Wolfram, Josef Matthias: Porovnání verzí
(Automatická aktualizace šablony) |
m |
||
Řádka 18: | Řádka 18: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
− | | fotodesc=<ee:imagedesc/> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| povolání=<ee:profession>skladatel,</ee:profession> | | povolání=<ee:profession>skladatel,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
Řádka 42: | Řádka 42: | ||
* <ee:chronology_date_from>30. 9. 1839</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Teplice</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>30. 9. 1839</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Teplice</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
− | <div class="names"><ee:names | + | <div class="names"><ee:names/></div> |
− | + | ||
− | + | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
Řádka 54: | Řádka 52: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Ludvová]]{{break}}</ee:author> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 628–629{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Ludvová]]{{break}}</ee:author> |
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] |
Verze z 13. 2. 2017, 19:41
Syn zámožných rodičů. Po domácím základním vzdělání absolvoval gymnázium v Plzni, kde ho učil hudbě páter Přikryl. Od 1807 studoval v Praze práva a zabýval se hudbou (jako jeho učitel je uváděn J. A. Koželuh). 1811 rodinu zruinoval rakouský finanční bankrot a W. odešel do Vídně. Sám se učil hudbě u J. Drechslera a s Moschelesovou přímluvou vyučoval žáky z vyšších společenských kruhů. 1813 dostudoval a 1818 se vrátil do Čech. Nastoupil do státní služby jako syndik v Toužimi a 1819 v Krupce u Teplic; působil také jako advokát. 1824 byl zvolen purkmistrem v Teplicích. Pohyboval se v Rittersberkově salonu v Praze a stýkal se s F. Palackým, který ho v Teplicích navštívil a vyslechl jeho skladby. 1826 měl nastoupit na místo dvorního kapelníka v Drážďanech po C. M. von Weberovi, z plánu však sešlo. Jeho domácnost v Teplicích byla společenským střediskem, kde se shromažďovala místní inteligence a významní lázeňští hosté. Zasloužil se rovněž o zvelebení lázní.
Jeho skladby z doby studií i část jeho pozdější tvorby (mše, rekviem ad.) vyšly v renomovaných nakladatelstvích. Ve Vídni napsal (neprovedenou) operu Ben Haly a kompozice pro klavír. 1825 provedlo StD jeho operu Alfred. Libreta k dalším operám mu poskytl Weberův a Spohrův libretista E. H. Gehe. 1826 měla v Praze premiéru W. nejúspěšnější opera Die bezauberte Rose s pohádkovým dějem s mytologickými a symbolickými prvky (o princeznu Maju se ucházejí dva indičtí vládci, ona však dá přednost trubadúrovi Alpinovi). K úspěchu díla přispělo literárně kvalitní libreto a nová výprava A. Sacchettiho, z níž byl obdivován zvl. zlatý zámek víl. Od září téhož roku se opera po tři sezony dávala v Drážďanech a hrála se i v Lipsku. Ač údajně W. následující pražská premiéra, Prinz Lieschen, „nestála za pozornost“ (1829), byla opera nastudována i v Drážďanech. Pro operu Der Bergmönch (prem. Drážďany), provedenou 3. 10. 1831 ve StD, v Berlíně a v Breslau [Wroclaw], zvolil W. obsahový model Weberova Čarostřelce. Sám ji v Praze řídil, s částečně novou výpravou a kostýmy, jako slavnostní představení v předvečer císařových narozenin. Opera Das Schloss Candra byla nastudována v Drážďanech a Berlíně (1833), 1836 v Brně.
K W. operám se po jeho smrti divadla nikdy nevrátila. Zdá se, že při jejich prosazování pomáhala přímluva významných osobností, s nimiž se skladatel stýkal v lázních. Hudbu charakterizovala kritika jako příjemnou, zpěvnou, profesionálně dobře vypracovanou, instrumentačně moderní, invenčně ale málo původní.
Dílo
Soupis uvádí Lexikon zur deutschen Musik.
Práce pro divadlo
Ben Haly, 1 jedn., t: ?, komp. asi 1812; Der Diamant oder Paraplumimacher Staberl in der Türkei, t: ?, rkp. 1821; Alfred, opera, 2 jedn., t: W. podle Kotzebua, 24. 3. 1825 StD; Die bezauberte Rose (Maja und Alpino), opera, 3. jedn., t: Gehe podle básně E. Schulze, 24. 5. 1826 StD, klav. výtah vyd. Dresden s. a., předehra hrána koncertně ještě 1845; Der Norman auf Siziliens Thron, opera, 3 jedn., t: ?, 3. 5. 1828 Drážďany, rkp. Die Normannen in Sizilien; Prinz Lieschen, kom. opera, 3 jedn., t: Gehe, 14. 2. 1829 StD, klav. výtah vyd. Dresden s. a.; Der Bergmönch, romant. opera, 3 jedn., t: von Miltitz podle saské hornické pověsti, 14. 3. 1830 Drážďany, klav. výtah vyd. Leipzig s. a., předehra na 4 ruce vyd. v Praze s. a.; Das Schloss Candra, „heroicko-romant. opera z nové doby“, 3 jedn., t: Gehe, 1. 12. 1832 Drážďany, klav. výtah vyd. v Dráždanech s. a.; Drakäna die Schlangenkönigin, opera, 3 jedn., t: Gehe, 15. 10. 1834 Král. opera Berlín; Beatrice, opera, 3 jedn., t: W. a H. Meynert, 23. 9. 1837 Drážďany.
Prameny a literatura
Pozůstalost, včetně rkp. nevydaných oper, je uložena ve Stát. okr. archivu Teplice, kde bylo ověřeno i křestní jméno. • Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur und Mode 1826, č. 98 a 108, s. 785–786, 867–868 [Die bezauberte Rose]; 1829, č. 48, s. 398–400 [Prinz Lieschen, zmínka]; Monatschrift der Gesellschaft des Vaterländischen Museums 1, 1827, č. 4, s. 91 [Die bezauberte Rose]; Allgemeine Theaterzeitung [Wien] 1831, Oktober, s. 514–515 [Der Bergmönch]; E. J.: Bürgermeister und Komponist J. M. W. aus Teplitz, Bohemia 2. 2. 1901; J. Markl: Palacký a hudba, Miscellanea musicologica 3, 1957, s. 45–53; O. Fambach: Das Repertoirum des königlichen Theaters und der italienischen Oper in Dresden, 1814–1832, Bonn 1985; B. Plevka: Okouzlená růže teplického purkmistra, Revue Teplice 1989, č. 10; B. Plevka: Muzikantský neúnavný purkmistr, Severočeský deník 18. 4. 1994. • Mendel [s mnoha omyly]; Rieger; ADB; Stieger, sv. Komponisten; Lexikon zur deutschen Musik [jako Josef Maria W., lit.].
Životní události
- 21. 6. 1789: narození, Dobřany u Stříbra
- 30. 9. 1839: úmrtí, Teplice
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 628–629
Autor: Jitka Ludvová