Köllner-Werdenau, Julius August: Porovnání verzí
nahoru...
(oprava data narození, oprava jména Köllner-Werdenau a dalších dat v sekci prameny) |
m |
||
| Řádka 23: | Řádka 23: | ||
Autor dramoletů a divadelních her, které byly vydávány ve 20. letech 19. století. Některé z nich byly uvedeny v pražském Stavovském divadle. | Autor dramoletů a divadelních her, které byly vydávány ve 20. letech 19. století. Některé z nich byly uvedeny v pražském Stavovském divadle. | ||
</ee:perex><ee:content> | </ee:perex><ee:content> | ||
| − | Občanským jménem Julius August Köllner. Publikoval pod jmény Köllner i Werdenau, později používal obou jmen (Köllner-Werdenau). O jeho životě je známo málo. Původním povoláním byl zřejmě obchodník, pak sloužil v armádě | + | Občanským jménem Julius August Köllner. Publikoval pod jmény Köllner i Werdenau, později používal obou jmen (Köllner-Werdenau). O jeho životě je známo málo. Původním povoláním byl zřejmě obchodník, pak sloužil v armádě u vozatajstva jako úřadující pobočník, v této době se věnoval psaní divadelních her. 1836 už byl veden jako penzionovaný poručík-adjunkt. Pohyboval se v německé i české společnosti. V revolučním roce 1848 se připojil k usnesení českých a německých spisovatelů inspirovaných F. Palackým, kteří žádali zachování konstituční monarchie a rovná práva německého a českého jazyka. Podepsal je spolu s K. E. Ebertem, J. K. Tylem, J. B. Malým, A. Meissnerem, J. Wenzigem a dalšími. Po penzionování se pravděpodobně vrátil k obchodu a až do své smrti žil v Praze. V literárním světě získal '''K.-W. '''dobré jméno, zprávu o jeho smrti převzaly z pražského tisku i vídeňské noviny Fremdenblatt a Wiener Zeitung.<br/><br/>'''K.-W.''' patřil k autorům, kteří působili v nižší hodnosti ve vojenském prostředí a měli možnost věnovat se literatuře a divadlu, podobně jako např. pražský rodák W. Marsano. Výhodou tohoto postavení byly společenské kontakty, přístup k soukromým šlechtickým knihovnám a možnost účastnit se cest, jež autorům poskytovaly inspiraci. Několik děl '''K.-W. '''je věnováno hraběnce Josefině Clam-Gallasové, lze tedy předpokládat, že byl s touto rodinou úzce spjat. Jeho literární práce byly za jeho života vydávány tiskem, což nebylo obvyklé; v souborném dvojsvazkovém vydání her ''Romantisch-dramatische Bühnengemälde ''je otištěn seznam tří set subskribentů, mezi nimiž je řada významných pražských aristokratů, podnikatelů, vysokých úředníků, většina herců a vedoucích osobností Stavovského divadla.<br/>'''K.-W. '''pro divadlo zpracovával tehdy populární romantické hrůzostrašné příběhy. Debutoval 1822, kdy v časopise Der Kranz vyšly na pokračování jeho jednoaktové dramolety ''Das Wiedersehen am Jura ''a ''Der Kreuzweg. ''Z téže doby pochází romantická komorní tragédie o dvou aktech ''Das Jägerhaus'' věnovaná hraběnce Josefině Clam-Gallasové (datováno 12. 11. 1821); lze předpokládat, že mohla být provedena na clam-gallasovském letním zámeckém jevišti ve Frýdlantu. Pražské Stavovské divadlo 14. 10. 1822 uvedlo '''K.-W.''' pětiaktové drama ''Das Haus Grandoni'', k němuž napsal hudbu kapelník J. Triebensee a které se dočkalo dvou repríz. V následujícím roce uvedlo divadlo heroicko-komickou operu ''Die böhmischen Amazonen'' (2. 4. 1823), kterou zkomponoval učitel a skladatel v Clam-Gallasově domě A. Bayer na '''K.-W.''' libreto; opera se dočkala jedné reprízy. '''K.-W.''' je též autorem historické tragédie ''Die Leichenbraut'' o osudech švédského království na začátku 14. století, jež byla věnována A. Veithové, rozené svobodné paní von Deym. Rukopisná hra ''Popel von Lobkowitz'' je dnes nezvěstná''.'' O uvádění '''K.-W. '''her mimo Prahu není nic známo, ale vzhledem k autorovým společenským kontaktům nelze mimopražská provedení vyloučit. '''K.-W.''' je též autorem prologu k narozeninám císaře Františka I., který byl deklamován 3. 10. 1833 v olomouckém městském divadle během představení pro místní vojenskou posádku. |
V pozdějším věku se '''K.-W.''' věnoval psaní drobných próz. Publikoval v pražské literární ročence ''Erinnerungen an merkwürdige Gegenstände und Begebenheiten ''(zvl. 1840, 1841), ve sborníku ''Camellien'' aj. Za novelu ''Das Brautgeschenk'' odehrávající se ve starém Polsku (''Camellien'' I, 1840) získal čtenářskou cenu a obdržel 10 dukátů. 1840 se přihlásil k zakladatelům literární přílohy Pressburger Zeitung nazvané Panonia a nadále je uváděn mezi přispěvateli z českých zemí. | V pozdějším věku se '''K.-W.''' věnoval psaní drobných próz. Publikoval v pražské literární ročence ''Erinnerungen an merkwürdige Gegenstände und Begebenheiten ''(zvl. 1840, 1841), ve sborníku ''Camellien'' aj. Za novelu ''Das Brautgeschenk'' odehrávající se ve starém Polsku (''Camellien'' I, 1840) získal čtenářskou cenu a obdržel 10 dukátů. 1840 se přihlásil k zakladatelům literární přílohy Pressburger Zeitung nazvané Panonia a nadále je uváděn mezi přispěvateli z českých zemí. | ||
| Řádka 68: | Řádka 68: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | <br/> | |
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Aktuální verze z 1. 7. 2019, 09:29
Autor dramoletů a divadelních her, které byly vydávány ve 20. letech 19. století. Některé z nich byly uvedeny v pražském Stavovském divadle.
Občanským jménem Julius August Köllner. Publikoval pod jmény Köllner i Werdenau, později používal obou jmen (Köllner-Werdenau). O jeho životě je známo málo. Původním povoláním byl zřejmě obchodník, pak sloužil v armádě u vozatajstva jako úřadující pobočník, v této době se věnoval psaní divadelních her. 1836 už byl veden jako penzionovaný poručík-adjunkt. Pohyboval se v německé i české společnosti. V revolučním roce 1848 se připojil k usnesení českých a německých spisovatelů inspirovaných F. Palackým, kteří žádali zachování konstituční monarchie a rovná práva německého a českého jazyka. Podepsal je spolu s K. E. Ebertem, J. K. Tylem, J. B. Malým, A. Meissnerem, J. Wenzigem a dalšími. Po penzionování se pravděpodobně vrátil k obchodu a až do své smrti žil v Praze. V literárním světě získal K.-W. dobré jméno, zprávu o jeho smrti převzaly z pražského tisku i vídeňské noviny Fremdenblatt a Wiener Zeitung.
K.-W. patřil k autorům, kteří působili v nižší hodnosti ve vojenském prostředí a měli možnost věnovat se literatuře a divadlu, podobně jako např. pražský rodák W. Marsano. Výhodou tohoto postavení byly společenské kontakty, přístup k soukromým šlechtickým knihovnám a možnost účastnit se cest, jež autorům poskytovaly inspiraci. Několik děl K.-W. je věnováno hraběnce Josefině Clam-Gallasové, lze tedy předpokládat, že byl s touto rodinou úzce spjat. Jeho literární práce byly za jeho života vydávány tiskem, což nebylo obvyklé; v souborném dvojsvazkovém vydání her Romantisch-dramatische Bühnengemälde je otištěn seznam tří set subskribentů, mezi nimiž je řada významných pražských aristokratů, podnikatelů, vysokých úředníků, většina herců a vedoucích osobností Stavovského divadla.
K.-W. pro divadlo zpracovával tehdy populární romantické hrůzostrašné příběhy. Debutoval 1822, kdy v časopise Der Kranz vyšly na pokračování jeho jednoaktové dramolety Das Wiedersehen am Jura a Der Kreuzweg. Z téže doby pochází romantická komorní tragédie o dvou aktech Das Jägerhaus věnovaná hraběnce Josefině Clam-Gallasové (datováno 12. 11. 1821); lze předpokládat, že mohla být provedena na clam-gallasovském letním zámeckém jevišti ve Frýdlantu. Pražské Stavovské divadlo 14. 10. 1822 uvedlo K.-W. pětiaktové drama Das Haus Grandoni, k němuž napsal hudbu kapelník J. Triebensee a které se dočkalo dvou repríz. V následujícím roce uvedlo divadlo heroicko-komickou operu Die böhmischen Amazonen (2. 4. 1823), kterou zkomponoval učitel a skladatel v Clam-Gallasově domě A. Bayer na K.-W. libreto; opera se dočkala jedné reprízy. K.-W. je též autorem historické tragédie Die Leichenbraut o osudech švédského království na začátku 14. století, jež byla věnována A. Veithové, rozené svobodné paní von Deym. Rukopisná hra Popel von Lobkowitz je dnes nezvěstná. O uvádění K.-W. her mimo Prahu není nic známo, ale vzhledem k autorovým společenským kontaktům nelze mimopražská provedení vyloučit. K.-W. je též autorem prologu k narozeninám císaře Františka I., který byl deklamován 3. 10. 1833 v olomouckém městském divadle během představení pro místní vojenskou posádku.
V pozdějším věku se K.-W. věnoval psaní drobných próz. Publikoval v pražské literární ročence Erinnerungen an merkwürdige Gegenstände und Begebenheiten (zvl. 1840, 1841), ve sborníku Camellien aj. Za novelu Das Brautgeschenk odehrávající se ve starém Polsku (Camellien I, 1840) získal čtenářskou cenu a obdržel 10 dukátů. 1840 se přihlásil k zakladatelům literární přílohy Pressburger Zeitung nazvané Panonia a nadále je uváděn mezi přispěvateli z českých zemí.
Ač se o K.-W. dochovalo jen málo informací – jeho pozůstalost zmiňovaná v nekrologu Wiener Zeitung je dnes nezvěstná, měly jeho divadelní texty ve své době značnou společenskou publicitu, kterou však po jeho smrti ztratily.
Hry
Das Wiedersehen am Jura, Dramolet in einem Akt, t. Der Kranz 2, 1822, č. 4, s. 161–163, 165–168, 169–172, 173–175 (pod jménem Julius Werdenau); Der Kreuzweg, romantisches Dramolet in einem Akte, t. Der Kranz 2, 1822, č. 6, s. 269–272, 273–276, 277–279 (pod jménem Julius Werdenau); Das Jägerhaus, t. Prag 1825; Das Haus Grandoni, Drama in 5 Akten, StD 1822, t. Szene aus dem noch ungedruckten romantischen Drama Das Haus Grandoni, jedna scéna otištěna in: Der Kranz 2, 1822, č. 9, s. 129–131, s hud. přílohou Romanze aus dem Drama Das Haus Grandoni, Musik von Kapellmeister Triebensee, Der Kranz 2, 1822, č. 10, nestr.; Die böhmischen Amazonen, heroisch-komische Oper, h. Anton Bayer, StD 2. 4. 1823; Das Maltheserkreuz, t. Prag 1825; Die Leichenbraut, t. Prag 1826 ■ souborně: Romantisch-dramatische Bühnengemälde, Bd. 1, Prag 1825 (Das Maltheserkreuz; Das Jägerhaus); Romantisch-dramatische Bühnengemälde, Bd. 2, Prag 1826 (Die Leichenbraut).
Prameny
AMP: Aufnahmsbogen 1836, krabice 139, č. 75 (rok narození 1798, bydliště, manželka Franziska nar. 1790, dcera Emelina nar. 1822); Aufnahmsbogen 1830, krabice 127, č. 274 (pod jménem Köllner Julius).
NA Praha: Policejní ředitelství I, konskripce, karton 259, obraz 358 (pod jménem Köllner-Werdenau, rok narození 1795, datum úmrtí, dcera Eweline nar. 1830, synové: Viktorin, nar. 1843; Willibald, nar. 1845; Franz, rok narození neuveden).
Literatura
Wiener Theaterzeitung 29. 10. 1822 (prem. Das Haus Grandoni), 20. 3. 1823 (prem. opery Die böhmischen Amazonen), 29. 10. 1833 (prolog k představení v Olomouci); Blätter für literarische Unterhaltung (Leipzig) 7. 3. 1827; Militär-Schematismus des Königreichs Böhmen, Wien 1835, s. 66 (úřednická funkce adjutant); Der Humorist (Wien) 27. 11. 1839; Ost und West (Prag) 8. 4. 1840; Österreichisches Morgenblatt (Wien) 20., 22. 4. 1840; Morgenblatt für gebildete Stände (Stuttgart, Tübingen) 5. 6. 1840; Pressburger Zeitung 4. 12. 1840 ● úmrtí a nekrology: Bohemia 4. 7. 1855; Wiener Zeitung 6. 7. 1855 [hra Popel von Lobkowitz, nezvěstná pozůstalost]; Fremdenblatt (Wien) 6. 7. 1855 ● Františka Palackého spisy drobné, díl I. Spisy a řeči z oboru politiky, ed. B. Rieger, Praha 1898, s. 14; M. Wögerbauer: Die Prager Zeitschrift „Der Kranz“ (1821–1825). Eine Monographie, diplomová práce, Geisteswissenschaftliche Fakultät der Universität Wien 1997, s. 164, 176; Clam-Gallasův palác. Johann Bernhard Fischer von Erlach, ed. Martin Krummholz, katalog výstavy, Praha 2007, s. 104, 143; K. Goedeke: Grundriss zur Geschichte der deutschen Dichtung sv. 11/2, Dresden 1953, s. 218 (přehled díla).
ČHS (in: Bayer, Antonín, s. 67).
Próza
Das Brautgeschenk, Camellien, Bd. 1, 1840, s. 353; Wlasta - Vaterländische Novelle, Camellien, Bd. 2, 1841, s. 117–137.
Životní události
- 1795 n. 1798: narození
- 2. 7. 1855: úmrtí, Praha [?] (CZ)
Další jména
Köllner Julius August
Vznik: 2018
Autor: Jitka Ludvová
