Rainoldi, Paolo (Tanec): Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
m
 
Řádka 44: Řádka 44:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 273{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 273–274{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author>
  
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]

Aktuální verze z 15. 2. 2017, 11:21

Paolo Rainoldi
* 18. 4. 1784 Milán (Itálie)
1. 1. 1853 Praha
mim, tanečník, baletní mistr


Žák F. Sediniho v Miláně, tančil v dětském souboru v Bergamu 1795. Tanečník ve vídeňském Kärtnertortheater 1804–13, kde výstižně podával komické charaktery. Oženil se s kolegyní A. Mantignoni (1813) a oba přešli do Theater in der Leopoldstadt, kde se Rainoldi stal baletním mistrem 1813–30. Poté, 1830–31 a 1837–40, působili společně v Theater in der Josefstadt. Mezitím hostovali např. v Bratislavě 1833, kde dávali Bräutigam in allen Aengsten, Der Teufel in allen Ecken, Arlequin als Spinne, Die Unterhaltung in der Ukraine a Der blöde Ritter. Další angažmá v Opavě 1835, Těšíně 1836, Olomouci 1835 a Badenu 1836. Ve Stavovském divadle v Praze působil Rainoldi se svou ženou 1840–46 jako baletní mistr, poté ještě sám 1852. Z Vídně přenesl populární frašku se zpěvy a tanci Vzpurné ženské v serailu (1840). Na jevišti uplatnil české tance Strašáka, Zákolanskou aj. Z jeho pantomim: Venkovské kratochvíle aneb Tyrolové (1840), Veselý švec aneb Ďábel ve všech koutech (1841), Harlekýn co ďábel, Pierot co strašidlo a slepý muzikant co šrák (1842), Lov na medvědy a Hloupý Petr jakožto rekruta (1842), Rulík z vlasů aneb Slavnost v Hloupětíně (1842), Perseus a Andromeda (1842), Cikáni v černém lese aneb Mílek jakožto holič (1843). Poslední, Die Verwirrung in der Schusterwerkstatt (1852), byla vypískána.


Literatura

A. D.: Rainoldi Paolo in Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia Praha 1988 • Brodská, B.: Dějiny českého baletu do roku 1918, skripta HAMU 1983 • Tomášek, J. V.: Vlastní životopis, Praha, Orbis 1941

Životní události

  • 18. 4. 1784: narození, Milán (Itálie)
  • 1. 1. 1853: úmrtí, Praha


Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 273–274