Wiedermann, Maximilian: Porovnání verzí

Aktuální verze z 6. 2. 2020, 12:48

Psán též Max. Math., Widermann. Manžel herečky a sopranistky Heleny W. (vl. jm. Magdalena), roz. Dolejšové (1805 Pra­ha–11. 7. 1861 Praha). O jeho mládí a školení není nic známo. 1822 se úspěšně uvedl v opeře v Theater an der Wien, ale nedosáhl zde angaž­má. 24. 10. 1822 poprvé vystoupil ve StD v Pra­ze (Jakob, Méhul: Joseph und seine Brüder) a od listopadu se stal barytonistou pražského souboru. Zpíval německy, výjimečně 1827 čes­ky (Weber: Střelec kouzedlník, 1827). Před 1829 se oženil s M. Dolejšovou, která začínala ve StD 1824 jako ochotnice a od 1. 9. 1824 zde byla angažována. Uplatňovala se zejména v ně­mecké a české činohře, několikrát však převza­la též operní sopránové role (1824: Ludvíka, Cherubini: Vodař, Rosa, d’Alayrac: Dvě slova aneb Nocleh v lese; 1827: Družička, Weber: Střelec kouzedlník). V létě roku 1827 opustil W. is Dolejšovou StD. 1828 získal nakrátko angažmá v berlínském Königstädter Theater (zpíval též nejmenovanou roli v Mercadantově opeře Elisa und Claudio). 1829 se oba usadili v Breslau. W. zde působil jako barytonista, cha­rakterní komik a posléze i režisér až do 1843. Hostoval na místní scéně ještě 1852 (Bratr Tuck, Marschner: Der Templer und die Jüdin), po ztrátě hlasu ve 40. letech se však stal restau­ratérem. Helena účinkovala v místní činohře (s přestávkami) do 1849. Rodina se postupně rozpadla, když manželka 1839 porodila ne­manželského syna a 1850 se vrátila do Prahy. Tam byla znovu angažována a věnovala se až do své smrti především české činohře, v níž vy­tvořila asi 140 rolí (v opeře zpívala např. Markýzu, Donizetti: Marie, dcera pluku, 1853). 

W. měl silný a dobře ovládaný baryton, nad­průměrný herecký talent a podle tisku „chvály­hodnou snahu“. V Praze bylo jeho hereckých dispozic využito při zvláštních příležitostech též v německé činohře, např. v červnu 1827 při pohostinských hrách známého vídeňského her­ce Löweho, s nímž při těchto představeních v menších rolích spolupracovali i další zpěváci (Michalesi, Podhorská ad.). W. obsáhl reperto­ár velkého typového rozpětí, zejména na konci svého působení byl jedním z nejzaměstnanějších členů souboru StD, a jeho ztrátu divadlo bolestně pociťovalo.

Role (ve StD)

1822: Jakob (Méhul: Josef und seine Brüder); 1824: Gulf (Spohr: Faust), Mluvčí (Mozart: Die Zauberflöte), Ottokar (Weber: Der Freischütz), Figaro (Rossini: Der Barbier von Sevilla), Hubert (Fioravanti: Die reisenden Komödianten), Lékárník (Jos. Schuster: Die falsche Primadonna), Hrabě Egbert (Auber: Der Schnee), Jago (Rossini: Othello), Lorenz, cikán (P. A. Wolff–Weber: Preciosa), Publius (Mozart: Titus), Kurt (Grétry: Raoul der Blaubart), Antenos (Rossini: Zelmire), Don Juan (Mozart: Don Juan), Cinna (Spontini: Die Vestalin), Rübezahl (Würfel: Rübezahl), Figaro (Mozart: Die Hochzeit des Figaro), Fernando Villabella (Rossini: Die diebische Elster), Pistofolus, notář (Paisiello: Die schöne Müllerin), Oranski, vůdce Kozáků (Che­rubini: Faniska), Isidor (něm., Paër: Sargines), Wim­pel, fabrikant (W. Müller: Prag, Paris, London und Constantinopel); 1825: Albert von Kleeburg (Weber: Silvana), Johann (Perinet–W. Müller: Neusonntags­kind), Poustevník (Triebensee: Die wilde Jagd), Giesbrecht (Wolfram: Alfred, prem.); 1826: Moses (Rossini: Moses); 1827: Mac Irton (Boieldieu: Die weisse Frau), Ginardo (Rossini: Corradin), Werner (Auber: Maurer und Schlosser), Lorenz (Raimund–Drechsler: Das Mädchen aus der Feenwelt), Samiel (Weber: Střelec kouzelník), Dandini (Rossini: Cene­rentola).

Prameny a literatura

Penzijní fond sólistů zemských divadel Praha, Národní archiv (dříve SÚA), Praha, fond ND. – Cedule StD 1824–28, NMd. – Aufnahms-Bogen vom Jahre 1850, Breslau a Stará konskripce, Archiv hl. města Prahy. – Marti­nec: Journal. • Wiener Zeitschrift für Kunst, Litera­tur, Theater und Mode 1822, s. 743; Allgemeine mu­sikalische Zeitung [Leipzig] 24, 1822, sl. 828; 29, 1827, sl. 617; 30, 1828, sl. 651, 778, 825–826; ČČM 1, 1827, sv. 1, s. 131; sv. 2, s. 142, 143; Allgemeine Theaterzeitung [Wien] 20, 1827, s. 139, 397; Unter­haltungsblätter [Prag] 1, 1828, č. 26; Almanach der deutschen Bühne auf das Jahr 1835, Frankfurt a. M. 1834; Almanach für Freunde der Schauspielkunst [Berlin] 1, 1836 až 14, 1849; Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1846, s. 49, 50; 1851, s. 62; Bohemia 12. 7. 1861 [nekrolog manželky]; Teuber III, s. 107, 109, 113, 119, 166, 168, 169, 320; M. Schlesinger: Geschichte des Breslauer Theaters, Berlin 1901, s. 188; Vondráček I, II; Kittl: Opera StD 1824–62; Laiske: Dramaturgie. • Wurzbach [v hesle W. Hele­na]; ODS [Dolejšová]; NDp.

Max. Math., Widermann 

Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 621–622
Autor: Adolf Scherl