Flos, František: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
 
Řádka 50: Řádka 50:
  
 
ČBS, Komenský, Kunc, LČL, Masaryk, ODS, Otto-dod, PSN, SČS 1964, SČS 2000, Universum
 
ČBS, Komenský, Kunc, LČL, Masaryk, ODS, Otto-dod, PSN, SČS 1964, SČS 2000, Universum
−
 
+
<p style="text-align: center;">[[File:Flostri.jpg|x360px|František Flos na civilní fotografii, b. d., fotograf neuveden. LA PNP, fond František Flos.]]  [[File:Flosctyri.jpg|x360px|František Flos s manželkou na zahradě své vilky v Týnci nad Labem, b. d., fotograf neuveden. LA PNP, fond František Flos.]]</p></ee:bibliography_content>
−
[[File:Flostri.jpg|x360px|František Flos na civilní fotografii, b. d., fotograf neuveden. LA PNP, fond František Flos.]]  [[File:Flosctyri.jpg|x360px|František Flos s manželkou na zahradě své vilky v Týnci nad Labem, b. d., fotograf neuveden. LA PNP, fond František Flos.]]</ee:bibliography_content>
+
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>

Aktuální verze z 11. 1. 2018, 11:13

František Flos na civilní fotografii, b. d., fotograf neuveden. LA PNP, fond František Flos.
František Flos
* 27. 7. 1864 Přelouč (CZ)
† 8. 1. 1961 Praha (CZ)
prozaik, dramatik, redaktor, překladatel

Plodný autor naučných dobrodružných románů a tematicky pestrých her pro mládež, jež pojí vlastenecký akcent a oslava poctivé práce a ctnostného, činorodého lidského jednání. Prosazoval a psal dramata pro dětské publikum zasazená do reálného prostředí; u ochotníků mu nicméně větší oblibu přinesla ta, v nichž se svět skutečný prolíná se světem fantazie. Z pozice pedagoga obhajoval divadlo jako účinný výchovný prostředek.

Pocházel z rodiny obchodníka s dobytkem. Po absolvování Učitelského ústavu v Hradci Králové působil jako učitel češtiny, dějepisu a zeměpisu na obecných školách v Kladrubech nad Labem, Býchorech, Červených Pečkách a Nebovidech. 1904 nastoupil do měšťanské školy v Týnci nad Labem, kde zůstal do 1923, kdy byl jmenován okresním školním inspektorem v Pardubicích. Během pedagogické dráhy byl činný v ochotnických spolcích v Nebovidech a Týnci nad Labem. 1924 odešel do důchodu, přestěhoval se z Týnce do Prahy-Spořilova a následujících třicet let se věnoval literární tvorbě pro mládež.

Literární tvorbu F. započal pohádkami, humoreskami a drobnými prózami z venkovského prostředí, z nichž nejzdařilejší byl cyklus veselých příběhů o svérázném lidovém mudrci Šibraváčkovi. Po méně úspěšném pokusu o psychologický román pro dospělé se koncem 20. let zaměřil na umělecko-naučnou literaturu pro mládež, v níž dosáhl největší obliby a uznání. Napsal na dvě desítky dobrodružných románů pro mládež, zasazených převážně do exotických končin a propojujících napětí s přírodopisnými a zeměpisnými poznatky i morálním posláním. Redigoval lidové kalendáře Palacký a Havlíček a 1920 založil časopis pro mládež Úsvit. Překládal z francouzského a anglického jazyka (Zola, Flaubert, Theuriet, Sheridan).

František Flos na civilní fotografii, b. d., fotograf neuveden. LA PNP, fond František Flos.
Jádro F. dramatické tvorby tvoří jedenáct her pro děti a mládež. Z poloviny se jedná o realistická dramata oproštěná od prvků nadpřirozena: Vzácný kolovrat podává příběh zchudlé vesnické rodiny, které se díky vnuččiným výjimečným dovednostem v předení dostane finanční pomoci od kněžny; nevyjasněné úmrtí otce je námětem ponuré hry s detektivními prvky Tajemný les; v dramatu Ferda detektiv se F. volně inspiroval Stroupežnického Našimi furianty (malý Ferda odhalí pravého pachatele loupeže, z níž byl neprávem obviněn jeho strýc, vesnický ponocný); Přírodopisná exkurze je fraška ze studentského života založená na principu převleků; V přestávce žertovná deklamace pro šest dívek. Ve zbylých dramatech F. mísí svět reálný se světem fantazie. V ochotníky oblíbených hrách V zajetí skalních mužíků a Létající restaurace u deseti haléřů je skupina dětí konfrontována s nadpřirozenými silami, nad nimiž vítězí důvtipem a odvahou. Českou variaci na Maeterlinckova Modrého ptáka představuje veršované drama Cep a kosa, příběh o nalezení smyslu života v poctivé práci, v němž F. nechává ožít rolnické symboly venkova (Žito, Ječmen, Koukol, Potůček aj.). Veselohra Nanynka z Týnice, již lze inscenovat i jako loutkové divadlo, líčí příběh pasačky, která dojde ve světě štěstí díky tanci polka, jejž sama vymyslela. Historická loutková hra Kralevic v zajetí vychází z osudů českého krále Václava II. V obou posledně jmenovaných dramatech se hlavním hybatelem děje a zdrojem komiky stává postava prostořekého Kašpárka, vyjadřujícího se zčásti v sarkastických popěvcích.

Tematicky různorodou skupinu F. her pro děti a mládež prostupuje motiv lásky k vlasti a české krajině, často podpořený národními písněmi, a adorace poctivé práce, lidské odvahy a činorodosti. Slabinou her jsou leckdy kompoziční nedokonalost (nelogické dějové zvraty) a příliš rozvleklé promluvy. To však nebránilo, aby se staly oblíbenými a hojně studovanými ve školních divadlech, v Sokolu, Orlu apod.

F. je rovněž autorem tří her pro dospělé publikum. Vážné kusy Žena a Lavina, oba označeny autorem jako „několik scén“, trpí nedostatečně psychologicky motivovaným jednáním postav a nevěrohodným, překotným závěrem. Zdařilejší je salonní komedie Konzul z ostrovů, postavená na svatebních intrikách, vedoucích ke komickým nedorozuměním.

V teoretických statích o literatuře, publikovaných převážně v Úhoru a v Mladém světě, se F. věnoval také dramatické literatuře pro děti a mládež a výchovným aspektům divadla: upozorňoval na nezdravou převahu pohádkových dramatizací a na nedostatek dětských divadelních her zasazených do skutečnosti; z pozice pedagoga prosazoval divadlo jako plnohodnotnou součást školní výchovy, učící děti veřejnému mluvenému projevu, odvaze a kázni. Podporoval spolupráci ochotnických spolků se školami. 


Pseudonymy a šifry

Adolf Brabec, Filip Brabec, Filip Kos, F. Konopka, Fr. Strnad, F. Vrabec, Pěnkava, Rorejs

Hry

Žena, t. 1904; Lavina, t. 1905; V zajetí skalních mužíků, t. 1910; Vzácný kolovrat, t. 1911; Kralevic v zajetí, t. 1912; Cep a kosa, t. 1915; V přestávce, t. 1916; Nanynka z Týnice, t. 1917; Konzul z ostrovů, t. 1928; Tajemství lesa, t. 1932; Ferda detektiv, t. 1934; Létající restaurace u deseti haléřů, t. 1936; Přírodopisná exkurze, t. 1938; Srdéčko na prázdninách, t. 1938. 

Teatralia

Staročeské lidové hry vánoční, Český lid 4, 1895, s. 125–133; Divadelní hry pro mládež, Úhor 14, 1936, s. 117–120; Dětské divadelní hry, Československé divadlo 16, 1933, s. 242–244. 

Prameny

LA PNP: osobní fond Františka Flose, inventář → H. Klínková, 1996.

SOA Zámrsk: matrika narozených 1857–1869, f. ú. církve římskokatolické v Přelouči, inv. č. 7750, sign. 1813, fol. 162.

Literatura

Ref. Vzácný kolovrat: J. Hais Týnecký, Hlas národa, příloha Nedělní listy 12. 11. 1911; A. Veselý, Česká revue 4, 1911, s. 190–191; V. Červinka, Zlatá Praha 29, 1912, s. 132 ● ref. Cep a kosa: Kv., Česká osvěta 12, 1916, s. 46 ● ref. V přestávce: Svbd [O. Svoboda], Úhor 5, 1917, s. 51 ● ref. Nanynka z Týnice: Svbd [O. Svoboda], Úhor 6, 1918, s. 12; Promy [H. Sedláček], tamtéž 11, 1923, s. 91; V. Brtník, Venkov 14. 7. 1923 ● k sedmdesátinám: -och- [F. S. Procházka], Zvon 34, 1934, s. 687; dk., České slovo 26. 7. 1934; A. Wenig, Úhor 22, 1934, s. 129–131; J. Petrus, tamtéž, s. 134–136 ● k pětasedmdesátinám: nesign., Lidové noviny 28. 7. 1939; nesign., Národní práce 28. 7. 1939; k., Úhor 27, 1939, s. 133 ● k devadesátinám: F. Hampl, Nový život 6, 1954, s. 417–419; J. Štraus, Komenský 79, 1955, s. 83–84 ● F. Hampl: Zlatý máj 1, 1956, s. 54–56 (k dvaadevadesátinám) ● nekrology: J. Hostáň, Učitelské noviny 11, 1961, č. 3, s. 6; F. Hampl, Lidová demokracie 20. 1. 1961 ● Z. Heřman: Nad dílem F. F., Dobrodružné poznávání, Praha 1962, s. 14, 15, 37–49.

ČBS, Komenský, Kunc, LČL, Masaryk, ODS, Otto-dod, PSN, SČS 1964, SČS 2000, Universum

František Flos na civilní fotografii, b. d., fotograf neuveden. LA PNP, fond František Flos.  František Flos s manželkou na zahradě své vilky v Týnci nad Labem, b. d., fotograf neuveden. LA PNP, fond František Flos.

Životní události

  • 27. 7. 1864: narození, Přelouč (CZ)
  • 8. 1. 1961: úmrtí, Praha (CZ)

Další jména

,


Vznik: 2018
Autor: Johana Černá



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Flos,_František&oldid=24598“