Kauders, Albert: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
m
 
Řádka 4: Řádka 4:
 
| jméno=<ee:firstname>Albert</ee:firstname>  
 
| jméno=<ee:firstname>Albert</ee:firstname>  
 
| příjmení=<ee:lastname>Kauders</ee:lastname>
 
| příjmení=<ee:lastname>Kauders</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym>K. Auders</ee:pseudonym>
 
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
20./21. 1. 1854
 
20./21. 1. 1854
Řádka 23: Řádka 23:
  
 
</ee:perex><ee:content>
 
</ee:perex><ee:content>
Vystudoval v Praze gymnázium. Hudební vzdělání, včetně velmi dobré hry na klavír, zís­kal v rodině. 1873–76 studoval práva ve Vídni. Deset let působil v soudnictví, už během této doby však byl činný jako literát a hudební kri­tik. Asi 1886 opustil soudnictví zcela. Psal do beletristických časopisů, redigoval ''Wiener Schach-Zeitung ''(byl výtečným šachistou), od 1885 přispíval do kulturní a soudní rubriky lis­tu ''Fremdenblatt'', současně byl hudebním refe­rentem ''Wiener allgemeine Zeitung ''(i pod pseu­donymem K. Auders). Jeho texty, v nichž se nadšeně stavěl za Wagnera a Brucknera, vyni­kaly dobrou informovaností a vybroušeným li­terárním stylem. Byl jedním z prvních obhájců G. Mahlera jako symfonika. Do povědomí čes­ké veřejnosti pronikl obšírnými pozitivními re­feráty o hostování ND na Mezinárodní hudební a divadelní výstavě ve Vídni 1892; jeho kritiky ''Prodané nevěsty ''napomohly její následné za­hraniční publicitě. Byl činný do 1908; zemřel stižen duševní chorobou.
+
Vystudoval v Praze gymnázium. Hudební vzdělání, včetně velmi dobré hry na klavír, zís­kal v rodině. 1873–76 studoval práva ve Vídni. Deset let působil v soudnictví, už během této doby však byl činný jako literát a hudební kri­tik. Asi 1886 opustil soudnictví zcela. Psal do beletristických časopisů, redigoval ''Wiener Schach-Zeitung ''(byl výtečným šachistou), od 1885 přispíval do kulturní a soudní rubriky lis­tu ''Fremdenblatt'', současně byl hudebním refe­rentem ''Wiener allgemeine Zeitung ''(i pod pseudonymem K. Auders). Jeho texty, v nichž se nadšeně stavěl za Wagnera a Brucknera, vyni­kaly dobrou informovaností a vybroušeným li­terárním stylem. Byl jedním z prvních obhájců G. Mahlera jako symfonika. Do povědomí čes­ké veřejnosti pronikl obšírnými pozitivními re­feráty o hostování ND na Mezinárodní hudební a divadelní výstavě ve Vídni 1892; jeho kritiky ''Prodané nevěsty ''napomohly její následné za­hraniční publicitě. Byl činný do 1908; zemřel stižen duševní chorobou.
  
 
Vedle novinářské činnosti též komponoval. Pražské německé divadlo uvedlo 1887 jeho ko­mickou operu ''Der Schatz des Rhampsinit ''s ná­mětem ze starého Egypta. V hudbě operetního charakteru vyzvedla kritika nápadité valčíkové pasáže. 1895 provedlo pražské německé diva­dlo jeho další dílo ''Walther von der Vogelweide'', hudebně silně ovlivněné Wagnerovou operou ''Mistři pěvci norimberští. ''Jako skladatel byl '''K. '''okrajovým zjevem, jeho publicistická činnost však byla významná.
 
Vedle novinářské činnosti též komponoval. Pražské německé divadlo uvedlo 1887 jeho ko­mickou operu ''Der Schatz des Rhampsinit ''s ná­mětem ze starého Egypta. V hudbě operetního charakteru vyzvedla kritika nápadité valčíkové pasáže. 1895 provedlo pražské německé diva­dlo jeho další dílo ''Walther von der Vogelweide'', hudebně silně ovlivněné Wagnerovou operou ''Mistři pěvci norimberští. ''Jako skladatel byl '''K. '''okrajovým zjevem, jeho publicistická činnost však byla významná.

Aktuální verze z 8. 2. 2017, 22:22

Albert Kauders
* 20./21. 1. 1854 Praha
27. 4. 1912 Tulln, Rakousko
skladatel, spisovatel, kritik


Vystudoval v Praze gymnázium. Hudební vzdělání, včetně velmi dobré hry na klavír, zís­kal v rodině. 1873–76 studoval práva ve Vídni. Deset let působil v soudnictví, už během této doby však byl činný jako literát a hudební kri­tik. Asi 1886 opustil soudnictví zcela. Psal do beletristických časopisů, redigoval Wiener Schach-Zeitung (byl výtečným šachistou), od 1885 přispíval do kulturní a soudní rubriky lis­tu Fremdenblatt, současně byl hudebním refe­rentem Wiener allgemeine Zeitung (i pod pseudonymem K. Auders). Jeho texty, v nichž se nadšeně stavěl za Wagnera a Brucknera, vyni­kaly dobrou informovaností a vybroušeným li­terárním stylem. Byl jedním z prvních obhájců G. Mahlera jako symfonika. Do povědomí čes­ké veřejnosti pronikl obšírnými pozitivními re­feráty o hostování ND na Mezinárodní hudební a divadelní výstavě ve Vídni 1892; jeho kritiky Prodané nevěsty napomohly její následné za­hraniční publicitě. Byl činný do 1908; zemřel stižen duševní chorobou.

Vedle novinářské činnosti též komponoval. Pražské německé divadlo uvedlo 1887 jeho ko­mickou operu Der Schatz des Rhampsinit s ná­mětem ze starého Egypta. V hudbě operetního charakteru vyzvedla kritika nápadité valčíkové pasáže. 1895 provedlo pražské německé diva­dlo jeho další dílo Walther von der Vogelweide, hudebně silně ovlivněné Wagnerovou operou Mistři pěvci norimberští. Jako skladatel byl K. okrajovým zjevem, jeho publicistická činnost však byla významná.


Práce pro divadlo

Die Strohwitwe, opereta, 3 jedn., t: Léon a Waldberg, 4. 11. 1879 Theater an der Wien; Der Schatz des Rhampsinit, kom. opera, 3 jedn., t: skladatel podle Herodota, 17. 12. 1887 StD; Walther von der Vogelweide, romant. opera, 4 jedn., t: skladatel, 31. 3. 1895 Nové něm. divadlo, její předehra Herrn Walthers Kreuzfahrt byla tamtéž prov. koncertně 30. 4. 1892.

Prameny a literatura

Prager Zwischen­actszeitung 15. 12. 1887 [Der Schatz]; F. A. Šubert: České ND na první mezinárodní hudební a divadelní výstavě ve Vídni 1892, 1892 [přetisky kritik: na s. 23–25 Prodaná nevěsta, 47–48 Dimitrij, 66–67 Námluvy Pelopovy, 87–89 Dalibor]; Bohemia 30. 3. a 2. 4. 1895 [Walther von der Vogelweide]; Neue mu­sikalische Presse 1. 3. 1896, s. 3–4 [Walther von der V. ve Vídni 28. 2. 1896]. – Nekrology: Wiener Schach-Zeitung 15, 1912, s. 103, Neues Wiener Jour­nal 30. 4. 1912, Fremden-Blatt 30. 4. 1912, Neue freie Presse 30. 4. 1912. – Bauer: Opern und Operet­ten; C. M. Gruber: Opern-Uraufführungen. Ein in­ternationales Verzeichnis von der Renaissance bis zur Gegenwart, Wien 1994, II [s chybným datem úmrtí]; Reittererovi 2004. • Pazdírek; Biographi­sches Lexikon.

Životní události

  • 20./21. 1. 1854: narození, Praha
  • 27. 4. 1912: úmrtí, Tulln, Rakousko


Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 250–251
Autor: Jitka Ludvová