Hodanová, Táňa: Porovnání verzí

Verze z 23. 8. 2017, 11:13 (zobrazit zdroj) Klara.kadlecova (diskuse | příspěvky) m ← Porovnání se starší verzí		Aktuální verze z 23. 8. 2017, 11:13 (zobrazit zdroj) Klara.kadlecova (diskuse | příspěvky) m
Řádka 73:		Řádka 73:
−	[[File:Hodanovadva.jpg|x450px|Táňa Hodanová jako Bernarda (F. G. Lorca: Dům doni Bernardy, Státní divadlo Ostrava, 1960), fotograf neuveden. Sbírka Slezského zemského muzea, sign. JI 442/48.|link=T]] [[File:Hodanovatri.jpg|x450px|Táňa Hodanová jako Matka (K. Čapek: Matka, Státní divadlo Ostrava, 1953), foto Jarmila Podbierová. Sbírka Slezského zemského muzea, sign. JI 107/1.]]</ee:bibliography_content>	+	[[File:Hodanovadva.jpg|x450px|Táňa Hodanová jako Bernarda (F. G. Lorca: Dům doni Bernardy, Státní divadlo Ostrava, 1960), fotograf neuveden. Sbírka Slezského zemského muzea, sign. JI 442/48.]] [[File:Hodanovatri.jpg|x450px|Táňa Hodanová jako Matka (K. Čapek: Matka, Státní divadlo Ostrava, 1953), foto Jarmila Podbierová. Sbírka Slezského zemského muzea, sign. JI 107/1.]]</ee:bibliography_content>
	</ee:bibliography>		</ee:bibliography>
	<div class="chronology"><ee:chronology>		<div class="chronology"><ee:chronology>

---

Aktuální verze z 23. 8. 2017, 11:13

Vlastním jménem Františka Hladká. Narodila se v učitelské rodině; po vzoru otce Františka H. vystudovala učitelský ústav v Plzni, ale po první zkušenosti s ochotnickým divadlem se začala soukromě připravovat na hereckou dráhu u J. Puldy a následně u O. Beníškové, která jí vštípila celoživotní lásku k poezii a mluvenému slovu. 1916 H. odešla proti otcově vůli k divadelní společnosti A. Konětopské-Havlíčkové, která společnost vedla se svým manželem V. Havlíčkem, poté hrála u J. E. Sedláčka a O. Nováka. 1920 ji angažoval tehdejší ředitel V. Jiřikovský do Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. 1928 podnikla studijní cestu do Berlína; pobývala v Reinhardtově divadle a účastnila se přednášek na dramatické konzervatoři. Za svou uměleckou práci získala Cenu města Ostravy (1946) a titul zasloužilá umělkyně (1954). 1960 odešla do penze, ale pohostinsky vystupovala v ostravském divadle do 1974. Zemřela krátce před svými devadesátými narozeninami. Poslední rozloučení proběhlo 15. 6. 1982 v tehdejším Divadle Zdeňka Nejedlého v Ostravě (dnes Divadlo Antonína Dvořáka).    

Herecky rychle vyzrála v Národním divadle moravskoslezském; stala se přední herečkou první generace divadla. Skladba repertoáru jí umožnila ovládnout široký rejstřík hereckého výrazu. Obstála v náročných inscenacích v postavách vnitřně nevyrovnaných, vášní zmítaných žen, dokázala plně rozehrát tragické hrdinky a zároveň rozvíjela i konverzační a komediální hereckou polohu. V druhé polovině dvacátých let hostovala v Národním divadle v Brně a ve Stavovském divadle v Praze. Pravděpodobně i díky zkušenostem z Berlína se stala čelnou herečkou Studia Národního divadla moravskoslezského, které vzniklo v červnu 1929 z iniciativy O. Stibora a herce F. Formana, kteří kladli důraz na tvořivou práci a uplatňovali metody avantgardního divadla. Ve svém vrcholném tvůrčím období 1932−41 ztvárnila H. řadu výrazných, dramaticky nosných a mnohotvárných hereckých rolí. Jednalo se především o hlavní postavu ochrnuté Marianny Trégnierové v Niccodemiho komorní hře Stín, niterný vnitřní boj Anny Arkadijevny v dramatizaci Tolstého románu Anna Karenina, ale i královnu Alžbětu v Jossetově hře Alžběta − žena bez muže, kterou vytvořila po boku G. Nezvala. Zcela odlišné byly křehké, slabé a odevzdané postavy, jakoby bez dramatického důrazu, nicméně velmi účinné, jak je se zjevným záměrem vytvořila v rolích Elisabeth Moulton-Barrettové v Besierově hře Alžběta Browningová a Abbie Putnamové v Toužení pod jilmy E. O’Neilla.

Ve čtyřicátých letech se začala věnovat také režii. Vedle pohádkových titulů později režírovala též hry českých a zahraničních autorů (Devátá louka R. Jesenské). Další režie realizovala v nově vzniklém Divadle mladých v Ostravě (dnešní Divadlo Petra Bezruče). V tomto období se zužoval okruh rolí blízkých jejímu věku. Hrála starší, charakterově vyzrálé postavy, k nimž patřily Čapkova Matka, kněžna Raněvská ve Višňovém sadu, Bernarda Alba v Domě dony Bernardy nebo titulní role ve hře Smrt matky Jugovičů.

Vedle divadla a herectví se celoživotně věnovala poezii a uměleckému přednesu. Uměla plasticky pracovat se slovem i s melodičností svého hlasu. K nejvýznamnějším vystoupením patřil Večer nejnovější poezie s přednáškou V. Nezvala (1928). Verše českých básníků často recitovala i za okupace. Od počátku vysílání Radiojournalu Moravská Ostrava 1929 spolupracovala s rozhlasem nejen jako recitátorka, ale i jako herecká představitelka v dramatickém vysílání. Na filmovém plátně se objevila pouze v roli Marie Doubravové ve filmu Štika v rybníce (1951). Později byla obsazena ještě do televizní inscenace Pírko (1973), kde ztvárnila babičku Lorencovou.

H. působila na ostravské divadelní scéně více než půl století a řadí se k jejím nejvýznamnějším osobnostem. Během tohoto období ztvárnila více než 400 činoherních rolí, převážně psychologické studie tragických ženských postav. Její divadelní herectví je zachyceno v televizních záznamech z ostravských představení (Xenie v Gorkého hře Jegor Bulyčov a ti druzí, 1962, a kněžna Anežka v Hilbertově dramatu Falkenštejn, 1969).

Role

Národní divadlo moravskoslezské v Moravské Ostravě

(České divadlo moravskoostravské 1941–44, Zemské divadlo Ostrava 1945–48, Státní divadlo Ostrava 1948–95)

Marta (F. V. Krejčí: Povodeň) j. h. − 1919; Královna Žofie (J. K. Tyl: Jan Hus) − 1920; Maryčka Koždoňová (F. Sokol-Tůma: Gorali) − 1921; Helena Bergeronová (E. Bourdet: V pravou chvíli), Emilia Marty (K. Čapek: Věc Makropulos) − 1922; Roxana (E. Rostand: Cyrano z Bergeracu) − 1923; Jana z Arcu (G. B. Shaw: Svatá Jana, i StD Praha [Svatá Johanka] j. h. 1925) – 1924; Hippodamie (J. Vrchlický, h. Z. Fibich: Námluvy Pelopovy) – 1925; Hippodamie (J. Vrchlický, h. Z. Fibich: Smír Tantalův) – 1926; Vivie Warrenová (G. B. Shaw: Živnost paní Warrenové), Titanie (W. Shakespeare: Sen noci svatojánské), Constance (W. S. Maugham: Myslíte, že Konstance jednala správně?, i ND Brno [Chová se Constance správně?] j. h. 1929) – 1928; Tereza (F. Langer: Obrácení Ferdyše Pištory) – 1929; Ofélie (W. Shakespeare: Hamlet) – 1930; Marianna Trégnierová (D. Niccodemi: Stín) − 1932; Anna Arkadijevna (L. N. Tolstoj, dram. J. Bor: Anna Karenina) − 1935; Královna Alžběta (A. Josset: Alžběta − žena bez muže), Vassa Železnovova (M. Gorkij: Vassa Železnovova, i SDO 1951) – 1937; Eliška (J. Grmela: Ta pravá) − 1939; Elisabeth Moulton-Barrettová (R. Besier: Alžběta Browningová), Abbie Putnamová (E. O’Neill: Toužení pod jilmy) – 1940; Rosava (J. K. Tyl: Strakonický dudák, i SDO 1948) − 1941; Hippodamie (J. Vrchlický, h. Z. Fibich: Smrt Hippopodamie) – 1942; Lady Cicely (G. B. Shaw: Obrácení kapitána Brassbounda), Taťjana (M. Gorkij: Nepřátelé), Kvačková (V. Štech: Třetí zvonění) − 1946; Dr. Silva Premková (M. Pucová: Svět bez nenávisti), Paní Dearthová (J. M. Barrie: Poslední příležitost) − 1947; Lady Macbethová (W. Shakespeare: Macbeth), Elmíra (Molière: Tartuffe), Vesna (J. Toman: Slovanské nebe), Fedotová (L. Maljugin: Staří přátelé) − 1948; Melanie (M. Gorkij: Jegor Bulyčov), Mavra Tarasovna (A. N. Ostrovskij: Pravda je hezká, ale štěstí lepší) − 1949; Aljochina Petrovna (A. N. Arbuzov: Šest zamilovaných), Bella (A. D’Usseau − J. Gow: Hluboké kořeny), Paní Šestáková (J. K. Tyl: Paličova dcera), Kata (Š. Králik: Buky pod Polanou) − 1950; Jeho žena [Kopecká] (A. Jirásek: Otec), Častuchinová (A. Kron: Kandidát strany) − 1951; Belina (Molière: Zdravý nemocný), Horáková (J. Klíma: Štěstí nepadá s nebe), Lízalka (A. a V. Mrštíkovi: Maryša), Gurmyžskaja (A. N. Ostrovskij: Les), Langeová (V. Sobko: Život začíná znovu) − 1952; Runa (J. Zeyer: Radúz a Mahulena), Matrona (A. Jirásek: Jan Roháč), Matka (K. Čapek: Matka), Naděžda (V. V. Ivanov: Obrněný vlak 14-69) − 1953; Elmíra (Molière: Tartuffe), Matka Markéta (E. Rostand: Cyrano de Bergerac), Dubská (L. Stroupežnický: Naši furianti), Kapuletová (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Raněvská (A. P. Čechov: Višňový sad) − 1954; Paní Higginsová (G. B. Shaw: Pygmalion), Marie Tudorovna (V. Hugo: Marie Tudorovna), Farář Hora (F. Šrámek: Léto), Chljostovová (A. S. Gribojedov: Hoře z rozumu) − 1955; Natalja (A. P. Štejn: Kádrový případ), Iokasté (Sofokles: Oidipus vladař), Paní (K. Čapek: Loupežník), Baronka (E. Labiche: Slaměný klobouk) − 1956; Ostrowska (P. Choynowski: Základy na písku), Xenie (B. S. Romašov: Ohnivý most) − 1957; Matka Jugovičů (I. Vojnović: Smrt matky Jugovičů), Marcelina (P.-A. C. de Beaumarchais: Figarova svatba), Sidonie (G. Csiky: Bubliny) − 1958; Karolina (L. Cole: Květy a kořeny), Lady Markbyová (O. Wilde: Ideální manžel), Tóna (K. V. Rais: Zapadlí vlastenci) − 1959; Doňa Rosa (M. Mihura: Dnes jsem se rozhodla), Bernarda (F. García Lorca: Dům doni Bernardy), Dalbergová (F. Kuhn: Až se ozve Barcelona) − 1960; Tabun (L. Leonov: Zlatý kočár) j. h., Xenie (M. Gorkij. Jegor Bulyčov a ti druzí) − 1961; Hunstantonová (O. Wilde: Bezvýznamná žena) j. h. − 1962; Kněžna Anežka (J. Hilbert: Falkenštejn) j. h. − 1968; Elisová (L. Hellmanová: Podzimní zahrada) j. h. − 1969; Tetka (G. Preissová: Gazdina roba) j. h., Anfisa (A. P. Čechov: Tři sestry) j. h. − 1972; Adelaida Brucknerová (I. Örkény: Kočičí hra) j. h. − 1973; Anfusa Tichonovna (A. N. Ostrovskij: Vlci a ovce) j. h. − 1974.

České zemské národní divadlo v Praze

Germaine (E. Scribe: Leonie) j. h. − 1927.

Režie

Národní divadlo moravskoslezské v Moravské Ostravě

(České divadlo moravskoostravské 1941–44, Zemské divadlo Ostrava 1945–48)

B. Němcová, dram. M. Jarošková: Sedm havranů − 1939; J. Skorkovská: Opičák Fuk, F. X. Svoboda: Poslední muž − 1940; M. Liška: Švec a čert, L. Lenz: Malá parfumerie (i scéna s J. Duškem) – 1941; K. Krpata: Hvězdy nad hradem, H. Bahr: Děti, G. Forzano: Průvan, R. Pivec: Vítězná paleta − 1942; V. Petrovičová: Střídavě oblačno (i scéna), P. F. Buch: Chlapík, S. Pugliese: Mořský koník (i scéna), K. Stollová: Přes celé léto (i scéna a kostýmy), J. Grmela: Dědictví − 1943; P. Ernst: Karneval Pantalonů, R. Jesenská: Devátá louka, i 1945 – 1944; Večer slavných monologů a scén − 1945.

Divadlo mladých v Ostravě

(Městské divadlo mladých 1948–55)

A. Jirásek: Pan Johanes − 1946, 1947; H. Ch. Andersen: Sněhová královna − 1947; F. Gorlová: Uchvatitel ohně – 1948; A. Jirásek, dram. S. Lichý: Filosofská historie − 1949.

Teatralia

Vzpomeňte! Za nové zákulisí 4, 1954, č. 1−2, s. 2.

Prameny

SOA v Třeboni: Archivní fond: Sbírka matrik Jihočeského kraje, 1587−1949 (1952), č. NAD 24, inv. č. 5187, poř. č. 19, Matrika narozených fary Strakonice, sv. B XXX., s. 48., vč. úředního záznamu o změně příjmení z roku 1935, (online, cit. 29. 9. 2016), URL: https://digi.ceskearchivy.cz/DA?doctree=1nrsh&menu=3&id=7436&page=55.

Archiv ND: Hodanová Táňa; soupis rolí, (online, cit. 29. 9. 2016), URL: http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=9427&sz=0&abc=H&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa.

Archiv NDM: Soupis rolí, (online, cit. 29. 9. 2016), URL: http://www.ndm.cz/cz/osoba/2203-hodanova-tana.html.

SZM v Opavě: divadelní podsbírka, sign. GI 104/16 Smuteční oznámení, 1982.

Literatura

Dr. V. M. [Vojtěch Martínek], Moravskoslezský deník 7. 7. 1920 (Královna Žofie, Jan Hus) + tamtéž 21. 9. 1923 (Roxana, Cyrano de Bergerac) + tamtéž 2. 12. 1924 (Jana z Arcu, Svatá Jana) + tamtéž 24. 1. 1926 (Hippodamie, Smír Tantalův) + tamtéž 9. 2. 1932 (Marianna Trégnierová, Stín) + tamtéž 19. 5. 1935 (Anna Arkadijevna, Anna Karenina); vn [V. Nový], Ostravský Dělnický deník 9. 5. 1937 (Královna Alžběta, Alžběta – žena bez muže) + tamtéž 23. 11. 1937 (Vassa Železnovova); -drko- [Karel Otto], České slovo 21. 11. 1937 (Vassa Železnovova); Lz., Moravskoslezský deník 19. 12. 1937 (Královna Alžběta, Alžběta – žena bez muže); L. T. [Ladislav Třenecký], Denní noviny 26. 1. 1940 (Elisabeth Moulton-Barrettová, Alžběta Browningová); Z. B. [Zdeněk Bár], Moravskoslezský deník 25. 4. 1940 (Abbie Putnamová, Farma pod jilmy); -drko- [Karel Otto], České slovo 30. 3. 1942 (Hippodamie, Smrt Hippodamie); S. Vlček, Nová svoboda 15. 2. 1948 (Lady Macbethová, Macbeth); Z. Dinter, Nová svoboda 12. 10. 1952 (Gurmyžskaja, Les); M. Rusinský, Nová svoboda 5. 12. 1954 (Raněvská, Višňový sad); A. Scherl: V rytmu života ostravského kraje, Divadlo 7, 1956, s. 114−115; M. Rusinský: Bubliny aneb zbytečné okliky na cestě k současnému dramatu, Nová svoboda 1. 7. 1958 (Sidonie, Bubliny); nesign., Divadelní noviny 5. 3. 1958 (Matka Jugovičů, Smrt matky Jugovičů); V. Nepeřil, Nová svoboda 26. 11. 1961 (Xenie, Jegor Bulyčov a ti druzí); E. Sýkorová-Čápová − M. Weimann: 60 let Státního divadla v Ostravě, Ostrava 1980, s. 96−97, 99, 101−105, 109, 111−119; M. Zbavitel: Jiří Myron, Ostrava 1980, s. 48, 58, 70, 89, 92, 98, 103−105, 112, 118, 126, 128, 143, 178, 179, 182, 187 + Osm hereckých portrétů. Herci staré gardy ostravské činohry, Ostrava 1985, s. 90−132; Almanach Národního divadla moravskoslezského. 1919−1999, Ostrava 1999, s. 37−38, 40; T. H. in Česko-Slovenská filmová databáze, (online, cit. 29. 9. 2016), URL: http://www.csfd.cz/tvurce/21316-tana-hodanova/.

Biografický slovník Slezska, EDS, Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy

 

Vazby

H

• Heslář

Vznik: 2016
Autor: Sylva Pracná