Červené eso: Porovnání verzí
nahoru...
(Automatická aktualizace šablony) |
m |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress | + | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/>{{Infobox Instituce |
| − | + | ||
| − | + | ||
| název = <ee:label>Červené eso</ee:label> | | název = <ee:label>Červené eso</ee:label> | ||
| letopočet = <ee:era>Praha 1932 - 1933</ee:era> | | letopočet = <ee:era>Praha 1932 - 1933</ee:era> | ||
| alias = <ee:alias> | | alias = <ee:alias> | ||
| − | + | ||
</ee:alias> | </ee:alias> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | fotodesc = <ee:imagedesc/> | + | | fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| type = <ee:type>divadlo</ee:type> | | type = <ee:type>divadlo</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
| Řádka 40: | Řádka 38: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů'', ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 29—30{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author> |
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | <ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | ||
Verze z 1. 2. 2017, 14:11
Kabaretní scéna Červené eso (ČE) byla zřízena na podzim 1932 J. Hášou v prostorách paláce ČTK v Opletalově ul. 5. Seskupil se tu poměrně hodnotný soubor pražských specialistů na tento druh herectví: F. Futurista (jen v prvním programu), J. Gruss, J. Kohout, konferenciéři O. Rádl a S. Razov, R. A. Strejka, E. Trojan, V. Vaňátko, E. Šárková, J. Lhotová, M. Černá a A. Freyová. Scénograficky spolupracovali A. Heythum, N. Arnsteinová a F. Tröster (kostýmy), hudbu obstarával jazzový orchestr pod vedením E. F. Buriana s černošským zpěvákem A. O. Nierem. Dramaturgicky se podíleli K. Melíšek a J. Kohout, Burian překládal texty jazzových písní a spolu se S. E. Nováčkem a jinými spolupůsobil i jako skladatel hudby. Orchestr hrál denně od 17 hod., večerní představení začínalo ve 20.15, poté se od 23 do 3 hod. tančilo. Hrálo se při stolovém zařízení.
ČE připravilo tři programy: Neseme, Ŕ la carte a protiburžoazně ostře tendenční revui K. Melíška a J. Kohouta Loď živých (Jsme všichni na jedné lodi), která dosáhla 80 repríz. Hrála se na třípatrovém konstruktivistickém náznaku lodi, navrženém N. Arnsteinovou. Po derniéře 31. 1. 1933 byla scéna z finančních důvodů uzavřena. Loď živých se v obměněném obsazení a výpravě za režie Z. Podlipného dále reprízovala v zájezdovém provozu (mj. na Kladně) až do jara 1933. Jednotlivé scény z této revue přejímaly soubory DDOČ.
ČE bylo pokusem o levicový politický kabaret revuálního rázu, který se od volně řazeného sledu ne zcela sourodých čísel v prvním programu vyvíjel k ucelené alegorické sociální satiře. V poslední inscenaci kritika (nejen komunistická) rozpoznala cestu k novému typu časového divadla, který se pak pokusil realizovat E. F. Burian v prvých dvou sezonách Divadla D.
Literatura
V. Novotný: Dějiny politického kabaretu v Čechách, Žijeme 2, 1932, s. 164; Z. Kočová: Kronika AUD, 1955, s. 21; M. Obst, A. Scherl: K dějinám české divadelní avantgardy, 1962, s. 191.
Významné události
- 1932:
založeno J. Hášou
Vznik: 2000
Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 29—30
Autor: Adolf Scherl
