Divadlo u Karlova mostu: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
m
 
Řádka 1: Řádka 1:
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress>
+
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/>{{Infobox Instituce
<span id="PageFillProgress"></span>
+
</ee:progress>{{Infobox Instituce
+
 
| název = <ee:label>Divadlo u Karlova mostu</ee:label>
 
| název = <ee:label>Divadlo u Karlova mostu</ee:label>
 
| letopočet = <ee:era>Praha 1939–1940</ee:era>
 
| letopočet = <ee:era>Praha 1939–1940</ee:era>
Řádka 8: Řádka 6:
 
</ee:alias>
 
</ee:alias>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc = <ee:imagedesc/>
+
| fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| type = <ee:type>divadlo</ee:type>
 
| type = <ee:type>divadlo</ee:type>
 
| adresa = <ee:address>
 
| adresa = <ee:address>
Řádka 45: Řádka 43:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Bořivoj Srba]]{{break}}</ee:author>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů'', ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 143—144{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Bořivoj Srba]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category>
 
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category>
  

Aktuální verze z 3. 2. 2017, 15:02

Divadlo u Karlova mostu
Praha 1939–1940
divadlo


Vzniklo v červenci 1939 krátce po zániku Lidové scény. Na koncesi ředitele A. Vladyky je založili operetní libretista, skladatel a dirigent L. Pacák, divadelní podnikatel a herec J. R. Nožička a finančník B. Rakovič. Divadlo působilo v koncertním sále Unitarie v Karlově ul. V souboru byli činoherní a operetní herci L. Astrová, A. Balcar, V. Cidlinová, K. Fišer, L. Hermanová, M. Homola, E. Jausenová, F. Marek, J. Vladyková, H. Vojtová ad. Výtvarníkem byl O. Pleva, o hudební provedení se starali klavíristé J. Seehák, O. Häusler a varhaník J. Vojtek.

Během desetiměsíčního působení hudebnědramatické scény byly uvedeny tři původní veselohry (Pacák: Drahoušku, ano?, 1939, Děvče za všechny peníze, 1940; Marek: Miluji svou ženu, 1939) a Tylův Pražský flamendr (1940), který byl poslední nastudovanou hrou. S výjimkou veselohry Markovy, k níž hudbu na zpěvní texty V. Dubského složil B. Nikodem, vybavil všechny hry hudbou sám Pacák, který také obě vlastní dílka režijně nastudoval. Vedle něho se režijně uplatnili M. Homola a F. Marek.

Všechny tři novinky se vyznačovaly poměrně dobrou úrovní. Byly to vkusné a vtipné hříčky, které ve stylu amerických filmových komedií rozvíjely humorné i sentimentální příběhy drobných lidí z velkoměstského prostředí. Spíše než hudební komedie to byly činohry se zpěvy. I jevištní provedení se vyznačovalo jistou „neoperetní“ skromností, smyslem pro uměřenost a čistotu prostředků.

Z Pacákova záměru pěstovat i českou veseloherní klasiku se uskutečnil jen Pražský flamendr. Chystaná Klicperova veselohra Tři hrabata najednou již uvedena nebyla.

I když DKM patřilo mezi lepší scény svého druhu, trvaleji se neuchytilo. Pokles zájmu diváků po vypuknutí války na podzim 1939 a povodeň na jaře 1940, při níž byla Unitarie zaplavena, je přivedly do finančních potíží. Po nucené povodňové přestávce divadlo obnovilo provoz, ale v květnu 1940 svou činnost ukončilo. Část souboru přešla do nástupnického podniku, Stálého divadla v Unitarii.


Literatura

Nesign.: Divadlo u Karlova mostu…, Divadlo 26, 1939/40, s. 26; nesign.: Divadlo u Karlova mostu…? tamtéž, s. 51; nesign.: Divadlo u Karlova mostu, tamtéž, s. 98; jd [J. Drda]: Lehká múza s vkusem, LN 4. 8. 1939; Gall: Divadlo u Karlova mostu, Vlajka 4. 2. 1940; L. Pacák: Opereta, 1946, s. 253.

Významné události

  • 1939: vznik (založení), Praha
  • 1940: zrušení (ukončení činnosti), Praha


Vznik: 2000
Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 143—144
Autor: Bořivoj Srba