Lehmann-Kalisch, Lilli: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
m
 
Řádka 18: Řádka 18:
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc/>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| povolání=<ee:profession>zpěvačka,</ee:profession>
 
| povolání=<ee:profession>zpěvačka,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
Řádka 44: Řádka 44:
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
<ee:names_lastname>Lehmann</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Elisabeth Maria</ee:names_firstname>
+
<ee:names_lastname>Lehmann</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Elisabeth Maria</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>Ka­lischová</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
<ee:names_lastname>Ka­lischová</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
+
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
Řádka 56: Řádka 55:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Ludvová]]{{break}}</ee:author>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 299–301{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Ludvová]]{{break}}</ee:author>
  
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
 
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]

Aktuální verze z 9. 2. 2017, 12:29

Lilli Lehmann-Kalisch
* 24. 11. 1848 Würzburg, Německo
16. 5. 1929 Grünewald (Berlín), Německo
zpěvačka


Vl. jménem Elisabeth Maria L., provd. Ka­lischová. Dcera zpěvačky a harfistky Marie L.-Löw (1809–1885), starší sestra Marie L. (1851–1931). (Není příbuzná s Lotte L., čest­nou členkou vídeňské Státní opery.) Od 1853 žila v Praze s matkou, harfistkou StD, a se sest­rou Marií. Matka ji učila hudbě a přivedla ji do ochotnického Mikulášského divadla na Starém Městě. V autobiografické skice v Prager Tag­blatt 1902 uvádí, že od dětství zpívala i česky. Profesionálně debutovala 20. 10. 1865 ve StD za ředitele Wirsinga (Chlapec, Mozart: Die Zauberflöte) a byla angažována 1866–1867/68 pro mladodramatické role, zpívala však i jiné postavy sopránového repertoáru; hojně se uplatňovala v činohře a v Offenbachových ope­retách. Po odchodu z Prahy působila jednu se­zonu v Gdaňsku [Danzig], Lipsku a od srpna 1869 v Berlíně, kde teprve 1875 dosáhla první­ho velkého úspěchu a začala rozvíjet meziná­rodní kariéru. 1876 zpívala (vedle své sestry Marie) jednu z Dcer Rýna (Wagner: Ring des Nibelungen) při prvním bayreuthském festiva­lu. Během působení v Berlíně hostovala zvl. v Londýně (od 1880) a ve Vídni (od 1882). 1885 vypověděla berlínskou smlouvu a stala se členkou Metropolitní opery v New Yorku (první role: Bizetova Carmen 25. 11. 1885). Vystupovala čtyři sezony v německých a ital­ských představeních a účinkovala v řadě ame­rických premiér Wagnerových děl (Tristan und Isolde 1886, Siegfried 1887, Götterdämmerung 1888, kompletní Ring des Nibelungen 1889). Absolvovala asi 205 vystoupení a 1896/97 uspořádala wagnerovské turné po Americe. Po odchodu z New Yorku měla pouze krátká an­gažmá, vedle nichž byla 1901–10 uměleckou ředitelkou salcburských slavnostních her, kde se uplatnila i jako inscenátorka. Od 1916 tam vedla pěveckou třídu. Koncertovala do 1920.

L.-K. byla mimořádně přemýšlivou pěvkyní s nevelkým, ale dokonale školeným a ovláda­ným hlasem. Herecky byla předurčena pro tra­gické a vznešené role. Měla v repertoáru asi 170 postav. 1890–1900 se plně věnovala Wag­nerovi a byla považována za první wagnerov­skou primadonu mezinárodního formátu, od 1900 se orientovala na role a inscenace mozar­tovské. Napsala několik studií o interpretaci (mj. Meine Gesangkunst, Berlin 1902) a pamě­ti (Mein Weg, Berlin 1913), přeložené též do angličtiny. V pražské Bohemii 15. 11. 1913 z nich vyšly ukázky (L. L. Prager Erinnerungen).

Do Prahy se opakovaně vracela. V německém divadle hostovala za ředitele Edmunda Kreibiga v dubnu 1882 (Bizet: Carmen, Thomas: Mig­non). Vystoupila po boku sestry Marie, která zde byla v angažmá. Znovu hostovala v červnu 1882 (5krát Mignon v Novoměstském divadle); její výkony označil ve svých pamětech za neza­pomenutelné B. Benoni. Po penzionování so­pranistky E. z Ehrenbergů (1885) se správa ND pokoušela získat L.-K. pro české jeviště, podle ředitele Šuberta k tomu nedošlo údajně pro pře­kážky berlínské intendance. L.-K. poté hostova­la v Praze až v únoru 1903, opět v německém divadle za ředitele Neumanna, kde vystoupila 19. 2. na filharmonickém koncertě, 21. 2. zpíva­la Isoldu (upoutala jemným, lyrickým pojetím role) a 24. 2. Normu (Bellini: Norma). 20. 5. 1906 hostovala na Májových hrách v německém divadle jako Dona Anna (Mozart: Don Juan). V červnu 1908 zpívala Konstanci (Mozart: Die Entführung aus dem Serail) a Donnu Annu (Mozart: Don Juan) na mozartovském festivalu v Karlových Varech, který s exkluzivním obsa­zením pěvců z řad lázeňských hostí pořádal ředitel městského divadla W. Borchert. Žákyní L.-K. byla S. Jicha-Goetzlová (1889 Vimperk­-1932 Frankfurt n. M.), významná členka praž­ského německého divadla.


Role (ve StD)

1866: Pasáček (Meyerbeer: Dino­rah), Eudora (Donizetti: Belisar), Inez (Verdi: Trou­badour), První dáma (Mozart: Die Zauberflöte), Zaida, otrokyně (Barbieri: Ein Abenteuer auf Vorposten), Dvorní dáma (Meyerbeer: Die Hugenot­ten), Družička (Weber: Der Freischütz), Inez (Doni­zetti: Die Favoritin), Clotilde (Bellini: Norma), Katalánský šlechtic (Genée: Der schwarze Prinz, prem.), Anna (Verdi: Nabuco); 1867: Zobeide (Auber: Maurer und Schlosser), Anna (Meyerbeer: Die Afrikanerin), Johanna (Verdi: Ernani), Služebná (Barbieri: Perdita), Bärbchen (Mozart: Die Hochzeit des Figaro), Rose, komorná (Adam: Postillon von Lonjumeau), Gertrude (Auber: Der schwarze Domi­no), Charlotte (Offenbach: Die Grossherzogin von Gerolstein), Venuše (Offenbach: Orpheus in der Unterwelt), Alisa (Donizetti: Lucia von Lammer­moor).

Prameny a literatura

Cedule StD 1866–68, NMd. • Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1867, s. 13; 1868, s. 11, 1869, s. 11 [konec angažmá]; 1883, s. 33 [host. Mignon]; Teuber III, s. 469, 609, 633, 663, 666, 729, 781, 782, 858; Pra­ger Tagblatt 7. 10. 1902 [autobiogr. skica]; Dalibor 33, 1911, s. 38; B. Benoni: Moje vzpomínky a dojmy, I, 1917, s. 132, 190; S. Jicha-Goetzl: L. L., Der Auf­takt 9, 1929, s. 186–187; M. Kaufmann: Musikge­schichte des Karlsbader Stadttheaters, Karlsbad 1932; Rosenheim, s. 164, 167; L. Novák: Stará gar­da Národního divadla, činohra–Opera–Balet, 1944 [se záměnami matky a obou dcer]; J. Kesting: Die grossen Sänger, Düsseldorf 1986, sv. 1, s. 102–115 [popis nahrávek]. Pazdírek; MGG 1960 a 2003; ÖBL; Grove 1980; Grove-opera [lit.]; Kutsch 1997; Piper, sv. Register.

Životní události

  • 24. 11. 1848: narození, Würzburg, Německo
  • 16. 5. 1929: úmrtí, Grünewald (Berlín), Německo

Další jména

Lehmann Elisabeth Maria, Ka­lischová


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 299–301
Autor: Jitka Ludvová