Vávra, Antonín: Porovnání verzí

Bratr herců Václava V. (1854–1922) a člena ND Jana V. (1861–1932). Strýc zpěváka ND J. Hil­berta V. (1888–1950) a herce vinohradského di­vadla Karla V. (1884–1931). Není příbuzný se zpěvačkou Helenou V.

Pocházel ze vzdělané mlynářské rodiny. Stu­doval v Praze reálku, kde byl žákem Wenzigo­vým. Učil se zpěvu u V. E. Horáka a J. Ulma, kteří mu přiblížili chrámovou hudbu, od 1866 se školil u J. Lukese a 1868 debutoval v ochot­nickém Mikulášském divadle na Starém Městě v Praze. Na konci února 1869 třikrát vystoupil jako host v městském divadle v Plzni v soubo­ru ředitele P. Švandy st. ze Semčic (nezpíval tam roli Jeníka ve Smetanově Prodané nevěstě, jak uvádí lit.). Jako Jeník vystoupil v dubnu 1869 na Žofíně v ochotnickém představení, které ve prospěch dostavby pražského chrámu sv. Víta na Žofíně nastudoval a dirigoval B. Smetana. 1869 získal angažmá v německém divadle v Opavě (první role: Hrabě Arthur, Do­nizetti: Linda von Chamounix), byl však velmi málo využit a hledal pohostinské uplatnění ve Vídni a v Klagenfurtu. 18. 4. 1871 se ucházel o angažmá v PD v Praze jako Hrabě Arthur a byl také přijat do souboru vedeného Smeta­nou. 1874 se ředitelem PD stal J. N. Maýr, kte­rý V. spolu s dalšími čtyřmi herci a zpěváky propustil, ale po sociálním otřesu, způsobeném v souboru sebevraždou propuštěného tenoristy J. Součka, ho v dubnu 1875 znovu přijal. V pro­sinci 1875 hostoval V. několikrát v německém divadle v Teplicích a krátce se zdokonaloval ve zpěvu v Itálii. Na přelomu let 1878/79 byl del­ší dobu nemocen, další přerušení jeho činnosti bylo způsobeno jeho špatným psychickým sta­vem po úmrtí manželky v září 1882. Z PD pře­šel do ND, kde setrval do 30. 6. 1888, kdy požádal o penzionování před operací hlasivek. Po ní byl od října 1888 angažován jednu sezonu v Rotterdamu, v prosinci 1889 se na několik představení do ND vrátil. Znovu hostoval v ND po téměř desetileté přestávce, naposledy 4. 2. 1898 (Almaviva, Rossini: Lazebník sevillský).

1871: Jeník (Smetana: Prodaná nevěsta, j. h., i v angažmá v ND); Georg (Boieldieu: Bílá paní), Vojtěch (Blodek: V studni), Miloj (Zajc: Mislav); 1872: Faust (Gounod: Faust a Markéta), Švec Ivan (Hřímalý: Zakletý princ, prem.), Bajan (Glinka: Ruslan a Ludmila), Paolino (Cimarosa: Taj­né manželství), Ernani (Verdi: Ernani), Gustav III. (Verdi: Maškarní ples), Gaston de Mailepré (Auber: První den štěstí); 1873: Mergy (Hérold: Souboj), Horace (Gounod: Holubice), Don Ottavio (Mozart: Don Juan), Ganymed (Massé: Galathea), Rodrigo (Rossini: Otello), Vítek (Skuherský: Rektor a gene­rál, prem.); 1874: Podhajský (Smetana: Dvě vdovy, prem.), Jeník (Dvořák: Král a uhlíř, prem.), Dom Se­bastian (Donizetti: Dom Sebastian), Mauléon (Geva­ert: Kapitán Heriot), Juan (Bendl: Lejla); 1875: Fin (Glinka: Ruslan a Ludmila), Zéphoris (Adam: Kdy­bych byl králem), Fenton (Nicolai: Veselé ženy wind­sorské); 1876: Slavoj (Dvořák: Vanda, prem.), Lukáš (Smetana: Hubička, prem.), Contran de l’Ancry (Brüll: Zlatý křížek); 1877: Vasco de Gama (Meyer­beer: Afričanka), Raimbaud (Meyerbeer: Robert ďá­bel), Záviš z Falkenštejna (Rozkošný: Záviš z Fal­kenštejna, premiéra), Horacio Massarena (Auber: Černé domino), Laertes (Thomas: Hamlet), Horymír (Rozkošný: Svatojanské proudy), Alfred (Verdi: Violetta [La Traviata]); 1878: Arnold (Rossini: Vilém Tell), Vilém Meister (Thomas: Mignon), Jeník (Dvo­řák: Šelma sedlák, prem.), Vítek (Smetana: Tajem­ství, prem.); 1879: Malíř Quido (Halévy: Quido a Ginevra), Dalibor (Smetana: Dalibor), Václav (Še­bor: Zmařená svatba, prem.), Sever (Bellini: Nor­ma); 1880: Raoul (Meyerbeer: Hugenoti), Florestan (Beethoven: Fidelio), Junoš (Smetana: Braniboři v Čechách), Astorga (Abert: Astorga), Romeo (Gou­nod: Romeo a Julie), Masaniello (Auber: Němá z Portici); 1881: Šťáhlav na Radbuze (Smetana: Li­buše, prem., též 1883), Miloš Martinovič (Bendl: Černohorci, prem.), Ruy Blas (Marchetti: Ruy Blas), Jaroslav (Šebor: Husitská nevěsta), Chapellou (Adam: Postilion z Lonjumeau); 1882: Belmonte (Mozart: Únos ze serailu), Rinaldo (Gluck: Armida), Jarek (Smetana: Čertova stěna, prem.), Robert (Meyer­beer: Robert ďábel), Markýz ze Chateauneuf (Lortzing: Car a tesař); 1883: Karel Škréta (Bendl: Karel Škréta, prem.), Lorenzino de Medici (Zavrtal: Noc ve Florencii, prem.), Dimitrij (Dvořák: Dimitrij); 1884: Don José (Bizet: Carmen), Almaviva (Rossini: Lazeb­ník sevillský), Vítek (Kovařovic: Ženichové, prem.), Lyonel (Flotow: Marta), Don Cesar (Fibich: Nevěsta messinská, prem.), Hrabě Leopold (Halévy: Židov­ka), Radames (Verdi: Aida), Gérard (Delibes: Lak­mé), Liborin (Weber: Čarostřelec); 1885: Lohengrin (Wagner: Lohengrin), Faust (Boito: Mefistofeles), Princ (Rozkošný: Popelka, prem.), Kavalír des Grieux (Massenet: Manon Lescaut); 1886: Fra Dia­volo (Auber: Fra Diavolo), Iontek, venkovský hoch (Moniuszko: Halka), Assad (Goldmark: Královna ze Sáby), Jeník (J. Klička: Spanilá mlynářka, prem.); 1887: Robert de Louis (Saint-Saëns: Etienne Mar­cel), Karloo van der Noot (Paladilhe: Vlast), Felix z Belmontu (Hartl: Natalie, prem.); 1888: Harold (Nápravník: Harold, prem.).