Siblík, Emanuel: Porovnání verzí
nahoru...
(Automatická aktualizace šablony) |
m |
||
| Řádka 18: | Řádka 18: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | fotodesc=<ee:imagedesc/> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| povolání=<ee:profession>taneční a výtvarný estetik, kritik, spisovatel, překladatel,</ee:profession> | | povolání=<ee:profession>taneční a výtvarný estetik, kritik, spisovatel, překladatel,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 25: | Řádka 25: | ||
Studoval u O. Hostinského, absolvoval FF UK 1912 (PhDr.). V době 1. světové války působil jako profesor na gymnáziu v Písku 1914–20 a zasloužil se o zavedení rytmického tělocviku do Sokola. Spolupracoval s domácím odbojem Maffie a po 1918 byl poradcem francouzského generála J. Pellého, poté byl v Paříži čs. zástupcem v Mezinárodním ústavu pro duševní práci OSN 1925–38. Byl významným estetikem, teoretikem, také tanečním pedagogem (např. A. Čekanové). Propagoval novodobé taneční směry, např. Demenyho metodu. Pravidelně publikoval např. v Národních listech a Rozpravách Aventina i překládal (do francouzštiny Bezručovy, Máchovy a Tomanovy verše; česky vyšly 1928 v Aventinu Duše a tanec P. Valéryho). Psal o tanečním umění a vydal knihy, které patří do základního fondu české taneční literatury: Tanec, projev života a umění (Praha, F. Topič 1917), Tanec mimo nás i v nás (Praha, V. Petr 1937); u nakladatele B. Kliky: Japonské umění (1915), Tanec nového života (1912), Pro obrodu tance (1921), Tanec nového života (1922), Istar (1924), Pro obrodu baletu na českém divadle (1924); v Aventinu: Angkor a jeho tanečnice (1928), Isadora-taneční obrození (1929), Antické krásno v moderním tanci (spolu s E. Duncanovou, 1937); v nakladatelství A. Srdce: Tyrš a rytmika (1923), katalogy výstav Tanec v českém umění a fotografii (1936) a Tanec v českém umění výtvarném (1937) aj. Získal několik čestných titulů: Officier d’Académie 1920, Officier d’ Instruction publique 1929, rytíř kambodžského královského řádu Monisaraphon 1932. | Studoval u O. Hostinského, absolvoval FF UK 1912 (PhDr.). V době 1. světové války působil jako profesor na gymnáziu v Písku 1914–20 a zasloužil se o zavedení rytmického tělocviku do Sokola. Spolupracoval s domácím odbojem Maffie a po 1918 byl poradcem francouzského generála J. Pellého, poté byl v Paříži čs. zástupcem v Mezinárodním ústavu pro duševní práci OSN 1925–38. Byl významným estetikem, teoretikem, také tanečním pedagogem (např. A. Čekanové). Propagoval novodobé taneční směry, např. Demenyho metodu. Pravidelně publikoval např. v Národních listech a Rozpravách Aventina i překládal (do francouzštiny Bezručovy, Máchovy a Tomanovy verše; česky vyšly 1928 v Aventinu Duše a tanec P. Valéryho). Psal o tanečním umění a vydal knihy, které patří do základního fondu české taneční literatury: Tanec, projev života a umění (Praha, F. Topič 1917), Tanec mimo nás i v nás (Praha, V. Petr 1937); u nakladatele B. Kliky: Japonské umění (1915), Tanec nového života (1912), Pro obrodu tance (1921), Tanec nového života (1922), Istar (1924), Pro obrodu baletu na českém divadle (1924); v Aventinu: Angkor a jeho tanečnice (1928), Isadora-taneční obrození (1929), Antické krásno v moderním tanci (spolu s E. Duncanovou, 1937); v nakladatelství A. Srdce: Tyrš a rytmika (1923), katalogy výstav Tanec v českém umění a fotografii (1936) a Tanec v českém umění výtvarném (1937) aj. Získal několik čestných titulů: Officier d’Académie 1920, Officier d’ Instruction publique 1929, rytíř kambodžského královského řádu Monisaraphon 1932. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
| − | <ee:bibliography | + | <ee:bibliography/> |
| − | + | ||
| − | + | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| Řádka 33: | Řádka 31: | ||
* <ee:chronology_date_from>24. 8. 1941</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Klánovice, okr. Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>24. 8. 1941</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Klánovice, okr. Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
| − | <div class="names"><ee:names | + | <div class="names"><ee:names/></div> |
| − | + | ||
| − | + | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
| Řádka 45: | Řádka 41: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 286{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author> |
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | ||
Aktuální verze z 16. 2. 2017, 13:04
Studoval u O. Hostinského, absolvoval FF UK 1912 (PhDr.). V době 1. světové války působil jako profesor na gymnáziu v Písku 1914–20 a zasloužil se o zavedení rytmického tělocviku do Sokola. Spolupracoval s domácím odbojem Maffie a po 1918 byl poradcem francouzského generála J. Pellého, poté byl v Paříži čs. zástupcem v Mezinárodním ústavu pro duševní práci OSN 1925–38. Byl významným estetikem, teoretikem, také tanečním pedagogem (např. A. Čekanové). Propagoval novodobé taneční směry, např. Demenyho metodu. Pravidelně publikoval např. v Národních listech a Rozpravách Aventina i překládal (do francouzštiny Bezručovy, Máchovy a Tomanovy verše; česky vyšly 1928 v Aventinu Duše a tanec P. Valéryho). Psal o tanečním umění a vydal knihy, které patří do základního fondu české taneční literatury: Tanec, projev života a umění (Praha, F. Topič 1917), Tanec mimo nás i v nás (Praha, V. Petr 1937); u nakladatele B. Kliky: Japonské umění (1915), Tanec nového života (1912), Pro obrodu tance (1921), Tanec nového života (1922), Istar (1924), Pro obrodu baletu na českém divadle (1924); v Aventinu: Angkor a jeho tanečnice (1928), Isadora-taneční obrození (1929), Antické krásno v moderním tanci (spolu s E. Duncanovou, 1937); v nakladatelství A. Srdce: Tyrš a rytmika (1923), katalogy výstav Tanec v českém umění a fotografii (1936) a Tanec v českém umění výtvarném (1937) aj. Získal několik čestných titulů: Officier d’Académie 1920, Officier d’ Instruction publique 1929, rytíř kambodžského královského řádu Monisaraphon 1932.
Životní události
- 28. 11. 1886: narození, Nestrašovice, okr. Příbram
- 24. 8. 1941: úmrtí, Klánovice, okr. Praha
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 286
