Rodenova společnost: Porovnání verzí
nahoru...
(Automatická aktualizace šablony) |
m |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress | + | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/>{{Infobox Instituce |
| − | + | ||
| − | + | ||
| název = <ee:label>Rodenova společnost</ee:label> | | název = <ee:label>Rodenova společnost</ee:label> | ||
| letopočet = <ee:era>1925 - 1934, 1935 - 1938</ee:era> | | letopočet = <ee:era>1925 - 1934, 1935 - 1938</ee:era> | ||
| Řádka 8: | Řádka 6: | ||
</ee:alias> | </ee:alias> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | fotodesc = <ee:imagedesc/> | + | | fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type> | | type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
| Řádka 40: | Řádka 38: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jan Pömerl]]{{break}}</ee:author> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů'', ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 415—416{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jan Pömerl]]{{break}}</ee:author> |
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | <ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | ||
Aktuální verze z 9. 2. 2017, 14:58
Společnost vznikla 1925 a působila pod názvem Komorní divadlo. Do 1934 hrála hlavně v jižních a severozápadních Čechách (Domažlice, Klatovy, Protivín, Sušice, Písek, Tábor, Třeboň, Rokycany, Louny, Rakovník, Kralupy, Roudnice, Slaný, Mladá Boleslav), zajížděla však i do východních Čech (Ústí n. O., Litomyšl aj.) a na Českomoravskou vysočinu (Jihlava aj.). Po ročním přerušení činnosti v sez. 1934/35, kdy ředitel K. Roden vedl divadlo v Kladně, kam s ním nastoupila i většina členů společnosti, se RS znovu konstituovala jako cestující podnik. K regionům, kam tradičně zajížděla, přibyla oblast národnostně smíšeného Podkrušnohoří (Bílina, Souš u Mostu, Chudeřín u Litvínova, Ervěnice, Osek a Hrdlovka u Duchcova). Odtud však byla vyštvána henleinovci již před mnichovským diktátem. Po 15. březnu 1939 RS zanikla, protože okupační úřady neprodloužily řediteli koncesi za to, že na jaře 1938 uváděl v Sudetech Čapkovu Bílou nemoc.
Zakládaje vlastní společnost, mohl K. Roden využít hereckých a režijních zkušeností, jichž nabyl u společnosti V. Choděry, ve Východočeské společnosti, v činohře Jihočeského divadla v Č. Budějovicích a ve Stálém divadle v Kladně za ředitele J. Strouhala. RS zahájila Moliérovým Lakomcem (1925) a do 1934 byla podnikem výhradně činoherním. Uváděla pestrý repertoár, volně kopírující program velkých pražských scén, od náročných děl světové klasiky (např. Shakespeare: Kupec benátský, Othello, Hamlet; Ibsen: Stavitel Solness) přes hry české (např. Stroupežnický: Naši furianti) až po bulvární zboží. V souboru se uplatňovali herci J. Balda, F. Balej, V. Bernát, M. Hájek, F. Kostelecký, F. Remy, F. Sec, J. Ziegler, A. Bínová, M. Husová, K. Kostelecká, M. Lehovcová, A. Remyová, A. Rodenová a Z. Straková. Po nepříliš úspěšné kladenské sezoně (1934/35) se ředitel snažil čelit sílícím hospodářským potížím rozšířením repertoáru o operetu. Přetvořil soubor tak, aby jeho členové mohli zastávat činoherní i operetní úlohy. Základ nového ansámblu tvořili A. Bubeník, F. H. Janský, S. Regal, E. Rubík, J. Spirit, K. Vavřík, Š. Zemánek, F. Bachletová, Z. Rubíková, B. Soběslavová-Horská, M. Tomšů a M. Vrzalová. Režiséry činohry byli K. Roden a F. Remy, režisérem operety B. Zöllner.
Vzhledem k dobrému renomé byla RS vyhledávána začínajícími herci, kteří tu získávali průpravu pro další profesionální dráhu (např. M. Vášová). RS, vedená kultivovaným hercem a inteligentním podnikatelem, zaujala záhy po svém vzniku přední místo mezi cestujícími divadelními společnostmi a před 1934 soupeřila o prvenství se společnostmi ředitelů A. Vladyky (Divadlo českého severovýchodu) a J. Burdy. Divadelně vzdělané obecenstvo větších českých měst získala náročným repertoárem. Příklonem k operetě pak ustoupila z dosavadních uměleckých aspirací. Významné bylo její působení v nacionálně neklidném Podkrušnohoří na sklonku 30. let.
Literatura
Nesign: Členové…, Divadlo 6, 1926, č. 4; nesign: Komorní divadlo, Divadlo 11, 1932, č. 11–12; nesign: Zemřela Anděla Rodenová, Divadlo 13, 1933/34, č. 2; nesign: Karel Roden prý převezme…, tamtéž, č. 9; nesign: Po neúspěšném ukončení…, Divadlo 15, 1935/36, č. 2; nesign: Karel Roden laboruje…, tamtéž, č. 5; J. Burda: Aby se nezapomnělo…, 1958, s. 530.
Významné události
- 1925:
založení divadelní společnosti
Vznik: 2000
Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 415—416
Autor: Jan Pömerl
