Vinař, František: Porovnání verzí
nahoru...
(Automatická aktualizace šablony) |
m |
||
| Řádka 18: | Řádka 18: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | fotodesc=<ee:imagedesc/> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| povolání=<ee:profession>skladatel,</ee:profession> | | povolání=<ee:profession>skladatel,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 51: | Řádka 51: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Ludvová]]{{break}}</ee:author> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 602–604{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Ludvová]]{{break}}</ee:author> |
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | ||
Verze z 13. 2. 2017, 18:13
Psal se též Vinař-Serafínský. Byl kapelníkem v rakouském vojsku („u nynějšího moravského pluku Emil“, uvádí Meliš v textu z roku 1857). Nejpozději 1836 se stal knihovníkem StD v Praze a vykonával tuto službu ještě 1866. Příležitostně vypomáhal jako biletář. U vojska komponoval pochody, ve StD vybavil hudbou několik pantomim a baletů. Divadelní oznámení však pouze v některých případech explicitně uvádějí, kdy šlo o jeho vlastní skladby a kdy upravoval cizí hudbu.
Práce pro divadlo
1837: Zavězněná aneb Únos a šťastné osvobození, tan. divertissement, 3 jedn., ch: Raab, „hudbu sestavil V.“; Harlekins Zauberpistolett, kom. kouzelná pantomima, 2 jedn., ch: Raab, čes. Kouzedlný pistolet Arlekinův; 1838: Die goldene Hacke, velká kom. kouzelná pantomima, 2 jedn., ch: Raab, „hudbu sestavil V.“, česky Zlatá sekera; 1839: Krystall König oder Arlekin als Tanzmeister, velká kom. pantomima, 2 jedn., ch: Raab, čes. Král křišťálů aneb Arlekin co taneční mistr; Amphitheater: Quadrille, Marionettentanz, Mazur, Pantomime, Grotesk-Tanz, Finale, hudba k tanečním scénám v rámci quodlibetu; 1841: Medvěd a zamilovaný Pierot, kom. pantomima, 3 proměny, ch: Rainoldi; Kouzedlná polnice aneb Vystřelený Arlekýn, velká kom. pantomima, 2 jedn., ch: F. Feigert st.; 1842: Perseus und Andromeda oder Zauberadler, velká Medvěd a zamilovaný Pierrot aneb Posvícení v Hloupětíně, představení ve Stavovském divadle 24. 1. 1841 s hudbou Františka Vinaře kouzelná pantomima, 2 jedn., ch: Rainoldi, „hudbu sestavil V.“, česky Perseus a Andromeda aneb Kouzedlný orel.
Prameny a literatura
Cedule StD 1837–42. • Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1838, s. 4; 1839, s. 4; 1847 až 1866; E. Meliš: Nynější stav hudby v Čechách, Lumír 7, 1857, s. 1265, E. Meliš: Průvodce hudební a divadelní, 1863, s. 73; Vondráček II; Laiske: Dramaturgie. • ČHS.
Životní události
- 6. 7. 1785: narození, Bohdaneč
- po 1866: úmrtí
Další jména
Vinař-Serafínský
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 602–604
Autor: Jitka Ludvová
