Paukner, Josef: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
m
 
Řádka 18: Řádka 18:
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
−
| fotodesc=<ee:imagedesc/>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| povolání=<ee:profession>skladatel, kapelník, ředitel kůru</ee:profession>
 
| povolání=<ee:profession>skladatel, kapelník, ředitel kůru</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
Řádka 25: Řádka 25:
 
Studoval na gymnáziu a 1868–70 na varhanické škole v Praze (neabsolvoval), poté učil na Pivo­dově hudebním ústavu. 1873–81 žil v Moskvě, kde byl kapelníkem carské opery, od 1875 regen­schorim místního polského katolického chrámu. Okolnosti jeho pobytu v Rusku nejsou do po­drobností známy. 1882 se opět usadil v Praze.
 
Studoval na gymnáziu a 1868–70 na varhanické škole v Praze (neabsolvoval), poté učil na Pivo­dově hudebním ústavu. 1873–81 žil v Moskvě, kde byl kapelníkem carské opery, od 1875 regen­schorim místního polského katolického chrámu. Okolnosti jeho pobytu v Rusku nejsou do po­drobností známy. 1882 se opět usadil v Praze.
  
−
V období rozkvětu spolkového života, ochot­nických divadelních aktivit i počínajících příležitostí pro kabaretní zpěváky–profesionály se '''P. '''uplatnil hlavně jako autor žertovných a satirických výstupů. Několik desítek jeho skladeb pro dva a více zpěváků s klavírem vyšlo ve vel­kých nákladech a patřilo ke kmenovému reper­toáru spolkových besed a silvestrovských zá­bav. Neruda považoval tuto tvorbu za prototyp pokleslého repertoáru. V nakladatelství Mikuláš _amp_ Knapp v Praze, v ediční řadě'' Česká vese­lost'', vyšla mj. komická dueta ''Roznašeči kultury ''(t: Züngel), ''Umělci na mizině ''(t: Chocholouš), ''Hypochondři ''(t: Thon), ''Operace ''(kom. troj­zpěv, t: Thon), ''Mizerie ''(výstup pro 4 hlasy, t: Šváb-Malostranský). U nakladatele E. Starého v ediční řadě ''Pod deštníkem ''vyšlo ''Spiknutí v Chroustovicích ''(3 hlasy, t: Thon), ''Zabil hokynáře ''(kom. terceto, t: O. Kučera), ''Kdo má zpí­vat? ''(humor. scéna, t: Thon), ''Serenáda mistra Cihličky ''(4 hlasy, t: Šváb-Malostranský). Jako autor komických výstupů bývá '''P.''' zaměňován s J. Pihertem, jehož práce vycházely souběžně.
+
V období rozkvětu spolkového života, ochot­nických divadelních aktivit i počínajících příležitostí pro kabaretní zpěváky–profesionály se '''P. '''uplatnil hlavně jako autor žertovných a satirických výstupů. Několik desítek jeho skladeb pro dva a více zpěváků s klavírem vyšlo ve vel­kých nákladech a patřilo ke kmenovému reper­toáru spolkových besed a silvestrovských zá­bav. Neruda považoval tuto tvorbu za prototyp pokleslého repertoáru. V nakladatelství Mikuláš &amp; Knapp v Praze, v ediční řadě'' Česká vese­lost'', vyšla mj. komická dueta ''Roznašeči kultury ''(t: Züngel), ''Umělci na mizině ''(t: Chocholouš), ''Hypochondři ''(t: Thon), ''Operace ''(kom. troj­zpěv, t: Thon), ''Mizerie ''(výstup pro 4 hlasy, t: Šváb-Malostranský). U nakladatele E. Starého v ediční řadě ''Pod deštníkem ''vyšlo ''Spiknutí v Chroustovicích ''(3 hlasy, t: Thon), ''Zabil hokynáře ''(kom. terceto, t: O. Kučera), ''Kdo má zpí­vat? ''(humor. scéna, t: Thon), ''Serenáda mistra Cihličky ''(4 hlasy, t: Šváb-Malostranský). Jako autor komických výstupů bývá '''P.''' zaměňován s J. Pihertem, jehož práce vycházely souběžně.
  
 
Pro brněnské české divadlo napsal '''P.''' operu ''Poklad''. Kritika jí vytýkala chudičké libreto, přílišnou délku a malý dramatický tah. Největ­ší popularity se dočkala operní parodie ''Vilém Tell II., Velká pohnutlivá operní tragédie s volným nepoužitím historie o 1 jednání a více mrt­volách. ''Poprvé byla uvedena ve spolku Hlahol v Praze 19. 3. 1901 a vyšla jako č. 52 ''Švábo­vých hudebních humoristických listů''.
 
Pro brněnské české divadlo napsal '''P.''' operu ''Poklad''. Kritika jí vytýkala chudičké libreto, přílišnou délku a malý dramatický tah. Největ­ší popularity se dočkala operní parodie ''Vilém Tell II., Velká pohnutlivá operní tragédie s volným nepoužitím historie o 1 jednání a více mrt­volách. ''Poprvé byla uvedena ve spolku Hlahol v Praze 19. 3. 1901 a vyšla jako č. 52 ''Švábo­vých hudebních humoristických listů''.
Řádka 40: Řádka 40:
 
* <ee:chronology_date_from>2. 2. 1906</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>2. 2. 1906</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
−
<div class="names"><ee:names>
+
<div class="names"><ee:names/></div>
−
 
+
−
</ee:names></div>
+
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 52: Řádka 50:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author>'''Autor:''' [[Josef Kotek]]{{break}}</ee:author>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 385–386{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Josef Kotek]]{{break}}</ee:author>
  
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]

Aktuální verze z 9. 2. 2017, 18:57

Josef Paukner
* 25. 2. 1847 Sedlec u Tábora
† 2. 2. 1906 Praha
skladatel, kapelník, ředitel kůru


Studoval na gymnáziu a 1868–70 na varhanické škole v Praze (neabsolvoval), poté učil na Pivo­dově hudebním ústavu. 1873–81 žil v Moskvě, kde byl kapelníkem carské opery, od 1875 regen­schorim místního polského katolického chrámu. Okolnosti jeho pobytu v Rusku nejsou do po­drobností známy. 1882 se opět usadil v Praze.

V období rozkvětu spolkového života, ochot­nických divadelních aktivit i počínajících příležitostí pro kabaretní zpěváky–profesionály se P. uplatnil hlavně jako autor žertovných a satirických výstupů. Několik desítek jeho skladeb pro dva a více zpěváků s klavírem vyšlo ve vel­kých nákladech a patřilo ke kmenovému reper­toáru spolkových besed a silvestrovských zá­bav. Neruda považoval tuto tvorbu za prototyp pokleslého repertoáru. V nakladatelství Mikuláš & Knapp v Praze, v ediční řadě Česká vese­lost, vyšla mj. komická dueta Roznašeči kultury (t: Züngel), Umělci na mizině (t: Chocholouš), Hypochondři (t: Thon), Operace (kom. troj­zpěv, t: Thon), Mizerie (výstup pro 4 hlasy, t: Šváb-Malostranský). U nakladatele E. Starého v ediční řadě Pod deštníkem vyšlo Spiknutí v Chroustovicích (3 hlasy, t: Thon), Zabil hokynáře (kom. terceto, t: O. Kučera), Kdo má zpí­vat? (humor. scéna, t: Thon), Serenáda mistra Cihličky (4 hlasy, t: Šváb-Malostranský). Jako autor komických výstupů bývá P. zaměňován s J. Pihertem, jehož práce vycházely souběžně.

Pro brněnské české divadlo napsal P. operu Poklad. Kritika jí vytýkala chudičké libreto, přílišnou délku a malý dramatický tah. Největ­ší popularity se dočkala operní parodie Vilém Tell II., Velká pohnutlivá operní tragédie s volným nepoužitím historie o 1 jednání a více mrt­volách. Poprvé byla uvedena ve spolku Hlahol v Praze 19. 3. 1901 a vyšla jako č. 52 Švábo­vých hudebních humoristických listů.


Práce pro divadlo

Obžínky, opereta, t: Vese­lý, komp. asi 1875, patrně nedok.; Poklad, opera, 2 jedn., t: F. A. Vinařovský (vl. jm. F. A. Hora), 28. 2. 1885 Brno, autograf v Hud. oddělení Národní kni­hovny ČR, části vyd. vícekrát v klav. úpravě, mj. ve sbornících Ozvěna sv. 1, č. 2 a 4 (finale 1. a 2. jedn.) a Ouvertury našich skladatelů, č. 10; Princ Brk a kněžna Džinarata, velká melodramatická balada, vyd. ve sb. Národní hudba č. 9, s. a.

Prameny a literatura

Dalibor 3, 1875, s. 96 [ozn. Obžínky]; 7, 1885, s. 96 [Poklad]; Hudební listy 1, 1884/85 [vyd. L. Janáček], s. 51 a 52 [Poklad]; J. Neruda, Podobizny I, 1951, s. 289–290; J. Kotek: Dějiny české populární hudby a zpěvu, I, 1994. • ČHS [s přehledem tvorby].

Životní události

  • 25. 2. 1847: narození, Sedlec u Tábora
  • 2. 2. 1906: úmrtí, Praha


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 385–386
Autor: Josef Kotek



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Paukner,_Josef&oldid=21041“