 1863 na Žofíně. | Studoval na piaristickém, později Akademickém gymnáziu v Praze, od 1854 pokračoval ve filozofických ročnících univerzity a na právnické fakultě, kde 1858 složil státní zkoušku. Jeho spolužáky na gymnáziu a pozdějšími přáteli byli mj. Neruda a Čelakovský. Hře na klavír ho učila matka, žačka K. Czerného, později známý pražský pedagog K. E. Hoffmann z Prokschova ústavu. Teorii studoval '''G. '''u ředitele konzervatoře J. Krejčího a J. L. Zvonaře. Pod silným dojmem z četby Goethova ''Fausta ''se od šestnácti let zajímal o literaturu a divadlo, zvl. o Shakespeara. Spřátelil se s ředitelem Cecilské jednoty A. Aptem, který se stýkal s Wagnerem a 1853–55 uváděl v Praze v Cecilské jednotě koncertně Wagnerovu operní tvorbu. Po pražské premiéře opery ''Tannhäuser ''(1854) se '''G. '''stal členem kroužku nejaktivnějších pražských wagneriánů, scházejících se v Café Braithut na staroměstském nábřeží. Patřili k němu A. W. Ambros, F. Ulm, H. Porges ('''G. '''vrstevník a kolega z právnické fakulty, pozdější lékař) a po návratu ze Švédska též B. Smetana. Skupina stála v opozici vůči E. Hanslickovi a po Hanslickově kritice vídeňského provedení ''Tannhäusera ''(1857) poslal '''G. '''redaktorovi ''Wiener Zeitung ''L. A. Zellnerovi protestní dopis. Polemiku s Hanslickem publikoval i v lipském listu ''Neue Zeitschrift für Musik ''(47, 1857, s. 192–193). Podílel se na organizaci Wagnerova pražského koncertu 8. 2. 1863 na Žofíně. | ||
| − | Od 1857 do poloviny 60. let referoval '''G. '''v ''Neue Zeitschrift für Musik ''o pražském hudebním a divadelním životě, zhusta anonymně. Pak žurnalistiky zanechal a 1864 odešel studovat hudbu a filozofii na univerzity v Halle (k hegeliánovi J. E. Erdmannovi), v Jeně, Heidelbergu | + | Od 1857 do poloviny 60. let referoval '''G. '''v ''Neue Zeitschrift für Musik ''o pražském hudebním a divadelním životě, zhusta anonymně. Pak žurnalistiky zanechal a 1864 odešel studovat hudbu a filozofii na univerzity v Halle (k hegeliánovi J. E. Erdmannovi), v Jeně, Heidelbergu a v Lipsku, kde byl 1870 promován (PhDr.). Cestoval po Německu a psal do literárních a kritických uměleckých listů. 1877 se vrátil do Prahy a od 1879 do konce století byl znovu pražským zpravodajem ''Neue Zeitschrift für Musik''. Ač přispíval i do domácích periodik (např. k Wagnerovu výročí v únoru 1903 do pražské ''Bohemi''e textem „Richard Wagner und Prag“, který přetiskl pražský Theateralmanach 1911), mířila jeho činnost především za hranice. V 90. letech se v Praze stal jeho přítelem R. Freiherr Prochazka, který zapsal jeho paměti a zpracoval je 1914 do knihy ''Das romantische Musik-Prag''. |
Vedle běžné zpravodajské publicistiky se '''G. '''soustředil na obecné otázky hudební a divadelní kritiky a na dílo Wagnerovo. Pokládal Wagnera za osobnost daleko přesahující oblast hudby a divadla, kterou je třeba vidět v kontextu dobového duchovního života. Podobně jako celá pražská skupina vyjadřoval obdiv k Wagnerovi nadšeným, až bojovným literárním stylem. Ve svých zápiscích nazývá období po pražské premiéře ''Tannhäusera ''„třetí hudební válkou“. Nebývale ostrý způsob jeho polemiky byl také jako takový vnímán, což dokládají pražské deníky J. Proksche, který stoupence „hudby budoucnosti“ nazýval „novokřtěnci“. | Vedle běžné zpravodajské publicistiky se '''G. '''soustředil na obecné otázky hudební a divadelní kritiky a na dílo Wagnerovo. Pokládal Wagnera za osobnost daleko přesahující oblast hudby a divadla, kterou je třeba vidět v kontextu dobového duchovního života. Podobně jako celá pražská skupina vyjadřoval obdiv k Wagnerovi nadšeným, až bojovným literárním stylem. Ve svých zápiscích nazývá období po pražské premiéře ''Tannhäusera ''„třetí hudební válkou“. Nebývale ostrý způsob jeho polemiky byl také jako takový vnímán, což dokládají pražské deníky J. Proksche, který stoupence „hudby budoucnosti“ nazýval „novokřtěnci“. | ||
| Řádka 33: | Řádka 33: | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| − | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura </ee:bibliography_label> == | + | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == |
<ee:bibliography_content>''Bohemia'' 30. 1. 1910, s. 7 [oznamuje úmrtí: „včera v noci“]; ''Josef Proksch. Biographisches Denkmal aus dessen Nachlasspapieren errichtet'', vyd. R. Müller, Reichenberg 1874, s. 183, zvl. 185ad.; R. F. Prochazka: Das Vermächtnis eines Kritiker–Philosophen, ''Das romantische Musik-Prag, ''Saaz 1914, s. 36–40 [koment. vydání G. autobiografie]; Lomnäs–Strauss; D. Strauss: Eduard Hanslick und die Diskussion um die Musik der Zukunft, in: ''Eduard Hanslick: Sämtliche Schriften. Historisch-kritische Ausgabe'', I/4, 1857–58, vyd. D. Strauss, Wien 2002, s. 407–426. • ČHS; Lexikon zur deutschen Musik.</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>''Bohemia'' 30. 1. 1910, s. 7 [oznamuje úmrtí: „včera v noci“]; ''Josef Proksch. Biographisches Denkmal aus dessen Nachlasspapieren errichtet'', vyd. R. Müller, Reichenberg 1874, s. 183, zvl. 185ad.; R. F. Prochazka: Das Vermächtnis eines Kritiker–Philosophen, ''Das romantische Musik-Prag, ''Saaz 1914, s. 36–40 [koment. vydání G. autobiografie]; Lomnäs–Strauss; D. Strauss: Eduard Hanslick und die Diskussion um die Musik der Zukunft, in: ''Eduard Hanslick: Sämtliche Schriften. Historisch-kritische Ausgabe'', I/4, 1857–58, vyd. D. Strauss, Wien 2002, s. 407–426. • ČHS; Lexikon zur deutschen Musik.</ee:bibliography_content> | ||
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>1834</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>1834</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
| − | * <ee:chronology_date_from>28. /29. 1. 1910</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha </ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>28. /29. 1. 1910</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
<div class="names"><ee:names/></div> | <div class="names"><ee:names/></div> | ||
| Řádka 64: | Řádka 64: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Verze z 13. 10. 2015, 16:10
Franz Gerstenkorn
* 1834 Praha
† 28. /29. 1. 1910 Praha
hudební kritik, publicista
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
