Neruda, Jan: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
m
 
Řádka 42: Řádka 42:
 
<ee:bibliography_content>J. Neruda: ''K základům Národního divadla'', 1918; J. Neruda: ''Vy­brané spisy'', I–IV, 1927, zde sv. IV: ''Kritické a smíše­né spisy J. Nerudy ''(Úvahy a podobizny divadelní; Ukázky kritik divadelních; Úvahy hudební aj.); ''Ne­ruda a Smetana''. ''Tři feuilletony J. Nerudy'', 1940, vyd. P. Pražák; J. Neruda: ''O umění'', 1950, Kritická knihovna sv. 3, vyd. F.  Černý. </ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>J. Neruda: ''K základům Národního divadla'', 1918; J. Neruda: ''Vy­brané spisy'', I–IV, 1927, zde sv. IV: ''Kritické a smíše­né spisy J. Nerudy ''(Úvahy a podobizny divadelní; Ukázky kritik divadelních; Úvahy hudební aj.); ''Ne­ruda a Smetana''. ''Tři feuilletony J. Nerudy'', 1940, vyd. P. Pražák; J. Neruda: ''O umění'', 1950, Kritická knihovna sv. 3, vyd. F.  Černý. </ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Bibliografie prací oN.: ''Literatura o J. N.'', 1976, usp. H. Šik a M. Laiske. • J. V. Frič: J. N., ''Divadelní listy ''1, 1880, s. 250–251; A. Pražák: N. divadelní kritika, ''Zvon ''7, 1906/07,  s. 185–189, 219–223, 231–234, 247–250; A. Pražák: Neruda o úkolu hereckém a o hercích,  Č ČM 1907, s. 36–46; A. Rektorys: N. a Smetana, ''Dalibor ''30, 1908, s. 247–251 [korespondence se Smetanou 1879–80]; B. Benoni: ''Moje vzpomínky a dojmy, ''I–II, 1917 a 1919, rejstřík ve sv. II; F. Heller: ''Vzpomínky na B. Smetanu'', 1917 [o stycích s N. na poč. 60. let]; A. Novák: Bedřich Smetana a J. N., ''Hudební revue ''11, 1917/18, s. 45–52; I. Herrmann: Národní divadlo a N., ''Zlatá Praha ''35, 1917/18, s. 404; O. Fischer: Nedoceněný kritik českého divadla, ''Rozhledy ''1933, s. 65, 74, přetištěno in: O. Fischer: ''Slovo o kritice'', 1947; M. Štěpánek: ''J. N. a hudba'', 1934; Kd [E. Kon­rád]: N. a jevištní výslovnost, ''Lidové noviny ''25. 5. 1940; M. [J. F. Munclinger]: J. N. jako divadelní kri­tik, ''Národní divadlo ''18, 1940/41, č. 12; P. Pražák: ''N. o hudbě'', 1941; V. Vycpálek: ''Hudba a N.'', 1941; Anon.: N. a divadlo, ''Národní divadlo ''19, 1941/42, č. 1, s. 2–3; A. Pražák: J. N. a Národní divadlo, ''Diva­delní zápisník ''2, 1947, s. 256–260; O. Vašek: Neru­dův boj o české divadlo, in: ''Pocta P. Trávníčkovi a F.Wollmanovi'', sb., 1948; P. Pražák: ''Smetanovy zpěvohry'', I–IV, 1948, rejstřík ve sv. IV; F.  Černý: J. N. a české divadlo, ''Lidová tvořivost ''2, 1951, s. 357; ''O Janu Nerudovi'', sb. vyd. K. Polák, 1952; Neruda o tanci, ''Lidová tvořivost ''5, 1954, s. 388; J. Kopecký: J. N. a Národní divadlo, ''Divadlo ''5'', ''1954, s. 1036–1038; M. Pohorský: J. N. jako básník dramatický, ''Portréty a problémy'', 1974, s. 89–95; Z. Lajkep: Pokus o přehled a hodnocení dosavadních názorů na divadelněkritickou činnost J. N., ''Sborník prací fil. fak. univ. Brno'', řada D–lit. věda, 1976/77, č. 23–24, s. 21–30; D ČD III; ·ulc: Opereta; M. Ottlo­vá: Offenbach’s Arrival on the Czech Stage, in: ''Le rayonnement de l’opéra-comique en Europe au XIXe si''è''cle'', sborník z konf. v Praze 1999, vyd. M. Pospí­šil, A. Jacobshagen, F. Claudon, M. Ottlová, 2003, s. 265–275 [N. a opereta], česky jako Offenbachův vstup na českou scénu ve sb. ''Hudební divadlo jako výzva'', vyd. H. Spurná, 2004, s. 157–166. • Otto; ČHS [se soupisem zhudebněných básní]; LČL. </ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>Bibliografie prací o N.: ''Literatura o J. N.'', 1976, usp. H. Šik a M. Laiske. • J. V. Frič: J. N., ''Divadelní listy ''1, 1880, s. 250–251; A. Pražák: N. divadelní kritika, ''Zvon ''7, 1906/07, s. 185–189, 219–223, 231–234, 247–250; A. Pražák: Neruda o úkolu hereckém a o hercích, ČČM 1907, s. 36–46; A. Rektorys: N. a Smetana, ''Dalibor ''30, 1908, s. 247–251 [korespondence se Smetanou 1879–80]; B. Benoni: ''Moje vzpomínky a dojmy, ''I–II, 1917 a 1919, rejstřík ve sv. II; F. Heller: ''Vzpomínky na B. Smetanu'', 1917 [o stycích s N. na poč. 60. let]; A. Novák: Bedřich Smetana a J. N., ''Hudební revue ''11, 1917/18, s. 45–52; I. Herrmann: Národní divadlo a N., ''Zlatá Praha ''35, 1917/18, s. 404; O. Fischer: Nedoceněný kritik českého divadla, ''Rozhledy ''1933, s. 65, 74, přetištěno in: O. Fischer: ''Slovo o kritice'', 1947; M. Štěpánek: ''J. N. a hudba'', 1934; Kd [E. Kon­rád]: N. a jevištní výslovnost, ''Lidové noviny ''25. 5. 1940; M. [J. F. Munclinger]: J. N. jako divadelní kri­tik, ''Národní divadlo ''18, 1940/41, č. 12; P. Pražák: ''N. o hudbě'', 1941; V. Vycpálek: ''Hudba a N.'', 1941; Anon.: N. a divadlo, ''Národní divadlo ''19, 1941/42, č. 1, s. 2–3; A. Pražák: J. N. a Národní divadlo, ''Diva­delní zápisník ''2, 1947, s. 256–260; O. Vašek: Neru­dův boj o české divadlo, in: ''Pocta P. Trávníčkovi a F. Wollmanovi'', sb., 1948; P. Pražák: ''Smetanovy zpěvohry'', I–IV, 1948, rejstřík ve sv. IV; F. Černý: J. N. a české divadlo, ''Lidová tvořivost ''2, 1951, s. 357; ''O Janu Nerudovi'', sb. vyd. K. Polák, 1952; Neruda o tanci, ''Lidová tvořivost ''5, 1954, s. 388; J. Kopecký: J. N. a Národní divadlo, ''Divadlo ''5'', ''1954, s. 1036–1038; M. Pohorský: J. N. jako básník dramatický, ''Portréty a problémy'', 1974, s. 89–95; Z. Lajkep: Pokus o přehled a hodnocení dosavadních názorů na divadelněkritickou činnost J. N., ''Sborník prací fil. fak. univ. Brno'', řada D–lit. věda, 1976/77, č. 23–24, s. 21–30; D ČD III; Šulc: Opereta; M. Ottlo­vá: Offenbach’s Arrival on the Czech Stage, in: ''Le rayonnement de l’opéra-comique en Europe au XIXe si''è''cle'', sborník z konf. v Praze 1999, vyd. M. Pospí­šil, A. Jacobshagen, F. Claudon, M. Ottlová, 2003, s. 265–275 [N. a opereta], česky jako Offenbachův vstup na českou scénu ve sb. ''Hudební divadlo jako výzva'', vyd. H. Spurná, 2004, s. 157–166. • Otto; ČHS [se soupisem zhudebněných básní]; LČL. </ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>

Aktuální verze z 9. 2. 2017, 18:38

Jan Neruda
* 9. 7. 1834 Praha
22. 8. 1891 Praha
divadelní kritik, dramatik, spisovatel


Studoval na německé hlavní škole na Malé Straně (1842–46), od 1846 na malostranském gymnáziu, kde navštěvoval přednášky češtiny u J. P. Koubka. 1851 přešel na staroměstské Akademické gymnázium (abs. 1853). Nedo­končil studia práv a filozofie, během kterých pracoval jako účetní v armádě (odešel 1857). Od 1857 tvořil literárně, 1858 se podílel na vydání almanachu Máj, jímž vystoupila na veřej­nost tzv. generace májovců.

Živil se jako učitel, 1857 na Wotzelově ústa­vu, 1858 na německé vyšší reálce. Od 1856 spolupracoval s novinami. Krátce byl redaktorem německého týdeníku Tagesbote aus Böhmen (1857–59, první referát o divadle 31. 3. 1857) a přispíval do Prager Morgenpost (1859). Kri­tické přehledy a úvahy publikoval v Obrazech života (1858–61, 1860 redaktor), v Rodinné kronice (1863–64) a Květech (1865, 1867). 1860–62 byl redaktorem deníku  Čas, který opustil z politických důvodů a přestoupil do Hlasu (1862–65). Po sloučení Hlasu s Grégro­vými mladočeskými Národními listy 1865 se stal členem jejich redakce jako fejetonista, lite­rární a divadelní kritik. Působil v nich do své smrti, s výjimkou období zahraničních cest 1870 a 1873, kdy ho nahradil V. Hálek; psal i do jejich literární přílohy Literární listy (1865). Pravděpodobně je autorem anonymních referá­tů v České Thalii (od 1867), jejímž spoluredak­torem byl 1868. Účastnil se činnosti českých spolků (Umělecká beseda 1863, Výbor pro vy­budování ND, Spolek čes. žurnalistů aj.) a pod­nikl několik cest do ciziny, mj. 1870 s otcem E. Destinnové E. Kittlem přes Balkán do Turecka, Palestiny a Egypta. Zajímal se o tanec, znal českou lidovou taneční tradici (České národní tance, Obrazy života, 1859) a prosazoval ji ve vznikajícím českém společenském životě. Psal o národní písni, kterou chápal jako odraz duše a historie národa, a upozorňoval na její postup­né mizení (Dvě slovíčka včas o národní písni, Národní listy 28. 6. a 5. 7. 1891). Ač se dlouhá léta podílel na přípravách samostatné národní scény kritickou aktivitou i působením ve Sboru pro zřízení Národního divadla, nestal se drama­turgem ND, jak se očekávalo. Určitou roli zde sehrály i názorové rozpory s vlivnými politiky. V září 1881 rezignoval na kritickou aktivitu a do budovy ND nikdy nevstoupil (což však by­lo interpretováno také jako důsledek zdravot­ních obtíží).

Pro české divadlo napsal několik dobře přija­tých veseloher (v ND se nehrály), nezdařil se však jeho pokus o velké drama. Tragédie Fran­cesca di Rimini (15. 1. 1860) propadla pro ob­tížnou divadelní realizovatelnost textu a snad i pro mimoumělecké důvody. Později již v dra­matické tvorbě nepokračoval a 1884 si vynutil slib, že jeho hry nebudou v ND provozovány.

Stovky N. divadelních recenzí, studií a refe­rátů, fejetonů, úvah a drobných zpráv lze roz­dělit do tří skupin: 1. úvahy o dramaturgických otázkách a aktuálním stavu českého divadla; 2. životopisné charakteristiky; 3. denní kritiky. Svými úvahami chtěl připravit půdu pro řádné působení ND. Prosazoval naprosté osamostat­nění české scény od německé. Požadoval, aby divadlo reflektovalo problémy své doby. Psal o jeho organizaci, skladbě repertoáru, hmotném zajištění herců, o výchově českého publika. Praktické rady se týkají převážně interpretační praxe (realistické herectví, jazyková úroveň in­terpretů, pojetí jednotlivých typů úloh apod.). Několik článků věnoval obecným problémům kritiky a vlivu cenzury na podobu repertoáru. Mezi životopisnými texty převažují portréty osobností hudebního divadla nad zástupci čino­hry. Vznikly často z vnějšího popudu: benefice, konec činnosti, nekrolog, hostování umělců pů­sobících v zahraničí, jubilea (např. Jména mís­to reflexí – Operní vzpomínky, Národní listy 24. 3. 1870, k desetiletí české opery). Profily skladatelů psal N. k premiérám jejich děl nebo nezávisle jako souhrnný přehled díla. Denní kritiky publikoval téměř dvacet let. Rozebíral činoherní novinky, domácí i přeložené, psal o opeře a operetě, uveřejňoval kritiky repríz a posudky individuálních výkonů. Sledoval kvalitu a divadelní přesvědčivost jednotlivých událostí, aniž by se řídil principy nějaké přesně definované divadelní estetiky.

Většina jeho rozsáhlejších článků o opeře se zabývá B. Smetanou, jehož N. pokládal za mi­mořádný umělecký zjev; pojilo ho s ním osob­ní přátelství. Smetanovu vazbu na západo­evropský hudební vývoj zdůrazňoval N. jako rys jednoznačně pozitivní a obhajoval ji v pole­mikách se skupinou kolem F. Pivody. Těmto otázkám jsou samostatně věnovány tyto stati v Národních listech: Petrohradské časopisy a Smetanova Prodaná nevěsta (9. 2. 1871), Bedřich Smetana (8. 9. 1872), fejeton o Smeta­novi a Maýrovi (14. 12. 1872) a fejeton o F. Pi­vodovi (28. 2. 1875). Smetanovské problemati­ky se okrajově dotýká i fejeton o R. Wagnerovi a jeho divadle v Bayreuthu (20. 8. 1876), v němž N. s pochybnostmi zvažuje možnost plnohod­notného převedení Wagnerových děl do češtiny azmiňuje se o polemikách kolem Wagnero­vých oper v Německu. Mezi kritiky své doby představoval (spolu s V. J. Novotným) výjimku jako zastánce operety; oceňoval zvl. Offenba­cha a za ideální operetu pokládal jeho jednoak­tovku Dafnis a Chloe. Přimlouval se za přene­sení Offenbachova vzoru do českého prostředí a na české náměty.

1867 vyšla N. stať o prvních českých oper­ních libretech (Český obzor literární 20. 12. 1867), jež hodnotila jejich literární úroveň jako nízkou a oceňovala pouze náměty. Za nejnada­nějšího autora pokládal N. Sabinu (zvl. Brani­boři v  Čechách), nebyl však spokojen s jeho li­terárním stylem. K celkové úrovni soudobé české opery zaujímal značně kritický postoj. 


Dílo

J. Neruda: Sebrané spisy, Praha, Topič 1892–1904, vydal I. Herrmann, 14 sv.; 2. vydání 1907–20, 40 sv. – Dílo J. Nerudy, Praha, Kvasnič­ka–Hampl, 1923–25, 25 sv., zde: Psáno pro jeviště, sv. 16, 1924; Divadelní studie a referáty I–IV, sv. 20–23, 1924–25. – Spisy Jana Nerudy, Praha,  Čs. spisovatel, SNKLHU, 1950–76, 39 sv., zde:  České divadlo I–VI, sv. 14–19, 1959–73; Divadelní hry, sv. 10, 1961; Výtvarné umění a hudba, sv. 20, 1962, vyd. L. Novák. 

Texty o divadle (výbory z díla)

J. Neruda: K základům Národního divadla, 1918; J. Neruda: Vy­brané spisy, I–IV, 1927, zde sv. IV: Kritické a smíše­né spisy J. Nerudy (Úvahy a podobizny divadelní; Ukázky kritik divadelních; Úvahy hudební aj.); Ne­ruda a Smetana. Tři feuilletony J. Nerudy, 1940, vyd. P. Pražák; J. Neruda: O umění, 1950, Kritická knihovna sv. 3, vyd. F.  Černý. 

Prameny a literatura

Bibliografie prací o N.: Literatura o J. N., 1976, usp. H. Šik a M. Laiske. • J. V. Frič: J. N., Divadelní listy 1, 1880, s. 250–251; A. Pražák: N. divadelní kritika, Zvon 7, 1906/07, s. 185–189, 219–223, 231–234, 247–250; A. Pražák: Neruda o úkolu hereckém a o hercích, ČČM 1907, s. 36–46; A. Rektorys: N. a Smetana, Dalibor 30, 1908, s. 247–251 [korespondence se Smetanou 1879–80]; B. Benoni: Moje vzpomínky a dojmy, I–II, 1917 a 1919, rejstřík ve sv. II; F. Heller: Vzpomínky na B. Smetanu, 1917 [o stycích s N. na poč. 60. let]; A. Novák: Bedřich Smetana a J. N., Hudební revue 11, 1917/18, s. 45–52; I. Herrmann: Národní divadlo a N., Zlatá Praha 35, 1917/18, s. 404; O. Fischer: Nedoceněný kritik českého divadla, Rozhledy 1933, s. 65, 74, přetištěno in: O. Fischer: Slovo o kritice, 1947; M. Štěpánek: J. N. a hudba, 1934; Kd [E. Kon­rád]: N. a jevištní výslovnost, Lidové noviny 25. 5. 1940; M. [J. F. Munclinger]: J. N. jako divadelní kri­tik, Národní divadlo 18, 1940/41, č. 12; P. Pražák: N. o hudbě, 1941; V. Vycpálek: Hudba a N., 1941; Anon.: N. a divadlo, Národní divadlo 19, 1941/42, č. 1, s. 2–3; A. Pražák: J. N. a Národní divadlo, Diva­delní zápisník 2, 1947, s. 256–260; O. Vašek: Neru­dův boj o české divadlo, in: Pocta P. Trávníčkovi a F. Wollmanovi, sb., 1948; P. Pražák: Smetanovy zpěvohry, I–IV, 1948, rejstřík ve sv. IV; F. Černý: J. N. a české divadlo, Lidová tvořivost 2, 1951, s. 357; O Janu Nerudovi, sb. vyd. K. Polák, 1952; Neruda o tanci, Lidová tvořivost 5, 1954, s. 388; J. Kopecký: J. N. a Národní divadlo, Divadlo 5, 1954, s. 1036–1038; M. Pohorský: J. N. jako básník dramatický, Portréty a problémy, 1974, s. 89–95; Z. Lajkep: Pokus o přehled a hodnocení dosavadních názorů na divadelněkritickou činnost J. N., Sborník prací fil. fak. univ. Brno, řada D–lit. věda, 1976/77, č. 23–24, s. 21–30; D ČD III; Šulc: Opereta; M. Ottlo­vá: Offenbach’s Arrival on the Czech Stage, in: Le rayonnement de l’opéra-comique en Europe au XIXe siècle, sborník z konf. v Praze 1999, vyd. M. Pospí­šil, A. Jacobshagen, F. Claudon, M. Ottlová, 2003, s. 265–275 [N. a opereta], česky jako Offenbachův vstup na českou scénu ve sb. Hudební divadlo jako výzva, vyd. H. Spurná, 2004, s. 157–166. • Otto; ČHS [se soupisem zhudebněných básní]; LČL. 

Životní události

  • 9. 7. 1834: narození, Praha
  • 22. 8. 1891: úmrtí, Praha


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 359–361
Autor: Lenka Jeřábková, Lenka Kusáková