Uhlich, Joseph: Porovnání verzí
m |
m |
||
Řádka 26: | Řádka 26: | ||
Psán také Ullich, Uhlik, Uhlech. Herečka jménem Julie U. působila 1799/1800 u ředitele Bergopzooma v Pešti. Od dubna 1799 byla slečna nebo paní U. groteskní tanečnicí pražského StD; její vztah k Josephovi není znám. Baletní mistr Honorius Johann U. pracoval 1873 mj. v Olomouci. | Psán také Ullich, Uhlik, Uhlech. Herečka jménem Julie U. působila 1799/1800 u ředitele Bergopzooma v Pešti. Od dubna 1799 byla slečna nebo paní U. groteskní tanečnicí pražského StD; její vztah k Josephovi není znám. Baletní mistr Honorius Johann U. pracoval 1873 mj. v Olomouci. | ||
− | '''U. '''se objevuje 3. 1. 1797 jako tanečník souboru K. F. Guolfingera von Steinsberg v Nostitzově divadle a je hodnocen jako lehký a dobrý skákač. S tanečníkem Rollerem provedl „anglické pas de deux“. 16. 2. debutoval jako autor baletu ''Das Waldpaar oder Das ist ihnen zu rund'', zřejmě však neuspokojil kritiku ani diváky, protože měl jen jednu reprízu; vytýkali mu myšlenkovou chudobu a malou pravděpodobnost děje (polodivoši v evropském lese). Z '''U. '''tanečních výkonů je známo maurské ''Pas de deux'', které tančil s J. Heissem (17. 2. 1797), role Arlequina v Jungheimově pantomimě ''Die Zauberrose oder Arlequin überall und nirgens ''(24. 3. 1797) a Hanse Zengera v baletu ''Agnes Bernauerin ''téhož autora (18. 4. 1797). Od srpna 1798 byl členem Guardasoniho souboru StD a vytvořil hlavní roli v Brunettiho baletu ''Raul von Crequi ''(19. 8.). Když se na podzim 1798 stal baletním mistrem StD L. Olivieri, byl '''U. '''chválen za roli mouřenína, ve které nejen svými komickými skoky, ale „správnou pantomimou dokázal popsat věrnost dobrého otroka, je-li pán v nouzi“ (12. 11. 1798 ''Die Amazonen nach itzigen Sitte''). | + | '''U. '''se objevuje 3. 1. 1797 jako tanečník souboru K. F. Guolfingera von Steinsberg v Nostitzově divadle a je hodnocen jako lehký a dobrý skákač. S tanečníkem Rollerem provedl „anglické pas de deux“. 16. 2. debutoval jako autor baletu ''Das Waldpaar oder Das ist ihnen zu rund'', zřejmě však neuspokojil kritiku ani diváky, protože měl jen jednu reprízu; vytýkali mu myšlenkovou chudobu a malou pravděpodobnost děje (polodivoši v evropském lese). Z '''U. '''tanečních výkonů je známo maurské ''Pas de deux'', které tančil s J. Heissem (17. 2. 1797), role Arlequina v Jungheimově pantomimě ''Die Zauberrose oder Arlequin überall und nirgens ''(24. 3. 1797) a Hanse Zengera v baletu ''Agnes Bernauerin ''téhož autora (18. 4. 1797). Od srpna 1798 byl členem Guardasoniho souboru StD a vytvořil hlavní roli v Brunettiho baletu ''Raul von Crequi ''(19. 8.). Když se na podzim 1798 stal baletním mistrem StD L. Olivieri, byl '''U. '''chválen za roli mouřenína, ve které nejen svými komickými skoky, ale „správnou pantomimou dokázal popsat věrnost dobrého otroka, je-li pán v nouzi“ (12. 11. 1798 ''Die Amazonen nach itzigen Sitte''). |
− | Od září 1799 je '''U. '''zaznamenán v Augsburgu (s manželkou Katharinou, synem Josephem a dcerou), kam odešel se skupinou Guolfingera von Steinsberg. Zde dostal možnost uvádět vlastní balety, musel se však střídat s baletním mistrem Jungheimem. Jako první dával „karakter Ballett“ o 1 jednání ''Das Waldmädchen ''(16. a 24. 9., 2. a 5. 12. 1799), dále ''Die Bauernhochzeit ''(20. 9.) a ''Die Liebe im Kampf und Streit ''(30. 9. a 18. 10. 1799). V baletu ''Der | + | Od září 1799 je '''U. '''zaznamenán v Augsburgu (s manželkou Katharinou, synem Josephem a dcerou), kam odešel se skupinou Guolfingera von Steinsberg. Zde dostal možnost uvádět vlastní balety, musel se však střídat s baletním mistrem Jungheimem. Jako první dával „karakter Ballett“ o 1 jednání ''Das Waldmädchen ''(16. a 24. 9., 2. a 5. 12. 1799), dále ''Die Bauernhochzeit ''(20. 9.) a ''Die Liebe im Kampf und Streit ''(30. 9. a 18. 10. 1799). V baletu ''Der französische'' ''Deserteur oder Die Tiroler Hochzeit ''měl sólo v dřevácích. Uvedl zde kolem deseti jednoaktových baletů, jen poslední práce, ''Die Mohren in Amerika ''(28. 12.), byla pětiaktová. Těsně po roce 1800 pobývala „die Prager Familie Uhlich“ ve Frankfurtu n. M., poté až do 1805 v Kasselu, 1807–09 opět v Augsburgu. |
− | Další informace jsou až z května a června 1819, kdy se '''U. '''vrátil do Prahy jako „výmarský baletní mistr“ a hostoval tu se syny Josephem a Heinrichem a se dvěma dcerami. Na konci dubna a v repríze 26. 5. uvedl ve StD balet ''Die geraubte Russin ''(h: Eberwein, výmarský dvorní kapelník), se syny jako groteskními tanečníky; 31. 5. dávali balet ''Der Vorposten oder die Luftpromenade'',v němž se vyznamenala celá rodina, 11. 6. pak ''Das Schweizer Hirtenmädchen ''a 23. 6. jako rodinnou benefici alegorický jednoaktový balet ''Die bekränzte Triumphsäule''. Z Prahy odjeli '''U. '''do Theater in der Leopoldstadt ve Vídni, kde sehráli sérii zcela neúspěšných představení. V kouzelné pantomimě ''Glockenspiel in China ''(8. 7., h: G. Vogler) představoval '''U. '''majitele ostrova v Číně a publikum neslo nelibě, že chtěl pouhými několika skoky přes jeviště znázornit gesto tyranského regenta. Po průměrné komické charakterní pantomimě ''Kosaken und Engländer oder Die Rekruten-Einquartierung ''(14. 7., h: Ilgner, kapelník divadla v Königsbergu [ Královec, Kaliningrad]) a po pantomimě ''Das Abendständchen in Tyrol oder Der Quäker ''(16. 7., h: Bach) tisk doporučil, aby se '''U. '''učil u Aumera, Horschelta nebo Rainoldiho modernímu umění. Následovaly pantomimy ''Das Schweizer Hirtenmädchen oder Der Lautenschläger ''(21. 7., h: Bach), ''Die Jagd oder Schattenspieler auf Reisen ''(24. 7., h: ?), ''Das moderne Schuhmachergewölbe oder Die Liebesrendezvous in allen Ecken ''(h: Grois, kapelník z Regensburgu) a 30. 7. benefice celé rodiny, ''Die geraubte Russin''. Kritika uzavřela, že „Vídeň má právo vidět něco lepšího, než je tento repertoár“. | + | Další informace jsou až z května a června 1819, kdy se '''U. '''vrátil do Prahy jako „výmarský baletní mistr“ a hostoval tu se syny Josephem a Heinrichem a se dvěma dcerami. Na konci dubna a v repríze 26. 5. uvedl ve StD balet ''Die geraubte Russin ''(h: Eberwein, výmarský dvorní kapelník), se syny jako groteskními tanečníky; 31. 5. dávali balet ''Der Vorposten oder die Luftpromenade'', v němž se vyznamenala celá rodina, 11. 6. pak ''Das Schweizer Hirtenmädchen ''a 23. 6. jako rodinnou benefici alegorický jednoaktový balet ''Die bekränzte Triumphsäule''. Z Prahy odjeli '''U. '''do Theater in der Leopoldstadt ve Vídni, kde sehráli sérii zcela neúspěšných představení. V kouzelné pantomimě ''Glockenspiel in China ''(8. 7., h: G. Vogler) představoval '''U. '''majitele ostrova v Číně a publikum neslo nelibě, že chtěl pouhými několika skoky přes jeviště znázornit gesto tyranského regenta. Po průměrné komické charakterní pantomimě ''Kosaken und Engländer oder Die Rekruten-Einquartierung ''(14. 7., h: Ilgner, kapelník divadla v Königsbergu [ Královec, Kaliningrad]) a po pantomimě ''Das Abendständchen in Tyrol oder Der Quäker ''(16. 7., h: Bach) tisk doporučil, aby se '''U. '''učil u Aumera, Horschelta nebo Rainoldiho modernímu umění. Následovaly pantomimy ''Das Schweizer Hirtenmädchen oder Der Lautenschläger ''(21. 7., h: Bach), ''Die Jagd oder Schattenspieler auf Reisen ''(24. 7., h: ?), ''Das moderne Schuhmachergewölbe oder Die Liebesrendezvous in allen Ecken ''(h: Grois, kapelník z Regensburgu) a 30. 7. benefice celé rodiny, ''Die geraubte Russin''. Kritika uzavřela, že „Vídeň má právo vidět něco lepšího, než je tento repertoár“. |
</div> | </div> | ||
Od 8. 8. 1819 pobývali '''U. '''tři měsíce v Brně s programem podobným pražskému a vídeňskému, rozšířeným na 14 titulů (mj. ''Die geraubte Russin'', ''Das Schweizer Hirtenmädchen, Der Vorposten'', h: Ilgner). Od Nového roku 1820 působila rodina v Budě a Pešti, kde '''U. '''uvedl ve své choreografii ''Das Dorf-Concert in Tyrol oder Die drei Nebenbuhler ''(Budín 5. 3. 1820) s hudbou A. Volánka. Funkce baletního mistra pešťského souboru se však už tehdy ujal jeho starší syn Joseph. Se svým bratrem Heinrichem setrval v Pešti dvacet let; pořádali též bály. Z otcovy tvorby je znám úspěšný balet ''Fenella, das Fischermädchen von Portici ''(20. 11. 1830), při němž účinkovali oba synové, a pantomimy ''Arlequin als Koch, und dessen Tod und Hochzeit (''17. 3. 1840, h: růz. aut.) a ''Die Weinlese in Ungarn ''(26. 8. 1840, h: Gläser). | Od 8. 8. 1819 pobývali '''U. '''tři měsíce v Brně s programem podobným pražskému a vídeňskému, rozšířeným na 14 titulů (mj. ''Die geraubte Russin'', ''Das Schweizer Hirtenmädchen, Der Vorposten'', h: Ilgner). Od Nového roku 1820 působila rodina v Budě a Pešti, kde '''U. '''uvedl ve své choreografii ''Das Dorf-Concert in Tyrol oder Die drei Nebenbuhler ''(Budín 5. 3. 1820) s hudbou A. Volánka. Funkce baletního mistra pešťského souboru se však už tehdy ujal jeho starší syn Joseph. Se svým bratrem Heinrichem setrval v Pešti dvacet let; pořádali též bály. Z otcovy tvorby je znám úspěšný balet ''Fenella, das Fischermädchen von Portici ''(20. 11. 1830), při němž účinkovali oba synové, a pantomimy ''Arlequin als Koch, und dessen Tod und Hochzeit (''17. 3. 1840, h: růz. aut.) a ''Die Weinlese in Ungarn ''(26. 8. 1840, h: Gläser). |
Aktuální verze z 13. 2. 2017, 17:00
Psán také Ullich, Uhlik, Uhlech. Herečka jménem Julie U. působila 1799/1800 u ředitele Bergopzooma v Pešti. Od dubna 1799 byla slečna nebo paní U. groteskní tanečnicí pražského StD; její vztah k Josephovi není znám. Baletní mistr Honorius Johann U. pracoval 1873 mj. v Olomouci.
U. se objevuje 3. 1. 1797 jako tanečník souboru K. F. Guolfingera von Steinsberg v Nostitzově divadle a je hodnocen jako lehký a dobrý skákač. S tanečníkem Rollerem provedl „anglické pas de deux“. 16. 2. debutoval jako autor baletu Das Waldpaar oder Das ist ihnen zu rund, zřejmě však neuspokojil kritiku ani diváky, protože měl jen jednu reprízu; vytýkali mu myšlenkovou chudobu a malou pravděpodobnost děje (polodivoši v evropském lese). Z U. tanečních výkonů je známo maurské Pas de deux, které tančil s J. Heissem (17. 2. 1797), role Arlequina v Jungheimově pantomimě Die Zauberrose oder Arlequin überall und nirgens (24. 3. 1797) a Hanse Zengera v baletu Agnes Bernauerin téhož autora (18. 4. 1797). Od srpna 1798 byl členem Guardasoniho souboru StD a vytvořil hlavní roli v Brunettiho baletu Raul von Crequi (19. 8.). Když se na podzim 1798 stal baletním mistrem StD L. Olivieri, byl U. chválen za roli mouřenína, ve které nejen svými komickými skoky, ale „správnou pantomimou dokázal popsat věrnost dobrého otroka, je-li pán v nouzi“ (12. 11. 1798 Die Amazonen nach itzigen Sitte).
Od září 1799 je U. zaznamenán v Augsburgu (s manželkou Katharinou, synem Josephem a dcerou), kam odešel se skupinou Guolfingera von Steinsberg. Zde dostal možnost uvádět vlastní balety, musel se však střídat s baletním mistrem Jungheimem. Jako první dával „karakter Ballett“ o 1 jednání Das Waldmädchen (16. a 24. 9., 2. a 5. 12. 1799), dále Die Bauernhochzeit (20. 9.) a Die Liebe im Kampf und Streit (30. 9. a 18. 10. 1799). V baletu Der französische Deserteur oder Die Tiroler Hochzeit měl sólo v dřevácích. Uvedl zde kolem deseti jednoaktových baletů, jen poslední práce, Die Mohren in Amerika (28. 12.), byla pětiaktová. Těsně po roce 1800 pobývala „die Prager Familie Uhlich“ ve Frankfurtu n. M., poté až do 1805 v Kasselu, 1807–09 opět v Augsburgu.
Další informace jsou až z května a června 1819, kdy se U. vrátil do Prahy jako „výmarský baletní mistr“ a hostoval tu se syny Josephem a Heinrichem a se dvěma dcerami. Na konci dubna a v repríze 26. 5. uvedl ve StD balet Die geraubte Russin (h: Eberwein, výmarský dvorní kapelník), se syny jako groteskními tanečníky; 31. 5. dávali balet Der Vorposten oder die Luftpromenade, v němž se vyznamenala celá rodina, 11. 6. pak Das Schweizer Hirtenmädchen a 23. 6. jako rodinnou benefici alegorický jednoaktový balet Die bekränzte Triumphsäule. Z Prahy odjeli U. do Theater in der Leopoldstadt ve Vídni, kde sehráli sérii zcela neúspěšných představení. V kouzelné pantomimě Glockenspiel in China (8. 7., h: G. Vogler) představoval U. majitele ostrova v Číně a publikum neslo nelibě, že chtěl pouhými několika skoky přes jeviště znázornit gesto tyranského regenta. Po průměrné komické charakterní pantomimě Kosaken und Engländer oder Die Rekruten-Einquartierung (14. 7., h: Ilgner, kapelník divadla v Königsbergu [ Královec, Kaliningrad]) a po pantomimě Das Abendständchen in Tyrol oder Der Quäker (16. 7., h: Bach) tisk doporučil, aby se U. učil u Aumera, Horschelta nebo Rainoldiho modernímu umění. Následovaly pantomimy Das Schweizer Hirtenmädchen oder Der Lautenschläger (21. 7., h: Bach), Die Jagd oder Schattenspieler auf Reisen (24. 7., h: ?), Das moderne Schuhmachergewölbe oder Die Liebesrendezvous in allen Ecken (h: Grois, kapelník z Regensburgu) a 30. 7. benefice celé rodiny, Die geraubte Russin. Kritika uzavřela, že „Vídeň má právo vidět něco lepšího, než je tento repertoár“.
Od 8. 8. 1819 pobývali U. tři měsíce v Brně s programem podobným pražskému a vídeňskému, rozšířeným na 14 titulů (mj. Die geraubte Russin, Das Schweizer Hirtenmädchen, Der Vorposten, h: Ilgner). Od Nového roku 1820 působila rodina v Budě a Pešti, kde U. uvedl ve své choreografii Das Dorf-Concert in Tyrol oder Die drei Nebenbuhler (Budín 5. 3. 1820) s hudbou A. Volánka. Funkce baletního mistra pešťského souboru se však už tehdy ujal jeho starší syn Joseph. Se svým bratrem Heinrichem setrval v Pešti dvacet let; pořádali též bály. Z otcovy tvorby je znám úspěšný balet Fenella, das Fischermädchen von Portici (20. 11. 1830), při němž účinkovali oba synové, a pantomimy Arlequin als Koch, und dessen Tod und Hochzeit (17. 3. 1840, h: růz. aut.) a Die Weinlese in Ungarn (26. 8. 1840, h: Gläser).
Z ohlasů působení rodinného baletu vyplývá, že U. se jevil jako zástupce starší školy se zastaralými názory na balet, zatímco syn Joseph našel dlouhodobé uplatnění na stabilní scéně, osvojil si modernější choreografické postupy a byl také lépe hodnocen.
Prameny a literatura
Theater-Journal derjenigen Schauspiele-und Opern, welche in Augsburg von der Karl Ritter von Steinbergischen Gesellschaft deutscher Schauspieler von 12. September bis 31. Dezember 1799 ausgeführt wurden, Augsburg 1800; Journal des Luxus und der Mode, Weimar 1805 [Kassel]; Wiener allgemeine Theaterzeitung 1819, s. 327, 367 [host. ve StD], s. 399, 400, 429 [Leopoldstadt]; 1830, s. 600 [Pešť]; Allgemeine Theaterzeitung und Originalblatt für Kunst Literatur und geseliges Leben 1819, s. 362, 399, 400, 429; 1830, s. 594; J. A. Witz: Versuch einer Geschichte der theatralischen Vorstellungen in Augsburg von den früheren Zeiten bis 1876, s. 50, 61, 68; Teuber II, s. 351; T. Volek: Repertoir Nosticovského divadla v Praze z let 1794, 1796–8, Miscellanea musicologica 16, 1961; Deutsche Theater in Pest und Ofen 1770–1850, [1995]; Wurmová 1996. • Reclams Ballettlexikon [heslo Frankfurt a. M.].
Životní události
- kolem 1780: narození
- ?: úmrtí
Další jména
Ullich , Uhlik , Uhlech
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 588–589
Autor: Božena Brodská