Hnojil, Jan: Porovnání verzí

Aktuální verze z 8. 2. 2017, 20:11

Psán také Hnogill, Hnogil, Hnoyl, Joan. Jeho otec měl malé hospodářství. H. byl fundatistou augustiniánského kláštera u sv. Tomáše na Starém Brně, kde získal hudební vzdělání. Stal se členem brněnské městské hudby a 1826–32, za ředitelů A. F. Zwonecka, W. Thiela a H. Schmidta, byl kapelníkem v městském divadle. Vedle dirigování psal symfonickou hudbu (i pro divadelní orchestr) a pro augustiniánský klášter napsal řadu církevních děl. Od 1835 pů­sobil jako kapelník a učitel hudby v Bukurešti.

25. 12. 1837 řídil v Olomouci Weberovu přede­hru k českému představení hry P. A. Wolffa Preciosa. Od 1838 pobýval opět dlouhodobě v Brně, vyučoval hudbě a vrátil se na místo ka­pelníka městského divadla. 1841 byl tohoto místa zbaven (vystřídal ho G. Schmidt z dvor­ního divadla v Darmstadtu). Nelze říci, zda změna měla národnostní pozadí nebo byla vy­volána profesionálními problémy (Rille píše: „Dosti neobratný“). 1842 si H. otevřel v Brně hudební školu a 1851 je znovu uveden v diva­delním almanachu za ředitele Balvanského ja­ko druhý kapelník, vedle prvního kapelníka Nesvadby. Od konce dvacátých let měl v Brně k dispo­zici orchestr o 28 členech a sbor o 15 mužských a ženských hlasech. V případě nutnosti vypo­máhala v divadle vojenská kapela. Hudební re­pertoár zahrnoval značný počet náročných oper (Rossini, Mozart, Meyerbeer, Auber ad.), též ovšem hry se zpěvy a parodie, z nichž jednu H. volil jako svou benefici (5. 12. 1831 parodii na Schillerovu Kabale und Liebe od J. K. Schickha Die verhängnissvolle Limonade oder Ka­belle und Liebe s hudbou Ad. Müllera). Nej­obtížnějším H. dirigentským úkolem byla Meyerbeerova opera Die Ghibellinen in Pisa ([Die Hugenotten] 14. 12. 1839). Podílel se na českých představeních a podle almanachu na rok 1838 za ně samostatně odpovídal; 6. 12. 1840 si pro další benefici vybral zpěvohru Drá­teník od F. Škroupa. Za ředitele H. Schmidta (1832) měl oficiální titul divadelního skladate­le a psal pro každodenní provoz scénickou hudbu (často se sbory) k repertoáru pohádkových her, parodií, romantických příběhů se zpěvy a tanci a ke hrám s patriotickými náměty. Na je­jí charakter nelze z dochovaných dokumentů usuzovat. Do brněnského divadelního provozu přinesl spíše zkušenost praktika než individuál­ní umělecké podněty.

Práce pro divadlo (hudba ke hrám)

1826: Castelli: Der Totenwecker in der Fürstengruft, čaro­vání se zpěvy a tableaux, 4 jedn.; Carmoni: Die zwei wunderbaren Nächte oder Die Erscheinungen im Schlosse Gianevra, drama, 3 jedn.; 1829: Halirsch (podle povídky van der Velda): Die Tartarenschlacht oder Die Bestürmung von Breslau, hra se sbory, 4 jedn.; Ruber: Der falsche Lebesnier oder Wenzel Przeprziprzaprzeks Hochzeitstag, fraška se zpěvy, 2 jedn.; Prix: Vier Uhr oder Das unterbrochene Hochzeitsfest, 3 jedn.; Titz: König Wittekind, Herr aller Sachsen oder Die Blutbrüder, dram. obraz z něm. dávnověku, 5 jedn.; 1830: Birch-Pfeiffer: Die Walpurgisnacht, kouzelná hra, 4 jedn.; Dreger (po­dle Römera): Wenzel, noch ein Wenzel und wieder ein Wenzel, oder Welcher ist der Rechte?, fraška se sbo­ry, 3 jedn.; 1831: Thiel: Kaspar, der arme Findling, melodram, 3 jedn., s předehrou Des Totengräbers Rache; Anon.: Prinzessin von Babylon, heroicko­-kom. pohádka se zpěvem a obrazy, 3 jedn., ch: Frey; Told: Der Alpenkönig, velký pant. balet s dialogy, zpěvy, stroji, tanci a s dekorací potopy, ch: F. Occio­ni; Gleich: Das Kolatschenfest in Kumrowitz oder Der Sommerball im Volksgarten, lokál. fraška se zpě­vem a tanci, 3 jedn., hráno česky, čes. název neuve­den; Thiel: Die Brünner Bettler-Liessel oder Der Sturm auf Eichhorn, romant. komická hra se sbory a tanci podle vlastenecké ságy, 3 jedn., s předehrou Die Teufelsbrücke, ch: J. Fenzl; Hell: Die beiden Ga­leerensclaven oder Die Mühle von St. Alderon, me­lodram, 3 jedn.; 1832: Kollmann: Die Drachenhöhle bei Röthelstein oder Der Hammer um Mitternacht, lidová hra, 4 jedn.; Kollmann: Karl von Österreich, Herzog in Steyer oder Der Hochofen in Vordernberg, vlast. hra, 4 jedn.; Houwald: Die Hochzeit auf Olivo oder Die Seeräuberbraut, velká romant. hra, 5 jedn., ch: Seligmann; Oswald: Die Müllerin und ihr Kind oder Die lebendig tote Hausfrau, lokál. fraška se zpěvem, 3 jedn., parodie hry Der Müller und sein Kind, h: H. ad.; 1839: Kollmann: Dračí jeskyně u Röthelsteina aneb železné hutě o půlnoci, romant. hra., 4 jedn., přel. F. Vaníček; F. Hall: Wlasta, hist. drama s hudbou a sbory.

Prameny a literatura

Brünner Theater­-Almanach auf das Jahr 1826, s. 5; 1827, s. 4; 1829, s. 2; 1831, s. 2; 1832, s. 3; 1833, s. 4; 1839, s. 5; Kvě­ty 7, 1840, s. 343 [Divadlo v Brně]; Almanach für Freunde der Schauspielkunst [Berlin] auf das Jahr 1851, s. 65; d’Elvert: Musik, s. 112 [chybný rok nar.]; A. Rille: Die Geschichte des Brünner Stadt­theaters 1734–1884, Brünn 1885, s. 113; M. Hýsek: Dějiny českého divadla v Brně, Brno 1907, s. 15–17; E. Axman: Morava v čes. hudbě 19. stol., 1920; K. Tauš: K padesátiletému jubileu čes. divadla v Brně 1884–1934, Brno 1954, s. 36; Vondráček II; S. Langer: Stručná historie divadla v Olomouci, s. III/4, rkp. v DÚ [1961]; DČD II; J. Trojan: Kapel­ník českých představení v předbřeznovém Brně, Pro­gram Státního divadla v Brně 62, 1990, č. 2; J. Tro­jan: Opera v Brně v 1. polovině 19. stol., Opus musicum 27, 1995, s. 128–139, 183–187; Wurmová 1996; J. Trojan: Lokální hry ve staré brněnské Redu­tě na náměty z historie a lidových pověstí, Vlastivěd­ný věstník moravský 53, 2001, s. 333–352; Dějiny hudby na Moravě. • Pazdírek; ČHS.

Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 197–199
Autor: Vlasta Reittererová