Allram-Lechner, Elisabeth Adele: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
Řádka 6: Řádka 6:
 
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
 
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
 
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
1924
+
1824
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Řádka 45: Řádka 45:
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>1924</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Wien (A)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords>(48.19801918895793, 16.367568969726562)</ee:chronology_coords></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>1824</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Wien (A)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords>(48.19801918895793, 16.367568969726562)</ee:chronology_coords></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>27. 3. 1859</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>:<ee:chronology_event_type/> <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text>Vystoupila v českém představení v roli Yelevy</ee:chronology_event_text><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords>(50.08589092415418, 14.423566102973382)</ee:chronology_coords></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>27. 3. 1859</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>:<ee:chronology_event_type/> <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text>Vystoupila v českém představení v roli Yelevy</ee:chronology_event_text><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords>(50.08589092415418, 14.423566102973382)</ee:chronology_coords></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>1843</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>:<ee:chronology_event_type/> <ee:chronology_place>Wien</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text>Debutovala koncem roku v Carltheater</ee:chronology_event_text><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>1843</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>:<ee:chronology_event_type/> <ee:chronology_place>Wien</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text>Debutovala koncem roku v Carltheater</ee:chronology_event_text><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>

Verze z 8. 4. 2018, 17:53

Elisabeth Adele Allram-Lechner
Elisabeth Adele Allram-Lechner
* 1824 Wien (A)
24. 5. 1861 Praha (CZ)
herečka

Jako herečka debutovala 1843 ve Vídni, 1845 hrála ve společnosti Karla Burghausera v Olomouci. Od 1846 členka německé činohry Stavovského divadla v Praze (obor mladistvých milovnic a naivek). Obsazována převážně ve veselohrách, ale uplatnila se i ve velkých rolích v klasických textech. Přízeň obecenstva jí zajistil půvabný zevnějšek, příjemný hlas a přirozený herecký projev. Byla vynikající recitátorkou.  

Divadelní vzdělání získala ve Vídni. Debutovala koncem 1843 ve vídeňském Carltheater jako mladistvá milovnice a naivka. 1845 byla angažována v Olomouci pro týž obor do souboru K. Burghausera. Od Velikonoc 1846 pobývala jako členka Stavovského divadla v Praze, kde se brzy ve svém oboru s úspěchem uplatnila. 1856 se provdala za obchodníka s moukou K. Allrama, syna známého pražského herce J. Allrama. V dubnu 1861 onemocněla záškrtem, na jehož následky v 37 letech zemřela. Ve Stavovském divadle setrvala kromě několika delších dovolených až do své smrti, také však hostovala v předních německých divadlech, v Hamburku, v Drážďanech a zejména ve Vídni (Burgtheater). Byla hojně obsazována ve veselohrách, ale dostávala i velké role v klasických textech, např. Margarethe (Goethe: Faust), Agnes Sorel (Schiller: Jungfrau von Orleans), Louise (Schiller: Kabale und Liebe), Klara (Hebbel: Marie Magdalena) nebo Cordelia (Shakespeare: König Lear). Její herecký profil se však brzy ustálil; jejím oborem se staly nejrůznější milenecké role dívek a mladých žen, jež dovedla výstižně charakterizovat. Byla pro ně obdařena půvabným zevnějškem a příjemně znějícím hlasem; v těchto rolích lehce získávala oblibu publika. Její herecký projev se vyznačoval neefektní samozřejmou přirozeností. Po několika úspěšných vystoupeních v rolích veseloherních milenek se ji vedení divadla pokusilo vyzkoušet i v tragických rolích (Emilia Galotti, královna Anna v Richardu III.), ale kritik B. Gutt dobře rozpoznal, že pro tragickou heroiku nemá vlohy. Až do svých 35 let se proto realizovala v rolích mladých sympatických žen ve veselohrách (někdy dobrosrdečných, jindy rozmarných), v nichž stále dosahovala úspěchů a přízně obecenstva. Příležitostně hrála i dětské chlapecké role. Byla výtečnou recitátorkou, proto vystupovala v divadle i mimo ně také v této funkci. Měla rovněž dar sdělné mimiky, který uplatnila i v několika němých rolích (Yelva, Fenella z opery Die Stumme von Portici). Jako Yelva vystoupila 27. 3. 1859 i v českém představení. Její repertoár (nejčastěji dramatizace Ch. Birch-Pfeifferové a veselohry R. Benedixe) neoplýval literárně hodnotnými tituly; A.-L. svými výkony často zachraňovala i hry, které kritika odsuzovala. Krátce před předčasným koncem své herecké kariéry se osvědčila i v charakterních rolích.


Role

StD

Armande (B. A. Herrmann dle Desnoyera: Molière, oder das Leben eines Schauspielers), Johanna (B. A. Herrmann dle Scriba a Barmeta: Johanna und Hannchen), Bertha von Bruneck (F. Schiller: Wilhelm Tell), Anne (W. Shakespeare: Richard III.), Emilia Galotti (G. E. Lessing: Emilia Galotti), Gräfin Marie (P. A. von S. [Prinzessin Amalie von Sachsen]: Der Landwirth), Abigail (E. Scribe: Glaß Wasser), Recha (G. E. Lessing: Nathan der Weise), Eva (L. Angely dle povídky  F. X. Tolda: Von sieben die Häßlichste), Pauline (J. F. A. Bayard: Sie muß aufs Land), Natalie (F. Holbein: Der Doppelgänger), Evchen (J. Plötz: Der verwunschene Prinz), Clara (J. Nestroy: Dreizehn Mädchen in der Uniform), Margarethe (J. W. Goethe: Faust), Nerissa (W. Shakespeare: Der Kaufmann von Venedig), Titania (W. Shakespeare: Der Sommernachtstraum), Baronin Bruckbaum (H. Börnstein dle A. Ph. Denneryho a Malliana: Ein Mutterherz), Henriette (K. Blum: Erziehungsresultate oder: Guter und schlechter Ton), Oberon (W. Shakespeare: Sommernachtstraum), Mary (W. Friedrich: Doktor Robin), Jenny (J. Lederer: Geistliche Liebe), Louise (K. Töpfer: Der beste Ton), Renate (L. Angely dle Barina: Christoph uind Renate), Agnes Sorel (F. Schiller: Jungfrau von Orleans), Pauline (R. Benedix: Der Vetter) – 1846; Röschen (W. A. Gerle: Abenteuer einer Neujahrsnacht), Hannchen (Clauren: Das Hotel von Wiburg), Sophie (R. Benedix: Versprechen), Pächterin Rosine (H. Börnstein dle E. Scriba a Mellesville: Gabrielle), Margarethe (A. W. Iffland: Die Hagestolzen), Emilie (R. Benedix: Der Ruf), Bertha, der Husar (W. Marsano: Die Helden), Karoline (K. Blum dle it. předlohy Alberto Rota: Ich bleibe ledig), Seraphine (W. Vogel dle povídky E. T. A. Hoffmanna Das Majorat: Der Erbvertrag) – 1847; Sylphide (T. Krones: Sylphide), Marie (E. von Bauernfeld: Leichtsinn aus Liebe, oder: Täuschungen), Gräfin Felsek (Ch. Birch-Pfeiffer dle románu B. Auerbacha Die Professorin: Stadt und Land) – 1848; Klara (F. Hebbel: Maria Magdalena), Schutzgeist (W. Friedrich: Die Töchter Luzifers), Marie Didier (F. Pyat: Der Lumpensammler von Paris), Regina (G. Putlitz: Familienzwist und Friede), Nina Linden (F. Herbst: Sylva), Louise (F. Schiller: Kaballe und Liebe), Esmeralda (Ch. Birch-Pfeiffer dle V. Huga: Der Glöckner von Notre-Dame), Käthchen (H. von Kleist: Käthchen von Heilbronn), Blanche (Ch. Birch-Pfeiffer: Anna von Oesterreich), Figurantin Judith (F. Blum dle franc. předlohy: Die Figurantin) – 1849; Königin (F. Schiller: Don Carlos), Marquise de Vilette (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Marquise von Vilette), Emilia (G. E. Lessing: Emilia Galotti), Emma (Herrmann: Der Vater der Debutantin), Juliette (Ch. Birch-Pfeiffer dle románu Memoires d’un notaire von Pontmartin: Die Rose von Avignon), Agnes (F. W. Ziegler: Ernst und Scherz), Antonie (R. Benedix: Die Hochzeitsreise – benefice), Lucy (J. Lederer: Häusliche Wirren) – 1850;  Isabella, Infantin von Portugal (B. Dawison dle E. Scriba a E. F. Legouvé: Die Märchen der Königin von Navarra), Franzisca (G. E. Lessing: Minna von Barnhelm),  Eveline (G. zu Putlitz: Das Herz vergessen), Anna, Bauernmädchen (R. Benedix:Der Liebesbrief) – 1851; Arabella Woodstock (A. Meissner: Ronaleyn Armstrong, oder: Die Welt des Geldes), Luciana (W. Shakespeare, úpr. K. Holtei: Die Komödie der Irrungen), Die Tochter (E. Bauernfeld: Zu Hause), Margarethe Grandin (E. Jerrmann dle E. Augiera: Diana von Mirmanda), Lorle + Leonore (Ch. Birch-Pfeiffer: Dorf und Stadt), Yelva (E. Scribe: Yelva), Karoline Wilden (R. Benedix: Das Lügen), Madelaine (L. Schneider: Ihr Bild, benefice) – 1852; Priska (E. Bauernfeld: Krisen), Angelina Tartini (Ch. Birch-Pfeiffer: Ein alter Musikant), Frau von Marainville (L. Julius dle E. Scriba: Alle Mittel gelten), Cordelia (W. Shakespeare, úpr. C. A. West: König Lear), Adelheid Runeck (G. Freytag: Die Journalisten), Florentine (C. A. Görner: Nichte und Tante) – 1853; Röschen (Ch. Birch-Pfeiffer: Rose und Röschen), Louis, Enkel (K. Töpfer: Der Pariser Taugenichts), Puck oder Robin Gutgesell, auch Droll genannt, ein Elfe (W. Shakespeare, úpr.: A. W. Schegel a L. Tieck: Sommernachtstraum), Bertha von Beaumont (M. A. Grandjean dle Barriera a Lorina: Am Clavier) + Minette (G. Putlitz: Liebe im Arrest – benefice), Marie (O. Ludwig: Der Erbförster), Anna (S. H. Mosenthal:  Der Sonnenwendhof, Sophie von Hastfehl (H. Beck: Die Schachmaschine), Ottilie (O. Prechtler: Er sucht eine Braut), Rosa (L. Feldmann: Immer zu vorschnell!), Francisca (Ch. Birch-Pfeiffer dle Bremerova románu Die Nachbarn: Mutter und Sohn), Gräfin Olivia (W. Shakespeare: Viola [Was ihr wollt]), Fenella (D. F. E. Auber, t: F. A. Ritter dle E. Scriba a G. Delavigne: Die Stumme von Portici), Sylva (H. Laube: Monaldeschi, oder: Die Abenteuerer), Agnes Sorel (F. Schiller: Die Jungfrau von Orleans), Clotilde (R. Benedix: Die alte Jungfer), Klärchen (J. W. von Goethe: Egmont) – 1854; Leontine, Erbfräulein von Steinau (J. Geiger: Der Bänkelsänger), Eine Schauspielerin + Marie (W. Friedrich dle franc. předlohy: Doktor Robin), Agnese Wellstedt, eine reiche Wittwe (K. Töpfer dle angl. předlohy: Die Gebrüder Foster), Anna (W. Shakespeare, p: A. W. Schlegel: König Richard III.), Josseline (E. Scribe: Mein Stern) + Agnes (W. Friedrich dle J. F. A. Bayarda: Das Gänschen von Buchenau – benefice), Walburgis (K. Blum: Des Goldschmieds Töchterlein), Laura (W. Lembert podle Calderona: Das öffentliche Geheimnis), Sophie (J. von Plötz: Dumm und gelehrt) + Antonie (Offers dle franc. předlohy: Der Freiwillige – benefice), Philippine (E. Raupach: Vor hundert Jahren), Gilli (F. Kaiser: Die Frau Wirthin, Pštros.), Gretel, Dienstmagd im Goetheschen Hause (K. Gutzkow: Drr Königslieutenant), Elisabeth (R. Benedix: Doctor Wespe oder Drei Heiratsanträge) – 1856; Elise (J. Krüger: Das Mädchen vom Dorfe), Hannchen, Stubenmädchen (R. Benedix: Die Dienstboten), Sophie Arnould, Gräfin Helene von Nois (A. Elmenreich dle franc. předlohy: Ich heirate meine Frau), Trudchen (R. Kneisel: Das Märchen vom Könige Allgold oder Drei Thränen), Lady Georgine Clarens (Ch. Birch-Pfeiffer dle románu C. Bella: Die Waise von Lowood), Gräfin Caselli (Offers dle franc. předlohy: Die Geldfrage), Helene (W. Friedrich dle J. Sandeau: Helene von Seiglière), Leontine von Donnersdorf (H. Börnstein dle franc. předlohy: Reich an Liebe) – 1857; Karoline (C. A. Görner: Sperling und Sperber, oder: Der Sündenbock), Marie (P. A. von S. [Prinzessin Amalia von Sachsen]: Der Landwirth), Julie (O. F. Berg: Ein Wiener Dienstbote), Amalie (T. Hell dle franc. předlohy: Der Gang ins Irrebnhaus), Adele (R. Genée: Ehestandsexercitien), Florence, Erbgräfin von Tannensee (O. Prechtler: Die Tochter des Waldes), Ida (J. Lederer: Die weiblichen Studenten), Gräfin Laura (E. von Bauernfeld: Der kategorische Imperativ), Comtesse Bettina (K. Töpfer: Wasserkur), Antoinette (F. L. Schröder dle F. Beaumont, J. Fletcher: Rule a Wife and Have a Wife: Stille Wasser sind tief), Gertraud (F. Schiller: Wilhelm Tell), Estrella (West dle Calderona: Das Leben ein Traum), Lady Percy, Heißsporns Gemahlin (W. Shakespeare: König Heinrich IV.), Nerissa (W. Shakespeare: Der Kaufmann von Venedig), Gräfin Baldern (J. Franul von Weissenthurn: Pauline), Auguste (J. Krüger: Ich möchte wohl ein Mann seyn!) + Linchen, Minchen, Tinchen, die Drillingschwestern (C. Holtei: Die weiblichen Drillinge) + Selma (C. A. Görner: Pfingsten! Denk an Pfingsten!, benefice), Kathi (A. Berla: Kathi von Eisen), Mad. Aubry (O. Feuillet, úpr. C. Juin a P. J. Reinhard: Ein armer junger Mann), Bertha (P. A. von S. [Prinzessin Amalie von Sachsen]: Der Majoratserbe) – 1859; Marketenderin (F. Schiller: Wallensteins Lager), Leopoldine von Strehler (K. Töpfer: Der beste Ton), Amalie (E. Devrient: Treue Liebe), Therese (J. H. Mirani: Eine Judenfamilie) – 1860; Armande, Schauspielerin (K. Gutzkow: Das Urbild des Tartuffe), Julie (P. A. Wolf: Cäsario, oder Die bekehrte Spröde), Gustel, Kellnerin (S. Schlesinger: Die Gustel von Blasewitz benefice) + Rosa (anonym dle J. Marsoliera, h: N. Dalayrac), Baronin Waldhüll (J. Franul von Weissenthurn: Das letzte Mittel), Beate (K. Gutzkow: Eim weißes Blatt) – 1861.

Burgtheater, Vídeň

Ulrike (K. Töpfer: Rosenmüller und Finke) – 1851.

Prameny

NA Praha: Policejní ředitelství I., konskripce, kart. 4, obr. 693.

AMP: matrika oddaných fary u P. Marie Sněžné sign. PMS O 4, 8. 9. 1856; matrika zemřelých téže fary sign. PMS Z 3, 24. 5. 1861.

Literatura

Almanach für Freunde der Schauspielkunst auf das Jahr 1843,  Berlin 1844, s. ?;  + …auf das Jahr 1844, Berlin 1945, s. 518; + …auf das Jahr 1845, Berlin 1846, s. 245-246; + …auf das Jahr 1846, Berlin 1847, s. 270-271; referáty a anonce v deníku Bohemia (Prag) 1846–1861; Lumír9, 1859, s. 308; nesign., nekrolog, Lumír 11, 1861, s. 524; Teuber III, s. 341, 347, 362, 365, 366, 371, 408, 421, 422, 428, 440, 455, 480, 495, 500, 508, 515, 519–520, 528; P. Kozák: Kdo byl František Max Kníže (Kruh popularity a zapomnění), Harmonie 14, 2006, č. 12, s. 17.

Eisenberg, Kosch Th, ODS.

Životní události

  • 1824: narození, Wien (A)
  • 27. 3. 1859: Praha
    Vystoupila v českém představení v roli Yelevy
  • 1843: Wien
    Debutovala koncem roku v Carltheater
  • 24. 5. 1861: úmrtí, Praha (CZ)


Vznik: 30. 11. 2012
Autor: Adolf Scherl