Alberti, Werner: Porovnání verzí

Verze z 5. 10. 2015, 10:20

Werner Alberti

* 21. 1. 1860 Hnězdno, Polsko

† 29. 11. 1934 Berlín, Německo

zpěvák

Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.

@@ Řádka 24: / Řádka 24: @@
 <cshow logged="1">
 <ee:content>
-Vl. jm. Krzywonos. Studoval zpěv jako bankovní úředník (jeho učitelem byl mj. M. de Padilla), koncertně debutoval v Berlíně 1887. Přítomný ředitel pražského německého divadla A. Neumann mu nabídl dlouhodobé hostování, jež trvalo do 1895. '''A. '''měl nápadně malou postavu, jíž bylo třeba přizpůsobovat scénická aranžmá, a jeho role by patrně nenaplnily celý úvazek. Proto nebýval (s výjimkou Královské opery v Pešti 1900–02) trvale angažován a vystupoval jako stálý host. Uplatnil se na všech velkých evropských scénách, včetně italských, též jako koncertní pěvec. 1896–1907 byl zván do pražského ND se svými typickými rolemi (Eleazar, Halévy: ''Îidovka''; Richard, Verdi: ''Maškarní ples''; Radames, Verdi: ''Aida''; Manrico, Verdi: ''Troubadour''; Arnold, Rossini: ''Vilém 'Tell''; Canio, Leoncavallo: ''Komedianti''), dále zpíval vTeplicích (zvl. 1896/97), v českém divadle v Plzni, Karlových Varech a v Brně. Od 1907 žil v Berlíně, hostoval zvl. v Krolloper a vyučoval. Natočil řadu gramofonových desek.
+Vl. jm. Krzywonos. Studoval zpěv jako bankovní úředník (jeho učitelem byl mj. M. de Padilla), koncertně debutoval v Berlíně 1887. Přítomný ředitel pražského německého divadla A. Neumann mu nabídl dlouhodobé hostování, jež trvalo do 1895. '''A. '''měl nápadně malou postavu, jíž bylo třeba přizpůsobovat scénická aranžmá, a jeho role by patrně nenaplnily celý úvazek. Proto nebýval (s výjimkou Královské opery v Pešti 1900–02) trvale angažován a vystupoval jako stálý host. Uplatnil se na všech velkých evropských scénách, včetně italských, též jako koncertní pěvec. 1896–1907 byl zván do pražského ND se svými typickými rolemi (Eleazar, Halévy: Ž''idovka''; Richard, Verdi: ''Maškarní ples''; Radames, Verdi: ''Aida''; Manrico, Verdi: ''Troubadour''; Arnold, Rossini: ''Vilém Tell''; Canio, Leoncavallo: ''Komedianti''), dále zpíval v Teplicích (zvl. 1896/97), v českém divadle v Plzni, Karlových Varech a v Brně. Od 1907 žil v Berlíně, hostoval zvl. v Krolloper a vyučoval. Natočil řadu gramofonových desek.
 Pražské německé divadlo, v němž poprvé vystoupil 29. 2. 1888 jako Manrico (Verdi: ''Der Troubadour''), mu otevřelo cestu k pěvecké kariéře. Společně s ním se od března 1888 načas přestěhoval do Prahy i jeho učitel M. de Padilla, aby dokončil vzdělání svého žáka a byl jeho barytonovým partnerem v románském repertoáru. Oba zpívali i v německých představeních italsky. Největší ohlas získal '''A. '''jako Chapelou (Adam: ''Der Postillon von Lonjumeau'', poprvé 14. 10. 1888) a jeho výkon se na dalších deset let stal měřítkem pro jiné pražské pěvce. Pro wagnerovské role, jež byly na pražském německém jevišti zvláště důležité, neměl '''A. '''dispozice a jeho jedinou wagnerovskou postavou zůstal ''Lohengrin ''(poprvé 21. 1. 1893). V italských a francouzských operách okouzloval obecenstvo dokonalou intonací a snadnou, zvukově krásnou interpretací vysokých tónů. Pražská německá kritika označovala jeho působení za „etapu vysokého C“. Patřil k nejlépe placeným silám Neumannova souboru a odešel z Prahy zejména proto, že ředitel nemohl dlouhodobě konkurovat honorářovým nabídkám jiných scén.
@@ Řádka 32: / Řádka 32: @@
 <ee:bibliography_content>'''1888–89: '''Manrico (Verdi: ''Der Troubadour''), Chapelou (Adam: ''Der Postillon von Lonjumeau''), Arnold (Rossini: ''Wilhelm Tell''), Vévoda (Verdi: ''Rigoletto''), Radames (Verdi: ''Aida''), Lyonel (Flotow: ''Martha''), Alfred Germont (Verdi: ''La Traviata''), Raoul (Meyerbeer: ''Die Hugenotten''), George Brown (Boieldieu: ''Die weisse Dame''), Eleazar (Halévy: ''Die Jüdin''); '''1890–91: '''Danilovič (Meyerbeer: ''Der Nordstern''), Florestan (Beethoven: ''Fidelio''), Marsille (Bretón: ''Die Liebenden von Teruel''), Turiddu (Mascagni: ''Cavalleria rusticana''); '''1892–94: '''Voják Eduard (Enna: ''Die Hexe''), Canio (Leoncavallo: ''Der Bajazzo''), Lohengrin (Wagner: ''Lohengrin''), Poustevník (Bretón: ''Garin''), Georg (Mascagni: ''Die Rantzau''), Amenophis (Rossini: ''Moses''), Carlo (Grünberger: ''Die Heimkehr'', prem.), Albert (Buongiorno: ''Etelka'').</ee:bibliography_content>
 == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
-<ee:bibliography_content>''Prager Zwischenactszeitung ''1. 3. 1888 [Manrico], 17. 4. 1889 [kritiky z hostování v zahr.]; Bondi 1907, s. 130, 179; F. Kříž: ''Divadlo města Plzně'', Plzeň 1927, s. 48, 98; M. Kaufmann: ''Musikgeschichte des Karlsbader Stadttheaters'', Karlsbad 1932; Rosenheim, s. 90, 98; L. Hájek: ''Paměti Augustina Bergra'', 1942, s. 211; Němeček 1963; Němeček: Kovařovic. ∑ Eisenberg; ODS; S∏ownik biograficzny 1994; Kutsch 1997; Neues deutsches Theater.</ee:bibliography_content>
+<ee:bibliography_content>''Prager Zwischenactszeitung ''1. 3. 1888 [Manrico], 17. 4. 1889 [kritiky z hostování v zahr.]; Bondi 1907, s. 130, 179; F. Kříž: ''Divadlo města Plzně'', Plzeň 1927, s. 48, 98; M. Kaufmann: ''Musikgeschichte des Karlsbader Stadttheaters'', Karlsbad 1932; Rosenheim, s. 90, 98; L. Hájek: ''Paměti Augustina Bergra'', 1942, s. 211; Němeček 1963; Němeček: Kovařovic. Eisenberg; ODS; Słownik biograficzny 1994; Kutsch 1997; Neues deutsches Theater.</ee:bibliography_content>
 </ee:bibliography>
 <div class="chronology"><ee:chronology>

Alberti, Werner: Porovnání verzí

Verze z 5. 10. 2015, 10:20

Navigační menu

Osobní nástroje

Jmenné prostory

Varianty

Zobrazení

Akce

Hledat

Navigace