Elvert, Christian Friedrich d’: Porovnání verzí
nahoru...
m |
m |
||
| Řádka 27: | Řádka 27: | ||
Vedle svého povolání se po celý život věnoval moravským vlastivědným studiím a od 1824 byl publicisticky činný. Od 1851 předsedal historicko-statistické sekci Hospodářské společnosti moravsko-slezské (zároveň redigoval spisy, které společnost vydávala), 1853 se stal též dopisujícím členem Královské české společnosti nauk. Napsal desítky článků a pojednání o moravských šlechtických rodech, dějinách moravských měst, hospodářském a kulturním vývoji Moravy. Měl značný vliv na hudební život v Brně a byl ředitelem významného spolku Brünner Musikverein. V jeho knize o hudbě na Moravě, koncipované jako lexikon (1873), jsou obsaženy životopisné údaje o moravských hudebnících (skladatelích, zpěvácích, kapelnících), včetně osobností působících v zahraničí. | Vedle svého povolání se po celý život věnoval moravským vlastivědným studiím a od 1824 byl publicisticky činný. Od 1851 předsedal historicko-statistické sekci Hospodářské společnosti moravsko-slezské (zároveň redigoval spisy, které společnost vydávala), 1853 se stal též dopisujícím členem Královské české společnosti nauk. Napsal desítky článků a pojednání o moravských šlechtických rodech, dějinách moravských měst, hospodářském a kulturním vývoji Moravy. Měl značný vliv na hudební život v Brně a byl ředitelem významného spolku Brünner Musikverein. V jeho knize o hudbě na Moravě, koncipované jako lexikon (1873), jsou obsaženy životopisné údaje o moravských hudebnících (skladatelích, zpěvácích, kapelnících), včetně osobností působících v zahraničí. | ||
| − | + | V brněnské ediční řadě ''Schriften der historisch-statistischen Section der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde ''vyšly mj. jeho dějiny literatury na Moravě a ve Slezsku (1850), dějiny časopisectví, knihtisku a cenzury (1854) a také ''Geschichte des Theaters in Mähren und Österreichisch-Schlesien ''(1852). '''E. '''podrobně popisuje činoherní a hudební divadlo na Moravě a ve Slezsku na základě městských, zámeckých a klášterních pramenů a literatury. Líčí moravské divadlo na pozadí vývoje divadla velkoněmeckého; pro tento záměr použil práce historika německého divadla R. E. Prusse (''Vorlesungen über die Geschichte des deutschen Theaters'', Berlin 1847), s nímž ho pojilo chápání divadla jako zrcadla národní duše a míry vzdělanosti. Sleduje tvorbu od hanswurstiád 17. stol. přes italskou operu 18. stol. až k německému měšťanskému dramatu, které se distancovalo od uměleckých principů francouzského klasicismu (Lessing). Zabývá se institucionálním zakotvením divadla a jeho cestou od kočovných počátků v druhé pol. 17. stol. ke stálému divadlu ve městech (Brno, Olomouc, Jihlava, Znojmo ad.) a na šlechtických sídlech. V duchu zemského patriotismu popisuje divadelní dění bez ohledu na jazyk a zaznamenává i lidové (hanácké) opery v českém jazyce. Relativní chudobu moravského divadelnictví, jež vysvítá z konfrontace s velkoněmeckou situací, vysvětluje historickými okolnostmi, vpády Turků a Tatarů na moravské území, dopadem třicetileté války a malým soustředěním duchovní elity na Moravě, zvl. šlechty. Jeho práce nesplňuje zcela požadavky novodobé kritické historiografie, zachovala však mnoho již zmizelých pramenů. | |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
Aktuální verze z 8. 2. 2017, 12:09
Jeho otec pocházel z Lotrinska, matka z rakouského území v Belgii; oba uprchli 1796 do Čech a pak na Moravu před Francouzskou revolucí a usadili se zde natrvalo s početnou rodinou devíti dětí. Navštěvoval německé gymnázium v Brně, filozofické ročníky univerzity v Olomouci. Po studiích práv v Praze, Štýrském Hradci a ve Vídni (ukončil 1827) se stal zemským úředníkem. Nejprve praktikoval při moravsko-slezském guberniu v Brně, 1836–38 působil u krajského úřadu v Jihlavě, 1843–49 u brněnského krajského úřadu, 1850 byl jmenován finančním radou; 1868 odešel do výslužby. Od 1850 zasedal v obecním zastupitelstvu města Brna, 1861–64 a 1870–76 zde vykonával funkci purkmistra. Od 1871 byl zemským moravským poslancem, 1871–82 říšským.
Vedle svého povolání se po celý život věnoval moravským vlastivědným studiím a od 1824 byl publicisticky činný. Od 1851 předsedal historicko-statistické sekci Hospodářské společnosti moravsko-slezské (zároveň redigoval spisy, které společnost vydávala), 1853 se stal též dopisujícím členem Královské české společnosti nauk. Napsal desítky článků a pojednání o moravských šlechtických rodech, dějinách moravských měst, hospodářském a kulturním vývoji Moravy. Měl značný vliv na hudební život v Brně a byl ředitelem významného spolku Brünner Musikverein. V jeho knize o hudbě na Moravě, koncipované jako lexikon (1873), jsou obsaženy životopisné údaje o moravských hudebnících (skladatelích, zpěvácích, kapelnících), včetně osobností působících v zahraničí.
V brněnské ediční řadě Schriften der historisch-statistischen Section der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde vyšly mj. jeho dějiny literatury na Moravě a ve Slezsku (1850), dějiny časopisectví, knihtisku a cenzury (1854) a také Geschichte des Theaters in Mähren und Österreichisch-Schlesien (1852). E. podrobně popisuje činoherní a hudební divadlo na Moravě a ve Slezsku na základě městských, zámeckých a klášterních pramenů a literatury. Líčí moravské divadlo na pozadí vývoje divadla velkoněmeckého; pro tento záměr použil práce historika německého divadla R. E. Prusse (Vorlesungen über die Geschichte des deutschen Theaters, Berlin 1847), s nímž ho pojilo chápání divadla jako zrcadla národní duše a míry vzdělanosti. Sleduje tvorbu od hanswurstiád 17. stol. přes italskou operu 18. stol. až k německému měšťanskému dramatu, které se distancovalo od uměleckých principů francouzského klasicismu (Lessing). Zabývá se institucionálním zakotvením divadla a jeho cestou od kočovných počátků v druhé pol. 17. stol. ke stálému divadlu ve městech (Brno, Olomouc, Jihlava, Znojmo ad.) a na šlechtických sídlech. V duchu zemského patriotismu popisuje divadelní dění bez ohledu na jazyk a zaznamenává i lidové (hanácké) opery v českém jazyce. Relativní chudobu moravského divadelnictví, jež vysvítá z konfrontace s velkoněmeckou situací, vysvětluje historickými okolnostmi, vpády Turků a Tatarů na moravské území, dopadem třicetileté války a malým soustředěním duchovní elity na Moravě, zvl. šlechty. Jeho práce nesplňuje zcela požadavky novodobé kritické historiografie, zachovala však mnoho již zmizelých pramenů.
Dílo
Soupis prací in: Christian Ritter d’Elverts Gedenkblätter zu seinem 90. Geburtstage, Brünn 1893.
Spisy (o divadle a hudbě)
Geschichte des Theaters in Mähren und Oesterr.-Schlesien, v ediční řadě Schriften der historisch-statistischen Section der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde, Brünn 1852, IV, s. 3–166; Geschichte der Musik in Mähren und Oesterr.-Schlesien, v téže ediční řadě, Brünn 1873, jako samostatný svazek.
Prameny a literatura
Ch. F. d’Elvert: Eine biographische Skizze, Brünn 1858; Christian Ritter d’Elverts Gedenkblätter zu seinem 90. Geburtstage, Brünn 1893; Český časopis historický 2, 1896 s. 133; A. Altrichter, in: Eine Stadt als Vermächtnis. Das Buch vom deutschen Brünn, Stuttgart 1958; E. Štaudová: Ch. d’E. a jeho přínos k hudební historiografii Moravy, dipl. práce fil. fak. brněnské univ. 1984. • Rieger; ADB, sv. 47; Otto; ÖBL; ČHS; Biografický slovník Slezska I; Lexikon zur deutschen Musik.
Životní události
- 11. 4. 1803: narození, Brno
- 28. 1. 1896: úmrtí, Brno
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 139–140
Autor: Lenka Kusáková
