Divadlo na forbíně: Porovnání verzí
nahoru...
(Automatická aktualizace šablony) |
m |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress | + | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/>{{Infobox Instituce |
| − | + | ||
| − | + | ||
| název = <ee:label>Divadlo na forbíně</ee:label> | | název = <ee:label>Divadlo na forbíně</ee:label> | ||
| letopočet = <ee:era>Praha 1969–1970</ee:era> | | letopočet = <ee:era>Praha 1969–1970</ee:era> | ||
| Řádka 8: | Řádka 6: | ||
</ee:alias> | </ee:alias> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | fotodesc = <ee:imagedesc/> | + | | fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| type = <ee:type>divadlo</ee:type> | | type = <ee:type>divadlo</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
| Řádka 39: | Řádka 37: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author>'''Autor:''' [[Vladimír Just]]{{break}}</ee:author> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů'', ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 108—109{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Vladimír Just]]{{break}}</ee:author> |
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | <ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | ||
Aktuální verze z 3. 2. 2017, 13:32
Vzniklo při PKS (agentura Akord) z iniciativy režiséra Z. Pošívala a dramaturga M. Klímy jako tzv. herecký kabaretní klub. Jeho stálým působištěm byla Malostranská beseda. DnF zahájilo inscenací Longenových frašek Už mou milou… a Dezertér z Volšan, uváděnou pod názvem Dezertéři z Volšan (1969), jíž manifestovalo programovou návaznost na tradici někdejších, zejm. meziválečných kabaretů. Rovněž další titul byl dramaturgicky příznačný: Pražská žebranda aneb Batalion aneb Životopis doktora Uhra od J. Haise-Týneckého (1970). Reminiscenčně založený program se ukázal jako problematické východisko kabaretního divadélka; oživování kdysi populárních textů potvrdilo jejich dobovou zakotvenost a obtížnost přenosu do odlišného kontextu. Rovněž pokusy o současnou kabaretní hru (Bednář: Jack Škrtič zvaný Zpěvák; Pošíval: Zabraňte neřestem, pánové – 1970) vyzněly rozpačitě. Navzdory herecky dobře propracovaným inscenacím, v nichž vedle postupně se tvořícího jádra souboru (M. Pošívalová, K. Augusta, J. Haukvic, J. Wágner-Klenka) hostovala řada populárních herců a komiků (V. Bedrna, J. Lír, A. Hegerlíková aj.), nemělo DnF výraznější ohlas u publika. Výtvarně se na inscenacích podíleli V. Kolařík a J. Jochman.
DnF během svého krátkého trvání nenalezlo stálý divácký okruh; jeho obecenstvo svou generační i sociálně-kulturní nezainteresovaností a nesjednoceností kontrastovalo se spontánně reagujícím obecenstvem Divadla Járy Cimrmana, amatérského Dostavníku a dalších souborů, působících též v Malostranské besedě.
Literatura
I. Škapa: Chceme hrát lidi (rozhovor se zakladateli nového divadla), DN 12, 1968/69, č. 18, s. 6; V. Sochorovská: Jak se hraje z libosti, DN 13, 1969/70, č. 5, s. 6.
Významné události
- 1969: vznik (založení), Praha
Založeno Z. Pošívalem a dramaturgem M. Klímou jako tzv. herecký kabaretní klub - 1970: zrušení (ukončení činnosti), Praha
Vznik: 2000
Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 108—109
Autor: Vladimír Just
