Fenzl, Johann: Porovnání verzí

Manžel tanečnice Elisy F., roz. Gärtnerové, otec tanečníků a tanečnic Theresy F., Franze Xavera F. (1832 Vídeň–1918 Bad Aibling), Sophie F. a Augusty F., provd. Elsnerové. Starší bratr tanečníka Josepha F.

Pocházel z herecké rodiny a jako žák tanečníka F. Horschelta působil ve Vídni. V českých zemích je zaznamenán při hostování v Brně, kde 11. 8. 1826 uvedl pantomimu Der Freischuss um Kolombinens Hand oder Harlekin im Schutz der Zauberei. 1826 odešel do Stuttgartu za skupinou F. Taglioniho a rok byl jejím groteskním tanečníkem. Po 1827 měl vlastní skupinu, v níž působila vedle jeho ženy Gärtnerova společnost, složená ze dvou dospělých Gärtnerových, dívek Elisy a Liny a dalších neidentifikovaných rodinných příslušníků. Do 1831 tančili ve Stuttgartu (při zájezdech uváděli „od dvorního divadla ve Stuttgartu“), pak do 1844 ve Vídni. Mezi městy, kde hostovali, bylo v říjnu 1831 Brno, v srpnu, září a říjnu 1827 Praha a 1842 znovu Brno (květen, červen), Praha (konec června, červenec) a Karlovy Vary (červenec, srpen). 1845–48 pobýval F. s rodinou opět ve Stuttgartu jako baletní mistr. 1849–60 byl baletním mistrem v Mnichově, kde měli dcera Sophie a syn Franz Xaver sólistickou smlouvu a kde působila i Augusta. Zatímco Sophie po sňatku kolem 1857 opustila scénu, Franz Xaver se stal partnerem romantických tanečnic (též L. Grahnové) a 1876–90 byl šéfem baletu v Mnichově.

První známá významná role, kterou F. nastudoval u Taglioniho, pocházela ze senzační novinky, Taglioniho pantomimy s Lindpainterovou hudbou Danina, aneb Jocko, brazilská opice. Opičí úlohu tančil původně J. Briol, od kterého ji F. převzal při vystoupení Taglioniho skupiny v Mnichově v dubnu, květnu a červnu 1827. Od srpna do října 1827 hostoval F. s manželkou ve StD v Praze. Vedle opičí role (Jocko, der brasilianische Affe) vystoupil jako Harlekýn v pantomimě Die drei Liebhaber […] (Kolombina–paní F., Pierot–Gärtner st.). Tady zapojil i pražské tanečníky jako Pantalona (Lenners) a Čaroděje (J. Brunetti). Pražané účinkovali i v pantomimě Die Räuber in den Abruzzen, v jejíž první části tančili členové F. skupiny maďarský národní tanec, ve druhé domácí F. Feigert a paní Pfeifferová kozácké Pas de deux; podobně v pantomimickém baletu Der Abend eines Rajah […], obsahujícím řadu výstupů Tatarů. Jako benefice rodin Fenzlovy a Gärtnerovy bylo dáváno velké pantomimické představení Timur, der Tartaren Chan na hudbu pražského kapelníka A. Volánka, kde se zřejmě jezdilo i na koních. V říjnu 1831 hostovala F. skupina a rodina v Brně a opět přizvali domácí sílu, když tančili na hudbu předehry místního kapelníka Hnojila. Manželé provedli ruský tanec a F. s bratrem Josephem a s místním mimem J. Purzbichlerem tercet. Podle kritiky měli dobrou úroveň, až na paní F. (Kolombina) a L. Grollovou (Víla).

Z Brna se skupina odebrala do vídeňského Theater in der Leopoldstadt. Měla dlouhodobě velmi dobré návštěvy. F. byl 1831–44 baletním mistrem spojených divadel Theater an der Wien a Theater in der Leopoldstadt. Jeho repertoár těžil nadále z opičí role, zvl. v pantomimě Der verwandelte Harlekin oder die Versöhnung in Brazilien, v níž je Harlekýn proměněn v opici, a odtud se odvíjí příběh. Podobné téma měla snad i pantomima Domi, der amerikanische Affe oder Neger Rache, ein exotisches Rettungsstück (1833). Proměněného Harlekýna tančil bratr Josef, který často představoval i Policinella a vystupoval na chůdách. V květnu 1835 dával Johann k bratrově benefici novou pantomimu Pierot als Wasserträger.

V roce 1842 vystupoval F. s rodinou v Brně třikrát, poté hostoval osmkrát v plně obsazeném pražském StD; list Bohemia věnoval představením zvláštní pozornost a referent Ant. Müller je podrobně popisoval. Spoluúčinkovali domácí tanečníci J. Springerová a Kampfner. Jako svou benefici zařadil F. i „maďarský národní balet“ Der gnädige Gutsherr […]. Kouzelnou pantomimu Der Kobold als Harlekin uzavírala pro diváky překvapivá dekorace s mnohobarevnými ohnivými girlandami.