Svobodova společnost: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/> | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/> | ||
{{Infobox Instituce | {{Infobox Instituce | ||
− | | název = <ee:label>Svobodova společnost </ee:label> | + | | název = <ee:label>Svobodova společnost</ee:label> |
| letopočet = <ee:era>1868 - 1895</ee:era> | | letopočet = <ee:era>1868 - 1895</ee:era> | ||
| alias = <ee:alias> | | alias = <ee:alias> | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type> | | type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
− | + | ||
</ee:address> | </ee:address> | ||
− | | zobrazit_adresu = <ee:address_filled> | + | | zobrazit_adresu = <ee:address_filled></ee:address_filled> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | + | ||
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> | </ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> | ||
− | Svobodova společnost (SS) byla ustavena 1868 jako podnik činoherní'', ''od 1881 pěstovala i operetu. Ředitel disponoval dvěma koncesemi: jedna ho opravňovala hrát v Čechách, druhá v moravských městech. SS působila převážně na Moravě, údajně hrála i na Slovensku. Do poloviny 70. let se její repertoár opíral o romantickou dramatiku, známou ze stálých divadel, zejm. o díla českých autorů (Tyl: ''Jan Hus''; Kolár: ''Žižkova smrt''; Shakespeare: ''Zkrocení zlé ženy'', ''Hamlet''; Schiller: ''Vilém Tell'', ''Úklady a láska, Loupežníci ''aj.). V silně německém prostředí Brna, kde SS hrála 1868 a 1871, aktualizovala otázku utvoření českého profesionálního divadla. V souboru v té době působili vedle ředitele a jeho manželky A. a J. Biedermannovi, B. a F. Ludvíkovi, A. Macháčková, E. Slánská, K. Halla, K. Lang, J. Souček, E. Šuma aj. Od poloviny 70. let se hodnotná dramatika z repertoáru vytratila a zůstaly pouze druhořadé hry k pobavení publika z nižších společenských vrstev. V tomto období Svoboda často angažoval artistické správce (F. Vratislav 1874–75, J. Rössler 1877–78, V. Choděra 1879). Na přelomu 1879/80 přešla část souboru do nově vzniklé společnosti Choděrovy. Ke Svobodovým hercům patřili i F. Paclt a P. Řada (1877), T. Kratochvíl (1878–79), J. a M. Peškovi (1884). | + | Svobodova společnost (SS) byla ustavena 1868 jako podnik činoherní'', ''od 1881 pěstovala i operetu. Ředitel disponoval dvěma koncesemi: jedna ho opravňovala hrát v Čechách, druhá v moravských městech. SS působila převážně na Moravě, údajně hrála i na Slovensku. Do poloviny 70. let se její repertoár opíral o romantickou dramatiku, známou ze stálých divadel, zejm. o díla českých autorů (Tyl: ''Jan Hus''; Kolár: ''Žižkova smrt''; Shakespeare: ''Zkrocení zlé ženy'', ''Hamlet''; Schiller: ''Vilém Tell'', ''Úklady a láska, Loupežníci ''aj.). V silně německém prostředí Brna, kde SS hrála 1868 a 1871, aktualizovala otázku utvoření českého profesionálního divadla. V souboru v té době působili vedle ředitele a jeho manželky A. a J. Biedermannovi, B. a F. Ludvíkovi, A. Macháčková, E. Slánská, K. Halla, K. Lang, J. Souček, E. Šuma aj. Od poloviny 70. let se hodnotná dramatika z repertoáru vytratila a zůstaly pouze druhořadé hry k pobavení publika z nižších společenských vrstev. V tomto období Svoboda často angažoval artistické správce (F. Vratislav 1874–75, J. Rössler 1877–78, V. Choděra 1879). Na přelomu 1879/80 přešla část souboru do nově vzniklé společnosti Choděrovy. Ke Svobodovým hercům patřili i F. Paclt a P. Řada (1877), T. Kratochvíl (1878–79), J. a M. Peškovi (1884). |
Od 1881 se součástí repertoáru stala žádaná opereta, avšak v nedostatečném hudebním a pěveckém provedení. Obchodnická odvaha ředitele nicméně zajistila společnosti i některá prvenství: byla prvním hostujícím českým profesionálním souborem nejen v Brně (1868), ale i ve Slezsku (Kateřinky u Opavy, 1884) a v dalších moravských obcích. 1886 přišel ke SS herec F. Lacina. Po sňatku s ředitelovou dcerou Františkou (1888) získal vliv na vedení podniku, který zesílil od 1. 9. 1891, kdy se stal artistickým správcem tehdy 13členné společnosti. Do repertoáru se začala vracet světová klasika a soudobá česká tvorba, zejm. realistická. Zlepšovala se i úroveň operetních představení, pro něž Lacina sestavil vlastní orchestr. V souboru se uplatňovaly také další ředitelovy dcery Karolína, Anna a Marie, dále M. Tomková, A. V. Juppa ad. V srpnu 1894 Svoboda odešel na odpočinek a Lacina se stal ředitelem. Po tchánově smrti 1895 zdědil obě koncese a založil vlastní společnost. | Od 1881 se součástí repertoáru stala žádaná opereta, avšak v nedostatečném hudebním a pěveckém provedení. Obchodnická odvaha ředitele nicméně zajistila společnosti i některá prvenství: byla prvním hostujícím českým profesionálním souborem nejen v Brně (1868), ale i ve Slezsku (Kateřinky u Opavy, 1884) a v dalších moravských obcích. 1886 přišel ke SS herec F. Lacina. Po sňatku s ředitelovou dcerou Františkou (1888) získal vliv na vedení podniku, který zesílil od 1. 9. 1891, kdy se stal artistickým správcem tehdy 13členné společnosti. Do repertoáru se začala vracet světová klasika a soudobá česká tvorba, zejm. realistická. Zlepšovala se i úroveň operetních představení, pro něž Lacina sestavil vlastní orchestr. V souboru se uplatňovaly také další ředitelovy dcery Karolína, Anna a Marie, dále M. Tomková, A. V. Juppa ad. V srpnu 1894 Svoboda odešel na odpočinek a Lacina se stal ředitelem. Po tchánově smrti 1895 zdědil obě koncese a založil vlastní společnost. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
− | == <ee:bibliography_label>Literatura </ee:bibliography_label> == | + | == <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == |
<ee:bibliography_content>Nesign: ''Jubileum třicetileté divadelní činnosti…'', Divadlo 10, 1911/12, s. 123; V. Š. Táborský: ''Dějiny venkovských divadelních společností'', 1930, s. 118; J. Knap: ''Zöllnerové'', 1958 + ''Umělcové na pouti'', 1961; A. Buchner: ''Cedule kočovných divadelních společností v Čechách a na Moravě'', 1968; P. Marek: ''České kočovné divadelní společnosti na Vyškovsku v 60. a 70. letech 19. století'', in: ''Zpravodaj muzea Vyškovska'', 1989, s. 20 + ''Prostějovská divadelní kultura v 19. století, ''Prostějov 1991.</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>Nesign: ''Jubileum třicetileté divadelní činnosti…'', Divadlo 10, 1911/12, s. 123; V. Š. Táborský: ''Dějiny venkovských divadelních společností'', 1930, s. 118; J. Knap: ''Zöllnerové'', 1958 + ''Umělcové na pouti'', 1961; A. Buchner: ''Cedule kočovných divadelních společností v Čechách a na Moravě'', 1968; P. Marek: ''České kočovné divadelní společnosti na Vyškovsku v 60. a 70. letech 19. století'', in: ''Zpravodaj muzea Vyškovska'', 1989, s. 20 + ''Prostějovská divadelní kultura v 19. století, ''Prostějov 1991.</ee:bibliography_content> | ||
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Významné události == | == Významné události == | ||
− | * <ee:chronology_date_from>1868</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type/> <ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text>založení divadelní společnosti </ee:chronology_event_text><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>1868</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type/> <ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text>založení divadelní společnosti</ee:chronology_event_text><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
Řádka 49: | Řádka 49: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
− | + | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> |
Verze z 29. 9. 2015, 14:33
Svobodova společnost
1868 - 1895
Další názvy: Česko-moravská společnost Václava Svobody
divadelní společnost
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.