Haase, Friedrich Ludwig Heinrich: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
Řádka 32: Řádka 32:
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Role v Praze</ee:bibliography_label> ==
+
== <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>'''Vystoupení pro angažmá a hostování:''' '''1850:''' 13.–19. 3. Carlos (Goethe: ''Clavigo''); Amadeus von Brunstädt (Birch-Pfeiffer: ''Eine Familie''); Mephistopheles (Goethe: ''Faust''); Sir Bernard Harleigh (Angely podle Melesvilla: ''Sie ist wahnsinnig ''[Elle est folle])''.'' – '''1855:''' 6.–28. 5.: Hamlet (Shakespeare: ''Hamlet''); Otec Klingsberg (Kotzebue: ''Die beiden Klingsberg''); Carlos (Goethe: ''Clavigo'')'';'' Mephistopheles (Goethe: ''Faust''); Shylock (Shakespeare: ''Der Kaufmann von Venedig''); Sir Bernard Harleigh (Angely podle Melesvilla: ''Sie ist wahnsinnig''); Richard III. (Shakespeare: ''König Richard III''.); Reinhold (Raupach: ''Der Müller und sein Kind''); Franz Schiller: ''Die Räuber''); Arthur Derwood (A. W. Hesse podle franc. vaudevillu: ''Ein Arzt''.) – '''1865:''' 8. 5.: Thorane (Gutzkow: ''Der Kriegslieutenant'').
+
<ee:bibliography_content>'''StD<br/>'''Carlos (J. W. Goethe: ''Clavigo''), Amadeus von Brunstädt (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Eine Familie''), Mephistopheles (J. W. Goethe: ''Faust''), Sir Bernard Harleigh (Angely podle Melesvilla: ''Sie ist wahnsinnig ''[Elle est folle]) – 1850; Hamlet (W. Shakespeare: ''Hamlet''), Otec Klingsberg (A. Kotzebue: ''Die beiden Klingsberg''), Carlos (J. W. Goethe: ''Clavigo''), Mephistopheles (J. V. Goethe: ''Faust''), Shylock (W. Shakespeare: ''Der Kaufmann von Venedig''), Sir Bernard Harleigh (Angely podle Melesvilla: ''Sie ist wahnsinnig''), Richard III. (W. Shakespeare: ''König Richard III''.), Reinhold (E. Raupach: ''Der Müller und sein Kind''), Franz (F. Schiller: ''Die Räuber''), Arthur Derwood (A. W. Hesse podle franc. vaudevillu: ''Ein Arzt'') – 1855; Thorane (K. Gutzkow: ''Der Kriegslieutenant'')  – 1865.<br/>Další role: Franz (F. Schiller: ''Die Räuber''), Schatzmeister (F. Schiller: ''Maria Stuart''), Bloom (S. Mosenthal: ''Deborah''), Anselm von Götz (C. Töpfer: ''Zurücksetzung''), Polonius (W. Shakespeare: ''Hamlet''), Octavio Piccolomini (F. Schiller: ''Wallenstein''), Florian von Aachen (J. Walther: ''Die Amerikanerin''), Marschall (E. Vogel: ''Des Bettlers Tochter''), Talbot (F. Schiller: ''Die Jungfrau von Orleans''), Eduard (F. Haase: ''Ein Brief zu viel''), Gordon Glendower (A. Meissner:'' Reginals Armstrong oder Die Welt des Geldes''), Herzog von Chevreuse (Lockroy – Baden, úpr. F. Haase: ''Ein Duell unter Richelieu'')''.''</ee:bibliography_content>
 
+
== <ee:bibliography_label>Hry</ee:bibliography_label> ==
'''Další role v angažmá:''' Franz (Schiller: ''Die Räuber''); Schatzmeister – Lord Strážce pokladu (Schiller: ''Maria Stuart''); Bloom (Mosenthal: ''Deborah''); Anselm von Götz (Töpfer: ''Zurücksetzung''); Polonius (Shakespeare:''Hamlet''); Octavio Piccolomini (Schiller: ''Wallenstein''); Florian von Aachen (J. Walther: ''Die Amerikanerin''); Marschall (E. Vogel: ''Des Bettlers Tochter''); Talbot (Schiller: ''Die Jungfrau von Orleans''); Eduard (F. Haase: ''Ein Brief zu viel,''prem.); Gordon Glendower (A. Meissner,'' Reginals Armstrong, oder: Die Welt des Geldes''prem.); Herzog von Chevreuse (Lockroy – Baden, úprava F. Haase: ''Ein Duell unter Richelieu'')''.''</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>''Ein Brief zu viel'', veselohra o jednom jednání, prem. 20. 11. 1850 StD Praha ■ ''Ein Duell unter Richelieu, ''úprava pův. franc. hry od Lockroye (J.-P. Simon) a Badona, prem. 2. 4. 1852 StD.</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Teatralia</ee:bibliography_label> ==
+
<ee:bibliography_content>'''Vlastní H. divadelní texty''': ''Ein Brief zu viel'', Lustspiel, 1 jedn., prem. 20. 11. 1850 Stavovské divadlo Praha. – Lockroy (J.-Ph. Simon) a Badon: ''Ein Duell unter Richelieu'', německá úprava franc. hry, prem. 2. 4. 1852 Stavovské divadlo.
+
 
+
'''Paměti:''' ''Ungeschminkte Briefe'', Dresden 1883. – ''Was ich erlebte'' (1846–1896), Berlin – Wien 1897.</ee:bibliography_content>
+
== <ee:bibliography_label>Periodika</ee:bibliography_label> ==
+
<ee:bibliography_content>''Almanach des Königl. ständischen Theaters'' 1851, s. 9, 19; 1852, s. 9. – ''Bohemia'' 17. 3., 21. 3., 22. 3., 7. 4. 1850 (představení pro angažmá), 11. 4. 1850 (Schiller: ''Die Räuber''); ''Bohemia'' 22. 11. 1850 (recenze premiéry ''Ein Brief zu viel'')''. – Bohemia-Beilage ''16. 2. 1851 (herecká charakteristika). – ''Bohemia'' 6. 4. 1852 (recenze premiéry''Ein Duell unter Richelieu'', šifra J. G[undling]). – ''Deutscher Bühnenalmanach ''36, 1872, s. 79–82; ''Neuer deutscher Bühnenalmanach  ''48, 1884.</ee:bibliography_content>
+
 
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>H. Bratsch: ''Die deutsche Kunstkritik über F. H.'', New York 1884
+
<ee:bibliography_content>''Almanach des Königl. ständischen Theaters'' (Berlin) 1851, s. 9, 19; 1852, s. 9; ''Bohemia'' (Prag) 17. 3., 21. 3., 22. 3., 7. 4. 1850 (představení pro angažmá), 11. 4. 1850 (Schiller: ''Die Räuber''), 22. 11. 1850 (recenze premiéry ''Ein Brief zu viel''), příl.'' ''16. 2. 1851 (herecká charakteristika), 6. 4. 1852 (recenze premiéry ''Ein Duell unter Richelieu'', šifra J. G[undling]); ''Deutscher Bühnenalmanach ''36, 1872, s. 79–82; F. L. H. Haase: ''Ungeschminkte Briefe'', Dresden 1883 (vlastní paměti); ''Neuer deutscher Bühnenalmanach  ''48, 1884; H. Bratsch: ''Die deutsche Kunstkritik über F. H.'', New York 1884; F. L. H. Haase: ''Was ich erlebte'' (1846–1896), Berlin – Wien 1897 (vlastní paměti); O. Simon: ''F. H. Eine dramaturgische Studie,'' Berlin 1898; Teuber III, s. 403, 406–408, 409,410, 419, 441, 483, 630, 722.
 
+
O. Simon: ''F. H. Eine dramaturgische Studie,'' Berlin 1898
+
 
+
Teuber III, s. 403, 406–408, 409,410, 419, 441, 483, 630, 722
+
 
+
 
+
  
 
Eisenberg, Flüggen, Kosch Th, Oppenheim, Reden-Esbeck, Ulrich</ee:bibliography_content>
 
Eisenberg, Flüggen, Kosch Th, Oppenheim, Reden-Esbeck, Ulrich</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Vyobrazení</ee:bibliography_label> ==
+
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>13 vyobrazení in:  Bildarchiv der Österreichischen Nationalbibliothek Wien.</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>ÖNB Wien: Bildarchiv (13 vyobrazení).</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
Řádka 77: Řádka 65:
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
 
+
<br/>
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>

Verze z 18. 7. 2017, 12:34

Friedrich Haase, kol. 1910. https://de.wikipedia.org/wiki/Friedrich_Haase_(Schauspieler)#/media/File:FriedrichHaasePortrait.JPG
Friedrich Ludwig Heinrich Haase
* 1.11. 1825 Berlín
17.3. 1911 Berlín
herec, divadelní režisér, divadelní ředitel

Podporován pruským králem Friedrichem Wilhelmem IV. se školil u Friedricha Tiecka. 1846 debutoval ve Výmaru, od 1848 působil ve dvorním divadle v Berlíně. 1850-1852 angažován Johannem Hoffmanem v pražském Stavovském divadle, kde ztvárnil řadu charakterních rolí (Mefistofeles, Hamlet nebo Shylock). Byl populární a respektovanou osobností německého divadla jako herec, režisér a jako ředitel (1870 – 1876 vedl městské divadlo v Lipsku). S úspěchem herecky hostoval na řadě světových scén.

Pocházel z rodiny komorníka pruského krále Friedricha Wilhelma IV., který byl jeho kmotrem a postaral se o jeho vzdělání. Když se projevil jeho talent, zajistil mu král dvouleté divadelní školení u Friedricha Tiecka. H. debutoval v lednu 1846 ve dvorním divadle ve Výmaru. Od 1848 nastoupil s podporou panovníka do angažmá ve dvorním divadle v Berlíně, ale v konkurenci zralých hereckých osobností se nemohl udržet. Skutečným výchozím bodem jeho pozdější vynikající divadelní dráhy se stalo pražské Stavovské divadlo, kde absolvoval pět zkušebních představení ve dnech 13. – 19. 3. 1850 a kam ho angažoval ředitel Johann Hoffmann.

V Praze ho předcházela vynikající pověst a ve společnosti se stal známou a napodobovanou osobností. Již jeho první vystoupení (Carlos / Clavigo, Mephisto / Faust) popisovala kritika velmi obšírně. Chválila nejen jeho herecké ztvárnění postav, ale i vkus při výběru masky a kostýmu. Byl přijat pro „vyšší“ charaktery v klasické literatuře (podle kritiky „hoherer Charakterspieler“). V Praze vypracoval H. svůj herecký typ. Jeho vzdělání a široký literární rozhled ho vedly k péči o dokonalý slovní projev. Každou postavu cílevědomě a individuálně stylizoval a do detailů vypracovával. Dobrým partnerem a protihráčem ve starších rolích mu byl zejména Louis Ferdinand Grauert, herec z Berlína, který působil v pražském angažmá od roku 1846. Jak konstatovala i kritika, oba herci se doplňovali ve svých vyhraněných charakterech, aniž se navzájem omezovali. Ač stál H. na počátku své dráhy, byl srovnáván se slavnými umělci, kteří v Praze vystupovali, např. s pruským dvorním hercem Theodorem Döringem, který hostoval během celého března 1852, též jako Mephisto (Faust). V dlouhé řadě kritik polemizovala kritika (v hledišti i publikum) s Döringovým spíše humorně interpretovaným Mephistem a chválila „skutečného ďábla“ v H. pojetí. Poučen Tieckem, věnoval H. zvláštní zájem Shakespearovým hrám (Hamlet, Shylock / Der Kaufmann von Venedig). Vytvořil též řadu postav ve francouzských veselohrách a ve hrách ze současnosti; nedlouho před svým odchodem vynikl jako vlivný muž z finančního světa při premiéře hry pražského autora Alfreda Meissnera Reginals Armstrong, oder: Die Welt des Geldes.

Dvěma hrami (viz Teatralia) se H. v Praze sám pokusil uplatnit jako dramatik a překladatel, zároveň jako herec hlavní role. Jeho jednoaktová prvotina Ein Brief zu viel jedná o manželském páru, který se odebere na venkov nedaleko Vídně a v izolaci od vnějšího světa se pokouší žít jen pro sebe. Třídílná tragédie Ein Duell unter Richelieu, kterou H. upravil z francouzské předlohy, popisuje milostné vztahy na francouzském dvoře.

Při nástupu nového ředitele Johanna Augusta Stögera, který v Praze v dubnu 1852 vystřídal Hoffmanna, požadoval H. mimořádně vysokou gáži. Stöger nebyl ochoten ji zaplatit a H. neprodloužil své pražské angažmá. Stöger dlouho nenašel rovnocennou náhradu a zejména v klasickém repertoáru vznikla viditelná mezera v obsazení. Z Prahy odešel H. do Karslruhe a 1853–1856 působil ve dvorním divadle v Mnichově (ředitel F. Dingelstedt). V květnu 1855 hostoval v Praze v celé sérii představení, v nichž zopakoval některé své nejúspěšnější role. Do roku 1858 byl pak členem divadla ve Frankfurtu n. M. V roce 1857 se spolu s šesti dalšími kandidáty neúspěšně ucházel o pronájem pražského divadla, kde 1858 končila smlouva řediteli Stögerovi. 1858–1865 byl H. členem dvorního divadla v Petrohradě (v květnu 1865 hostoval v Praze). V této tobě již patřil k nejrespektovanějším německým hercům. 1866 přijal nabídnuté doživotní herecké a režisérské angažmá v dvorním divadle Coburg-Gotha, kde ihned zaujal inscenací Shakespearova Hamleta nastudovanou podle anglického vzoru. Po jedné sezoně ale angažmá zrušil a dal přednost postavení cestujícího hostujícího herce, které mu v posledních deseti letech přineslo nemalé příjmy. 1869 odjel do Ameriky a vystupoval v New Yorku v divadlech na Broadway. Po návratu krátce hostoval ve dvorním divadle v Berlíně. 1870 přijal místo ředitele městského divadla v Lipsku, které opouštěl Heinrich Laube, a setrval tam šest sezon. Po něm nastoupili v roce 1876 August Foerster (pro činohru) a Angelo Neumann (pro operu). V následujících dvaceti letech H. opět hostoval na německých evropských scénách i v Severní Americe, před koncem své umělecké dráhy (1896) se ještě uplatnil v Berlíně při zakládání scény Deutsches Theater. Podle Eisenberga (viz lit.) s ním zmizel z jeviště výrazný herecký typ vznešených pánů s historickým koloritem i v moderním kostýmu.  


Role

StD
Carlos (J. W. Goethe: Clavigo), Amadeus von Brunstädt (Ch. Birch-Pfeiffer: Eine Familie), Mephistopheles (J. W. Goethe: Faust), Sir Bernard Harleigh (Angely podle Melesvilla: Sie ist wahnsinnig [Elle est folle]) – 1850; Hamlet (W. Shakespeare: Hamlet), Otec Klingsberg (A. Kotzebue: Die beiden Klingsberg), Carlos (J. W. Goethe: Clavigo), Mephistopheles (J. V. Goethe: Faust), Shylock (W. Shakespeare: Der Kaufmann von Venedig), Sir Bernard Harleigh (Angely podle Melesvilla: Sie ist wahnsinnig), Richard III. (W. Shakespeare: König Richard III.), Reinhold (E. Raupach: Der Müller und sein Kind), Franz (F. Schiller: Die Räuber), Arthur Derwood (A. W. Hesse podle franc. vaudevillu: Ein Arzt) – 1855; Thorane (K. Gutzkow: Der Kriegslieutenant)  – 1865.
Další role: Franz (F. Schiller: Die Räuber), Schatzmeister (F. Schiller: Maria Stuart), Bloom (S. Mosenthal: Deborah), Anselm von Götz (C. Töpfer: Zurücksetzung), Polonius (W. Shakespeare: Hamlet), Octavio Piccolomini (F. Schiller: Wallenstein), Florian von Aachen (J. Walther: Die Amerikanerin), Marschall (E. Vogel: Des Bettlers Tochter), Talbot (F. Schiller: Die Jungfrau von Orleans), Eduard (F. Haase: Ein Brief zu viel), Gordon Glendower (A. Meissner: Reginals Armstrong oder Die Welt des Geldes), Herzog von Chevreuse (Lockroy – Baden, úpr. F. Haase: Ein Duell unter Richelieu).

Hry

Ein Brief zu viel, veselohra o jednom jednání, prem. 20. 11. 1850 StD Praha ■ Ein Duell unter Richelieu, úprava pův. franc. hry od Lockroye (J.-P. Simon) a Badona, prem. 2. 4. 1852 StD.

Literatura

Almanach des Königl. ständischen Theaters (Berlin) 1851, s. 9, 19; 1852, s. 9; Bohemia (Prag) 17. 3., 21. 3., 22. 3., 7. 4. 1850 (představení pro angažmá), 11. 4. 1850 (Schiller: Die Räuber), 22. 11. 1850 (recenze premiéry Ein Brief zu viel), příl. 16. 2. 1851 (herecká charakteristika), 6. 4. 1852 (recenze premiéry Ein Duell unter Richelieu, šifra J. G[undling]); Deutscher Bühnenalmanach 36, 1872, s. 79–82; F. L. H. Haase: Ungeschminkte Briefe, Dresden 1883 (vlastní paměti); Neuer deutscher Bühnenalmanach  48, 1884; H. Bratsch: Die deutsche Kunstkritik über F. H., New York 1884; F. L. H. Haase: Was ich erlebte (1846–1896), Berlin – Wien 1897 (vlastní paměti); O. Simon: F. H. Eine dramaturgische Studie, Berlin 1898; Teuber III, s. 403, 406–408, 409,410, 419, 441, 483, 630, 722.

Eisenberg, Flüggen, Kosch Th, Oppenheim, Reden-Esbeck, Ulrich

Prameny

ÖNB Wien: Bildarchiv (13 vyobrazení).

Životní události

  • 1.11. 1825: narození, Berlín
  • 17.3. 1911: úmrtí, Berlín


Vznik: 20.06.2013
Autor: Jitka Ludvová