Brunetti, Therese: Porovnání verzí
Řádka 68: | Řádka 68: | ||
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]] | <ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]] | ||
− | [[Category:Německá činohra v českých zemích v 19. století | + | [[Category:Německá činohra v českých zemích v 19. století]]</ee:category> |
− | + | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
− | + | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> |
Aktuální verze z 6. 2. 2020, 12:16
Jako šestnáctiletá přišla do Prahy z Pasova se společností Andrease Josepha Schopfa. 1798–1833 působila jako herečka německé činohry Stavovského divadla. Zprvu se uplatňovala i jako talentovaná tanečnice (provdala se za baletního mistra Joachima Brunettiho, 1773–1823). Za ředitelů Johanna Liebicha a Franze Holbeina rozvinula mimořádnou hereckou kariéru, role naivek a milovnic vystřídaly později oceňované úlohy vážné a tragické, zvláště v Schillerových dramatech. 1813–14 důvěrná přítelkyně pražského divadelního kapelníka Carla Marii von Webera.
Rozená Therese Frey. Dcera vídeňského úředníka Antona Freye z italské hudebnické rodiny.
Společně s dalšími členy Schopfovy společnosti, která působila v Pasově, byla angažována 1798 ředitelem Domenicem Guardasonim do Stavovského divadla. V šestnácti letech (1799) se v Praze provdala za baletního mistra Stavovského divadla Joachima Brunettiho (též Giacomo B., 1773 Florencie – 1823 Praha). Významnou roli v jejím životě sehrálo 1813–14 setkání se skladatelem C. M. von Weberem, tehdy kapelníkem Stavovského divadla, s nímž udržovala důvěrné přátelství a který učil její dceru Rezi hře na klavír. Po Brunettiho smrti se jejím druhým manželem stal skladatel a člen orchestru Stavovského divadla František Max Kníže († 1840). Stavovské divadlo zůstalo jejím jediným angažmá až do 1834. S divadlem, kde působila během čtyř ředitelských režimů, se rozloučila beneficí 26. 4. 1834. Odešla do soukromí a s dobrou penzí od divadelního Penzijního fondu, přiznanou za dlouholeté služby, žila v Praze do svých 82 let.
B. debutovala sice 1798 v činoherní roli Therese Halterové ve hře Johanna Friedricha Jüngera Die Geschwister vom Lande S jeho pomocí vytvořila 1804 meloplastické kreace Das Mädchen in der Grotte a Minna die Fee. Taneční průpravou získala obratnost a ladná gesta. Její kariéra činoherní herečky, v pražském Stavovském divadle ojedinělá, započala po nástupu Johanna Liebicha do ředitelské pozice 1806. V Liebichově době hrála role milovnic a naivek, pro něž měla vhodný zevnějšek – drobnější postavu, půvabný obličej, rusé vlasy a modré oči. Nespoléhala však jen na své charisma a role studovala s neobyčejnou pečlivostí. Výborně deklamovala prózu i verše (vystupovala také ve vlastních celovečerních recitačních pořadech). Už 1807 ji referent vídeňského časopisu Allgemeine Theaterzeitung řadil na první místo mezi herečkami pražského souboru, 1809 zaujala i Johanna Friedricha Reichardta, a to svou přirozenou grácií a ladností. Ludwig Tieck, který v Praze pobýval přes léto 1813, ji viděl v roli Marie Beaumarchaisové (Goethe /Clavigo/) a předpovídal jí kariéru první německé herečky. Svůj vzhled si dokázala dlouho udržet a ještě 1828 kritik Anton Müller oceňoval, že byla schopna hrát role vzdálené věkem dvě desetiletí.
Od nástupu ředitele Franze Holbeina (1821–24) se její repertoár postupně měnil. Hrála vznešené dámy a mladší ženy v seriózních činohrách, dostávala se častěji i k rolím hrdinek v tragédiích, zejména Schillerových, a mnohokrát je reprízovala. Ke konci své divadelní dráhy přijímala, ač nerada, i role matek a vdov a sklízela za ně rovněž chválu kritiky. Po nástupu ředitelského triumvirátu Štěpánek – Kainz – Polawsky (1824) postupně ubývalo náročného repertoáru. Po 1830 začala mít B. konkurenci v mladších herečkách, zastiňovala ji zejména Nina Herbstová. B. byla hojně zaměstnávána, ale postupně musela brát zavděk i vedlejšími rolemi v podřadném repertoáru. Trpěla častými nemocemi a 1832 požádala o udělení penze. Nepravidelně vystupovala ještě celý rok, ale nevyužila už ani svých posledních dvou benefičních představení. Její poslední nově studovanou rolí byla 3. 2. 1833 vedlejší úloha hraběnky Neubergové v Albiniho veselohře Keinem Mädchen ist zu trauen, aber desto mehr den Frauen.
Role
Stavovské divadlo, Praha
Therese Halter (J. F. Jünger: Geschwister vom Lande) – 1798; Ludmille (Ch. F. Bonin: Das Fest der Fürstenliebe) – 1800; Sophie (A. Lafontaine: Die Tochter der Natur), Sittah Mani (Ch. A. Vulpius: Sitah Mani oder Karl XII. bei Bender) – 1806; Margarethe (A. W. Iffland: Die Hagestolzen), Katinka (F. Kratter: Das Mädchen von Marienburg), Elsbeth (A. Kotzebue: Graf von Burgund), Sena (M. Stegmayer: Salomons Urtheil) – 1808; Ines del Castro (F. H. Thelo: Ines del Castro), Elise (W. Vogel dle C. Federiciho: Der Amerikaner), Elise (C. W. Contessa: Das Rätsel) – 1809; Jertha (A. Müllner: Die Schuld), Marie Beaumarchais (J. W. Goethe: Clavigo) – 1813; Baronin von Holmbach (F. L. Schröder: Stille Wasser sind betrüglich) – 1814; Cora (A. Kotzebue: Die Sonnenjungfrau), Elvire (A. Kotzebue: Rollas Tod), Welleda (A. Kotzebue: Die kluge Frau im Walde oder Der stumme Ritter) – 1815; Elisabeth (J. W. Goethe: Götz von Berlichingen, benefice) – 1817; Minna (G. E. Lessing: Minna von Barnhelm) – 1818–20; Camilla (Ch. E. Houwald: Das Bild) – 1821; Eine Dame in Trauer (G. E. Lessing: Minna von Barnhelm), Elisabeth (P. Weidmann: Der Schwätzer), Therese, junge Wittwe (T. Hell dle franc. novely: Die beiden Galeeresklaven), Sara (Ch. E. von Houwald: Richard von Franken), Elisabeth, Königin von England (W. Lembert dle W. Scotta: Das Fest zu Kenilworth), Adolphine (A. Kotzebue: Der verbannte Amor), Die Gräfin [von Felsek] (T. Körner: Hedwig), Paulowna Ossakowa (J. M. Babo: Die Strelitzen), Frau Drave (A. W. Iffland: Die Mündel), Elisa (F. A. Holbein dle W. Shakespeara: Die bezähmte Widerspenstige), Helene, Gräfin von Strahl (F. A. Holbein dle H. Kleista: Das Käthchen von Heilbronn), Donna Claura (P. A. Wolff, h: C. M. Weber: Preciosa), Lady Milford (F. Schiller: Kaballe und Liebe), Gertrud, Pächterin von Kammersdorf (J. Franul von Weissenthurn: Es spuckt), Marie (J. Franul von Weissenthurn: Johann von Finnland), Blanka (A. Kotzebue: Bayard, Der Ritter ohne Furcht und ohne Tadel), Doktorin (Kotzebue: Männer-Treue), Räthin Warning (Kotzebue: Das Epigramm), Gräfin Klausner (K. Schall: Die unterbrochene Wistparthie, oder Der Strohmann), Die Königin (W. Shakespeare: Hamlet), Donna Clara (I. von Seyfried s hudbou W. A. Mozarta: Ahasverus, der nie Ruhende), Otilie (A. Kotzebue: Die Corsen in Ungarn), Eleonore (T. Körner: Rosamunde Clifford), Baronin Dütthelm (J. Franul von Weissenthurn: Das letzte Mittel), Isabella (H. Clauren: Der Bräutigam aus Mexiko), Elisabeth von Arragonien (F. J. W. Ziegler: Fürstengröße), Die Gräfin (A. Kotzebue: Menschenhaß und Reue), Gräfin Mathilde von Burgund (A. Kotzebue: Der Graf von Burgund), Sophie Derville (T. Hell dle J. M. T. Baudouina d'Aubigny: Die beiden Sergeanten); Oberpriesterin der Sonne (A. Kotzebue: Die Sonnenjungfrau), Frau Gertrude (G. de Pixérécourt: Der Hund des Aubri de Mont-Didier), Gräfin von Werdenberg (F. A. Holbein dle H. Claurena: Das Alpenröslein, das Patent und der Shawl), Elisabeth (J. W. Goethe: Götz von Berlichingen), Helene (F. A. Holbein: Fridolin, oder der Gang nach dem Eisenhammer), Helene (F. A. Holbein: Der Brautschmuck), Lotte (A. Kotzebue: Das Intermezzo), Lady Macbeth (F. L. Schröder dle W. Shakespeara: Macbeth) – 1824; Frau von Altschön (K. Meisl: Das Gespenst auf der Bastei), Maria (W. Marsano: Der Spessart), Die Räthin (A. W. Iffland: Die Aussteuer), Julie, Gräfin Imperiali (F. Schiller: Fiesco), Frau Wiesen (W. Vogel: Reue und Ersatz), Elisabeth, Königin von England (J. G. Dyk dle J. Bankse: Graf von Essex), Bertha, Verwitwette von Eichenhorst (F. S. Weidmann: Die Scharfenecker, oder: Der Verkannte), Margarethe (A. Thörring-Seefeld: Kaspar der Thorringer), Elisabeth von Valois (F. Schiller: Don Carlos), Gonerill (F. L. Schröder dle W. Shakespeara: König Lear), Baronin Sophie von Wallborn (F. A. Holbein: Die Zufälle), Claudia (G. E. Lessing: Emilia Galotti), Elisabeth, Königin von England (F. Schiller: Maria Stuart), Donna Eleonore (K. A. West dle Calderónovy hry El médico de su honra: Don Guttiere), Therese (W. A. Iffland: Die Hagestolzen), Frau von Dachs (A. Kotzebue: Der Shawl), Gräfin Terzky (F. Schiller: Wallensteins Tod), Gertrud Stauffacher (F. Schiller: Wilhelm Tell), Gräfin Waltron (H. F. Möller: Graf Waltron), Oberförsterin (W. A. Iffland: Die Jäger), Therese (G. Lotz dle ?: Die Brandruine von Burnina), Amalie von Bergenheim (F. J. W. Ziegler: Weltton und Herzensgüte), Fräulein Scuderi (W. Stich podle Antonyho a Léopolda: Cardillac, der Goldschmid von Paris), Camilla (E. Houwald: Das Bild), Gräfin Wolward (A. Kotzebue: Die beiden Klingberge) – 1825; Otilie (A. Kotzebue: Die Corsen in Ungarn), Baronin von Wertheim (J. Franul von Weissenthurn: Welche ist die Braut?), Madam Dahl, Wittwe (A. Kotzebue: Die Erbschaft), Gräfin Kleinberg (F. Elmenreich: Röschens Aussteuer, oder: Das Duell), Oberförsterin Warberger (A. W. Iffland: Die Jäger), Ludmilla (W. Vogel: Der Erbvertrag), Sabina Möhring, Strassenausschoderungs-Assesors Wittwe (anonym: Die optische Zimmerreise in Krähwinkel), Phädra (J. Racine: Phädra), Antonina (E. Schenk: Belisar), Kaiserin Katharina (I. F. Castelli dle J. H. F. Lamartelliera: Peter und Paul), Königin Isabeau (F. Schiller: Jungfrau von Orleans), Eva Ogelova, Gräfin von Rosenberg (T. Körner: Zriny oder Die Bestürmung von Szigety), Gräfin Capulet (W. Shakespeare: Romeo und Julia), Bertha (A. Kotzebue: Die Hussiten vor Naumburg), Veturia (M. Collin: Coriolan), Elvira von Oerindur (A. Müllner: Die Schuld), Ludmilla (W. Vogel podle povídky E. T. A Hoffmanna: Der Erbvertrag), Marie (W. A. Iffland: Der Spieler), Lady Athol (A. Kotzebue: Eduard in Schottland oder Die Macht eines Flüchtlings), Mistriß Pierce (C. Blum dle franc. předlohy: Die beiden Britten), Oberhofmeisterinn (W. A. Iffland: Elise von Valberg), Gräfin von Sendheim, Wittwe (H. Beck: Das Kamäleon), Karoline von Blankendorf (C. Töpfer: Der Tagesbefehl), Claudia (G. E. Lessing: Emilia Galotti), Baronin von Ringen (C. Töpfer: Schein und Seyn), Die Fürstin (H. Clauren: Das Hotel von Wiburg), Cölestine von Nordek, Vorsteherin der Hopitaliterinnen (A. Kotzebue: Die deutschen Ritter vor Nizäa), Hofräthinn Rose (W. A. Iffland: Dienstpflicht), Justine, Vertraute (W. Vogel dle M. G. Lewise: Adelma, oder Kampf und Sieg), Camilla (W. Marsano podle W. Scotta: Isbella von Crove oder Des Sieges Preis) – 1826; Frau von Blankenschweert (anonym: Die Abenteuer in der Neujahrsnacht), Baronin Albosi, Wittwe (F. J. W. Ziegler: Weltton und Herzensgüte), Therese Valry (G. Lotz podle franc. předlohy: Die Brandruine von Burnina), Gräfin Wollwarth (A. Kotzebue: Die beiden Klingsberge), Herzogin von Olivarez (F. Schiller: Don Carlos), Räthin Warning (A. Kotzebue: Das Epigramm), Madame Moreau (A. Kotzebue: Falsche Schaam), Theodora Bonamati (I. F. Castelli dle C. Federiciho: Die Pisanischen Brüder), Madame Wölbing (J. Franul Weissenthurn: Das Manuscript), Gora, Medeens Amme (F. Grillparzer: Medea), Die Hofräthin Stahl (W. A. Iffland: Der Hausfriede), Gertrude, Königin von Dänemark (Shakespeare, p: Schlegel: Hamlet, Prinz von Dänemark), Maria Allegri (A. Oehlenschläger: Corregio) – 1827; Elisabeth von Burgund, Wittwe (W. A. Gerle: Adam Wiederbauer), Kriminalräthin von Wollenkampf (A. Albini: Zu zahm, und zu wild), Frau Felden (C. Töpfer dle Goethovy básně: Herrmann und Dorothea), Madame Wardam (W. A. Iffand: Erinnerung), Marthe (H. Cuno: Vergeltung oder Der steinerne Burggraf von Ellbogen), Wilhelmine (A. Kotzebue: Das Kind der Liebe), Elisabeth, Königin von England (M. Collin: Essex), Frau von Wildruff (A. Kotzebue: Der verschwiegene wider Willen oder: Die Fahrt von Berlin nach Potsdam), Miß Irwing (F. L. Schröder: Stimme der Natur), Madam Traut (W. A. Iffland: Die Reise nach der Stadt), Oberhofmeisterin (W. A. Iffland: Elise von Valberg), Die Gräfin (A. Steigentesch: Die Zeichen der Ehe), Mutter Cesannes (I. F. Castelli dle E. Scriba: Yelva), Marie, Königin (J. Franul Weissenthurn: Johann von Finnland), Gräfin Elisabeth von Gölding (J. Franul Weissenthurn: Die Burg Gölding), Gertraud (Ch. Birch-Pfeiffer: Fra Bartolomeo oder das Stift zu Worms) – 1828; Anna Welling (A. Kotzebue: Silberne Hochzeit), Kurfürstin (H. Kleist: Prinz von Homburg), Die Herzogin (F. Schiller, ú: K. A. West: Wallenstein), Schwiegermutter [des Elsassers Freiberg] (A. Lewald: Vatersegen), Margarethe Douglas (W. Lembert dle W. Scotta: Maria Stuarts erste Gefangenschaft), Mutter Gerende (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Taube von Cerdrons), Baronin Dütthelm (J. Franul Weissenthurn: Das letzte Mittel), Mutter Herb (W. Vogel dle C. Federiciho: Der Amerikaner), Die Baronesse (J. Franul Weissenthurn: Welche ist die Braut?), Die Gräfin (P. A. Wolff: Der Mann von fünfzig Jahren), Frau (F. L. Schmidt nach Engel: Lorenz Stark, oder die deutsche Familie), Frau von Darring: (F. L. Schröder: Ring) – 1830; Baronin von Ringen (C. Töpfer: Schein und Seyn), Frisca (E. Raupach: Schuld uind Buse), Bertha von Walden (F. A. von Kurländer: Die kleine Schwärmerin), Großmutter (A. Kotzebue: Die Großmama), Frau Ruhberg W. A. (Iffland: Verbrechen aus Ehrfurcht), Frau Erlen (A. Kotzebue: Das Schreibpult, oder die Gefahren der Jugend) – 1831; Wittwe Dahl (A. Albini: Milady Mann und Lieutenant Frau), Die Schulzin (E. Raupach: Der Müller und sein Kind) – 1832; Gräfin Neuberg (A. Albini: Keinem Mädchen ist zu trauen, aber desto mehr den Frauen) – 1833.
Prameny
AMP: matrika oddaných fary u kostela p. Marie Sněžné, sign. PMS O 2 (4. 5. 1829); matrika oddaných fary u kostela sv. Havla, sign. HV O 5 (10. 1. 1799); matrika narozených tamtéž, sign. HV N 8 (2. 8. 1801, narození syna Karla Christiana); sign. HV N 9 (28. 1. 1803, narození dcery Terezie Barbory), sign. HV N 10 (18. 3. 1815, narození syna Friedricha Matthiase); Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Kníže Franz Maximilian.
NA Praha: fond Policejní ředitelství, konskripce, karton 54, obr. 317; fond Zúst, bez sign.
NMd: Soubor div. cedulí StD od 1824.
Literatura
Journal der Privat-Pensions-Instituts-Cassa an dem böhmischen königl. Landständischen Theater a 1ma Januarij 1820 (1820–28) + Geschäfts-Protokoll des Pensions-Instituts am Prager landständ. Theater (1815–34) • divadelní referáty a anonce v časasopisech: Allgemeines europäisches Journal 1798, sv. 5, s. 212 (divadelní referáty); Allgemeine Theaterzeitung 1807, 1813, 1826; Allgemeiner Deutscher Theater-Anzeiger 3, 1813 – 4, 1814; Unterhaltungsblätter 1828–29; Bohemia 1830–34; v ročenkách Taschenbuch für Schauspieler für das Jahr 1816–1823, Stuttgart b. d.; a v novinách Kaiserlich-Königliche privilegirte Prager Zeitung 1814–17 • vyobrazení v ročenkách: Prager Theater-Almanach auf das Jahr 1808; Prager Theater-Almanach auf das Jahr 1809; v souboru Abbildungen von mehreren der vorzüglichen Schauspieler und Sänger der landständischen Bühne in Prag im Jahre 1829 unter Direction der H. H. Polawski, Kainz, Stiepanek, gezeichnet von Anton Machek. Lithographiert von Schoedl und Schier, ed. J. Ritter von Rittersberg, v níže uvedené studii K. Strunze a na http://www.weber-gesamtausgabe.de/de/Index, též korespondence, Weberovy kompozice věnované Brunettiovým ad • J. F. Reichardt: Vertraute Briefe geschrieben auf einer Reise nach Wien und den Oesterreichischen Staaten zu Ende des Jahres 1808 und zu Anfang 1809 II, Amsterdam 1810, s. 207; C. Schluga: Bemerkungen auf einer Reise nach Böhmen über das Prager und Karlsbader Theater, Theaterzeitung 9, Wien 1816, s. 281; nesign.: Nachrichten vom Theater in Prag, Wiener allgemeine Thaterzeitung 10, 1817, s. 240, 256, 264; nesign.: Sterbefall, Bohemia 20. 5. 1864, Abendblatt, s. 1047n.; M. M. von Weber: Carl Maria von Weber I–III, ??? 1864, s. ...; Teuber II, Prag 1885, s. 388, 447, 448, 449, 450; III, Prag 1889, s. 8, 14, 35, 37, 50, 51. 61. 143. 154; K. B. Schillewein: Eine Erinnerung an Mad. Therese Brunetti, Bohemia 15. 4. 1905, Beil. s. 1; K. Strunz: Therese Brunetti, Deutsche Arbeit 9, 1909/10, s. 459–470; K. Strunz: Eine Schauspielerin der Romantik, Das literarische Echo 17, Berlin–Stuttgart 1914/15, sešit 14; J. Simon: Malíři z doby empirové a probuzenecké a české umění divadelní, Československé divadlo 20, 1937, s. 61, 76; Z. Němec: Weberova pražská léta, Praha 1944, rejstřík; T. Volek: Repertoir Nosticovského divadla v Praze z let 1794, 1796–8, Miscellanea musicologica sv. XVI, Praha 1961, s. 142–172, 190.
Eisenberg, Flüggen, Kosch, ODS, Otto, Ulrich
Životní události
- 25.12. 1782: narození, Wien (A)
- 20.5. 1864: úmrtí, Praha (CZ)
Další jména
Frey Therese
Vznik: 30. 11. 2012
Autor: Adolf Scherl