Kohout, František: Porovnání verzí
nahoru...
m |
m |
||
| Řádka 27: | Řádka 27: | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
== <ee:bibliography_label>Práce pro divadlo</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Práce pro divadlo</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>''Stella'', opera, 1 jedn., t: Mahrberg, 26. 4. 1896 Nové něm. divadlo Praha, nevyd.; ''Bandita ''(též ''Babinský''), romant. komická opereta, 1 jedn., t: Menhard-Litoměřický, 8. 5. 1892 Aréna na Smíchově Praha, rkp. sborník nápěvů | + | <ee:bibliography_content>''Stella'', opera, 1 jedn., t: Mahrberg, 26. 4. 1896 Nové něm. divadlo Praha, nevyd.; ''Bandita ''(též ''Babinský''), romant. komická opereta, 1 jedn., t: Menhard-Litoměřický, 8. 5. 1892 Aréna na Smíchově Praha, rkp. sborník nápěvů v DÚ. – Lit. dále uvádí: ''O slavnosti máji'', opera, 1 jedn., t: Menhard-Litoměřický; ''Poklad'', romant. opera, 3 jedn., t: Šlechta; ''Ženichové'', opera, 3 jedn., t: Macháček.</ee:bibliography_content> |
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | ||
<ee:bibliography_content><div> | <ee:bibliography_content><div> | ||
Aktuální verze z 9. 2. 2017, 11:46
Studoval na varhanické škole v Praze u F. Z. Skuherského. 1875 se stal houslistou orchestru pražského německého divadla a od 1891/92 jeho ředitelem, s úkolem řešit problémy mezi hráči a komunikovat s vedením divadla. 1913 oslavil [se zpožděním tří let] 35 let práce pro pražské německé divadlo a byl penzionován. Napsal vokální a instrumentální skladby a několik jevištních prací. Jeho opereta Bandita na námět z venkovského prostředí s jednoduchými líbivými melodiemi měla 1892 ve smíchovské aréně tři reprízy a hrála se 1893 i v Plzni. Jednoaktovku Stella (dir. skladatel, režie F. Ehrl) s libretem ze soudobého cirkusového prostředí uvedlo 1896 pražské německé divadlo. Drastický námět o vraždě ze žárlivosti je analogií k Leoncavallovým Komediantům. (Při premiéře byla Stella pro vylehčení dojmu hrána s Offenbachovou operetou, při repríze s Mascagniho veristickou aktovkou Cavalleria rusticana.) Po obdobné práci L. Grünbergera Die Heimkehr (1894) představovala Stella další domácí reakci na veristickou operní vlnu, inspirovanou díly Mascagniho a Leoncavalla, a její hudba převzala od svých vzorů i charakteristické veristické rysy.
Práce pro divadlo
Stella, opera, 1 jedn., t: Mahrberg, 26. 4. 1896 Nové něm. divadlo Praha, nevyd.; Bandita (též Babinský), romant. komická opereta, 1 jedn., t: Menhard-Litoměřický, 8. 5. 1892 Aréna na Smíchově Praha, rkp. sborník nápěvů v DÚ. – Lit. dále uvádí: O slavnosti máji, opera, 1 jedn., t: Menhard-Litoměřický; Poklad, romant. opera, 3 jedn., t: Šlechta; Ženichové, opera, 3 jedn., t: Macháček.
Prameny a literatura
Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1876, s. 13 [nástup angažmá]; 1893, s. 15; Dalibor 18, 1896, s. 179 [Stella]; Bohemia 28. 4. 1896 [Stella]; Hudební věstník 1, 1908, s. 28 [30. výr. činnosti]; E. Rychnovsky, Die Musik 12, sešit červen 1913, s. 374 [Stella]; Dalibor 35, 1912/13, s. 229 [Stella]; Rosenheim, s. 119; A. Špelda: Dějiny plzeňské opery ve starém divadle 1868–1902, 1950–1954, rkp. v DÚ; E. Hermannová–V. Lébl: Soupis české divadelní tvorby, 1959, s. 64; Společnost pro podporu německé vědy. • Pazdírek; ČHS.
Životní události
- 4. 5. 1858: narození, Hostín u Velvar
- po 1913 ?: úmrtí
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 273–274
Autor: Jitka Ludvová
