Kauders, Albert: Porovnání verzí
nahoru...
m |
m |
||
| Řádka 4: | Řádka 4: | ||
| jméno=<ee:firstname>Albert</ee:firstname> | | jméno=<ee:firstname>Albert</ee:firstname> | ||
| příjmení=<ee:lastname>Kauders</ee:lastname> | | příjmení=<ee:lastname>Kauders</ee:lastname> | ||
| − | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym>K. Auders</ee:pseudonym> |
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
20./21. 1. 1854 | 20./21. 1. 1854 | ||
| Řádka 23: | Řádka 23: | ||
</ee:perex><ee:content> | </ee:perex><ee:content> | ||
| − | Vystudoval v Praze gymnázium. Hudební vzdělání, včetně velmi dobré hry na klavír, získal v rodině. 1873–76 studoval práva ve Vídni. Deset let působil v soudnictví, už během této doby však byl činný jako literát a hudební kritik. Asi 1886 opustil soudnictví zcela. Psal do beletristických časopisů, redigoval ''Wiener Schach-Zeitung ''(byl výtečným šachistou), od 1885 přispíval do kulturní a soudní rubriky listu ''Fremdenblatt'', současně byl hudebním referentem ''Wiener allgemeine Zeitung ''(i pod | + | Vystudoval v Praze gymnázium. Hudební vzdělání, včetně velmi dobré hry na klavír, získal v rodině. 1873–76 studoval práva ve Vídni. Deset let působil v soudnictví, už během této doby však byl činný jako literát a hudební kritik. Asi 1886 opustil soudnictví zcela. Psal do beletristických časopisů, redigoval ''Wiener Schach-Zeitung ''(byl výtečným šachistou), od 1885 přispíval do kulturní a soudní rubriky listu ''Fremdenblatt'', současně byl hudebním referentem ''Wiener allgemeine Zeitung ''(i pod pseudonymem K. Auders). Jeho texty, v nichž se nadšeně stavěl za Wagnera a Brucknera, vynikaly dobrou informovaností a vybroušeným literárním stylem. Byl jedním z prvních obhájců G. Mahlera jako symfonika. Do povědomí české veřejnosti pronikl obšírnými pozitivními referáty o hostování ND na Mezinárodní hudební a divadelní výstavě ve Vídni 1892; jeho kritiky ''Prodané nevěsty ''napomohly její následné zahraniční publicitě. Byl činný do 1908; zemřel stižen duševní chorobou. |
Vedle novinářské činnosti též komponoval. Pražské německé divadlo uvedlo 1887 jeho komickou operu ''Der Schatz des Rhampsinit ''s námětem ze starého Egypta. V hudbě operetního charakteru vyzvedla kritika nápadité valčíkové pasáže. 1895 provedlo pražské německé divadlo jeho další dílo ''Walther von der Vogelweide'', hudebně silně ovlivněné Wagnerovou operou ''Mistři pěvci norimberští. ''Jako skladatel byl '''K. '''okrajovým zjevem, jeho publicistická činnost však byla významná. | Vedle novinářské činnosti též komponoval. Pražské německé divadlo uvedlo 1887 jeho komickou operu ''Der Schatz des Rhampsinit ''s námětem ze starého Egypta. V hudbě operetního charakteru vyzvedla kritika nápadité valčíkové pasáže. 1895 provedlo pražské německé divadlo jeho další dílo ''Walther von der Vogelweide'', hudebně silně ovlivněné Wagnerovou operou ''Mistři pěvci norimberští. ''Jako skladatel byl '''K. '''okrajovým zjevem, jeho publicistická činnost však byla významná. | ||
Aktuální verze z 8. 2. 2017, 22:22
Vystudoval v Praze gymnázium. Hudební vzdělání, včetně velmi dobré hry na klavír, získal v rodině. 1873–76 studoval práva ve Vídni. Deset let působil v soudnictví, už během této doby však byl činný jako literát a hudební kritik. Asi 1886 opustil soudnictví zcela. Psal do beletristických časopisů, redigoval Wiener Schach-Zeitung (byl výtečným šachistou), od 1885 přispíval do kulturní a soudní rubriky listu Fremdenblatt, současně byl hudebním referentem Wiener allgemeine Zeitung (i pod pseudonymem K. Auders). Jeho texty, v nichž se nadšeně stavěl za Wagnera a Brucknera, vynikaly dobrou informovaností a vybroušeným literárním stylem. Byl jedním z prvních obhájců G. Mahlera jako symfonika. Do povědomí české veřejnosti pronikl obšírnými pozitivními referáty o hostování ND na Mezinárodní hudební a divadelní výstavě ve Vídni 1892; jeho kritiky Prodané nevěsty napomohly její následné zahraniční publicitě. Byl činný do 1908; zemřel stižen duševní chorobou.
Vedle novinářské činnosti též komponoval. Pražské německé divadlo uvedlo 1887 jeho komickou operu Der Schatz des Rhampsinit s námětem ze starého Egypta. V hudbě operetního charakteru vyzvedla kritika nápadité valčíkové pasáže. 1895 provedlo pražské německé divadlo jeho další dílo Walther von der Vogelweide, hudebně silně ovlivněné Wagnerovou operou Mistři pěvci norimberští. Jako skladatel byl K. okrajovým zjevem, jeho publicistická činnost však byla významná.
Práce pro divadlo
Die Strohwitwe, opereta, 3 jedn., t: Léon a Waldberg, 4. 11. 1879 Theater an der Wien; Der Schatz des Rhampsinit, kom. opera, 3 jedn., t: skladatel podle Herodota, 17. 12. 1887 StD; Walther von der Vogelweide, romant. opera, 4 jedn., t: skladatel, 31. 3. 1895 Nové něm. divadlo, její předehra Herrn Walthers Kreuzfahrt byla tamtéž prov. koncertně 30. 4. 1892.
Prameny a literatura
Prager Zwischenactszeitung 15. 12. 1887 [Der Schatz]; F. A. Šubert: České ND na první mezinárodní hudební a divadelní výstavě ve Vídni 1892, 1892 [přetisky kritik: na s. 23–25 Prodaná nevěsta, 47–48 Dimitrij, 66–67 Námluvy Pelopovy, 87–89 Dalibor]; Bohemia 30. 3. a 2. 4. 1895 [Walther von der Vogelweide]; Neue musikalische Presse 1. 3. 1896, s. 3–4 [Walther von der V. ve Vídni 28. 2. 1896]. – Nekrology: Wiener Schach-Zeitung 15, 1912, s. 103, Neues Wiener Journal 30. 4. 1912, Fremden-Blatt 30. 4. 1912, Neue freie Presse 30. 4. 1912. – Bauer: Opern und Operetten; C. M. Gruber: Opern-Uraufführungen. Ein internationales Verzeichnis von der Renaissance bis zur Gegenwart, Wien 1994, II [s chybným datem úmrtí]; Reittererovi 2004. • Pazdírek; Biographisches Lexikon.
Životní události
- 20./21. 1. 1854: narození, Praha
- 27. 4. 1912: úmrtí, Tulln, Rakousko
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 250–251
Autor: Jitka Ludvová
