Allram, Babette: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
 
Řádka 54: Řádka 54:
  
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
[[Category:Divadelní osobnosti]]
+
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
[[Category:Stavovské divadlo]]</ee:category>
+
  
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">

Aktuální verze z 6. 2. 2020, 12:09

Babette Allram
* 1794 Zališčiki, (Halič) Ukrajina
7. 8. 1872 Praha
herečka, zpěvačka


Uváděna též jako Barbora Dorothea, Allramova, Allramová, Babeta. Manželka herce a zpěváka Josefa A. (sňatek 6. 6. 1810 v Praze). Podle oddací matriky byla dcerou stavitele Denglera, do některých rodných matrik svých dětí však nechala zapsat jako svého otce divadelního ředitele Bauernfeinda, pod jehož jménem hrála 1805/06 v zámeckém divadle ve Pštině (Pszczyna u Katovic). V letech 1806–08 byla členkou souboru Malostranského divadla v Praze, od 1809 ve StD. Ve zpěvohře začala v oboru mladistvých subret (Marzelina, Cherubini: Wasserträger, 1809), v činohře v oboru komických naivek. Některé postavy mladokomického oboru hrála ve StD až do nástupu ředitele Stögera v roce 1834. Po penzionování 1. 7. 1841 ve StD ještě hostovala.

Vídeňský list Allgemeine musikalische Zeitung charakterizoval v březnu 1819 její hlas jako příjemný, ale slabý, její herecký projev jako ušlechtilý, výtečný, pravdivý, jemný a přiměřený představovanému charakteru. Byla tvárnou herečkou a od mládí přebírala i role burleskního charakteru (Sykorax, Spohr: Faust, 1816), takže se později snadno vpravila do oboru komických matek, starých panen a stárnoucích koket. Ač vystupovala ve značném počtu zpěvoher, kritika její pěvecké schopnosti zpočátku neuznávala, zvláště v náročných rolích (např. Královna noci, Mozart: Die Zauberflöte, 1810); v komických singspielech se však A. dobře uplatňovala svými hereckými dispozicemi, včetně pohotového extemporování. Ač rodem Němka, hrála i v českých představeních (Ančička ve Štěpánkově veselohře Čech a Němec od 1825, Mamsell Margarethe v Tylově Fidlovačce, 1834). Řadu let byla nejčastější představitelkou ženských postav v lidových komediích se zpěvy a ve zpěvoherních žánrech s mluvenou prózou a díky své všestrannosti patřila svým čtvrtstoletým působením ve StD k jeho nejdéle sloužícím členům.


Role (zpěvoherní ve StD, výběr)

1813: Anette (Catel: Die vornehmen Wirthe), Velekněžka (Spontini: Die Vestalin), Betty (Isouard: Der Lotterielos); 1814: Tisbe (Isouard: Aschenbrödel), Lorezza (Boieldieu: Johann von Paris), Elvira (Mozart: Don Juan), Agata (Fioravanti: Die Dorfsängerinnen), Rosina (Paër: Sargines), Florine (Himmel: Fanchon), Elvira (F. X. Huber–Winter: Das unterbrochene Opferfest), Babeta (Paër: Der lustige Schuster), Marzelline (Beethoven: Fidelio); 1815: Jeanette (Salieri: Axur), Florina (B. A. Weber: Die Wette), Gertrude (Rösler: Elisene), Páže (Jírovec: Agnes Sorel), Fedora (Weigl: Die Jugend Peters des Grossen); 1816: Claudia (Dittersdorf: Der Apotheker und der Doktor), Rosina (F. X. Huber–Kauer: Das Sternenmädchen im Maidlinger Wald), Sycorax (Spohr: Faust), Susi (Schenk: Der Dorfbarbier); 1817: Ursula (W. Müller: Der lustige Schusterfeierabend), Mariandl (E. Schikaneder–Haibel: Tyroler Wastl); 1818: Klärchen (d’Alayrac: Alle fürchten sich), Roesel (Bäuerle–W. Müller: Fausts Mantel), Evakathel (Perinet–W. Müller: Evakathel und Schnudi); 1834: Mamsell Margarethe (Tyl–F. Škroup: Fidlovačka), Madame Quelquechose (Meisl–Ad. Müller: Julerl die Putzmacherin); 1835: Madame Laun (Nestroy–Ad. Müller: Die Familie Knieriem), Cordula Jette ([?] Frey–F. Škroup: Der Zauberer Februar oder Die Uiberraschungen), role ? (Nestroy–Ad. Müller: Eulenspiegel oder Schabernak über Schabernak); 1836: Stará žena (Nestroy–Kreutzer: Der Verschwender); 1839: Polixena (F. X. Huber–Kauer: Das Sternenmädchen im Maidlinger Walde), Vdova Martonová (Nestroy–Ad. Müller: Die Verbannung aus dem Zauberreiche); 1843: Margarethe (Kaiser–h: ?: Der Rastelbinder); 1846: Paní von Cypressenburg (Nestroy–Ad. Müller: Talisman).

Prameny a literatura

Cedule představení StD 8. 8. 1809, Cherubini: Wasserträger, PNP Praha. – Archiv hl. m. Prahy: Matrika oddaných fary u kostela sv. Havla, sign. HV O 7, 6. 6. 1810; matrika narozených fary u kostela sv. Havla, sign. HV N 10, 14. 8. 1812; matrika narozených fary u kostela Panny Marie před Týnem, 1814–1829, sign. TÝN N 13, 26. 9. 1820, 3. 12. 1821; matrika narozených fary u kostela sv. Havla 1823–1826, sign. HV N 12, 8. 3. 1825 (rodné záznamy dětí). – Penzijní fond sólistů zemských divadel Praha, Národní archiv (dříve SÚA), Praha, fond ND.  •  Der Beobachter an der Weichsel [Pless] 1806, s. 14; Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1808, s. 8; 1809, s. 21; Thalia [Wien–Triest] 1, 1810, s. 196; Allgemeiner Theateranzeiger [Prag], 3 [konec] až 4, 1813–14, s. 98; Taschenbuch für Schauspielfreunde auf das Jahr 1817, Stuttgart s. a., s. 468; Allgemeine Theater-Zeitung [Wien] 12, 1819, s. 191; 19, 1826, s. 575; Prager Necrologe 1870–1882, vyd. J. Landau, 1883, s. 32; Teuber II, s. 371, 444, 449, 451, 458, 459; III, s. 35, 50, 54, 60, 81, 115, 150, 156, zvl. 211–212, 230, 231, 361, 409, 867; Vondráček II; A. Scherl: Václav Thám a zámecké divadlo ve Pštině, Divadelní revue 9, 1998, č. 4, s. 34–41.  •  NDp.

Životní události

  • 1794: narození, Zališčiki, (Halič) Ukrajina
  • 7. 8. 1872: úmrtí, Praha

Další jména

Barbora Dorothea, Allramova , Allramová ,  Babeta


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 18–19
Autor: Adolf Scherl