Haase, Friedrich Ludwig Heinrich: Porovnání verzí
nahoru...
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
| − | <span id="PageFillProgress"> | + | <span id="PageFillProgress">3</span> |
</ee:progress>{{Infobox Osoba | </ee:progress>{{Infobox Osoba | ||
| jméno=<ee:firstname>Friedrich Ludwig Heinrich</ee:firstname> | | jméno=<ee:firstname>Friedrich Ludwig Heinrich</ee:firstname> | ||
| Řádka 31: | Řádka 31: | ||
Při nástupu nového ředitele Johanna Augusta Stögera, který v Praze v dubnu 1852 vystřídal Hoffmanna, požadoval '''H.''' mimořádně vysokou gáži. Stöger nebyl ochoten ji zaplatit a '''H.''' neprodloužil své pražské angažmá. Stöger dlouho nenašel rovnocennou náhradu a zejména v klasickém repertoáru vznikla viditelná mezera v obsazení. Z Prahy odešel''' H. '''do Karslruhe a 1853–1856 působil ve dvorním divadle v Mnichově (ředitel F. Dingelstedt). V květnu 1855 hostoval v Praze v celé sérii představení, v nichž zopakoval některé své nejúspěšnější role. Do roku 1858 byl pak členem divadla ve Frankfurtu n. M. V roce 1857 se spolu s šesti dalšími kandidáty neúspěšně ucházel o pronájem pražského divadla, kde 1858 končila smlouva řediteli Stögerovi. 1858–1865 byl '''H.''' členem dvorního divadla v Petrohradě (v květnu 1865 hostoval v Praze). V této tobě již patřil k nejrespektovanějším německým hercům. 1866 přijal nabídnuté doživotní herecké a režisérské angažmá v dvorním divadle Coburg-Gotha, kde ihned zaujal inscenací Shakespearova ''Hamleta'' nastudovanou podle anglického vzoru. Po jedné sezoně ale angažmá zrušil a dal přednost postavení cestujícího hostujícího herce, které mu v posledních deseti letech přineslo nemalé příjmy. 1869 odjel do Ameriky a vystupoval v New Yorku v divadlech na Broadway. Po návratu krátce hostoval ve dvorním divadle v Berlíně. 1870 přijal místo ředitele městského divadla v Lipsku, které opouštěl Heinrich Laube, a setrval tam šest sezon. Po něm nastoupili v roce 1876 August Foerster (pro činohru) a Angelo Neumann (pro operu). V následujících dvaceti letech '''H.''' opět hostoval na německých evropských scénách i v Severní Americe, před koncem své umělecké dráhy (1896) se ještě uplatnil v Berlíně při zakládání scény Deutsches Theater. Podle Eisenberga (viz lit.) s ním zmizel z jeviště výrazný herecký typ vznešených pánů s historickým koloritem i v moderním kostýmu. | Při nástupu nového ředitele Johanna Augusta Stögera, který v Praze v dubnu 1852 vystřídal Hoffmanna, požadoval '''H.''' mimořádně vysokou gáži. Stöger nebyl ochoten ji zaplatit a '''H.''' neprodloužil své pražské angažmá. Stöger dlouho nenašel rovnocennou náhradu a zejména v klasickém repertoáru vznikla viditelná mezera v obsazení. Z Prahy odešel''' H. '''do Karslruhe a 1853–1856 působil ve dvorním divadle v Mnichově (ředitel F. Dingelstedt). V květnu 1855 hostoval v Praze v celé sérii představení, v nichž zopakoval některé své nejúspěšnější role. Do roku 1858 byl pak členem divadla ve Frankfurtu n. M. V roce 1857 se spolu s šesti dalšími kandidáty neúspěšně ucházel o pronájem pražského divadla, kde 1858 končila smlouva řediteli Stögerovi. 1858–1865 byl '''H.''' členem dvorního divadla v Petrohradě (v květnu 1865 hostoval v Praze). V této tobě již patřil k nejrespektovanějším německým hercům. 1866 přijal nabídnuté doživotní herecké a režisérské angažmá v dvorním divadle Coburg-Gotha, kde ihned zaujal inscenací Shakespearova ''Hamleta'' nastudovanou podle anglického vzoru. Po jedné sezoně ale angažmá zrušil a dal přednost postavení cestujícího hostujícího herce, které mu v posledních deseti letech přineslo nemalé příjmy. 1869 odjel do Ameriky a vystupoval v New Yorku v divadlech na Broadway. Po návratu krátce hostoval ve dvorním divadle v Berlíně. 1870 přijal místo ředitele městského divadla v Lipsku, které opouštěl Heinrich Laube, a setrval tam šest sezon. Po něm nastoupili v roce 1876 August Foerster (pro činohru) a Angelo Neumann (pro operu). V následujících dvaceti letech '''H.''' opět hostoval na německých evropských scénách i v Severní Americe, před koncem své umělecké dráhy (1896) se ještě uplatnil v Berlíně při zakládání scény Deutsches Theater. Podle Eisenberga (viz lit.) s ním zmizel z jeviště výrazný herecký typ vznešených pánů s historickým koloritem i v moderním kostýmu. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
| − | <ee:bibliography> | + | <ee:bibliography></ee:bibliography> |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | </ee:bibliography> | + | |
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| Řádka 67: | Řádka 54: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | <br/> | |
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Verze z 18. 7. 2017, 11:55
Podporován pruským králem Friedrichem Wilhelmem IV. se školil u Friedricha Tiecka. 1846 debutoval ve Výmaru, od 1848 působil ve dvorním divadle v Berlíně. 1850-1852 angažován Johannem Hoffmanem v pražském Stavovském divadle, kde ztvárnil řadu charakterních rolí (Mefistofeles, Hamlet nebo Shylock). Byl populární a respektovanou osobností německého divadla jako herec, režisér a jako ředitel (1870 – 1876 vedl městské divadlo v Lipsku). S úspěchem herecky hostoval na řadě světových scén.
Pocházel z rodiny komorníka pruského krále Friedricha Wilhelma IV., který byl jeho kmotrem a postaral se o jeho vzdělání. Když se projevil jeho talent, zajistil mu král dvouleté divadelní školení u Friedricha Tiecka. H. debutoval v lednu 1846 ve dvorním divadle ve Výmaru. Od 1848 nastoupil s podporou panovníka do angažmá ve dvorním divadle v Berlíně, ale v konkurenci zralých hereckých osobností se nemohl udržet. Skutečným výchozím bodem jeho pozdější vynikající divadelní dráhy se stalo pražské Stavovské divadlo, kde absolvoval pět zkušebních představení ve dnech 13. – 19. 3. 1850 a kam ho angažoval ředitel Johann Hoffmann.
V Praze ho předcházela vynikající pověst a ve společnosti se stal známou a napodobovanou osobností. Již jeho první vystoupení (Carlos / Clavigo, Mephisto / Faust) popisovala kritika velmi obšírně. Chválila nejen jeho herecké ztvárnění postav, ale i vkus při výběru masky a kostýmu. Byl přijat pro „vyšší“ charaktery v klasické literatuře (podle kritiky „hoherer Charakterspieler“). V Praze vypracoval H. svůj herecký typ. Jeho vzdělání a široký literární rozhled ho vedly k péči o dokonalý slovní projev. Každou postavu cílevědomě a individuálně stylizoval a do detailů vypracovával. Dobrým partnerem a protihráčem ve starších rolích mu byl zejména Louis Ferdinand Grauert, herec z Berlína, který působil v pražském angažmá od roku 1846. Jak konstatovala i kritika, oba herci se doplňovali ve svých vyhraněných charakterech, aniž se navzájem omezovali. Ač stál H. na počátku své dráhy, byl srovnáván se slavnými umělci, kteří v Praze vystupovali, např. s pruským dvorním hercem Theodorem Döringem, který hostoval během celého března 1852, též jako Mephisto (Faust). V dlouhé řadě kritik polemizovala kritika (v hledišti i publikum) s Döringovým spíše humorně interpretovaným Mephistem a chválila „skutečného ďábla“ v H. pojetí. Poučen Tieckem, věnoval H. zvláštní zájem Shakespearovým hrám (Hamlet, Shylock / Der Kaufmann von Venedig). Vytvořil též řadu postav ve francouzských veselohrách a ve hrách ze současnosti; nedlouho před svým odchodem vynikl jako vlivný muž z finančního světa při premiéře hry pražského autora Alfreda Meissnera Reginals Armstrong, oder: Die Welt des Geldes.
Dvěma hrami (viz Teatralia) se H. v Praze sám pokusil uplatnit jako dramatik a překladatel, zároveň jako herec hlavní role. Jeho jednoaktová prvotina Ein Brief zu viel jedná o manželském páru, který se odebere na venkov nedaleko Vídně a v izolaci od vnějšího světa se pokouší žít jen pro sebe. Třídílná tragédie Ein Duell unter Richelieu, kterou H. upravil z francouzské předlohy, popisuje milostné vztahy na francouzském dvoře.
Při nástupu nového ředitele Johanna Augusta Stögera, který v Praze v dubnu 1852 vystřídal Hoffmanna, požadoval H. mimořádně vysokou gáži. Stöger nebyl ochoten ji zaplatit a H. neprodloužil své pražské angažmá. Stöger dlouho nenašel rovnocennou náhradu a zejména v klasickém repertoáru vznikla viditelná mezera v obsazení. Z Prahy odešel H. do Karslruhe a 1853–1856 působil ve dvorním divadle v Mnichově (ředitel F. Dingelstedt). V květnu 1855 hostoval v Praze v celé sérii představení, v nichž zopakoval některé své nejúspěšnější role. Do roku 1858 byl pak členem divadla ve Frankfurtu n. M. V roce 1857 se spolu s šesti dalšími kandidáty neúspěšně ucházel o pronájem pražského divadla, kde 1858 končila smlouva řediteli Stögerovi. 1858–1865 byl H. členem dvorního divadla v Petrohradě (v květnu 1865 hostoval v Praze). V této tobě již patřil k nejrespektovanějším německým hercům. 1866 přijal nabídnuté doživotní herecké a režisérské angažmá v dvorním divadle Coburg-Gotha, kde ihned zaujal inscenací Shakespearova Hamleta nastudovanou podle anglického vzoru. Po jedné sezoně ale angažmá zrušil a dal přednost postavení cestujícího hostujícího herce, které mu v posledních deseti letech přineslo nemalé příjmy. 1869 odjel do Ameriky a vystupoval v New Yorku v divadlech na Broadway. Po návratu krátce hostoval ve dvorním divadle v Berlíně. 1870 přijal místo ředitele městského divadla v Lipsku, které opouštěl Heinrich Laube, a setrval tam šest sezon. Po něm nastoupili v roce 1876 August Foerster (pro činohru) a Angelo Neumann (pro operu). V následujících dvaceti letech H. opět hostoval na německých evropských scénách i v Severní Americe, před koncem své umělecké dráhy (1896) se ještě uplatnil v Berlíně při zakládání scény Deutsches Theater. Podle Eisenberga (viz lit.) s ním zmizel z jeviště výrazný herecký typ vznešených pánů s historickým koloritem i v moderním kostýmu.
Životní události
- 1.11. 1825: narození, Berlín
- 17.3. 1911: úmrtí, Berlín
Vznik: 20.06.2013
Autor: Jitka Ludvová
