Moor, Karel: Porovnání verzí
nahoru...
(Automatická aktualizace šablony) |
m |
||
| Řádka 18: | Řádka 18: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | fotodesc=<ee:imagedesc/> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| povolání=<ee:profession>skladatel,</ee:profession> | | povolání=<ee:profession>skladatel,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
</ee:perex><ee:content> | </ee:perex><ee:content> | ||
| − | Po nedokončeném studiu na gymnáziu navštěvoval v roce 1895 pražskou varhanickou školu. Byl kapelníkem ČF 1902–03, 1908 druhým kapelníkem v Brně, v Plzni 1908/09, 1909–10 vedl vlastní divadelní společnost. Od 1912 vedl sbor v dalmatském Zadaru, od 1914 působil jako sbormistr a korepetitor státního divadla v Bělehradě a profesor srbského státního gymnázia 1916 ve Štipu v Makedonii. Byl dirigentem v Ostravě 1916, v Plzni 1916–18, 1918 v Lublani, 1919 ve Vinohradské zpěvohře v Praze, 1920 odjel do dalmatské Sinje, 1921–23 divadelní kapelník a sbormistr v Sarajevu. Od roku 1923 se usadil v Praze, kde působil jako kapelník v biografu Hvězda, 1924 ve smíchovské Aréně, sbormistr Ženského pěveckého sdružení v Praze, instrumentoval pro Čs. rozhlas. Do českého hudebního prostředí zanesl vlivy mnoha evropských národů, psal v duchu vrcholného klasickoromantického období. Skládal symfonické básně, suity a koncertní předehry, komorní a klavírní skladby, melodramy, písně, sbory a opery: Vij, Hjördis, Panské právo, William Ratcliff, Poslední akord, Mistr Hanuš, Rispa. Největší význam v jeho skladatelské činnosti mají operety: Pan profesor v pekle, Výlet pana Broučka do Měsíce, Vlkodlak, Kolo, Sněška, Děti práce, Svatební valčík, W. A. Mozart. Autor scénické studie valašského lidu ''Pasekáři ''(Plzeň 1916, ch. J. Hladík) a baletních pantomim nastudovaných W. Pirnikovem ''Golem ''(Plzeň 1929, České Budějovice 1938), ''Pan ''(Plzeň 1929), ''Bílý kníže ''(České Budějovice 1938). Byl činný také jako publicista a spisovatel. | + | Psán též Mohr. Po nedokončeném studiu na gymnáziu navštěvoval v roce 1895 pražskou varhanickou školu. Byl kapelníkem ČF 1902–03, 1908 druhým kapelníkem v Brně, v Plzni 1908/09, 1909–10 vedl vlastní divadelní společnost. Od 1912 vedl sbor v dalmatském Zadaru, od 1914 působil jako sbormistr a korepetitor státního divadla v Bělehradě a profesor srbského státního gymnázia 1916 ve Štipu v Makedonii. Byl dirigentem v Ostravě 1916, v Plzni 1916–18, 1918 v Lublani, 1919 ve Vinohradské zpěvohře v Praze, 1920 odjel do dalmatské Sinje, 1921–23 divadelní kapelník a sbormistr v Sarajevu. Od roku 1923 se usadil v Praze, kde působil jako kapelník v biografu Hvězda, 1924 ve smíchovské Aréně, sbormistr Ženského pěveckého sdružení v Praze, instrumentoval pro Čs. rozhlas. Do českého hudebního prostředí zanesl vlivy mnoha evropských národů, psal v duchu vrcholného klasickoromantického období. Skládal symfonické básně, suity a koncertní předehry, komorní a klavírní skladby, melodramy, písně, sbory a opery: Vij, Hjördis, Panské právo, William Ratcliff, Poslední akord, Mistr Hanuš, Rispa. Největší význam v jeho skladatelské činnosti mají operety: Pan profesor v pekle, Výlet pana Broučka do Měsíce, Vlkodlak, Kolo, Sněška, Děti práce, Svatební valčík, W. A. Mozart. Autor scénické studie valašského lidu ''Pasekáři ''(Plzeň 1916, ch. J. Hladík) a baletních pantomim nastudovaných W. Pirnikovem ''Golem ''(Plzeň 1929, České Budějovice 1938), ''Pan ''(Plzeň 1929), ''Bílý kníže ''(České Budějovice 1938). Byl činný také jako publicista a spisovatel. |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| Řádka 47: | Řádka 47: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 207{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author> |
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | ||
Aktuální verze z 1. 2. 2017, 14:09
Psán též Mohr. Po nedokončeném studiu na gymnáziu navštěvoval v roce 1895 pražskou varhanickou školu. Byl kapelníkem ČF 1902–03, 1908 druhým kapelníkem v Brně, v Plzni 1908/09, 1909–10 vedl vlastní divadelní společnost. Od 1912 vedl sbor v dalmatském Zadaru, od 1914 působil jako sbormistr a korepetitor státního divadla v Bělehradě a profesor srbského státního gymnázia 1916 ve Štipu v Makedonii. Byl dirigentem v Ostravě 1916, v Plzni 1916–18, 1918 v Lublani, 1919 ve Vinohradské zpěvohře v Praze, 1920 odjel do dalmatské Sinje, 1921–23 divadelní kapelník a sbormistr v Sarajevu. Od roku 1923 se usadil v Praze, kde působil jako kapelník v biografu Hvězda, 1924 ve smíchovské Aréně, sbormistr Ženského pěveckého sdružení v Praze, instrumentoval pro Čs. rozhlas. Do českého hudebního prostředí zanesl vlivy mnoha evropských národů, psal v duchu vrcholného klasickoromantického období. Skládal symfonické básně, suity a koncertní předehry, komorní a klavírní skladby, melodramy, písně, sbory a opery: Vij, Hjördis, Panské právo, William Ratcliff, Poslední akord, Mistr Hanuš, Rispa. Největší význam v jeho skladatelské činnosti mají operety: Pan profesor v pekle, Výlet pana Broučka do Měsíce, Vlkodlak, Kolo, Sněška, Děti práce, Svatební valčík, W. A. Mozart. Autor scénické studie valašského lidu Pasekáři (Plzeň 1916, ch. J. Hladík) a baletních pantomim nastudovaných W. Pirnikovem Golem (Plzeň 1929, České Budějovice 1938), Pan (Plzeň 1929), Bílý kníže (České Budějovice 1938). Byl činný také jako publicista a spisovatel.
Literatura
Kotek, J.: Karel Moor in Dějiny české populární hudby a zpěvu, Academia Praha 1994
Životní události
- 26. 12. 1873: narození, Lázně Bělohrad
- 30. 3. 1945: úmrtí, Praha
Další jména
Mohr
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 207
