Vangeli, Nina: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
m
 
Řádka 18: Řádka 18:
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc/>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| povolání=<ee:profession>teatroložka, choreografka, režisérka, publicistka,</ee:profession>
 
| povolání=<ee:profession>teatroložka, choreografka, režisérka, publicistka,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
Řádka 47: Řádka 47:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 349{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author>
  
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]

Aktuální verze z 17. 2. 2017, 14:59

Nina Vangeli
* 17. 10. 1946 Praha
teatroložka, choreografka, režisérka, publicistka


Vl. jménem Marie Hrušková. Absolvovala FF UK (čeština, ruština 1969; divadelní věda, francouzština 1978). Vedoucí redaktorka vydavatelství divadelních textů Dilia 1987–91. Po prvních samostatných pokusech (Hra na krále Leara, 1973) se jako dramaturgyně připojila k alternativnímu uměleckému souboru Křesadlo (Naivní mystérium, 1974; Tanec sv. Víta, 1975), kterému po jeho zákazu 1975 zajistila záštitu na Strojní fakultě ČVUT (pod názvem Studio pohybového divadla soubor vystupoval 1976–93 v Branickém divadle pantomimy). N. Vangeli zahájila činnost Studia inscenací Proměn podle Ovidia (Martin 1976), v níž rozvíjela představu pohybového divadla-rituálu, žití divadlem, jehož vyjadřovací prostředky se odvíjely ze schopnosti pohybové a herecké improvizace. Inscenace mj. nesly podtext uměleckého protestu: Kniha mrtvých starého Egypta (1978), Labyrint světa a ráj teď! (1982), Lučavka královská (1984),Mezopotamie na poezii R. Weinera (1986), Requiem A. Dvořáka (1987) a meditace na téma smrti Bardo Thedol (1991). Poté se věnovala teoretickým otázkám pohybového divadla ve studiích pro časopisy Svět a divadlo, Taneční listy, Taneční sezóna, Lidové noviny, Literární noviny, Divadelní noviny aj. V 90. letech uvedla autorskou inscenaci Cesty k prosperitě (M divadlo, České Budějovice 1992) a vedle členství v porotách, redakčních radách a poradních orgánech MK ČR se věnovala operní režii: scény z Mozartovy Kouzelné flétny pro inscenaci Best of Mozart (Opera Mozart, 1991), Lucia z Lammermooru (Plzeň 1997) aj. Od 2000 šéfredaktorka časopisu Taneční zóna.


Literatura

Dvořák, J.: Opera Furore & Opera Mozart, Praha, Pražská scéna, 1994 • Petišková, L.: Křesadlo, Divadelní revue 1992, č. 4 • Petišková, L.: Studio pohybového divadla, Divadelní revue 1992, č. 4

Životní události

  • 17. 10. 1946: narození, Praha
  •  : úmrtí

Další jména

Hrušková Marie


Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 349