Roscherová, Filipina: Porovnání verzí

Aktuální verze z 10. 2. 2017, 13:26

V českém prostředí psána Rošrová. Dcera praž­ského obchodníka. Již od 1826 vystupovala ve StD v dětských rolích v českých i německých představeních. Od 1830 účinkovala ve StD pra­videlně v českých hrách jako ochotnice, 1832–34 byla angažována. Ředitel Stöger jí při svém nástupu 1834 už neobnovil smlouvu, a proto odešla do Štýrského Hradce, odtud 1836 do Prešpurku [Bratislava], ještě 1836 do Vídně do Theater an der Wien a 1838 do Brna, kde se uplatnila i ve hrách se zpěvy v českých představeních. Poté hrála 1841/42 v Linci a 1842 přešla do cestující společnosti J. Lutze, která pobývala v zimě v Českých Budějovicích a v létě v Karlových Varech. Tam zemřela na „nervovou horečku“.

Byla především činoherní naivkou, schop­nou překračovat tento obor též do oblasti tragi­ky. Díky dobrým hlasovým předpokladům však mohla uplatnit svůj nápadně atraktivní zjev i v opeře; jediný J. K. Tyl jí ve svých kritikách statut zpěvačky vytrvale upíral. Ve StD byla obsazována do mladistvých rolí ve hrách se zpěvy (Cilka, Bäuerle–W. Müller: Alína aneb Praha v jiném dílu světa, 1832), hrála i Mladost (Raimund–Drechsler: Dívka z čarovných krajů, aneb Sedlský milionář,1834); česky hrála 1828–34 asi 35 činoherních rolí. Svým herec­kým talentem a pěveckými schopnostmi byla předurčena pro melodramatickou postavu Pre­ciosy (P. A. Wolff–Weber: Preciosa, čes. 1831), která byla jejím prvním velkým úspěchem a v níž ji oslavnou básní zvěčnil K. H. Mácha. Stejně příznivý ohlas získala v této roli ve Štýr­ském Hradci, kde ji 1834 provedla německy. V české opeře se prosadila jako Líbezna (Popel­ka, Isouard: Popelka,čes. 1830, něm. Aschen­brödel 1832), zvláště pak zaujala jako Silvána (Weber: Silvána, čes. 1832), v níž vytvořila jemnou a naivní dívku bez vtíravé koketerie. V německých představeních StD zpívala např. Papagenu (Mozart: Die Zauberflöte, 1831), Albinu (Rossini: Das Fräulein am See, 1832), Berthu (Rossini: Der Barbier von Sevilla, 1832) a Ismenu (Rossini: Die Belagerung von Ko­rinth, 1832), první sopránové role jí však nebyly svěřovány. Ve StD se uplatnila zvláště díky své schopnosti používat obou zemských jazy­ků. Předčasná smrt zabránila plnému rozvinutí jejího činoherního nebo operního talentu.

Prameny a literatura

Cedule StD 1826–34, NMd. – Matrika narozených fary u kostela sv. Havla 1811–1819, Archiv hl. města Prahy, sign. HV N 10, 28./29. 10. 1813. – Matrika zemřelých v Karlových Varech, SOA v Plzni, sv. 27, 30. 5. 1842. • ČČM 1, 1827, I, s. 131; Allgemeine Theaterzeitung [Wien] 23,1830, s. 561; 27, 1834, s. 489 [Graz]; 33, 1840, s. 863; 34, 1841, s. 432 [Linz]; Almanach für Freun­de der Schauspielkunst [Berlin] auf das Jahr 1838,s. 129 [odchod z Vídně]; Bohemia 22. 11. 1831, 20. 11. 1832, 8. 1. a 4. 10. 1833; K. H. Mácha: Panně Ro­šrové jako Preciose v hře téhož názvu (12. 11. 1832), in: K. H. Mácha: Spisy I, 1959, s. 123–124; F. B. Tomsa: České divadlo, Rozličnosti Pražských novin 15. 11. 1832; Jindy a nyní 5, 1833, s. 7–8, 127–128, 142–143; Květy 1, 1834, s. 73, 159; Česká Včela 1, 1834, s. 15n., 62, 63–64; Der Sammler [Wien] 29, 1837, s. 208 [host. v Theater an der Wien]; Theater­-Almanach für das Jahr 1842, Brünn s. a.; F. Strejček: K. H. Mácha a „spanilé děvče cikánské“, Národní politika 30. 4. 1932, s. 1–2; Vondráček II; J. K. Tyl: Divadelní referáty a stati, 1960; A. Scherl: Karel Hy­nek Mácha a F. R., Prostor Máchova díla, vyd. P. Va­šák, 1986, s. 240–254. • NDp.

Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 450
Autor: Adolf Scherl