Kullasova společnost: Porovnání verzí
nahoru...
(Automatická aktualizace šablony) |
m |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress | + | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/>{{Infobox Instituce |
| − | + | ||
| − | + | ||
| název = <ee:label>Kullasova společnost</ee:label> | | název = <ee:label>Kullasova společnost</ee:label> | ||
| letopočet = <ee:era>1838–1878</ee:era> | | letopočet = <ee:era>1838–1878</ee:era> | ||
| Řádka 8: | Řádka 6: | ||
</ee:alias> | </ee:alias> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | fotodesc = <ee:imagedesc/> | + | | fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type> | | type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
| Řádka 41: | Řádka 39: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Drahomíra Čeporanová]]{{break}}</ee:author> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů'', ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 226{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Drahomíra Čeporanová]]{{break}}</ee:author> |
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | <ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | ||
Aktuální verze z 7. 2. 2017, 15:08
Prvá žádost J. Kullase o přidělení koncese 1837 byla zamítnuta, získal ji po opakované žádosti následujícího roku pro kraj bydžovský a hradecký. Původně německá KS patřila k divadelním družinám, které se postupně počešťovaly a podílely se na vytváření české divadelní kultury. Česká představení KS jsou doložena již 1842 v Písku. Pravidelný český provoz KS je spojen s působením J. K. Tyla, kterého po propuštění ze StD 1851 Kullas přijal do svého podniku a pověřil ho funkcí artistického správce. S Tylem přišla skupina herců, rovněž propuštěných ze StD (M. Forchheimová-Skalná, N. Forchheimová-Rajská, F. Krumlovský, K. Šimanovský). Pro potřeby českých her byla angažována řada herců z kočujících společností ředitelů J. Svobody a J. A. Prokopa (M. Bělská, Ch. Greinerová, Vernerová, F. J. Čížek, Dušánek, J. O. Hlava, J. Hron, J. Jelínek, Šrámek, Stejskal, J. Valenta aj.). V té době KS působila v jižních a jihozápadních Čechách (Jindř. Hradec, Třeboň, Tábor, Písek, Vodňany, Klatovy, Domažlice).
Dosud běžný německý repertoár KS (rytířské hry, frašky, jevištní báchorky) Tyl nahradil dramaturgií cílenou k podpoře národního uvědomění, jejíž páteř tvořily české hry. Kromě vlastních her (Paní Marjánka, matka pluku, Pražský flamendr, Paličova dcera, Jiříkovo vidění, Strakonický dudák, Fidlovačka aj.) uvedl např. Macháčkovy Ženichy a Mikovcovu Záhubu rodu přemyslovského. Moderní dramaturgická tendence se projevila rovněž ve volbě klasiky (např. Shakespeare: Romeo a Julie) a francouzského repertoáru, který se na českou scénu prosadil ve 40. letech ve StD (Rosier: Brute, pusť Césara!, Hugo: Královna a její milostník, Anicet-Bourgois, Masson: Žebračka aj.), a uvedením dalších titulů z tylovského programu (např. Gutzkow: Srdce a svět).
Když místodržitelství v prosinci 1852 zakázalo KS uvádět česká představení, Tyl odešel ke společnosti Zöllnerově (1853). Kullas sestavil nový německý soubor, ale od 1856 společnost opět hrála i česky. Jako režisér v tomto období působil J. Krämer, členy hereckého souboru byli V. a J. Jelínkové, A. Kříž, A. Landová-Krämerová, A. Merhaut, H. Vendler, Z. Vendlerová ad. Uměleckou úroveň KS zvýšil podnikavý artistický správce J. Štandera (1859–62), který se opíral o spolupráci režiséra K. Poláka, bývalého člena StD. Štandera rozšířil herecký soubor, angažoval např. M. Köhlerovou-Ryšavou, A. Libickou, Jana Jelínka, Josefa Jelínka, později M. Forchheimovou-Skalnou, N. Forchheimovou-Rajskou, M. Lipšovou, K. Peškovou, V. Brauna, K. Krše, K. Kastnera, H. Muška, J. L. Turnovského, na krátkou dobu i J. Mošnu a J. Frankovského. Prosazoval hodnotnější repertoár, např. současnou i klasickou německou dramatiku (Halm: Syn pouště, Griselda; Schiller: Loupežníci, Úklady a láska), na pořadu se znovu objevily Tylovy hry. Za dva roky po Štanderově nástupu se KS úspěšně prosadila i na pražském předměstí: od srpna do října 1861 hrála na Smíchově v letním divadle U Eggenberku. Po Štanderově odchodu 1862 úroveň poklesla. Během prusko-rakouské války 1866 hrála KS občas i německy (např. celý měsíc v Ledči). Za uvolněné cenzury 1868 iniciativně sehrála za vedení J. Faltyse v jihočeských městech Kolárovu Žižkovu smrt, Tylova Jana Husa apod. KS zanikla 1878, kdy koncesi po nemocném Kullasovi získal F. Ludvík a založil vlastní společnost.
Literatura
J. L. Turnovský: Život a doba J. K. Tyla, 1892; J. Ladecký: Příspěvky k dějinám českého divadla, 1895; V. Š. Táborský: Půlstoletí českého divadla. Faltys a jeho doba, 1904 + Dějiny venkovských divadelních společností, 1930; V. K. Blahník: J. K. Tyla had z ráje, 1926; J. Knap: Umělcové na pouti, 1961 + Čtyři herečky, 1967; K. Kazbunda: J. K. Tyl, rkp, NMa.
Významné události
- 1838: vznik (založení)
- 1878: zrušení (ukončení činnosti)
Vznik: 2000
Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 226
Autor: Drahomíra Čeporanová
