Vlček, Václav: Porovnání verzí
(Automatická aktualizace šablony) |
|||
Řádka 18: | Řádka 18: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
− | | fotodesc=<ee:imagedesc/> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| povolání=<ee:profession>tanečník, choreograf, pedagog</ee:profession> | | povolání=<ee:profession>tanečník, choreograf, pedagog</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
Řádka 47: | Řádka 47: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 358{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author> |
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] |
Aktuální verze z 17. 2. 2017, 15:17
Žák A. Viscusiho, A. Bergera v Praze, N. Legata v Paříži. E. Siblík ho nazval apollónským typem tanečníka; prošel výukou klasického tance i školou R. Labana, byl ovlivňován módními trendy i technikou M. Wigmanové a Joosovými experimenty. Angažmá: Vídeň 1914 (v Ronacher Theater tančil např. roli Míče v pp. Andersena), tanečník a figurant ND Praha 1915/16; po 1. světové válce vedl balet ve smíchovské Aréně, s kterým připravoval legionářské hry se zpěvy a tanci; v pražských nočních podnicích tančil s Marjou Ninou. V Paříži ve 20. letech tančil i choreografoval v Prampoliniho futuristicko-plastických dílech (Prodavač srdcí, Černoch v Koktailu, h. S. Mix). 1922 byl v Lublani baletním mistrem a choreografem (pp. Balatkova baletu Z jitřní země), jako partner zde doprovázel L. Wisjakovou a podnikl s ní i řadu turné. Tančil v pařížské Opéra Comique (např. v Prodané nevěstě, 1928), s La Argentinou v Čarodějné lásce (1929) a jeho jméno se objevilo v Théâtre de Châtelet 1933–34 (ND Praha s ním původně počítalo pro nastudování Špalíčku B. Martinů). V roce 1935 se ucházel o místo baletního mistra v Novém německém divadle v Praze. V zahraničí postavil řadu choreografií, např. Entrée D’Orphé (h. M. Ravel), Obrázky z výstavy, Vesnická zábava (h. J. Siquera). 1939 odjel do Brazílie (1950 získal státní občanství). Vedl The Sodre Ballet 1929–35 (Macabre Dances, 1930), byl choreografem v Teatro Municipal v Rio de Janeiru (1939, 1943, 1948, 1952/53, 1964), kde inscenoval mj. Amazonian Forest (1939). Stal se zakladatelem brazilského tanečního školství: 1942 otevřel baletní školu při Teatro Municipal v Sao Paulu; 1944–50 založil a vedl soubor Conjunto Coreográfico Brasiliero (základ školy tvořily děti ze sirotčince, žačkami byly M. Shearer a M. Haydée). V uruguayském Montevideu byl pedagogem 1953/54 v Národním baletu Venezuely v Caracasu 1954. Během své kariéry spolupracoval jako choreograf na řadě snímků pro film a revue. 1960-65 byl pedagogem v Madridu. Manžel tanečnice Marílie Franco.
Literatura
Siblík, E.: Čeští tanečníci mezi futuristy in Tanec mimo nás i v nás, Praha, Václav Petr 1937
Životní události
- ? 1896: narození, Praha
- ? 1967: úmrtí, Rio de Janeiro (Brazílie)
Další jména
Veltchek, Wlček Vaslav, Wenzel
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 358