Vaněk, Karel: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
m
 
Řádka 18: Řádka 18:
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc/>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| povolání=<ee:profession>tanečník, choreograf, pedagog,</ee:profession>
 
| povolání=<ee:profession>tanečník, choreograf, pedagog,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
 
</ee:perex><ee:content>
 
</ee:perex><ee:content>
Taneční základy získal jako tanečník VUS UK 1982–83 a na zahraničních stážích v London Contemporary Dance School (1983, 1986–87, 1990), na American Dance Festival 1991, ve studiu Merce Cunninghama 1991. Angažmá: Laterna magika 1984–90, New Prague Dancers 1990–91, sólista Tanečního divadla ve Freiburku 1992–97, s kterým přesídlil 1997 do Bonnu. Se svou manželkou Evou Černou založili 1991 duo Černá _amp_ Vaněk Dance a uvedli např. choreografie ► ''Malé modré nic,'' společně s hudebníky I. a V. Havlovými (1990) a hudební koláže ''Více či méně milostné tance'', 1992; ''Applegames'', 1997; ''No Entry!, ''1997. Ve Freiburku a Bonnu vytvořil řadu významných rolí v inscenacích tanečního divadla P. Mikuláštíka, např. Morddechaje v ''Ester'' (1992), Rossmanna v ''Americe'' (1993), Matta v ''La Strada/Silnici'' (1995), Wolfganga Weissmüllera v ''Hodině lásky a tance'' (1995), Melchiora Gabora v ''Probuzení jara'' (1996). Sám byl autorem choreografie ''Jefte'' C. Carissimi (Švýcarský komorní balet, Curych 1997). S projektem ''Stop making sense!'' vystoupili Černá _amp_ Vaněk v Arše (2000) a s inscenací ''Happy Hour ''na festivalu …příští vlna/next wave... (2000). Jako pedagog vedl taneční dílny v Mnichově, Stockholmu, Kaunasu, San Francisku, Freiburku aj.
+
Taneční základy získal jako tanečník VUS UK 1982–83 a na zahraničních stážích v London Contemporary Dance School (1983, 1986–87, 1990), na American Dance Festival 1991, ve studiu Merce Cunninghama 1991. Angažmá: Laterna magika 1984–90, New Prague Dancers 1990–91, sólista Tanečního divadla ve Freiburku 1992–97, s kterým přesídlil 1997 do Bonnu. Se svou manželkou Evou Černou založili 1991 duo Černá &amp; Vaněk Dance a uvedli např. choreografie ► ''Malé modré nic,'' společně s hudebníky I. a V. Havlovými (1990) a hudební koláže ''Více či méně milostné tance'', 1992; ''Applegames'', 1997; ''No Entry!, ''1997. Ve Freiburku a Bonnu vytvořil řadu významných rolí v inscenacích tanečního divadla P. Mikuláštíka, např. Morddechaje v ''Ester'' (1992), Rossmanna v ''Americe'' (1993), Matta v ''La Strada/Silnici'' (1995), Wolfganga Weissmüllera v ''Hodině lásky a tance'' (1995), Melchiora Gabora v ''Probuzení jara'' (1996). Sám byl autorem choreografie ''Jefte'' C. Carissimi (Švýcarský komorní balet, Curych 1997). S projektem ''Stop making sense!'' vystoupili Černá &amp; Vaněk v Arše (2000) a s inscenací ''Happy Hour ''na festivalu …příští vlna/next wave... (2000). Jako pedagog vedl taneční dílny v Mnichově, Stockholmu, Kaunasu, San Francisku, Freiburku aj.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
<ee:bibliography>
+
<ee:bibliography/>
 
+
</ee:bibliography>
+
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
Řádka 33: Řádka 31:
 
* <ee:chronology_date_from/><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from/><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>
+
<div class="names"><ee:names/></div>
 
+
</ee:names></div>
+
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 45: Řádka 41:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 349{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author>
  
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]

Aktuální verze z 17. 2. 2017, 15:59

Karel Vaněk
* 4. 3. 1958 Most
tanečník, choreograf, pedagog


Taneční základy získal jako tanečník VUS UK 1982–83 a na zahraničních stážích v London Contemporary Dance School (1983, 1986–87, 1990), na American Dance Festival 1991, ve studiu Merce Cunninghama 1991. Angažmá: Laterna magika 1984–90, New Prague Dancers 1990–91, sólista Tanečního divadla ve Freiburku 1992–97, s kterým přesídlil 1997 do Bonnu. Se svou manželkou Evou Černou založili 1991 duo Černá & Vaněk Dance a uvedli např. choreografie ► Malé modré nic, společně s hudebníky I. a V. Havlovými (1990) a hudební koláže Více či méně milostné tance, 1992; Applegames, 1997; No Entry!, 1997. Ve Freiburku a Bonnu vytvořil řadu významných rolí v inscenacích tanečního divadla P. Mikuláštíka, např. Morddechaje v Ester (1992), Rossmanna v Americe (1993), Matta v La Strada/Silnici (1995), Wolfganga Weissmüllera v Hodině lásky a tance (1995), Melchiora Gabora v Probuzení jara (1996). Sám byl autorem choreografie Jefte C. Carissimi (Švýcarský komorní balet, Curych 1997). S projektem Stop making sense! vystoupili Černá & Vaněk v Arše (2000) a s inscenací Happy Hour na festivalu …příští vlna/next wave... (2000). Jako pedagog vedl taneční dílny v Mnichově, Stockholmu, Kaunasu, San Francisku, Freiburku aj.


Životní události

  • 4. 3. 1958: narození, Most
  •  : úmrtí


Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 349