Huber, Leopold: Porovnání verzí

Aktuální verze z 12. 9. 2018, 12:04

Pocházel z vinařské rodiny. Otec Mathias a matka Anna Marie roz. Karabekischová bydleli v ulici, kde doposud stojí budova bývalého piaristického divadla. H. patrně studoval na zdejším piaristickém gymnáziu. 1789 odešel do Vídně, kde se uchytil jako obchodník se železářským zbožím. 1798 se oženil s Justinou roz. Scheyerovou a 1799 se jim narodil syn Karel. Později se H. stal vlastníkem obytného a obchodního domu a 1819 spoluzaložil Die Erste österreichische Sparkasse, předchůdce Erste Bank. Jako dramatik je H. znám od konce 80. let 18. století, kdy jeho hry začaly vycházet tiskem a současně se objevovaly na repertoáru vídeňského předměstského divadla Theater in der Leopoldstadt. Od 1814 se ujal vedení divadla, a to nejdříve ve spojení s dramatikem K. F. Henslerem, od sezony 1816/17 již samostatně. Na začátku další sezony přišel do divadla slavný rakouský dramatik a herec F. Raimund. Z českého prostředí zde od 1812 působil jako zpěvák, představitel komických rolí a od 1814 též režisér bývalý herec Vlastenského divadla V. Svoboda. V pozici ředitele Theater in der Leopoldstadt  H. setrval do sezony 1820/21, kdy byl na jeho majetek pro zadlužení vyhlášen konkurz. Za jeho finančním krachem stojí mj. aktivity jeho bratra Josefa, který přišel do Vídně na podzim 1811. V květnu následujícího roku si na deset let pronajal Theater in der Josefstadt, které však udržel jen do května 1818. Následně divadlo opustil a přenechal bratrovi. H. téměř okamžitě předal vedení josefovského divadla herci a dramatikovi F. Rosenauovi, s nímž spolupracoval již v leopoldovském divadle. Ani toto řešení nebylo udržitelné a 1821 šlo divadlo rovněž do konkurzu. Další H. osud je nejasný. Ještě 28. 8. 1824 Theater in der Leopoldstadt uvedlo jeho novou hru Das Bezauberte Goldstück. Zemřel 4. 9. 1842, bytem Gumpendorf 72 v šestém vídeňském obvodu. V matričním zápisu je uveden jako obchodník a člen externí vnější rady města.

Mladší bratr Josef Huber (1776–?) byl původně lékárník v Mikulově, následně dramatik a divadelní ředitel. 1812–18 měl v pronájmu Theater in der Josefstadt.

H. napsal více než dvacet her, mezi nimiž nechyběly v té době oblíbené hry se zpěvy, komické opery, lidové a kouzelné hry. Byl též autorem veseloher pro děti, kterým se věnoval zvláště na začátku své tvůrčí kariéry. V kouzelných hrách se objevuje fantastičnost nadpřirozeného světa či rytířská tematika spojující nadpřirozené prvky se sentimentálně pojatou minulostí. Základním principem těchto her je boj mezi dobrem a zlem. Hudebně se na jeho dílech podíleli F. Kauer a W. Müller. Některé hry pronikly i do pražského divadelního prostředí. J. N. Štěpánek uvedl 1803 ve vlastním překladu Huberovu a Müllerovu zpěvohru Železný muž aneb Příbytek můry v Bušinohradském lese (Der eiserne Mann, oder Die Drudenhöhle im Wienerwald). O rok dříve hrála společnost A. Gramse ve Vlastenském divadle lidovou pohádku se zpěvy Hvězdotřpytící děvče v dobříšských lesích (Das Sternenmädchen im Meidlinger Walde) s hudbou F. Kauera v překladu J. N. Rause. U výše zmíněných her se však vedly spory o jejich autorství, neboť novinář a dramatik A. Bäurle za jejich autora označil K. F. Henslera. Otázka autorství hry Die Teufelsmühle am Wienerberg z 1799 se dostala i na stránky týdeníku Lumír. H. si měl údajně od Henslera hry kupovat, aby jako dramatik prorazil v Theater in der Leopoldstadt. V případě této hry byl však H. označen pouze jako autor předlohy či námětu, finální přepracování náleželo Henslerovi. Ve vídeňském divadelním prostředí byl H. vnímán spíše jako finančník a zdatný obchodník. Pozice divadelního ředitele v nejisté době po napoleonských válkách, chybějící zkušenost a nejspíše i finanční pomoc bratrovi v jeho v neúspěšných aktivitách jej však přivedly k finančnímu krachu. Éra obou bratrů nezanechala v dějinách vídeňského divadla výraznější stopu a stala se spíše kuriozitou, dokladem doby, v níž si dva bratři z Mikulova mohli pronajmout vídeňská divadla, která se hodila k jejich jménům.

Hry

Rach aus Liebe, Trauerspiel (Truchlohra), t. Wien 1789; Die Neujahrsgeschenke, Lustspiel für Kinder (veselohra pro děti), t. Wien 1789; Der unschuldige Betrug, oder auf dem Lande kennt man die Rache nicht, Kinderoperette (opereta pro děti), t. Wien 1790, 22. 6. 1790 Theater in der Leopoldstadt; Wir wollen auf Kriegssteuer geben, Lustspiel für Kinder (veselohra pro děti), t. Wien 1790; Die Perücken, komisches Nachspiel (komická dohra), t. Wien 1791; Die Rebellen wider den Landesfürsten, Schauspiel (hra), t. Wien 1791; Gute Kinder sind der Eltern Seegen, Lustspiel (veselohra), t. Wien 1791; Das Verbrechen aus mütterlicher Tugend, Schauspiel mit Gesang (hra se zpěvy), t. Wien 1791; Der Glückshafen, Lustspiel (veselohra), t. Wien 1791; Hermann und Ulrike, Singspiel (zpěvohra), t. Wien 1791; Der eifersüchtige Schuster, Lustspiel (veselohra), t. Wien 1791; Kasperl der lustige Schaafhirt oder das Mayfest auf den Alpen, komisches Singspiel (komická zpěvohra), t. Wien 1791, 11. 5. 1791 Theater in der Leopoldstadt; Die Teufelsmühle am Wienerberg, österreichisches Völksmärchen mit Gesang (rakouská lidová pohádka se zpěvy), pro Theater in der Leopoldstadt přepracoval K. F. Hensler, prem. 12. 11. 1799 Theater in der Leopoldstadt, t. Wien 1801, čes. jako Ďáblův mlejn na vídeňské hoře, 9. 12. 1804 Praha; Der Müller vom Wimpassing, Lustspiel (veselohra), 30. 1. 1800 Theater in der Leopoldstadt; Adolph der Kühne. Raugraf zu Dassel, Schauspiel mit Gesang (hra se zpěvy), t. Wien 1800, 4. 9. 1800 Theater in der Leopoldstadt; Der Bettelstudent, komische Oper (komická opera), t. Wien 1800, 24. 7. 1800 Theater in der Leopoldstadt; Der eiserne Mann, oder Die Drudenhöhle im Wienerwald, österreichisches Völksmärchen mit Gesang (rakouská lidová pohádka se zpěvy), t. Wien 1801, 12. 2. 1801 Theater in der Leopoldstadt, čes. jako Železný muž aneb Přibytek mury v bušihradském lese, 15. 4. 1803 StD; Der eiserne Mann. Zweyter Theil oder Die Marmorburg, österreichisches Völksmärchen mit Gesang (lidová pohádka se zpěvy), t. Wien 1802, 1. 4. 1802 Theater in der Leopoldstadt; Bauernliebe, ländliche Oper (venkovská opera), t. Wien 1802, 20. 5. 1802 Theater in der Leopoldstadt; Das Sternenmädchen im Meidlinger Walde, romantisch-komisches Volksmärchen mit Gesang (romanticko-komická lidová pohádka se zpěvy), t. Wien 1802, 26. 10. 1802 Theater in der Leopoldstadt, čes. jako Hvězdotřpytící děvče v dobříšských lesích, 19. 12. 1802 Vlastenské divadlo; Die Wundergeige, romantisch-komische Oper (romanticko-komická opera), rkp.; Der Teufelsthurm bey Linz, komische Zauberper (kouzelná komická opera), t. Wien 1804, 15. 10. 1804 Theater in der Leopoldstadt; Die Dorfrichterin und ihre Liebhaber, komische Oper (komická opera), 27. 11. 1807 Theater in der Leopoldstadt; Die Totenfackel oder die Höhle der Siebenschläfer, Schauspiel mit Gesang (hra se zpěvy), t. Wien 1807, 12. 6. 1807 v Theater in der Leopoldstadt; Der Scheintodte, Posse (fraška), 10. 5. 1808 Theater in der Leopoldstadt; Das Dörfchen der Schwarzen in Amerika, Schauspiel (hra), t. Wien 1809; Der Winkelschreiber, Singspiel (zpěvohra), 3. 4. 1811 Theater in der Leopoldstadt; Das bezauberte goldstück, Scherzspiel mit Gesang (dramatický žert se zpěvy), 28. 8. 1824 Theater in der Leopoldstadt.

Prameny

MZA Brno, matriky, Mikulov – sv. Václav, N 1751–1784, obr. 232, s. 465 (Leopold Johann Huber, otec Mathias, matka Anna Marie).

Matricula Online, Österreich, Wien, Gumpendorf, Sterbebuch 1841–1846, s. 124 (online, cit. 23. 8. 2018), URL: http://data.matricula-online.eu/en/oesterreich/wien/06-gumpendorf/03-18/?pg=164.

Literatura

Allgemeine Theaterzeitung und Unterhaltungsblatt für Freunde der Kunst, Literatur und des geselligen Lebens (Wien) 25. 9. 1824, č. 116, příloha, s. 2; O. Horn [A. Bäurle]: Ferdinand Raimund: Roman aus Wien’s jüngster Vergangenheit, sv. 1 a 2, Wien 1855; Lumír (Praha) 10, 1860, s. 263; B. Kahn: Leopold Huber und sein Theater, disertační práce, Universität Wien 1934; R. Holze: Die Wiener Vorstadtbühnen, Wien 1951, s. 17, 18, 74; A. Bauer: Das Theater in der Josefstadt zu Wien, Wien 1957; DČD II, s. 77, 95; F. Hadamowsky: Wien –Theatergeschichte. Von den Anfängen bis zum Ende des Ersten Weltkriegs, Wien 1988, s. 538–544; D. Tureček: Rozporuplná sounáležitost: Německojazyčné kontexty obrozeneckého dramatu, Praha 2001, s. 12; R. Angermüller: Wenzel Müller und "sein" Leopoldstädter Theater, Wien 2009, s. 59, 109, 146, 234, 240; K. Goedeke: Grundriss zur Geschichte der deutschen Dichtung aus den Quellen. Achtes Buch: Vom Weltfrieden bis zur französischen Revolution 1830, sv. XI/2, Berlin 2011, s. 211–212; H. in LiTheS (Literatur- und Theatersozilogie, Karl-Franzens-Universität Graz), (online, cit. 5. 1. 2016), URL: http://lithes.uni-graz.at/maezene-pdfs/bio_huber.pdf.

Kosch Th, ÖBL, SDČ (heslo Müller, Wenzel)

Vznik: 2018
Autor: Miroslav Lukáš