Springer, Julie Ludwika: Porovnání verzí

Verze z 13. 2. 2017, 12:05

Vl. jm. Sobaczynska či Soboczynska. V Polsku vystupovala též pod jménem Sanders. Na čes­kých cedulích psána též Springerová, Špringrová. Manželka německého herce, tanečníka a mima Heinricha S. (1794 Frankfurt n. O.–1876 Berlín). Během studií na varšavské baletní škole debutovala 21. 2. 1822 v divadle Teatr Narodowy ve Varšavě a do 1827 byla sólistkou jeho baletu. Někdy v této době se provdala za H. Springera. Od prosince 1828 do května 1831 působila v různých městech (Krakov, Varšava, Plock, Poznaň, Kališ; Breslau [Wrocław], zde nastudovala 1831 balet Wesele v Ojcowie). Její manžel se 1828–31 pohyboval mezi Moskvou, Varšavou a Vídní (8. 7. 1831 hostoval v Brně v baletu Domi, der Brasilianische Affe jako „baletní mistr a groteskní tanečník“ moskevské­ho carského divadla). Od září 1833 vystupovala S. v Theater in der Leopoldstadt ve Vídni (po­prvé 23. 9. v benefici groteskního tanečníka Stillera). Od Velikonoc 1835 přešla do Theaterin der Josefstadt, kde se stala členkou rodinné skupiny Fabbriů. V prosinci 1835 s ní hostova­la v Praze ve StD a po skončení pohostinských her na jaře 1836 zůstala v angažmá. Do Veliko­noc 1844 působila jako primabalerína asi dva­cetičlenného tanečního souboru, jímž chtěl ře­ditel J. A. Stöger zvýšit přitažlivost představení. Spolupracovala s baletními mistry J. Raabem (1834–40) a P. Rainoldim (od 1840). Po odcho­du ze StD byla 1849–50 sólistkou v Brně, poté přešla do Prešpurku [Bratislava]. O jejím dal­ším osudu není nic známo; Heinrich S. byl 1857 členem souboru ředitele F. Bluma, který působil v Krakově a v Olomouci.

V Praze nastudovala 1836 s baletním mistrem Raabem jako první roli Columbinu v Raabově pantomimě Policinells Entstehung a postavu Kolombiny vytvořila i v dalších pantomimických titulech, k nimž začal další baletní mistr Rainoldi orientovat repertoár. Vystupovala v ta­nečních vložkách v operách a činohrách, výji­mečně i jako jednající postava. Větší úkoly mě­la v kouzelných hrách se zpěvy a v komických baletech, kde se objevovaly národní tance rezonující s dobovým romantickým cítěním. 1838 tančila S. poprvé s Raabem českou polku v je­ho pantomimě Zlatá sekera, jež otevřela obdo­bí velké popularity tohoto tance. Ke své benefi­ci 1. 1. 1841 si vybrala vídeňskou frašku F. X. Tolda Spurné ženské v serailu s hudbou H. Pro­cha (přel. Štěpánek), kterou Rainoldi aranžoval jako výpravnou podívanou s orientálními tanci bajadér a s vojenskými scénami z bitev s Mau­ry. Celou šíři svých možností mohla ukázat v době, kdy ve StD hostoval tanečník vídeň­ského dvorního divadla F. Crombé (od srpna do listopadu 1841). S ním nastudovala, zřej­mě podle vídeňského vzoru, titulní roli v ro­mantickém baletu Sylfida (ch: F. Taglioni, h: M. Schneitzhöffer) a tančila velké vložené Pas de deux. Podruhé byla jeho partnerkou ja­ko Therese v baletu choreografa J. Aumera Die Nachtwandlerin (h: W. R. Gallenberg), v němž vynikla technikou, lehkostí a vzduš­ností tanečního projevu. Její umění přijímala česká i německá kritika pozitivně a bez obvy­klých výtek směřovaných ke kolísavé výkon­nosti domácího baletu.

Role (StD a Nové divadlo v Růžové ulici, balety, pantomimy a hry s hudbou)

1835: Osmina (Fabbri: Der glückliche Schiffbruch, balet, čes. 1836 Šťastné ztroskotání lodi); 1836: role ? (Fabbri: Das Fest der Gärtner, balet), Rosaura (Fabbri: Die vier Charakte­re, balet), Columbina (Raab: Policinells Entstehung, pant., čes. Policinellův původ); 1837: Rosamunda (Raab: Zavězněná aneb Únos a šťastné osvobození, balet, h: F. Vinař), Kolombina (Raab: Arlekins Zau­berpistolet, pant., čes. Kouzelný pistolet Arlekýnův, h: F. Vinař); 1838: role ? (Raab: Die goldene Hacke, pant., čes. Zlatá sekera, h: F. Vinař), Sylfida (Th. Kro­nes–Drechsler: Sylfide, das Seefräulein, výpravná hra, čes. jako Silfída, žínka vodní, 1841); 1839: Kolombi­na (Raab: Krystalkönig, pant., čes. Král kříšťálů aneb Arlekin co taneční mistr, h: F. Vinař); 1840: Bětuška (Rainoldi: Slavnost dožínků aneb Tyrolové, pant., h: Karmasin), Kolombinka (Rainoldi: Arlekin a Kolom­binka na Alpích aneb Kouzelná zahrada, pant.), Rosa (Rainoldi: Veselé kuchařky aneb V peci upálený Arle­kyn, kom. pant.); 1841: Ismael (Told–Proch: Spurné ženské v serailu, výprav. hra), Kolombina (Rainoldi: Medvěd a zamilovaný Pierot aneb Posvícení v Hlou­pětíně, pant., h: F. Vinař), role ? (Rainoldi: Die glück­liche Schusterin, balet–pant., čes. Šťastná ševcová, 1842), role ? (Rainoldi: Der lustige Schuster oder Der Teufel in allen Ecken, pant., čes. Veselý švec aneb Ďábel ve všech koutech), Sylfida (Taglioni: Sylfida, balet), Therese (Aumer: Die Nachtwandlerin, balet), Kolumbina (F. Feigert: Kouzedlná polnice aneb Vystřelený Arlekin, pant., h: F. Vinař); 1842: role ? (Rai­noldi: Arlekin co ďábel, Pierot co strašidlo a slepý muzikant co šrák, pant.), role ? (Rainoldi: Perseus und Andromeda,pant., čes. Perseus a Andromeda, aneb Kouzedlný orel), Kolombina (Fenzl: Kobold als Arlequin); 1843: Fenella (Auber: Die Stumme von Portici,němá oper. role), Nina (Rainoldi: Die Zigeu­ner im Schwarzwalde, balet, čes. Cikáni v černém le­se aneb Mílek jako hojič, h: F. Vinař).

Prameny a literatura

Allgemeine Theater­zeitung [Wien] 1831, Juni, s. 360 [Heinrich S. v Brně 1831]; Bohemia 24. 12. 1835; 18. 3. a 3. 7. 1836; 29. 10. a 29. 12. 1837; 20. 4. a 13. 5. 1838; 6. 12. 1839; 4. 8. 1840; 3. 1., 25. 4., 24. 8., 5. 10. a 14. 12. 1841; 5. 4., 15. 4. a 5. 6. 1842; 9. 5., 11. 6. a 4. 7. 1843; Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1838, s. 7; 1839, s. 7; 1845, s. 12 [odchod]; Teuber III, s. 329, 280; J. Pudelek: Warszawski Balet romantyczny, Kraków 1968, s. 31, 147; DČD II; Laiske: Dramatur­gie; B. Brodská: Kapitoly z dějin českého baletu do roku 1918, skripta HAMU, 1983. • Słownik biograficzny 1973; NDp.

Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 508–509
Autor: Ladislava Petišková, Božena Brodská